Kostel Nanebevzetí Panny Marie patří mezi nejvýznamnější sakrální památky jihočeského regionu. Raně gotická stavba vznikla v 14. století a stala se dlouhodobě výraznou součástí života v obci Dubné, kterou písemné prameny zmiňují již v roce 1263. Budova představuje fascinující příklad toho, jak se stavby adaptovaly měnícím se stylovým preferencím a praktickým potřebám věřících.

Nejstarší části chrámu pocházejí z let 1340–1350 a tvoří je raně gotický presbytář a severní portál lodi. Původně šlo o stavbu jednolodní, kterou však v roce 1525 rozšířili na dispozici dvoulodní. Počátkem 16. století, konkrétně v roce 1575, přistavěli na jižní straně kostelní věž. Stavitele této věže vyzývala nápis „Stawiel Wogirz, 1575", který se zachoval. Počátkem 18. století, roku 1730, kostel prošel významnými barokními úpravami – zvětšily se okna, před západní průčelí vznikla předsíň s kruchtou a v ose budovy byla vložena sakristie. V 18. století, roku 1784, byl u kostela založen hřbitov, jehož původní zeď se dodala dodnes a je chráněna jako kulturní památka.

Původní věž z roku 1575 postupem času chátrala a v roce 1897 byla zbořena. Nová věž se postavila roku 1901 a zůstala dochována dodnes. V současné věži visí čtyři zvony, z nichž jeden pochází z roku 1518 a byl odlit v Praze. Zbylé tři zvony pořídili v roce 1996 jako náhradu za menší, které během 20. století zabavily válečné události.

Architektonicky je kostel koncipován jako dvoulodní stavba s pravoúhlým presbytářem. Na severní straně lodi se zachoval rozměrný gotický sedlový portál s profilovanými oblouny. Presbytář zakrývá křížová klenba s žebry, která se sbíhají k mohutným jehlancovitým konzolám. Loď je zaklenuta síťovou hřebínkovou klenbou, kterou nese pět osmibokých pilířů. Interiér osvětlují zbarokizovaná okna se zkosenou podokenní římsou.

Vybavení kostela pochází převážně z první třetiny 18. století a nese rysy rokoka. Hlavní oltář portálového typu je zdoben sochami svatých biskupů a obrazem Nanebevzetí Panny Marie. Presbytář obsahuje dva boční oltáře – jeden zasvěcený Svaté rodině se sochami svatého Václava a svaté Ludmily, druhý svatému Janu Nepomuckému s figurami andělů a Panny Marie. V hlavní lodi stojí kazatelna z roku 1700 s figurálními reliéfy a sochami svaté Barbory a Jana Nepomuckého. Zajímavostí jsou renesanční kamenné náhrobky z bývalé krypty z 16. a 17. století, na nichž jsou čitelná jména členů místních rytířských rodin.

Kostel spadá pod správu Římskokatolické farnosti Dubné. Pravidelné bohoslužby se konají každou neděli v dopoledních hodinách. Návštěva tohoto místa nabízí střípky středověké a barokní architektury, která se vyvíjela po staletí, a příležitost pochopit roli kostela v životě rurální společnosti.