Větrný mlýn ve Tvarožné Větrný mlýn
Větrný mlýn ve Tvarožné je bývalý mlýn německého typu. Stojí jihozápadně od obce na hranici přírodní památky Santon v okrese Brno-venkov. Je významný svou unikátní technickou konstrukcí s turbínou na střeše a od roku 1992 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Mlýn se čtyřmi lopatkami postavil místní truhlářský mistr František Formánek. Jeho existence je doložena již rokem 1880. V průběhu času stavební celek prošel několika technologickými úpravami, které odrážely tehdejší průmyslový vývoj a snahu o modernizaci provozu.
Stavební těleso mlýna má třípatrovou konstrukci na téměř čtvercovém půdorysu o rozměrech 10 × 10 metrů. Celková výška činí 12,6 metrů. Střecha je krytá eternitem a má specifický tvar – ze dvou stran je mansardově zalomená a ze dvou stran působí jako sedlová. V hlavním průčelí se nachází asymetricky umístěný pravoúhlý vchod s pultovou stříškou. Patra jsou prolomena čtyřmi segmentově zaklenutými okny s mřížemi. Ze severovýchodní strany je k mlýnu přistavěn prkenný přístavek s pultovou střechou. Fasáda domu vedle tohoto přístavku obsahuje v prvním a druhém patře pravoúhlé vstupní otvory. Ve druhém patře jsou navíc dva segmentově klenuté okenní otvory. Na protilehlé boční fasádě jsou asymetricky umístěny dva nyní zazděné pravoúhlé otvory, zatímco v patrech se nachází po jednom segmentově zaklenutém okně.
Po Františku Formánkovi mlýn vlastnila jeho dcera Bahnerová. Její tři synové byli rovněž mlynáři, z nichž ve Tvarožné zůstal Karel. Historické prameny naznačují, že k modernizaci s instalací Halladayovy turbíny na střeše pravděpodobně došlo kolem roku 1890. V roce 1900 již byl objekt touto turbínou vybaven. Po první světové válce prošel mlýn další významnou přestavbou. Byla přistavena třípatrová budova a instalováno dynamo s třílistou perutí pro výrobu elektrické energie. V 20. letech 20. století byla turbína nahrazena benzínovým a později plynovým motorem. Během druhé světové války mlela vdova Bahnerová načerno, kvůli čemuž spolu se společníky skončila v nacistickém vězení. Po válce řídila provoz mlýna až do své smrti v roce 1955.
Technické řešení mlýna bylo pro tehdejší dobu neobvyklé, protože turbína byla umístěna na střešní plošině na stožáru. Měla průměr nejméně 14 metrů a disponovala dvěma věnci žaluzií, které se ovládaly společně. Změna jejich sklonu umožňovala lepší využití větrné energie a zároveň ochranu zařízení při silném větru či vichřici. K automatickému otáčení turbíny proti směru vzdušného proudu sloužilo dvojité směrové kormidlo, což zvyšovalo výkon. V podkroví se dodnes zachovaly zbytky původního technického vybavení.
V současné době je mlýn přístupný v rámci turistického ruchu v okolí. V jeho blízkosti vede žlutě značená trasa 7540 ze Šlapanic do Hostěrádek-Rešova a také cyklotrasa „Napoleona“. Oblast je pro návštěvníky atraktivní díky sousedící přírodní památce Santon.
Objekt představuje vzácný příklad technické historie větrného mletí. Jeho architektura svědčí o postupných modernizacích v průběhu století. Je vhodným cílem pro turisty, kteří se zajímají o technické památky a historii regionu.
Historické milníky
- 1880
- Postavení větrného mlýnu Františkem Formánkem.
- 1900
- Modernizace s Halladayovou turbínou a dalšími úpravami.
- 1918
- Instalace dynamo pro výrobu elektrické energie po první světové válce.
Stavební vývoj
Mlýn zažil několik fází vývoje. Původní stavba z roku 1880 byla modernizována instalací turbíny a později dynamo pro elektrickou energii. V průběhu let byl mlýn přestavěn, což zahrnovalo přistavbu třípatrové budovy.
Historické události
- 1890
- Modernizace mlýna instalací Halladayovy turbíny.
- 1918
- Další modernizace po první světové válce s přistavbou třípatrové budovy a dynamo pro výrobu elektrické energie.
- 1955
- Smrt Bahnerové, která řídila provoz mlýna po skončení druhé světové války.
Vlastníci
František Formánek (1880), Bahnerová a její syn Karel (po roce 1900)
Zajímavosti
– Má unikátní technickou konstrukci s turbínou na střešní plošině na stožáru. Turbína měla průměr nejméně 14 metrů. – Postavil ho místní truhlářský mistr František Formánek a jeho existence je doložena již rokem 1880. – Během druhé světové války vdova Bahnerová mlela načerno, kvůli čemuž skončila v nacistickém vězení. – Po první světové válce bylo instalováno dynamo pro výrobu elektrické energie. Později byla turbína nahrazena benzínovým a plynovým motorem. – Od roku 1992 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u tohoto výjimečného místa, které je živým svědkem lidské práce a síly přírody. Stojíte právě před větrným mlýnem ve Tvarožné a pravděpodobně vás jako první oslovil pohled na jeho siluetu, jak se tyčí proti obloze. Vnímejte tento prostor, vnímejte ten vzduch, který zde proudí. Nacházíte se v místě, kde se dotýkáte hranice přírodní památky Santon, v oblasti, kde příroda a historie tvoří jeden nerozlučný celek. Podívejte se kolem sebe a nechte se unášet atmosférou tohoto místa, které už přes sto čtyřicet let stojí zde a pozoruje měnící se svět.
Pojďme se nyní společně vrátit hluboko do minulosti, abychom pochopili, jak tento mlýn vůbec vznikl. Před více než čtrnácti desetiletími, přesně v roce tisíc osmdesátém, zde začala být tato stavba budována. Nebyl to dílo neznámého stavitele, ale práce člověka, který tuto zemi znal a miloval. Postavil ho místní truhlářský mistr, muž jménem František Formánek. Představte si jeho úsilí, jeho ruce, které musely pečlivě vyřezávat a spojovat dřevo, aby vznikla takto odolná a funkční konstrukce. Tento mlýn byl postaven podle německého vzoru, což se projevuje jeho specifickým technickým řešením a celkovým vzhledem. Od svého vzniku byl tento mlýn důležitým bodem pro místní komunitu a jeho význam byl tak velký, že od roku tisíc devět set devadesát dva je nyní chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Nyní věnujte svou pozornost tomu, co vidíte přímo před sebou. Všimněte si těch čtyř velkých lopatek, které jsou pro tento typ mlýna tak typické. Jsou to ty části, které se v minulosti neustále točily pod náporem větru a měnily jeho neviditelnou sílu v užitečnou práci. Ale pokud vzhlédnete ještě výše, uvidíte něco skutečně neobvyklého. Podívejte se na tu střešní plošinu a na stožár, který z ní vyčnívá. Právě tam byla umístěna velmi zvláštní a pokročilá technická součástka, větrná turbína. Tato konstrukce byla v té době naprosto výjimečná a technicky velmi náročná. Ta turbína měla obrovský rozměr, její průměr dosahoval nejméně čtrnácti metrů. Představte si tu monumentálnost, když se takto obrovské zařízení roztočilo vysoko nad zemí, aby zachytilo každý závan větru.
Tento mlýn nebyl nikdy statickou věcí, stále se vyvíjel a přizpůsoboval se novým dobám. V roce tisíc devět set došlo k významné modernizaci, kdy byla do konstrukce přidána tato nová větrná součástka, aby se zvýšila jeho efektivita. A pak přišel další zásadní zlom. Po první světové válce, kolem roku tisíc devět set osmnáct, se mlýn stal ještě modernějším. Bylo do něj totiž nainstalováno zařízení pro výrobu elektrické energie. Představte si tu revoluci, kdy se síla větru proměnila nejen v pohyb strojů, ale i v světlo a elektřinu, která měnila životy lidí v okolí.
Každá taková stavba však nese v sobě i lidské osudy, které jsou často mnohem silnější než samotné dřevo a kameny. Kromě zakladatele Formánka zde musíme zmínit i jméno Bahnerová. Její příběh je spojen s velmi těžkými a nejednoznačnými časy. Během druhé světové války, v době, kdy se svět hroutil do chaosu a strachu, se stalo něco neobvyklého. Vdova Bahnerová zde totiž mlétla tajně, přímo v utajení. Musela to být práce plná napětí a neustálého ohrožení, pracovat v tichosti a skrytosti, aby zajistila základní potřeby, zatímco kolem panoval velký neklid. Tento mlýn pro ni nebyl jen budovou, byl to nástroj přežití v době, kdy všechno ostatní bylo nejisté.
Zajímavostí, která vás možná překvapí, je právě ta neobyčejná technická konstrukce, kterou jste viděli při pohledu nahoru. Tento mlýn není jen obyčejným mlýnským zařízením, je to unikátní technický stroj, který díky své turbíně na stožáru představoval v celém regionu technologický vrchol. Ta obrovská plocha větrného zařízení, která se točila vysoko nad střechou, musela být pro tehdejší obyvatele pohledem, který vyvolával jak úžas, tak i respekt k lidské vynalézavosti.
Nyní už vás nebudu déle držet. Požádám vás, abyste se ještě chvíli zastavili, vnímali atmosféru tohoto místa a nechali se unášet svou představivostí. Prohlédněte si okolní krajinu, vnímejte klid, který zde panuje, a uvědomte si, jak moc tento mlýn do ní zapadá. Je to součást krajiny, která tu stojí a trvá. Děkuji vám za to, že jste strávili tuto chvíli společně s námi při objevování historie tohoto místa. Přeji vám krásné pokračování v prohlídce okolí a užijte si každý další okamžik v této nádherné přírodě.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepším časem pro návštěvu je pozdní odpoledne, kdy slunce dopadá na mlýn pod příjemným úhlem a zvýrazní detaily jeho německé architektury.
Doporučujeme vzít si s sebou pohodlnou obuv vhodnou do terénu, protože mlýn leží na okraji přírodní oblasti a v okolí jsou pěšiny.
Pro nejlepší fotografie vyhledejte úhly, které zachycují mlýn i okolní krajinu. Ideální světlo je krátce před západem slunce.
V bezprostřední blízkosti se nachází přírodní památka Santon, kam vede turistická trasa, což je skvělý cíl i pro rodiny s dětmi.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o technickou památku. Některé jsou zpřístupněné jako expozice, jiné jsou mimo provoz nebo na soukromém pozemku. Přístupnost této památky jsme neověřili.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Tvarožná, Jihomoravský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000122146).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
K přírodní památce Santon vede turistická trasa, což činí oblast atraktivní pro návštěvníky.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Větrný mlýn ve Tvarožné (Památka) – Prohlídka historického stroje k mletí obilí. 2. Nádvoří mlýna (Areál) – Procházka v bezprostředním okolí stavby. 3. Přírodní památka Santon (Přírodní oblast) – Prohlídka krásné přírody v této chráněné oblasti.
Sezónní doporučení
Jaro: Na jaře se okolí mlýna probouzí do života a barvy se postupně mění v svěží zelenou. První květy a jemné ranní světlo vytvářejí velmi příjemnou a optimistickou atmosféru. Je to nejlepší čas pro ty, kteří hledají klid a chtějí pozorovat přírodu bez velkých skupin návštěvníků. Doporučuji si vzít vrstvené oblečení, protože počasí může být v tomto období velmi proměnlivé.
Léto: V letních měsících je zde nejvíce světla a dny jsou velmi dlouhé. Krajina je sytě zelená a slunce osvětluje dřevěnou stavbu v plné kráse. Kvůli vyššímu počtu lidí i teple doporučuji návštěvu naplánovat na brzké ranní hodiny. Je dobré mít s sebou pokrývku hlavy, ochranu proti slunci a dostatek tekutin, abyste se vyhnuli únavě z horka.
Podzim: Podzimní období přináší do krajiny zlatavé a hnědé odstíny díky opadávajícímu listí. Ranní mlhy dodávají místu melancholický a tajemný nádech, což je ideální pro fotografování. Slunce je už níže nad obzorem a vytváří dlouhé stíny.
Zima: Zimą je u mlýna největší klid a krajina může být pokryta sněhem nebo mrazem. Atmosféra je tichá, osamělá a velmi čistá. Protože jsou dny krátké a světlo slabší, je nejlepší přijít kolem poledne.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: David Kennedy / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře