Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Zámek Kelč

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Zámek Kelč Zámek

Zámek Kelč
zámek Kulturní památka uspokojivý Audio průvodce 1–2 hodiny Snadná Parkování Průvodce I za deště pro všechny věkové kategorie čeština, angličtina nejlepší na jaře a v létě Aktualizováno 20.10.2026
🏆 Líbí se vám tato památka? Hlasujte v soutěži Památka roku: Žebříček →
O památce Tehdy a dnes Milníky Stavební vývoj Události Vlastníci Zajímavosti Průvodce Tipy FAQ V okolí Ubytování Trasa Sezóny Galerie Fotografie z okolí Zdroje Mapa Příběhy Recenze

Zámek Kelč je trojkřídlý renesanční objekt s dominantní hranolovou věží. Nachází se v jižní části náměstí Nového Města v obci Kelč v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Budova sloužila primárně jako sídlo vrchnostenské správy kelečského panství a od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Předchůdkyní současného zámku byla gotická tvrz. Pravděpodobně ji v druhé polovině 15. století zbudovali páni z Heršic, tehdejší zástavní majitelé panství. V 80. a 90. letech 16. století došlo k nákladné přestavbě původního sídla na rozsáhlý renesanční zámek. Tuto změnu inicioval olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic, který do Kelče povolal kroměřížské kameníky a italského stavitele Jakuba Vlacha. V následných úpravách pokračoval biskup František z Ditrichštejna. Za jeho působení byla zřízena domácí kaple a vybudováno pravděpodobně jižní křídlo.

Zámek je volně stojící dvoupatrová trojkřídlá budova, kterou svírá obdélníkové nádvoří spolu s nižším jižním křídlem hospodářským. Dominantou celého areálu je šestipatrová hranolová věž se schodištěm. Vystupuje z východního křídla a je podepřena mohutnými pískovcovými opěráky. Nádvorní fasáda je v přízemí dekorována bosáží a okna jsou zasazeny do jednoduchých kamenných šambrán. Okna prvního patra směřující do nádvoří spočívají v místech, kde původně byly arkády. V interiéru jsou v některých prostorách dochovány valené klenby s výsečemi, zbytek místností má ploché stropy. K areálu patří rovněž krajinářský park s hospodářskou částí, který se nachází ve svahu jižně od budovy.

Historie objektu je spojena s biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který v letech 1666–1668 provedl barokní rekonstrukci. V té době byla zrekonstruována věž, instalovány nové klenby, omítky, štuková výzdba, kachlová kamna, okna i dveře. Nad vjezd do areálu byl umístěn biskupský znak. První poschodí pak zahrnovalo kapli, rytířský a audienční sál, jídelnu, stříbrník, dvě ložnice a dalších sedm místností. Navzdory těmto investicím však zámek nikdy nesloužil jako trvalá biskupská rezidence; biskupové se zde zastavovali pouze při občasných cestách na Hukvaldy.

Budova v průběhu staletí několikrát utrpěla. Během třicetileté války byla devastována a v březnu 1647 vyrabovali její interiéry švédští vojáci. V roce 1742 zámek vyhořel. V 19. století byly prováděny pouze nezbytné záchranné zásahy a došlo k zrušení kaple. Po přenesení správy velkostatku do Všechovic v roce 1905 zůstal objekt opuštěn. Situaci změnilo převzetí budovy Českou zemskou péčí o mládež v roce 1925, která areál zrekonstruovala a adaptovala na ústav pro duševně nemocné děti.

Od roku 1951 je zámek sídlem odborného učiliště, jehož majitelem je Zlínský kraj. Objekt představuje významný příklad vývoje od gotické tvrze přes italsky ovlivněnou renesanci až po barokní úpravy. Je to místo, kde se prolíná historie církevní správy s funkcí vzdělávací instituce. Návštěva areálu nabízí možnost pozorovat architektonické vrstvení staletí v jednom objektu.

Kam dál

Kostel svatých Petra a Pavla (Kelč) 546 m Zámek Loučka 4,5 km zámek Všechovice 4,5 km Socha svatého Jana Nepomuckého (Skalička) 4,7 km

Tehdy a dnes

Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.

Dnešní pohled – Zámek Kelč
Historická podoba – Zámek Kelč
Tehdy Dnes

Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.

Historické milníky

1579
Iniciace nákladné renesanční přestavby biskupem Stanislavem Pavlovským z Pavlovic.
1666
Začátek barokní úpravy zámku pod biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.
1958
Oficiální prohlášení areálu zámku za kulturní památku.

Stavební vývoj

Z gotické tvrze byl v 80. a 90. letech 16. století vybudován renesanční zámek s využitím italského stavitele a kroměřížských kameníků. V letech 1666–1668 proběhla barokní rekonstrukce zahrnující novou výzdobu kleneb, štuky a úpravu věže. Fasáda je dnes dekorována bosáží a okna jsou zasazeny do kamenných šambrán.

Historické události

1647 – vyrabování interiérů švédskými vojáky během třicetileté války; 1742 – požár zámku; 1925 – převzetí budovy Českou zemskou péčí o mládež; 1951 – zahájení provozu odborného učiliště.

Vlastníci

páni z Heršic (zástavní majitelé), biskupové olomoucký (včetně Stanislava Pavlovského, Františka z Ditrichštejna a Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu), Česká zemská péče o mládež (od 1925), Zlínský kraj (současný majitel)

Zajímavosti

– Zámek vznikl na místě gotické tvrze, kterou pravděpodobně zbudovali páni z Heršic. – Renesanční přestavbu vedl italský stavitel Jakub Vlach a kroměřížští kameníky. – Dominantou areálu je šestipatrová hranolová věž se schodištěm. – V březnu roku 1647 vyrabovali interiéry budovy švédští vojáci. – Od roku 1951 slouží objekt jako sídlo odborného učiliště.

Průvodce

⚙︎ Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.

Přehrát audio průvodce
Zobrazit text průvodce

⚙︎ Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.

Vítejte v Kelči. Právě teď stojíte v jižní části náměstí Nového Města a před vámi se tyčí jedna z nejvýraznějších staveb celého Zlínského kraje. Podívejte se na tento impozantní zámek. Je to dvoupatrová stavba tvořená třemi křídly, která svou velikostí i vzhledem zcela dominuje okolnímu prostoru. Prvním, co vás pravděpodobně zaujalo, je ta vysoká, hranolová věž. Je to dominanta celého areálu, která střeží vstup a připomíná nám dávné časy, kdy byla bezpečnost a přehled nad krajinou prioritou každého šlechtického sídla. Vnímejte atmosféru tohoto místa, kde se spojuje klid malého města s velkou historií.

Když se dnes díváme na tento rozsáhlý komplex, snadno zapomeneme, že vše nezačalo takto velkolepě. Abychom pochopili, proč zámek vypadá právě takto, musíme se v duchu vrátit daleko dozadu, až do druhé poloviny pátého století. Právě zde, na místě, kde nyní stojíte, se původně nacházela gotická tvrz. Předpokládá se, že tuto první opevněnou stavbu zde vybudovali páni z Heršic. Tvrze tehdy sloužily především k obraně a jako administrativní středisko okolní oblasti. Postupem času se však potřeby majitelů měnily. Gotická surovost ustoupila touze po pohodlí, kráse a reprezentativnosti, což nás přivádí k velkému zvratu v dějinách tohoto místa.

Klíčovým momentem byl rok tisíc pět set sedmdesát devět. Právě v tomto roce biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic inicioval nákladnou přestavbu. Cílem bylo proměnit původní tvrz v rozsáhlý renesanční zámek. Je důležité si uvědomit, že tato budova nebyla myšlena jako trvalý domov pro olomoucké biskupy, kteří zde sice vládli, ale zámek sloužil primárně jako sídlo vrchnostenské správy celého kelečského panství. Byl to tedy spíše administrativní střed, místo, kde se řídilo životem v okolních vesnicích, vybíraly se daně a spravovaly se pozemky.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Pokud se podíváte na tvary budovy, uvidíte vlivy doby renesance, která přinesla do architektury harmonii a lehkost. Za tuto proměnu mohl uznaný stavitel Jakub Vlach, který byl Italem. Právě on vedl celou přestavbu a pomáhali mu při tom zkušení kameníky z Kroměříže. Všimněte si, jak precizně je celá stavba koncipována. Podívejte se znovu nahoru na onu šestipatrovou hranolovou věž. Je v ní umístěno schodiště, které spojovalo jednotlivá podlaží a umožňovalo přístup do nejvyšších částí budovy. Tato věž není jen ozdobou, ale tichým svědkem všech událostí, které se zde za staletí odehrály.

Historie tohoto místa však není jen příběhem krásných staveb a vlivných biskupů, ale i příběhem dramatických zvratů. Pojďme se zastavit u jedné z nejtemnějších kapitol. Představte si březen roku tisíc šest set čtyřicet sedm. V době třicetileté války, kdy byla země zdevastována a v neustálém strachu, vtrhli do interiérů tohoto zámku švédští vojáci. Byla to doba chaosu a násilí. Váš pohled nyní spočívá na stěnách, které přežily toto brutální vyrabování. Všechno cenné, co v budově bylo, bylo tehdy odneseno nebo zničeno. Je fascinující pomyslet si, kolik vrstev času a emocí tyto zdi uchovávají.

Zámek však postupně znovu vstal z popela a získával nové tváře. V roce tisíc šest set šedesát šest začaly pod biskupem Karlem druhým z Lichtenštejna-Kastelkornu barokní úpravy. Baroko přineslo do architektury více dynamiky a zdobnosti, což se propisuje i do celkového dojmu areálu. V průběhu času se zde setkaly osobnosti, které formovaly dějiny regionu, například i František z Ditrichštejna. Každý z nich přinesl do Kelče něco svého, ať už šlo o nové stavební prvky nebo o změny v tom, jak se panství spravovalo.

Když dnes procházíte kolem těchto budov, možná vás napadne otázka, proč je tento areál tak důležitý právě pro nás dnes. Odpověď leží v jeho unikátnosti. Zámek v Kelči je vzácným příkladem toho, jak se postupně vrství epochy. Od gotické tvrze přes italskou renesanci až po barokní detaily. Právě tato historická hodnota vedla k tomu, že v roce tisíc devět set padesát osm byl areál zámku oficiálně prohlášen za kulturní památku. Tímto krokem byl zajištěn jeho chráněný status, aby budoucí generace mohly vidět to samé, co vidíte vy právě teď.

Zkuste si nyní představit, jak vypadalo náměstí před staletími. Jak zde zněly kroky úředníků, jak se sem dovážely zboží z okolních polí a jak dominantně musela působit věž v dobách, kdy neexistovaly žádné jiné vysoké stavby. Je to místo, kde se střetávala moc církevní i světská, a kde se psaly osudy tisíců lidí, kteří v tomto panství žili a pracovali.

Nyní, když už znáte základní příběh tohoto domu, doporučuji vám jej obtáhnout a z různých úhlů pozorovat jeho proporce. Vnímejte kontrast mezi masivní věží a rozprostřenými křídly budovy. Zkuste si představit, jaké pohledy se nabízely z vrchu té šestipatrové věže na celou Nové Město a okolní krajinu.

Děkuji vám, že jste se mnou vydali na tuto krátkou cestu časem. Doufám, že vám tento výklad pomohl více otevřít oči a že nyní nevidíte jen staré zdi, ale živou historii, která v Kelči stále dýchá. Nyní už je na vás. Prozkoumejte okolí, vnímejte ticho historických prostor a nechte se inspirovat duchem doby. Přeji vám příjemný zbytek návštěvy v tomto krásném koutě Zlínského kraje. Na shledanou.

Tipy pro návštěvníky

Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy jsou barvy v krajinářském parku nejvýraznější a okolní příroda doplňuje vzhled stavby. Do obce se lze dostat autem nebo veřejnou dopravou; konkrétní spojení si ověřte v aktuálních jízdních řádech.

K návštěvě doporučujeme vzít si pohodlnou obuv vhodnou pro procházku v parku a v jeho hospodářské části. Pro milovníky fotografií jsou nejzajímavější pohledy na trojkřídlou stavbu a její dominantní věž, zejména během zlaté hodiny, kdy slunce dopadá na fasádu v jižní části náměstí.

Kromě samotného zámku určitě navštivte krajinářský park s hospodářskou částí, který se rozkládá ve svahu jižně od hlavní budovy. Je to ideální místo pro klidnou procházku v přírodě.

Rodiny s dětmi ocení prostor krajinářského parku, kde mají děti možnost prozkoumat okolí zámku a poznat vzhled historické stavby z různých úhlů v přirozeném prostředí.

Časté dotazy

Dá se památka navštívit?

Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.

Jaká je otevírací doba a vstupné?

Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.

Kde se památka nachází?

Poloha: č.p. 1, Kelč, Zlínský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.

Proč je památka chráněná?

Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 14169/8-260).

Firmy v okolí

Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:

Vaše firma Doporučujeme 0,2 km
Krátký popis, fotky, adresa, telefon a navigace — návštěvník vás má hned po ruce.

Chcete zde zobrazit svou firmu? Zaregistrujte se →

V okolí

Krajinářský park s hospodářskou částí situovaný ve svahu jižně od zámku.

Ubytování v okolí

Plánujete návštěvu? Najděte ubytování do 30 km od Zámek Kelč v Zlínský kraj.

Hledat ubytování na Booking.com Tipy na ubytování →

Powered by Booking.com

Tematická trasa

Zde je návrh tematické trasy:

1. Zámek Kelč – hlavní stavba. Dominanta obce, která nabízí pohled na historickou architekturu a vnitřní prostory. 2. Krajinářský park – zelená plocha. Ideální místo pro procházky v přírodě v jižním svahu hned pod zámkem. 3. Hospodářská část – související budovy. Zajímavý vhled do fungování bývalého panství a jeho praktického využití.

Sezónní doporučení

Na jaře se okolí sídla probouzí do života a zahrady se zaplní svěží zelení. Měkké jarní světlo zvýrazňuje detaily fasády. Doporučuje se obuv vhodná do vlhké trávy a návštěva v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší. V letních měsících dominuje krajině plné slunce a horký vzduch. Stín lístů starých stromů nabízí úlevu od žáru. Je vhodné zvolit lehké prěvzdušné oděvy a přicházet v časných ranních hodinách, aby se předešlo největším teplotám dne. Podzim přinese do parku barevné odstíny žluté a červené, což vytváří melancholickou atmosféru. Nízké slunce dopadá na zdi pod ostrým úhlem. Praktická je vrstvená oděv a pevná obuv pro procházky po spadaném listí. V zimě působí stavba v tichu a klidu, případně v bílém rouchu sněhu. Atmosféra je stísněná a tajemná. Je nezbytné mít na sobě teplé zimní oblečení a nepromokavé boty, přičemž nejlepší je krátká návštěva v čase kolem poledne.

Vizualizace a umělecké pohledy

Zámek Kelč – historická rekonstrukce
Historická rekonstrukce
Zámek Kelč – letecký pohled
Letecký pohled

Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.

Fotografie z okolí

Reálné snímky pořízené v okolí památky

Zámek Kelč
Snímek: Wikimedia Commons, licence viz stránka souboru
Zámek Kelč
Snímek: Wikimedia Commons, licence viz stránka souboru

Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.

Tipy od návštěvníků

Zatím žádné tipy. Buďte první!

Přihlaste se a přidejte svůj tip.

Zdroje a literatura

  • Wikidata (Q33420606)
  • Památkový katalog NPÚ

Fotografie: Palickap / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.

Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.

Informace o památce

Obec Kelč
Kraj Zlínský kraj
Typ zámek
Sloh / Období baroko
Ochrana Kulturní památka
Stav uspokojivý
Architekti Jakub Vlach
Osobnosti
Parkování K dispozici
Psi Zakázáni

Otevřít v mobilní app

Namiř kameru telefonu
na QR kód pro otevření v aplikaci

www.pamatky.cz/m/48144 🏷️ Tisknutelná QR nálepka

Poloha na mapě

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho!

Facebook X WhatsApp E-mail

Byl(a) jsi tady? Pochlub se odznakem na svém webu či blogu:

Navštívil(a) jsem Zámek Kelč – Pamatky.cz

Další památky – Kelč

Zobrazit vše v obci
Kostel svatých Petra a Pavla (Kelč) Kostel svatých Petra a Pavla (Kelč) Činžovní dům manželů Čištínových Činžovní dům manželů Čištínových Vzorový rodinný dům Karfík Vzorový rodinný dům Karfík Usedlost čp. 224 Usedlost čp. 224 Kostel svatého Petra a Pavla (Těšnovice) Kostel svatého Petra a Pavla (Těšnovice) kaple svaté Barbory (Buchlovice) kaple svaté Barbory (Buchlovice)
Pokračujte: Kostel svatých Petra a Pavla (Kelč) · Zámek Loučka · zámek Všechovice · Socha svatého Jana Nepomuckého (Skalička)

Příběhy a pověsti

Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou

Příběh: Zámek Kelč
Smyšlený příběh

Příběh: Zámek Kelč

Bylo to v pondělí ráno, kdy se Jarmila stáhla z postele a opatrně otevřela okno, nechajíc ranní chlad zaplnit komnatu, kterou ještě nedávno sdílela s Mikuláš…

Číst příběh

Fotografie návštěvníků

Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!

Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.

Recenze a komentáře

Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.

Navigovat k: Zámek Kelč
Google Maps Waze Apple Maps Mapy.cz
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)