Pieta z Jihlavy Kostel
Pieta z Jihlavy je gotická dřevořezba vytesaná kolem roku 1330 z lipového dřeva, připisovaná sochaři z okruhu dvora císaře Ludvíka IV. Bavora v Mnichově. Dnes se nachází v kapli u farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě, kde o ní nejsou známy přímé písemné zprávy o okolnostech vzniku. Podle předpokladu byla vyhotovena pro františkánský kostel Matky Boží, přičemž její kvalita a styl naznačují, že by mohla jít o královský dar, ačkoli tuto úvahu nic nesděluje.
Socha měří 167 centimetrů na výšku, 99 na šířku a 40 centimetrů na hloubku. Zajímavé je, že figura Krista byla vyřezána a malovaná odděleně od postavy Marie a posteriormente k ní připevněna třemi dřevěnými kolíky v oblasti klína a ruky. Zadní strana plastiky je vydlabaná a zakrytá jedlovými deskami. Nejstarší barevná vrstva, provedená v klihové tempeře s příměsí oleje, je dodnes výborně zachována. Rány Krista a jeho slzy jsou velmi jemně modelovány a malovány. Vlasy Panny Marie byly původně zdobeny lustrovým zlatem, její tmavě rumělkový šat zdobí pravidelně rozptýlené malované lilie. Modrý plášť, malovaný azuritem a atacamitem, měl zlacené lemy.
Historie Piety se dramaticky změnila po husitských válkách. Z františkánského kostela byla přenesena do hřbitovní kaple u farního kostela sv. Jakuba, kde se stala nástrojem rekatolizace města. Kolem roku 1600 obdržela novou polychromii a postupně se začala stávat předmětem intenzivní lidové zbožnosti. Na sklonku 17. století se k soše váže zpráva o zázraku, kdy se figura Panny Marie měla údajně odvrátit od kněze sloužícího mši v hříšném stavu. Tato událost její výjimečné postavení v náboženském životě Jihlavy pouze upevnila.
Na počátku 18. století byla pro Pietu vystavěna nová, větší kaple a zřízen bohatě zdobený barokní oltář, při němž byla socha přemalována tmavou barvou se zvýrazněnými stopami Kristovy krve. V roce 1784 došlo k další změně povrchové úpravy na polychromní. 20. století přineslo dalších restaurátorských zásahů; moderna restaurace proběhla v roce 2005, kdy byla Pieta krátce vystavena ve Strahovském klášteře v Praze a poté vrácena na své původní místo.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1330
- Vznik gotické dřevořezby Piety, pravděpodobně v okruhu dvora císaře Ludvíka IV. Bavora.
- počátek 17. století
- Přemístění sochy do hřbitovní kaple u kostela sv. Jakuba a začátek jejího náboženského kultu.
- konec 17. století
- Zaznamenání zázraku spojeného s sochou, který posílil její kultovní význam.
- 1784
- Změna povrchové úpravy sochy na polychromní.
Stavební vývoj
Pieta je jedinou plastikou svého druhu, bez výraznějších stavebních úprav. Materiálem je lipové dřevo s jedlovými deskami na zadní straně. Postava Krista byla odděleně vyřezána a připevněna k postavě Panny Marie třemi kolíky. Polychromie prošla několika vrstvami – původní klihová tempera s olejem, středověká vrstva a barokní úpravy z 17. století. Poslední významná restaurace proběhla v roce 2005.
Historické události
- počátek 17. století
- Pieta byla přenesena do hřbitovní kaple u farního kostela sv. Jakuba a stala se předmětem intenzivní lidové zbožnosti.
- konec 17. století
- Zaznamenán zázrak, kdy se figura Panny Marie měla odvrátit od kněze sloužícího mši ve stavu smrtelného hříchu.
- 1784
- Povrchová úprava sochy byla změněna na polychromní, což výrazně ovlivnilo její vzhled.
Vlastníci
Farní kostel sv. Jakuba ve Jihlavě
Zajímavosti
– Socha byla vyřezána z lipového dřeva a datuje se přibližně do roku 1330.
– Postava Krista byla odděleně vyřezána a malována, poté připevněna k Marii třemi dřevěnými kolíky.
– Zadní strana sochy je vydlabaná a zakryta jedlovými deskami.
– Původní malba v klihové tempeře s olejem je dodnes v dobrém stavu, včetně jemně modelovaných ran Krista a jeho slz.
– Na sklonku 17. století se váže zpráva o zázraku, kdy se Panna Marie měla odvrátit od kněze sloužícího v hříšném stavu.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Pieta z Jihlavy je gotická dřevořezba z doby kolem roku 1330. Dnes ji uchovává farní kostel svatého Jakuba v Jihlavě. Dílo se připisuje sochaři z okruhu dvora císaře Ludvíka Čtvrtého Bavora v Mnichově. Přímé písemné zprávy o okolnostech jejího vzniku se nedochovaly.
Socha je vyřezaná z lipového dřeva a měří celkem 167 na 99 na 40 centimetrů. Samotná postava Krista je vysoká 140 centimetrů. Sochař ji vyřezal a pomaloval zvlášť a k Marii ji připevnil třemi dřevěnými kolíky v oblasti klína a ruky. Zda jsou tyto spoje původní, ale nelze s jistotou doložit.
Barevná úprava je rekonstruována podle nejstarší a druhé, ještě středověké vrstvy. Nejstarší vrstva se po celé ploše dochovala velmi dobře. Kristovy rány i slzy jsou jemně vymodelované a namalované. Vlasy Panny Marie byly původně zlacené. Její šat má tmavý rumělkový tón a zdobí ho drobné malované lilie. Plášť je modrý a lemy oděvu byly rovněž zlacené.
Pieta vznikla nejspíš pro některý z kostelů žebravých řádů. Místní tradice uvádí františkánský kostel Matky Boží. Podle stylu by mohlo jít o královský dar, žádné zprávy to však nepotvrzují.
Po husitských válkách, které náboženské poměry v Jihlavě zásadně proměnily, získala socha nový význam. Přenesli ji do hřbitovní kaple u kostela svatého Jakuba a stala se součástí návratu města ke katolictví. Kolem roku 1600 dostala novou barevnou úpravu a postupně se kolem ní rozvinula silná lidová zbožnost.
Na konci 17. století se k ní váže zpráva o zázraku. Panna Maria se prý odvrátila od kněze, který sloužil mši ve stavu smrtelného hříchu. Tato událost postavení Piety ve městě ještě upevnila. Na počátku 18. století pro ni postavili novou, větší kapli s bohatě zdobeným barokním oltářem. Sochu tehdy přemalovali tmavou barvou a zvýraznili na ní stopy Kristovy krve.
V roce 1784 dostala znovu barevnou úpravu. Ve 20. století její vzhled výrazně ovlivnily další restaurátorské zásahy. Moderní restaurování proběhlo v roce 2005. Pieta byla tehdy krátce vystavena ve Strahovském klášteře v Praze a pak se vrátila do kaple u kostela svatého Jakuba, kde je dodnes.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka. Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 696 let, do doby, kdy byla vytvořena úžasná socha Pieta z Jihlavy. To byl čas, kdy kostel svatého Jakuba stál a lidé žili v okolí.
Bylo to jako ve hře, kde hrdinové šli po stezce, která vedla k městu. Takto lidé žili v Jihlavě, kteří byli obchodníci, řemeslníci a faráři. Kostel svatého Jakuba byl jejich srdcem, místem modliteb a svátostí.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Pieta se nachází v kapli při farním kostele sv. Jakuba v Jihlavě. V okolí se nachází historické jádro města s dalšími památkami, jako je Jihlavský hrad nebo renesanční radnice. Přírodní prvky zahrnují blízké parky a zelené plochy v centru města.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Pieta z Jihlavy a její okolí
1. Kaple sv. Jakuba s Pietou Typ: Sochařská památka a sakrální prostor Proč? Jedinečná gotická Pieta z 15. století, vyřezaná z lipového dřeva, je vrcholem jihlavského umění. Kaple nabízí klidné prostředí k jejímu obdivu a reflektuje středověkou duchovní atmosféru.
2. Jihlavský hrad Typ: Historická pevnost Proč? Přibližně 1 km od kaple stojí hrad s bohatou historií od 13. století. Jeho hradní věž a expozice v přízemí přiblíží vývoj města a regionu, ideální pro porovnání sakrálního a vojenského dědictví.
3. Renesanční radnice Typ: Architektonická památka Proč? V centru města (cca 300 m od hradu) se nachází radnice s typickými renesančními prvky, jako jsou erby a štíty. Je symbolem jihlavského rozmachu v 16. století a ukázkou městské samosprávy.
4. Park u kostela sv. Jakuba Typ: Zelená plocha Proč? Malý park při kapli nabízí odpočinek po procházce historickým centrem. Jeho poloha u kostela a radnice vytváří souvislý prostor pro relaxaci s výhledem na okolní památky.
Doporučené pořadí: Kaple → Jihlavský hrad → Renesanční radnice → Park u kostela. Trasa je kompaktně navržena pro pěší, všechny cíle jsou vzájemně v docházkové vzdálenosti.
Sezónní doporučení
Jaro Jihlavská Pieta v jarních měsících prožívá proměnu světla a barvy, která ji činí ještě výraznější. Slunné dny odhalují jemné detaily sochy, zatímco ranní mlhy a rozkvetlé stromy na okolních plochách vytvářejí mírnou, almost mystickou atmosféru. V dubnu a květnu se příroda probouzí k životu – louky se zelenají, první květy (jarní cibulovky, jarníček) dodávají okolí jemnou, osvěžující vůni. Vhodné je navštívit památku při slunečném, ale ne příliš horkém počasí, ideálně v dopoledních hodinách, kdy je světlo příjemné a davy ještě nenarušují klid. Oblečte si lehké, ale ochranné oblečení proti větru, neboť jarní počasí je nepředvídatelné – s sebou vezměte pláštěnku nebo svetr. Pokud chcete uniknout davům, vyhněte se sobotám a nedělím, kdy místní i turisté často navštěvují památky.
Léto V letních měsících se Pieta stává centrem pozornosti díky dlouhým dnech a intenzivnímu slunečnímu záření, které zdůrazňuje kontrasty mezi bílým mramorem a tmavými detaily sochy. Atmosféra je živá, plná zvuků ptáků a šumění listů, ale také rušná – v hlavní letní sezóně sem přicházejí tisíce návštěvníků. Oblečte se do lehkého, ale ochranného oblečení – klobouk nebo šátek proti slunci a pohodlné boty, protože cestování po městě v horkých dnech může být namáhavé. Vezměte si dostatek vody a případně i sluneční brýle, neboť jasné světlo může být na dlouhé pozorování sochy unavující.
Podzim Podzimní Pieta nabízí jedinečnou, melancholickou krásu – zlaté a červené listy na stromech a trávě vytvářejí kontrast s bílým mramorem, zatímco chladné, rozptýlené světlo měkčí detaily sochy. Atmosféra je klidnější, neboť turistické davy se zmenšují, ale příroda se připravuje na zimu – větry foukají listí a vzduch je nasycen vůní spadaných kaštanů a jehličí. Nejlepší čas pro návštěvu je v říjnu, kdy počasí je ještě příjemné, ale již ne tak horké jako v létě. Oblečte si teplejší vrstvy – svetr nebo svetr s dlouhými rukávy, neboť podzimní dny jsou proměnlivé a večery chladné. Ráno je ideální, kdy je světlo měkké a památka vypadá jako z pohádky. Vyhněte se deštivým dnům, kdy povrch sochy může být kluzký.
Zima Zimní Pieta je obklopena tichým, stříbřitým světlem, které odráží od sněhu a ledových krystalů na stroměch. Atmosféra je klidná, téměř duchovní – ticho porušují jen šustění sněhu a vzdálené zvuky města. V prosinci se zde vyskytují krátké dny, proto je nejlepší navštívit památku v dopoledních hodinách, kdy je světlo dostatečné. Oblečte se do teplého, ale pohodlného oblečení – v zimě je v Jihlavě chladno, a proto si vezměte teplé bundy, rukavice a čepici. Sněhové vločky dodávají místu magickou atmosféru, ale pozor na kluzké chodníky – vhodné jsou pevné, protiskluzové boty.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: NoJin / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře