Staroměstská radnice Radnice

Staroměstská radnice tvoří komplex několika domů na Staroměstském náměstí, které byly postupně připojovány do jednoho celku pro správu Starého Města pražského. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka a od roku 1992 jako národní kulturní památka.

Vznik radnice souvisí s přiznáním větší autonomie Starého Města. Dne 18. září 1338 vydal král Jan Lucemburský dekret, kterým udělil staroměstským občanům svolení koupit si z výnosu kupeckého dvora Ungeltu vlastní budovu pro radnici. Měšťané si vybrali místo v centru Staroměstského tržiště a koupili dům Wolflina od Kamene. Radnice tak nahradila dosavadní starou rychtu v domě čp. 404/I v Rytířské ulici. Během 15. až 19. století pak staroměstští měšťané postupně přikupovali a přestavovali další domy, které byly spojovány v tzv. špalíčku.

Radnice se stala také místem vzpomínky na československé vojáky. Dne 25. dubna 1921 byla sem uložena prst z verdunského bojiště československých legií. O rok později, 1. července 1922, zde byl zřízen hrob neznámého vojína z bitvy u Zborova. V prostorách radnice byly uloženy také ostatky z dalších bojišť československých legií v Dobrudži, u Bachmače, na Sibiři a na Doss' Altu. Během nacistické okupace byly pamětní desky odstraněny a hrob byl v roce 1941 na rozkaz K. H. Franka likvidován. Dne 1. července 2022 byly nové pamětní desky slavnostně odhaleny.

Během Pražského povstání v květnu 1945 sloužila radnice jako jedno z ústředí protinacistického odboje. V jejím bezprostředním okolí probíhaly těžké boje, při kterých 8. května vznikl při ostřelování německými vojsky rozsáhlý požár – pár hodin před podepsáním jejich kapitulace. Oheň zničil novogotické křídlo radnice tak těžce, že zůstaly stát pouze obvodové zdi. Těžké škody utrpěly také věž, gotický arkýř a Staroměstský orloj. Zvon se zřítil, rozbil a zčásti roztavil; jeho fragmenty jsou dnes uloženy v Muzeu hlavního města Prahy. V požáru shořela i část městského archivu s cennými historickými prameny.

V roce 1947 se uskutečnila architektonická soutěž, která měla rozhodnout o osudu obvodových zdí novogotického křídla. Nakonec bylo rozhoduto zdi strhnout a ponechat jen jedno krajní pole, které bylo nezbytné pro statické zajištění radniční věže. V průběhu 20. století bylo vypsáno několik architektonických soutěží s cílem zaplnit prostor po zbouraném křídle. Prvními byly soutěže v letech 1899–1900 a 1905, obě bez vítěze. Třetí soutěž z roku 1908 měla vítěze – Antonína Wiehla – ovšem jeho návrh nikdy realizován nebyl. Další soutěže se konaly v letech 1938, 1963, 1966–1967 a 1988, všechny skončily bez vítěze nebo s nerealizovanými návrhy. Proto prostranství na místě vyhořelého křídla zůstává dodnes volné.

V dubnu 2017 začala rozsáhlá rekonstrukce vnějšího pláště radnice. Obnova se týkala věže s ochozem, radniční kaple a Staroměstského orloje, který byl demontován a opraven. Během doby, kdy orloj chyběl, byla jeho funkce zastoupena velkoplošnou obrazovkou promítající všechny pohybové i zvukové efekty. Opravy dosáhly ceny 48 milionů korun.