zámeček Vranová Lhota Zámeček
Zámeček Vranová Lhota v okrese Svitavy (Pardubický kraj) je renesanční šlechtické sídlo s bohatou historií. Vznikl jako tvrz po zničení hradu Vraní hora. V průběhu staletí prošel několika přestavbami, které mu dodaly jedinečný charakter. Dnes je chráněn jako kulturní památka a přitahuje pozornost svou architekturou i historií.
Vznik sídla souvisel s husitskými válkami. V roce 1389 nechal hrad Vraní hora zničit markrabě Jošt Lucemburský. Tvrz ve Vranové Lhotě vznikla následně; první písemná zmínka o ní pochází z roku 1406, kdy ji zástavou získali páni z Vildenberka. Během husitských nepokojů byla stavba pravděpodobně rozbořena, později však obnovena a rozšířena. Původní budova z konce 15. století získala přestavbou raně renesanční charakter.
Architektonicky jde o dvoukřídlý objekt ze smíšeného zdiva s valbovými střechami. Tvar připomíná písmeno T. Dvě jednotraktová dvoupodlažní křídla tvoří torze původní tvrze. Jižní průčelí člení pět okenních os a sklep zdobí valené klenby.
Vlastnictví zámečku se v průběhu staletí několikrát změnilo. Po pánech z Vildenberka jej v roce 1425 dal do zástavy král Zikmund Lucemburský. Roku 1497 byl hrad uváděn jako pustý, což pravděpodobně znamená, že byl rozbořen během husitských válek. Následně jej vlastnily různé šlechtické rodiny, například Lhotové ze Ptení či Drahanovský z Pěnčína. V roce 1698 jej renesančně přestavěl Jan Adam I. z Lichtenštejna. Později, v roce 1714, se stal součástí biskupického panství po připojení k Libštejnským z Kolovrat.
V 19. století patřil zámeček rodině Thurn-Taxis. Po druhé světové válce byl konfiskován. Sloužil kulturním potřebám obce a později místnímu JZD. Po sametové revoluci jej koupila Ivana Přibylová. Postupně jej rekonstruuje s cílem otevřít muzeum loutek, divadelní sál a restauraci.
Klíčovým momentem bylo zapsání do seznamu kulturních památek v roce 1990. V letech 2016 a 2017 pomáhala s opravami komunita MNOHO SVĚTŮ z Jilemnice, což potvrzuje trvající zájem o záchranu památky.
Zámeček Vranová Lhota je dnes přístupný návštěvníkům. Stojí za návštěvu nejen pro svůj historický význam, ale i pro možnost seznámit se s kulturní tradicí regionu. Rekonstrukce a plánované otevření muzea loutek, divadla a restaurace přinášejí naději na další rozvoj tohoto místa.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1990
- Zámeček byl zapsán do seznamu kulturních památek.
Stavební vývoj
Původní tvrz byla pravděpodobně postavena na konci 15. století a přestavbou získala raně renesanční charakter. V baroku došlo k rozšíření, v roce 1698 byla renesančně přestavěna Janem Adamem I. z Lichtenštejna.
Historické události
- 1389
- Zničení hradu Vraní hora markrabětem Joštem Lucemburským.
- 1406
- První písemná zmínka o tvrzi, zástava pány z Vildenberka.
- 1497
- Hrad uváděn jako pustý v listinách krále Vladislava Jagellonského.
Vlastníci
- 1406
- 1425
- 1497
- 16. století
- 17. století
- 1698
- 1714
- 1874
- 1990
- 1999
Zajímavosti
- Zámeček Vranová Lhota je renesanční šlechtické sídlo s bohatou historií. - Vznikl jako tvrz po zničení hradu Vraní hora v roce 1389 markrabětem Jošt Lucemburským. - První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1406, kdy ji zástavou získali páni z Vildenberka. - Architektura zámečku připomíná tvar písmene T a má dvě jednotraktová dvoupodlažní křídla s valbovými střechami. - Zapsání do seznamu kulturních památek proběhlo v roce 1990.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Renesanční zámeček ve Vranové Lhotě v Pardubickém kraji vyrostl z tvrze. Od roku 1990 je chráněn jako kulturní památka.
Tvrz vznikla poté, co roku 1389 při vojenském tažení markraběte Jošta Lucemburského padl nedaleký hrad Vraní hora. Jošt panství zkonfiskoval, ale kvůli finanční tísni musel tvrz často zastavovat. První písemná zmínka pochází z roku 1406, kdy ji zástavou získali páni z Vildenberka. Roku 1425 dal statek do zástavy král Zikmund Lucemburský. Když roku 1497 král Vladislav Jagellonský potvrzoval Jiřímu z Lhoty Zikmundovy zástavní listy, uvádí se už jako pustý. Pravděpodobně byl pobořen za husitských válek.
Kdo tvrz obnovil a rozšířil, není jisté. Nejspíš to byli Lhotští ze Ptení, kteří Vranovou Lhotu drželi v letech 1507 až 1516. Tvrz tehdy dostala dvě nová křídla a obranný příkop. Průzkum z osmdesátých let dvacátého století ale ukázal, že jde o raně gotickou stavbu z konce patnáctého století. Přestavbou získala raně renesanční podobu a v baroku byla rozšířena.
Koncem šestnáctého století prošla tvrz další přestavbou, nejspíše za Dětřicha Lhotského z Ptení nebo Jana Kobylky z Kobylího. V sedmnáctém století ji vlastnili Drahanovští z Pěnčína. Roku 1698 ji Jan Adam První z Lichtenštejna přestavěl na zámeček. V roce 1714 připojili Libštejnští z Kolovrat Vranovou Lhotu k biskupickému panství a sídlo pak sloužilo jen hospodářskému dvoru. Od roku 1874 patřil zámek Thurn-Taxisům.
Po druhé světové válce byl zámek zkonfiskován. Sloužil kulturním potřebám obce a později místnímu jednotnému zemědělskému družstvu. Po sametové revoluci jej obec prodala firmě Tramaz. V prosinci 1999 objekt koupila Ivana Přibylová, která ho s pomocí dotací postupně opravuje. Na opravách se v letech 2016 a 2017 podílela i komunita Mnoho světů z Jilemnice. Majitelka chce v zámku otevřít muzeum loutek, divadelní sál a restauraci.
Zámeček je dvoukřídlá stavba ze smíšeného zdiva s valbovými střechami, půdorysem připomíná písmeno T. Obě dvoupodlažní křídla jsou pozůstatkem původní tvrze. Jižní průčelí člení pět okenních os a sklepy mají valené klenby.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu zámečku Vranová Lhota je podzim, kdy jsou lesy v okolí barvy a světlo je ideální pro fotografování. Renesanční architektura se v této době promítá do krásných barev, což poskytuje působivé záběry.
Místo je také dostupné veřejnou dopravou; aktuální spojení a trasy ověřte před návštěvou. Při plánování cesty si všimněte, že místa mohou být odlehlejší, takže je vhodné se vybavit dostatečným počtem obalů na pití.
Při návštěvě zámečku si vzít s sebou oblečení vhodné pro podzimní teploty a ochranné brýle, pokud plánujete fotografovat. Důležité je také mít s sebou kameru nebo mobilní telefon s dobrým fotoaparátem, abyste si zachovali pohled na historickou architekturu a okolní krajinu.
Fotografování zámečku nabízí několik zajímavých perspektiv. Nejlepší světlo je obvykle v raného rána nebo pozdního odpoledne, kdy slunce osvětluje budovy na nejpůsobivějším způsobu. Zahrady a okolní lesy také poskytují krásné pozadí pro vaše snímky.
V okolí zámečku se nachází několik zajímavých míst, která lze navštívit během 30 minut cesty. Můžete si prohlédnout historickou obec Vranová Lhota a její malebné uličky. Pro rodiny s dětmi je vhodné navštívit okolní lesy, kde mohou děti hrát na přírodě nebo se ponořit do hry.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Vranová Lhota, Pardubický kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000141532).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Zámek je obklopen venkovskou krajinou Vranová Lhota v Pardubickém kraji. Nedaleko historických památek patří ruiny Hrad Vraní hora, který hrál významnou roli v jeho historii.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa zámeček Vranová Lhota
1. Zámeček Vranová Lhota (zámeček)
Proč stojí za návštěvu: Zámeček Vranová Lhota je krásným příkladem venkovského barokního architektury. Jeho historické interie a park s starobylými stromy nabízejí pohled do minulosti.
2. Kaple svaté Anny (kaple)
Proč stojí za návštěvu: Kaple svaté Anny je místo klidu a útulku, umístěné blízko zámečku. Je to ideální místo pro krátkou meditaci nebo modlitbu při procházce okolním parkem.
3. Park u zámečku (park)
Proč stojí za návštěvu: Park kolem zámečku je domovem starobylých stromů a krásných kvetoucích sadů. Je to ideální místo pro relaxaci na přírodě, pro chvilku odpočinku nebo pro rodinné pobyty.
4. Dřevěné mosty v parku (most)
Proč stojí za návštěvu: Dřevěné mosty vedoucí přes rybníky a potůčky jsou nejen technickými díly, ale také krásným místem pro fotografování. Jsou to ideální místa pro pohled na zámecký park z jiných úhlů.
5. Zámecký rybník (rybník)
Proč stojí za návštěvu: Rybník u zámečku je nejen estetickou příležitostí, ale také místem pro relaxaci. Jeho klidné vody a okolní vegetace nabízejí pohled na harmonii s přírodou.
Tato trasa nabízí návštěvníkům možnost seznámit se s historií a krasou zámečku Vranová Lhota, stejně jako prozkoumat jeho okolní přírodní krásy.
Sezónní doporučení
Jaro: Vranovský zámeček v jarním období nabízí návštěvníkům útulnou a oživující atmosféru, kdy se po mrazu objevuje nová zelená vegetace. Květiny a stromy začínají kvést, což dodává okolí barevný lesk. Tento čas roku je ideální pro návštěvu bez příliš velkých davů, protože se mnoho lidí ještě nevrací do venkovních aktivit. Doporučuje se nosit oblečení s možností odlehčit se, jelikož teploty začínají stoupat a slunce osvětluje zámecké prostory dlouhými svítivými dny.
Léto: Létě je Vranovský zámeček obklopen živou přírodou, kdy kvetoucí zahrady a lesy poskytují pohodlnou únik od tepla. Sluneční svítání vytváří ideální podmínky pro fotografování historických staveb a jejich okolí, ale také může být zdrojem nepohodlí kvůli silnému slunci. Návštěvníci by měli přijít v čas, kdy je nejmenší pravděpodobnost velkých davů, například na začátku dne, a nosit lehké oblečení, ochranné brýle proti slunci a dostatek pitného.
Podzim: V podzimním období nabízí zámeček v Pardubicích návštěvníkům pohled na barvy jara, kdy se listy stromů mění na žhavé odstíny. Tato sezóna je ideální pro cestování, protože teploty jsou příjemné a zámeček není tak náročný jako v létě. Při návštěvě byste měli vzít s sebou oblečení vhodné pro mírné chladné počasí, protože teploty se začínají snižovat a večerní chlad může být intenzivnější.
Zima: Zimní návštěva Vranovského zámečku nabízí jedinečné pohledy, kdy střechy a okolní krajinu pokrývají sněhové pokrývky. Sluneční svítání v tomto období je kratší, což může ovlivnit délku prohlídky, ale zároveň poskytuje krásné barvy a stíny na zámeckých budovách. Doporučuje se nosit teplé oblečení, včetně klobouků a rukavic, a vhodné obuv pro chladné povrchy. Tento čas roku je ideální pro návštěvu lidem hledajícím klidný zážitek bez velkých davů.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Jiří Komárek / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Vranová Lhota
Zobrazit vše v obci
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře