Rokštejn je zřícenina hradu ležící na skalnatém návrší nad údolím říčky Brtnice v katastrálním území Panská Lhota v Brtnické části okresu Jihlava. Zbytky dvou paláců s charakteristickou hranolovou věží a hospodářských budov tvoří jednu z největších hradních zřícenin na Českomoravské vrchovině. Hrad leží v krajině, kde se ještě dnes údolí Brtnice proráží mezi skalní vrchy, což mu dávalo v minulosti výjimečně strategickou hodnotu.

Rokštejn se řadí mezi nejstarší moravské hrady podunajského typu a pochází z 80. let 13. století. Původně se jmenoval Ruteštejn a své jméno vzal od Rutha (Hruta) z rodu Hrutoviců, který jej pravděpodobně po roce 1270 založil. První zmínka v písemných pramenech pochází z roku 1289 ze listiny, kde se uvádí Rutha jako držitel hradu. Kolem roku 1359 se zmocnil hradu moravský markrabě Jan Jindřich, který hrad učinil centrem svých zdejších majetků a využíval jej jako obranu před blízkou Jihlavou. Roku 1362 dal hrad rozšířit a přestavět.

Unikátnost Rokštejna spočívá v jeho architektuře – jednalo se o tzv. dvojhrad, neboli ganerbenburg, stavbu neobvyklou v českém území. Horní hrad tvořila věž a palác s kaplí a velkým sálem, který vytápěla kachlová kamna a krby. Na východní straně se zachoval také podstatně menší věž. Dolní hrad obsahoval palác, kuchyň a hospodářské budovy. Tato architektura vypovídá o složitosti a bohatství původního hordu.

Za Janem Jindříchem následoval jeho syn markrabě Jošt, později hrad přešel na Prokopa. Ten byl zadlužen a roku 1399 jej převzal Hynek z Valdštejna, který se tak stal zakladatelem valdštejnské linie v tomto regionu. Valdštejnové hrad dále rozšiřovali a zároveň skupovali okolní vesnice. Během husitských válek patřil hrad Zikmundovi z Valdštejna, který se znepřátelil s katolickou Jihlavou. Jihlavské vojsko hrad oblehlo a nutkalo jeho obranu ke vzdání. Hrad byl pobořen, v polovině 15. století jej Valdštejnové už přenesli své sídlo do Brtnice. Až do pobělohorských konfiskací zůstal Rokštejn vlastnictvím Valdštejnů, poté jej ovládali Colaltové až do roku 1945.

Od roku 1981 probíhá na Rokštejně systematický archeologický výzkum, který v základech věže odkryl kostru novorozence – nejspíše důkaz pohanských rituálů věřících v magickou ochranu hradu. V šachtě brány do horního hradu byl nalezen unikátní soubor více než dvě stě hracích kostek, největší evropská kolekce, která svědčí o tom, jak si strážní krátili čas během dlouhých strážích. Tyto nálezy přinášejí cenné poznatky o životě v hradě v průběhu staletí.

Dnes je Rokštejn majetkem města Brtnice a zůstává volně přístupný pro návštěvníky. Археологický výzkum pokračuje pod vedením Jany Mazáčkové z vědecko-výzkumné stanice Panská Lhota. V letní sezóně se zde konají komentované prohlídky a kulturní akce.