Sloup Nejsvětější Trojice Sloup

Sloup Nejsvětější Trojice patří mezi výjimečné památky České republiky. Od roku 1995 je chráněn jako národní kulturní památka, v roce 2000 ho UNESCO zařadilo mezi světové dědictví jakožto vrcholné dílo střední evropské baroka. Jedním z jeho nejpozoruhodnějších rysů je fakt, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří se na jeho stavbě podíleli, byli olomouckými občany – město se na něm podepsalo stejně jako osobnosti, které jej tvoří. Vznik sloupu byl spojen s tragédií. V letech 1714 až 1716 udeřila na Moravě morová epidemie. Jako díkuvzdání za její skončení byla původně zamýšlena stavba Mariánského sloupu na Dolním náměstí. Václav Render, kamenický mistr a císařský privilegovaný architekt, měl však vizitnější plán – postavit na sousedním Horním náměstí sloup mnohem velkolepější. Prosadil svou myšlenku u městské rady, vypracoval projekt a pomohl jej financovat. Tím se začala stavba, které měla trvat dlouhých 38 let.

Budování však bylo znamenáno neštěstím. Václav Render, který stihol postavit jen první patro, zemřel již během stavby – svůj majetek věnoval na pokračování prác. Stejný osud postihl jeho následovníky Františka Thonecka, Jana Václava Rokického a Augustina Scholtzá. Stavbu nakonec dokončil Rokického syn Jan Ignác. Na sochařské výzdobě se postupně podíleli Filip Sattler, Ondřej Zahner (který za sedm let vytvořil 18 soch a 9 reliéfů) a zlatník Šimon Forstner, jenž vytvoří pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Forstnerova práce s toxickými rtutěnými sloučeninami mu však podlomila zdraví, ačkoli stihl své dílo dokončit.

Po svém dokončení v roce 1754 se sloup stal zdrojem obrovské hrdosti Olomouce. Jeho vysvěcení 9. září 1754 se účastnila císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Čtyři roky později, během pruského obléhání, byl sloup několikrát zasažen dělostřeleckými koulemi. Olomoučtí občané se odvážili požádat pruského generála Jamese Keitha, aby na monument nestřílel, a generál jejich prosbu vyhověl. Do dříku sloupu byla později zasazena napodobenina dělové koule připomínající tuto událost.

Sloup dominují pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice doprovázené archandělem Michaelem na vrcholu a Nanebevzetím Panny Marie níže. Základnu tvoří tři patra obklopená 18 sochami svatých a 14 reliéfy v zdobných kartuších. Horní patro věnovanou postavám spojených s životem Ježíše, nižší patro moravským světcům svatému Cyrilovi a svatému Metoději, kteří roku 863 přišli šířit křesťanství na Velkou Moravu. Tři reliéfy reprezentují křesťanské ctnosti – Víru, Naději a Lásku.