Vojenský hřbitov na Hradčanech Hřbitov

Vojenský hřbitov na Hradčanech je zrušené barokní pohřebiště z roku 1786, nacházející se v Praze v ulici Patočkova na rozhraní čtvrtí Hradčany a Střešovice. Tato památka, chráněná jako nemovitá kulturní památka, leží v okrese Praha I pod barokním opevněním na bastionech X. (svatého Františka Borgii) a XI. (Kamenný), oddělených kurtinou.

Hřbitov byl založen pro posádku pražského dělostřeleckého pluku během reformních snah Josefa II., které měly za cíl modernizaci říše. I když sloužil především dělostřelectvu, zde byli pohřbíváni i vojáci pěších pluků, zeměbrany a námořníci. Matrika zemřelých vedla se od roku 1864.

Na hřbitově dochovalo několik náhrobních stél a desek vsazených přímo do opevnění. Některé kamenické práce pocházejí z dílen Josefa Emanuela Krondela, Roberta Platzera či Prachnera. V roce 1911 byl zde zapsán významný počet kovových a dřevěných křížů, pomníků a desek, přičemž stovky hrobů zůstaly bez označení.

Vlastnictví hřbitova přešlo z vojenské správy, která jej zrušila 6. června 1898, na pražskou obec, jež jej odkoupila v roce 1910. Následně byla provedena revize a prostor proměněn v parkovou úpravu. V roce 2014 se plocha stala součástí nově zplanýrovaného parku Maxe van der Stoela u Keplerovy ulice.

Hřbitov sloužil i pro civilní pohřby po zrušení Malostranského hřbitova v Košířích. Mezi významné osobnosti patří kartograf a generálmajor rakouské armády Josef Jüttner, tvůrce prvního geodetického plánu Prahy, či generálmajor Wenzel Schipka, rytíř z Blumenfeldu, jehož náhrobku zdobí obrácený erb, signalizující konec rodu. Z doby napoleonských válek zde byl pohřben pruský poručík Ferdinand von Roeder, který zemřel v pražském lazaretu v roce 1813.

Významným bodem je památník 28 pruských vojáků, obnovený v roce 2016. Původně zde v roce 1866 vznikl společný šachtový hrob pro dělostřelce, kteří zemřeli při likvidaci munice v kasematech Strahova, a pro vojáky nakažené tyfusem či cholerou během pruské okupace Prahy. Hřbitov byl hlídán oddílem dělostřeleckých fyzilírů a v blízkosti na nároží Úvozu fungoval do roku 1837 malý špitál Weyerhof.

V současnosti se z původních 155 desek dochovala přibližně pětina. Část z nich je zničena erozí, některé byly ukradeny a jiné, například na přelomu let 2020 a 2021, poničili sprejeři. Přesto zůstává místo cenným svědectvím vojenské historie Prahy.

Návštěva tohoto tichého koutu pod hradbami nabízí vhled do osudů vojáků různých zbraní i epoch. Je to místo, kde se historie opevnění prolíná s pamětkou zapomenutých osobností.