Valdštejnský palác na Malé Straně patří k nejvýznamnějším stavbám z přelomu manýrismu a raného českého baroka v českých zemích. Nalézá se na Valdštejnském náměstí 4 a je přístupný také z Valdštejnské ulice a Letenské ulice. Svou architekturou představuje první světskou stavbu pobělohorské doby, která kombinuje stavební typ městského paláce s italskou villou inspirovanou rezidenčními stavbami severní Itálie, zejména Lombardie a Janova.

Palác nechal v letech 1623–1630 vystavět Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Vznikl na místě někdejšího paláce Trčků, dalších třiadvaceti domů, tří velkých zahrad, městské brány a vápenky s cihelnou. Valdštejnův vzestup byl pozoruhodný – z původně nevýznamného a chudého příslušníka české šlechty se díky výhodným sňatkům a koupím domů domohl značného majetku a postavení na císařském dvoře. Roku 1623 byl povýšen na knížete, roku 1625 se stal generalissimem císařské armády, roku 1627 jmenován vévodou frýdlantským a roku 1629 vévodou meklenburským. V době své největší slávy vlastnil značnou část Čech – od Frýdlantu přes Jičín, ze kterého chtěl zřídit hlavní město svého panství, až skoro ke Hradci Králové. Palác měl svojí velkolepostí zastínit i Pražský hrad.

Stavba paláce pokračovala velmi rychle – již roku 1626 se začala vsazovat okna. Na stavbě se podíleli stavitelé jako Andrea Spezza, který měl za sebou pozoruhodná díla v Německu, Rakousku a Polsku, Giovanni Battista Pieroni, autor několika Valdštejnových staveb v Jičíně, a Nicolò Sebregondi, působící předtím především v Římě a Mantově. Bourací práce vedl Giovanni Maria de Bossi. Podle dosavadních poznatků se předpokládá, že vlastním architektem paláce byl spíše Giovanni Battista Pieroni, zatímco Andrea Spezza byl pravděpodobně pouze prováděcím stavitelem.

Uměleckou výzdobu zahrady svěřil Valdštejn Adrianovi de Vriesovi, někdejšímu císařskému sochaři Rudolfa II. Ten ve Valdštejnské zahradě vytvořil unikátní soubor soch a kašen spojujících manýristickou estetiku s dynamikou baroka. Roku 1648 byly tyto sochy uloupeny švédskými vojsky a odvezeny do Drootningholmu; teprve v letech 1912–1918 byla zahrada ozdobena jejich kopiemi.

V roce 1634 byl Valdštejn prohlášen za zrádce říše a zavražděn v Chebu; jeho majetek byl konfiskován. Palác zůstal v rukou Valdštejnovy rodiny až do roku 1945. Do roku 1993 sloužil ministerstvu kultury. Následně byl rekonstruován a od roku 1996 slouží jako sídlo Senátu Parlamentu České republiky. Sbírky Valdštejnského muzea, které byly v paláci přístupné až do šedesátých let dvacátého století, byly přestěhovány do Chebského muzea v Chebu.