U bílého lva Dům

Dům U Bílého lva na pražském Malém náměstí kombinuje prvky gotiky, renesance a baroka. Je pozoruhodný především jako místo založení nejstarší pražské tiskárny. Tato stavba představuje vrstvenou historii Starého Města.

Nejstarší dochované části objektu z doby rané gotiky se nacházejí v suterénu. Budova postupně procházela úpravami. V 15. století se stala centrem rozvoje tisku v Čechách, což zásadně ovlivnilo šíření informací a znalostí.

Budova má tři patra o pěti osách. Přízemí zdobí pásová rustika; vpravo je výkladec a vlevo gotický portál z doby kolem roku 1400 s českým státním znakem v vrcholu. V přední části bývalého průjezdu najdeme křížovou klenbu s pásky na hranách a lístečky v průsečících. Suterén je rozdělen do dvou úrovní, z nichž druhá vznikla v období gotiky nad tou první. V prvním i druhém patře jsou štukové suprafenestry a nadokenní římsy. Druhé patro je původně renesanční (kolem roku 1600), zatímco třetí patro a fasáda pocházejí z pozdního baroka po roce 1769. Celý objekt uzavírá mansardová střecha se třemi barokními vikýři.

V roce 1861 proběhla velká přestavba domu podle plánů Petra Holečka. Interiér byl radikálně poničen během druhé světové války, kdy byl objekt propojen se sousedním Rottovým domem.

V roce 1487 byla v domě založena nejstarší pražská tiskárna. Severýn Kramář, Jan Pytlík a další spolupracovníci zde vydali první českou tištěnou Bibli, známou jako Bible pražská, jejíž poslední část vyšla v roce 1488.

Dům U Bílého lva je dnes architektonickým svědectvím různých epoch a připomínkou počátků českého knižnictví. Návštěva tohoto objektu na Malém náměstí umožňuje spatřit stopu přechodu od rukopisů k tištěnému slovu. Je to místo s vysokou historickou hodnotou, které by měl navštívit každý zájemce o dějiny Prahy.