Restaurace Nebozízek Budova
Restaurace Nebozízek je barokní letohrádek v pražských Petřínských sadech, který dnes slouží jako výletní restaurace. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky a leží v blízkosti mezistanice lanové dráhy na Petřín.
V těchto místech se již v 15. století rozkládaly vinice s názvem Nebozez. Samotný letohrádek zde nechal koncem 17. století postavit tehdejší majitel Karel Maxmilián Lažanský.
Současná podoba budovy je výsledkem generální rekonstrukce z let 1984–1985. Ta byla provedena s částečným využitím původního zdiva. Jde o jednopatrový obdélníkový objekt, který zachovává styl barokní stavby v pozdější klasicistní úpravě. Střední část je zvýšena a dominuje jí dvouramenné venkovní schodiště. K budovně byla nově připojena terasa a prosklená kavárna.
Vlastnictví objektu se v průběhu času měnilo. Na počátku 19. století budovu koupil dvorní knihtiskař Bohumil Haase, jenž zde zřídil výletní restauraci Haasenburg. Od roku 1882 pak hostinec patřil městu Praze, přičemž v této době získal současné jméno Nebozízek.
Historie památky je provázána několika zásadními událostmi. V roce 1843 budova vyhořela, ale byla následně opravena. Větší popularitu si místo získalo s výstavbou lanové dráhy. Kritický zlom nastal v roce 1965. Kvůli vážnému poškození při sesuvech půdy vyvolaných dlouhotrvajícími dešti musela být restaurace uzavřena. Podobně byla v té době poškozena i sousední lanovka. Budova následně dlouho chátrala až do zmíněné rekonstrukce v 80. letech 20. století.
Dnes objekt opět plně slouží jako restaurace a kavárna v rámci Petřínských sadů. Díky své historii a architektonickému rámci představuje významnou součást pražské krajiny. Návštěva tohoto místa nabízí možnost spojit procházku přírodou s poznáním dějin jednoho z pražských letohrádků.
Historické milníky
- 1843
- Budova vyhořela, následně byla opravena.
- 1882
- Výletní hostinec začal patřit Praze a dostal jméno Nebozízek.
- 1965
- Restaurace musela být uzavřena z důvodu vážného poškození při sesuvech půdy.
- 1984-1985
- Proběhla generální rekonstrukce a budova byla znovu postavena.
Stavební vývoj
Původní barokní stavba byla později klasicistně upravena. Po zničení vlivem sesuvů půdy byla v letech 1984–1985 postavena replika s částečným využitím původního zdiva. Současný objekt je jednopatrová obdélníková budova s terasou a prosklenou kavárnou.
Historické události
1843 vyhoření budovy, 1965 uzavření restaurace kvůli poškození při sesuvech půdy, 1984–1985 generální rekonstrukce a nová výstavba.
Vlastníci
Karel Maxmilián Lažanský (konec 17. století), Bohumil Haase (začátek 19. století), město Praha (od roku 1882)
Zajímavosti
– V 15. století se v těchto místech rozkládaly vinice s názvem Nebozez. – Letohrádek nechal koncem 17. století postavit Karel Maxmilián Lažanský. – Na počátku 19. století zde Bohumil Haase zřídil výletní restauraci Haasenburg. – Současné jméno Nebozízek získal hostinec v době, kdy od roku 1882 patřil městu Praze. – V roce 1965 musela být restaurace uzavřena kvůli vážnému poškození při sesuvech půdy.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte, vážení návštěvníci. Zastavte se na chvíli, nadechněte se a rozhlédněte se kolem sebe. Stojíte právě před budovou, která v sobě nese staletí pražské historie a romantiky. Před vámi se tyčí restaurace Nebozízek, objekt, který svou podobou i umístzeniem v Petřínských sadech působí velmi lehce a zároveň vznešeně. Je to místo, kde se snoubí příroda s lidskou architekturou a kde můžete pocítit klid, který je v centru velkoměsta tak vzácný. Vnímejte tuto atmosféru, kterou vám nabízí tento romantický letohrádek, a dovolte mi, abych vás provedl jeho fascinujícím příběhem.
Pojďme se nyní vrátit v čase hluboko dozadu, aby vám bylo jasnější, proč zde tato budova vůbec stojí. Vše začalo koncem sedmnáctého století. Právě v této době nechal zde vybudovat původní letohrádek šlechtic Karel Maxmilián Lažanský. V té době sloužil tento objekt jako místo odpočinku a úniku z městského shonu, jako prostor pro letní relaxaci v blízkosti přírody. Byl to symbol tehdejšího luxusu a vkusu, malý palác v zeleně, který měl sloužit k radosti svého majitele a jeho hostů. Je fascinující pomyslet si, že už před více než třemi stylety zde lidé hledali stejný klid a vyvýšený pohled na město, který dnes nabízíme i vy.
Nyní, když stojíte před budovou, věnujte pozornost jejímu celkovému vzhledu. I když se může zdát, že budova je stará, její současná podoba je výsledkem velmi důkladné opravy z osmdesátých let dvacátého století. V té době proběhla generální rekonstrukce, při které byla budova v podstatě znovu postavena. Pokud se podíváte na průčelí a celkovou kompozici objektu, všimněte si, že i přes tuto modernizaci se podařilo zachovat původní styl. Architekti, jejichž jména dnes bohužel neznáme, se snažili být věrní historii a udržet ducha původního letohrádku. Budova je dnes právem chráněna jako kulturní památka České republiky, což znamená, že stát uznává její nezastupitelnou hodnotu pro naše národní dědictví.
Když se budeme více zamýšlet nad osudem tohoto místa, zjistíme, že cesta k dnešní podobě nebyla jednoduchá. Historie Nebozízku je plná dramatických zvratů. Představte si rok tisíc osm set čtyřicet tři. V té době budova tragicky vyhořela. Ohnivý žár zničil velkou část objektu, ale touha lidi zde mít místo pro odpočinek byla silnější než plameny. Budova byla následně opravena a její funkce začaly pomalu přecházet z čistě soukromého letohrádku směrem k veřejnějšímu prostoru.
Zde přichází na scénu další významná osobnost, Bohumil Haase. Na počátku devatenáctého století zde tento muž zřídil výletní restauraci, která v té době nesla název Haasenburg. Právě díky němu se z uzavřeného šlechtického sídla stal prostor otevřený širší veřejnosti. Lidé začali sem proudit, aby si užili krásy Petřínských sadů a dopřáli si něco k jídlu či pití v příjemném prostředí. Popularita tohoto místa dále vzrostla s příchodem lanové dráhy, která výrazně zjednodušila cestu nahoru a udělala z restaurace jedním z nejoblíbenějších cílů pražských výletníků.
Zajímavé je i jméno, které budova nese dnes. V roce tisíc osm set osmdesát dva začal tento výletní hostinec patřit přímo městu Praze. Právě v této době dostal objekt své současné, poetické jméno Nebozízek. Je to jméno, které v sobě nese určitou lehkost a zároveň odkazuje na polohu budovy, která se zdá být blíže nebi než ostatní stavby v údolí.
Nicméně, i když se zdá, že budova stojí pevně, příroda měla s tímto místem své vlastní plány. Pokud se podíváte na terén kolem vás, uvědomíte si, že jsme na svahu. A právě tento svah se stal v roce tisíc devět set šedesát pět zdrojem velkého problému. Došlo k vážným sesuvům půdy, které budovu tak zásadně poškodily, že musela být zcela uzavřena. Bylo to období nejistoty, kdy hrozilo, že tento kousek historie navždy zmizí. Ale jak jsme již zmínili, v osmdesátých letech minulého století došlo k znovuzrození. Mezi lety tisíc devět set osmdesát čtyři a osmdesát pět proběhla ta generální rekonstrukce, díky které dnes můžeme stát před touto budovou a obdivovat její krásu.
Pojďme nyní k jedné zajímavosti, která vás možná překvapí a která sahá ještě hlouběji do minulosti než samotný letohrádek. Všimněte si okolní zeleně a představte si, jak toto místo vypadalo už v patnáctém století. V těchto místech se tehdy rozkládaly rozsáhlé vinice, které nosily název Nebozez. Je tedy fascinující, že i když se funkce objektu měnily z vinic na letohrádek, z letohrádku na hostinec Haasenburg a nakonec na restauraci Nebozízek, název tohoto místa zůstal v nějaké podobě zachován po staletí. Je to jako nitka, která spojuje středověk s dnešní dobou.
Když se nyní znovu podíváte na budovu, nevidíte už jen stěny a střechu, ale vidíte vrstvy času. Vidíte ambice Karla Maxmiliana Lažanského, podnikavost Bohumila Haase, tragédii požáru, boj s přírodou při sesuvech půdy a nakonec vítězství rekonstrukce, která budovu zachránila pro budoucí generace. Vše to tvoří jedinečný charakter tohoto místa.
Doporučuji vám nyní loutně obejít budovu, vnímat její harmonii s okolními stromy a možná se zamyslet nad tím, kolik tisíc lidí už zde v průběhu staletí sedělo a pozorovalo stejný výhled na Prahu jako vy dnes. Nebozízek není jen restaurací, je to památník lidského úsilí udržet si kousek krásy a klidu uprostřed neustále se měnícího města.
Děkuji vám za pozornost a za to, že jste se mnou vydali na tuto krátkou cestu časem. Nyní už si můžete v klidu užít atmosféru tohoto romantického místa, prosetvat se okolními stezkami nebo si dopřát chvíli odpočinku v blízkosti této historické památky. Přeji vám příjemný zbytek vašeho pobytu v Petřínských sadech. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnější dobou pro návštěvu jsou jarní a letní měsíce, kdy jsou sady v plném květu a okolní zeleň podtrhuje romantickou atmosféru letohrádku. Doprava do této části Prahy je možná autem i veřejnými spoji, konkrétní cesty ověřte v mapách.
Pro fotografování doporučujeme pozdní odpoledne, kdy slunce jemně osvětluje fasádu budovy. Nejlepší záběry pořídíte z okolních cestiček, které nabízejí pohled na objekt v kontextu přírody.
S sebou doporučujeme vzít pohodlnou obuv vhodnou pro procházky v parku. Rodiny s dětmi ocení prostor pro pohyb v okolních sadech, kde si děti mohou užít volný čas v přírodě.
Během návštěvy nezapomeňte využít okolí, kde se nacházejí Petřínské sady a lanová dráha na Petřín, což jsou ideální cíle pro krátkou procházku v blízkosti budovy.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Budova slouží svému účelu (úřad, škola, obchod apod.). Do interiéru se zpravidla dostanete jen během jejího provozu, prohlídky se obvykle nekonají; podrobnosti jsme neověřili. Exteriér si můžete prohlédnout z ulice.
Kde se památka nachází?
Poloha: Praha 1. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000151495).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Petřínské sady, lanová dráha na Petřín.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh výletní trasy:
1. Lanová dráha na Petřín (dopravní prostředek) – Rychlý a příjemný způsob, jak vyjet do kopce a užít si výhled na město. 2. Petřínské sady (park) – Krátká procházka zelení a stromy, která vede směr k cíli. 3. Restaurace Nebozízek (letohrádek) – Hlavní cíl cesty, kde si lze odpočinout v historické budově a vychutnat jídlo.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolní zeleň probouzí k životu a rozkvétají první stromy, což dodává stavbě svěží vzhled. Doporučujeme navštívit místo v dopoledních hodinách, kdy je světlo jemné. Vzhledem k proměnlivému počasí je vhodné zvolit vrstvené oblečení a obuv vhodnou do vlhkého terénu.
V letních měsících dominuje prostoru hustá zeleň a jasné slunce, které zvýrazňuje detaily fasády. Nejlepším časem pro příchod je časné ráno nebo pozdní večer, aby se předešlo největším horkům. Je nezbytné mít s sebou dostatek vody a lehké, prodyšné oděvy.
Podzim přináší do okolí barevné listí a mlhavou atmosféru, která podtrhuje historický charakter budovy. Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v odpoledních hodinách, kdy slunce barví krajinu do zlatova. Vhodné je teplé oblečení a nepromokavá obuv.
Zimą působí památka v tichém a minimalistickém prostředí, které může být při sněžení velmi útulné. Ideální je krátká procházka za denního světla, než nastane brzký soumrak. Je nezbytné mít na sobě teplý zimní oděv, rukavice a pevnou obuv s protiskluzovou podrážkou.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Matěj Baťha / CC BY-SA 2.5 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Praha 1
Zobrazit vše v obciPříběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře