Podlažický klášter Klášter

Podlažický klášter je zaniklé benediktinské centrum z 12. století. Archeologické naleziště se nachází v obci Podlažice v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Památka je významným dokladem benediktinské kolonizace a místem vzniku rukopisu Codex gigas.

Klášter pravděpodobně založil před rokem 1150 šlechtic Vrbata z Kostelce. V písemných pramenech je zmíněn poprvé v roce 1159. Mniši byli do tohoto komplexu pravděpodobně vysláni opatem z Opatovic nad Labem. Prvním opatem byl Hugo, který figuruje jako svědek v listině z roku 1160.

Původní komplex lze interpretovat jako podvojný klášter založený v duchu hirsauské reformy. V těchto ústavech působili mniši a řeholnice v oddělených areálech s minimálními kontakty. Sesterské konventy neměly vlastní právní subjektivitu a jejich provoz řídila pravidla mužského ústavu. Klášterní kostel byl trojlodní a výrazně delší než současná stavba, zejména v západní části. Ostatní budovy stály jižně a jihozápadně od chrámu na dnes prázdné ploše.

Kolem roku 1350 žilo v komunitě dvacet mnichů. Klášter zanikl v roce 1421, kdy jej při tažení do východních Čech vypalila a zničila husitská vojska. Obnovení neproběhlo, přestože papež v roce 1448 jmenoval novým – pravděpodobně pouze titulárním – opatem Bonifáce z Volkenštejna. Majetek Chrasteckého panství, původně klášterní, tvořil v 17. století základ vlastnictví královéhradecké diecéze založené v roce 1664. Třetí hradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka nechal v letech 1696–1721 na místě původního chrámu vybudovat barokní kostel svaté Markéty Antiochijské, kde byl v roce 1698 pochován.

Nejvýznamnějším dílem klášterního skriptoria je Codex gigas, jedna z největších rukopisných knih světa, známá také jako Ďáblova bible. Dalším doloženým artefaktem je cínová křtitelnice z roku 1406, umístěná dnes v katedrále svatého Ducha v Hradci Králové. Archeologické nálezy, jako zlomky keramiky, dlaždice, střešní krytina a architektonické prvky, jsou uloženy v muzeu v Chrudimi.

Výzkumy proběhly v letech 1834, 1908–1909 a v roce 2004, kdy Jan Frolík odhalil zhruba šedesát hrobů mužů, žen i dětí. Přítomnost žen a dětí v areálu mužského kláštera, včetně dvou dětských hrobů v rajském dvoře, zůstává nejasná. Předpokládá se, že šlo o obyvatele přilehlé vesnice Podlažice, donátory kláštera, nebo o pohřby realizované již po zničení objektu v roce 1421. Další průzkumy proběhly v souvislosti s natáčením filmu Ďáblova lest.

Dnešní lokalita v okolí kostela svaté Markéty nabízí pohled na zaniklé středověké centrum, které kdysi ovlivňovalo regionální kulturu a vzdělání. Návštěva tohoto místa umožňuje pocítit atmosféru raného středověku a připomenout si význam jedné z největších knih světa.