Zámek Líšeň Zámek

Zámek Líšeň je trojkřídlý jednopatrový barokní zámek v centru městské části Brno-Líšeň. Vznikl po roce 1714 přestavbou starší renesanční tvrze a je chráněn jako kulturní památka. Tento objekt představuje významnou ukázku barokní a klasicistní architektury na Brněnsku. Prošel složitým historickým vývojem od šlechtického sídla přes státní majetek až po dnešní využití pro hotelové a společenské účely.

Na místě současného zámku stávala renesanční tvrz z počátku 17. století. V období barokní přestavby na počátku 18. století se české země vzpamatovávaly z následků třicetileté války. Probíhal zde rozmach vrcholného barokního umění a stavitelství, přičemž Evropa v té době procházela mocenskými změnami a konsolidací habsburské monarchie. Roku 1714 získal líšeňské panství Jan Kryštof z Freyenfelsu, který zahájil výstavbu nového zámku na místě starší tvrze. Projekt nové budovy pravděpodobně vytvořil architekt Christian Alexander Oedtl.

Líšeňský zámek je trojkřídlá jednopatrová dvoutraktová budova. Na její delší hlavní západní křídlo navazují na koncích kratší příčná křídla. Dvůr uzavírá z východní strany jednopatrová krytá otevřená chodba, na kterou navazují budovy hospodářského dvora. Fasády zámku jsou hladké a patra člení kordonová římsa. Okna přízemí hlavního průčelí rámují šambrány. V patře jsou doplněna suprafenestrami a římsami. V ose průčelí hlavního křídla se nachází hlavní vchod s balkonovým portikem, který nesou čtyři pilíře. Nad podstřešní římsou nad balkonem je umístěn znak a motto rodu Belcrediů Et a Domino factum est istud. To v překladu znamená A od Pána učiněno jest toto. Za vstupem se nachází klenutá pilířová hala s dvouramenným schodištěm vedoucím do patra. Místnosti v přízemí mají převážně klenuté stropy, zatímco v patře jsou plochostropé. Sochařskou výzdobu zámku a parku zhotovil Antonín Schweigl. Z vnějšího průčelí jižního křídla vystupuje rizalit kaple s volutovým štítem. Do prostor kaple v prvním patře vede dvouramenné schodiště. Samotná kaple oválného půdorysu je završena nízkou kopulí. Interiér kaple zdobí štuky Giacoma Antonia Corbelliniho a dvou neznámých malířů. Na vrcholu klenby se nachází freska svaté Trojice obklopená štukovým rámem.

Roku 1819 panství zdědil rod Belcrediů, jehož členové nechali zámek upravit v klasicistním stylu. Před rokem 1826 byla původní barokní zahrada upravena na přírodně krajinářský park, přičemž si zachovala původní dispozici. Zámek sloužil jako sídlo rodu Belcrediů až do roku 1949, kdy byl zabaven československým státem. V roce 1992 byl zchátralý zámek v rámci restituce vrácen původnímu rodu Belcrediů.

Zřejmě roku 1724 nebo 1727 byla k zámku přistavěna zámecká kaple. Na zámku byla v roce 1967 zřízena obřadní síň. Přírodně krajinářský park o rozloze 1,5 hektaru se rozkládá při jižní straně zámku. Převažují v něm vzrostlé stromy, které rostou roztroušeně na celé ploše kromě menšího palouku v zadní části. Park prošel takzvanou anglikanizací původního osově řešeného parku. Z rysů původního parku se zachovaly dvě aleje a střední osa, která měla původně jako dominantu dvojramenné schodiště s výzdobou. V roce 1985 zde bylo popsáno 8 jehličnanů a 44 listnáčů. Mezi nimi se nacházejí například zeravy, smrky, buky, javor jasanolistý, šácholan, lípa zelená a zimostrázy vždyzelené.

Po rekonstrukci dnes zámek slouží jako hotel a místo pro pořádání kulturních a společenských akcí. Návštěva tohoto památkově chráněného areálu nabízí pohled do historie barokního a klasicistního stavitelství v Jihomoravském kraji. Zároveň představuje příležitost prohlédnout si cennou architekturu i přilehlý historický park v centru Brna-Líšně.