Pekelná sezóna: krampusové, démoni a oheň od Bouzova po Ohnivou Ostravu

Když se nad hradbami setmí a z temného průchodu vystoupí rohatá postava se zvoncem u pasu, sáhne po ruce rodiče i ten nejodvážnější školák. Přesně o tenhle mrazivý okamžik jde na akcích, které už několik let pořádá moravskoslezská skupina Démoni CZ. Jejich Pekelné hrady obsadily Slezskoostravský hrad i Bouzov a letošní podzim vyvrcholí Ohnivou Ostravou, pochodem stovek krampusů s ohňovou show a ohňostrojem.

Proč tahle podívaná tak dobře funguje právě na památkách? Hradní nádvoří, sklepy a hradby mají atmosféru, kterou žádná kulisa nenahradí. A na hradech se navíc od nepaměti vyprávějí pověsti o bílých paních, pokladech a strašidlech. Podívejme se, odkud se rohatí návštěvníci vzali, kde je letos potkáte a kam za čerty vyrazit na výlet.

Kdo je krampus a co dělá na Moravě

Krampus je strašidlo z alpské lidové tradice. Pochází z rakouských Alp, odkud se rozšířil do celého Rakouska a do okolních zemí. Doprovází svatého Mikuláše a jeho úloha odpovídá našemu čertovi. Jméno má nejspíš ze středohornoněmeckého Krampen, tedy „dráp“. Jeho večerem je 5. prosinec, předvečer svátku svatého Mikuláše, takzvaná Krampusnacht. Po horských vesnicích ale krampusové chodí od listopadu až do ledna.

Typický krampus je chlupatý, rohatý, chrastí řetězy a zvonci a v ruce nosí svazek březového proutí. V Bavorsku se spolu s tradicí obnovuje i umění ručně vyřezávaných dřevěných masek. Zvyk to neměl vždycky snadné: v Rakousku ho po volbách v roce 1932 zakázal Dollfussův režim. V 50. letech pak rakouská vláda rozdávala letáky s názvem „Krampus je zlý muž“, protože se bála, že setkání s ním dětem uškodí. Ke konci 20. století se ale krampusové vrátili ve velkém. Nejznámější podobou zvyku je Krampuslauf, „běh krampusů“, při němž masky procházejí ulicemi a straší přihlížející. Mezi největší patří průvod v St. Johann im Pongau, kde v roce 2008 šlo přes tisíc krampusů, a v Klagenfurtu, jehož průvod měří zhruba kilometr a půl.

Od 19. století si lidé posílají i pohlednice s krampusem, často s vtipnými veršíky. I v Česku dnes působí řada krampusích a čertovských skupin. Jen na Ohnivou Ostravu jich pořadatelé ohlašují přes dvacet.

Čert, krampus, nebo Perchta?

Náš čert je podle lidové představy muž s rohy, drápy, ocasem a kopytem, někdy oblečený jako myslivec v zelené vestě a červeném klobouku. Na rozdíl od teologického ďábla nese i rysy staršího slovanského náboženství a nemusí být vždy jen zlý. Pohádkoví čerti to ostatně dokazují dodnes.

Krampus patří výhradně k adventu. Tím se liší od alpských Percht, které chodí až v takzvaných drsných nocích kolem Vánoc a Nového roku. Také v českých zemích Perchta obcházela domácnosti před Vánocemi, obvykle večer na svatou Barboru nebo Lucii. Dětem, které nedržely půst, hrozila, že je rozpáře a vycpe koudelí. U nás navíc splynula s bílou paní, jak se lidově říkalo Perchtě z Rožmberka.

Živé obchůzky se u nás drží dodnes. V předvečer svátku svaté Lucie obcházejí v Černově a Chrástově na Vysočině lucky, ženy v bílých plachtách s vařečkami a husími peroutkami. Na konci roku 2024 se tahle obchůzka dostala na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. Ve Žlutavě na Zlínsku zase 5. prosince vyráží mikulášská obchůzka, kterou vede Turek se šavlí. Za ním jdou Mikuláš v biskupském hávu, anděl se zvonkem, smrt s kosou, čerti i muříni. Letos ji Zlínský kraj zapsal na svůj seznam nemateriálního dědictví.

Démoni CZ: oheň, masky a pekelný trůn

Skupina Démoni CZ vznikla v roce 2017 v Moravskoslezském kraji. Má dvacet členů, z nichž patnáct aktivně vystupuje v ohnivých a pyrotechnických show i v divadelních výstupech. Každý démon má vlastní masku i příběh: Lucifer, „první z padlých“, Orcus, strážce zapomenutých, tajemná Pandora nebo ledový Jack Frost.

Vrcholem jejich vystoupení je ohnivá a pyrotechnická show: ohnivé hole, plamenomety, plamenová děla X2 Wave Flamer a ohňostroje na míru. K vybavení patří i pekelné čtyřkolky, ohnivý povoz tažený „pekelným traktůrkem“ a pekelný trůn, na kterém se může vyfotit každý, kdo se odváží.

Démoni nevystupují jen na hradech. Plameny pouštěli na festivalech Masters of Rock, Hellpdays nebo Rock Therapy a pódium sdíleli s kapelami jako Stormwitch, Holy Moses nebo Masterplan. Kromě toho, že sami vystupují, jsou i pořadateli: stojí za Pekelnými hrady i za Ohnivou Ostravou.

Pekelný hrad: od Slezskoostravského hradu na Bouzov

Nápad na Pekelný hrad se zrodil v roce 2024 na Slezskoostravském hradě. Hrad u soutoku Lučiny a Ostravice vznikl ve 13. století jako knížecí pevnost na zemské stezce do Krakova a nese stopy krušných časů: kvůli poddolování klesl celý areál za sto let o osm až jedenáct metrů a dlouho chátral. Město Ostrava ho zachránilo a v roce 2004 znovu otevřelo veřejnosti. Strašidelnou kulisu má hrad i bez krampusů. Podle pověsti se tu dal jen na Velký pátek spatřit poklad, který u dveří hlídal muž se železnou palicí. Bílá paní s hořící svící v levé a zlatým klíčem v pravé ruce prý zase svým zjevením věštila smrt v rodině pánů hradu.

Akce se rychle stala tradicí. Na jaře 2025 proběhl na Slezskoostravském hradě druhý ročník a v září téhož roku se Pekelný hrad poprvé vydal mimo Ostravu, na hrad Bouzov. Pohádkový hrad dostal dnešní podobu při romantické přestavbě v letech 1895–1910. Navrhl ji Georg von Hauberrisser, autor mnichovské Nové radnice, pro velmistra Řádu německých rytířů arcivévodu Evžena. Bouzov patří mezi deset nejnavštěvovanějších hradů v Česku a filmaři ho milují: točila se tu Arabela, Třetí sudička, Princezna Fantaghiró i Princezna a půl království. I Bouzov má svou bílou paní. Podle vyprávění vystupuje z obrazu malíře Gabriela von Maxe, prochází se za šera chodbami a v hradní jídelně se prý občas samo rozezní piano.

Letos v březnu zaplnila Slezskoostravský hrad takřka stovka čertů, démonů a dalších bytostí. V sobotu 19. září se peklo podruhé rozhořelo i na Bouzově. Jak takový den vypadá? Na Bouzově byla stezka odvahy temnými zákoutími hradu otevřená od čtvrt na jednu do půl páté. Krampusové, démoni, čerti a čarodějnice se po celém areálu procházeli od poledne a ochotně se fotili. Hlavní ohnivá vystoupení proběhla ve 14.30 a 16.30. Nejmenší diváky bavili veselí čertíci a před hradem jezdil černý kočár tažený koňmi i čtyřkolka, kterou řídil sám krampus. Pořadatelé zdůrazňují, že vystupující jsou k dětem přátelští: rádi se s nimi vyfotí a ukážou jim, že strach není na místě.

Tip: Vstupenky na Pekelný hrad platí na program akce, ne na prohlídku hradních interiérů. Bouzov si proto zaslouží i druhou, klidnější návštěvu s průvodcem.

Čerti na hradech a zámcích: kde se točily pohádky

Česká pohádka bez čerta skoro není pohádkou. Kulisy jí přitom často propůjčily skutečné památky:

• S čerty nejsou žerty (1984): zámek s parkem hrály Průhonice, Čertova skála vznikla ze záběrů zříceniny Rotštejn a skalního hradu Sloup. Peklo se natáčelo ve starých pískovcových dolech na Českolipsku, které tehdy sloužily jako sklad brambor pro sovětskou posádku.
• Čertova nevěsta (2011): zámek Buchlovice na Uherskohradišťsku a Židova strouha u Týna nad Vltavou.
• Anděl Páně (2005): hrady Kašperk, Křivoklát a Český Šternberk, Černé jezero a kostel svatého Mořice v Anníně.
• Čertí brko (2018): hrad v Ledči nad Sázavou, Chrustenice, Doksany a důl Nevřeň.
• Peklo s princeznou (2009): Arcibiskupský zámek Kroměříž, zámek Frýdlant, Dolský mlýn, Hřensko a Adršpach.

Ďáblova bible: největší rukopis světa vznikl v Čechách

Nejslavnější „čertovská“ památka českého původu dnes leží ve Stockholmu. Codex Gigas, lidově Ďáblova bible, vznikl na začátku 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrasti. Měří 92 centimetrů na výšku, 50 na šířku a 22 na tloušťku a váží skoro 75 kilogramů, takže jde o největší známý středověký rukopis. Na jinak prázdné stránce je celostránkové vyobrazení ďábla, vysoké asi půl metru.

Legenda vypráví o mnichovi, který se upsal ďáblu, aby knihu dopsal za jedinou noc. Rozbor písma sice potvrdil, že kodex psal jediný písař, odborníci ale odhadují, že mu práce zabrala přes dvacet let. Na konci třicetileté války v roce 1648 si knihu jako válečnou kořist odvezli Švédové. Když roku 1697 hořel stockholmský královský hrad Tre Kronor, zachránili ji tak, že ji vyhodili z okna. Na pár měsíců se domů vrátila na přelomu let 2007 a 2008, kdy ji vystavilo pražské Klementinum.

Kde stál klášter, dnes najdete barokní kostel svaté Markéty v Podlažicích. Příběh knihy připomíná expozice „Tajemství Ďáblovy bible“ v muzeu na zámku Chrast, otevřená od dubna do října.

Čertovská místa na výlet

• Čertovy hlavy u Želíz na Mělnicku: zhruba devět metrů vysoké hlavy vytesal do pískovce v letech 1841–1846 sochař Václav Levý. Řadí se k největším reliéfům hlav na světě. Zajímavost: inspirací mu byla antická mytologie, jméno „čertovy“ jim dali až lidé.
• Čertova stěna u Vyššího Brodu: podle pověsti chtěl čert postavit na Vltavě hráz a vyšebrodský klášter spláchnout, jenže stavbu nestihl dokončit. Pověst v roce 1882 inspirovala Bedřicha Smetanu k opeře Čertova stěna. Místo je dnes národní přírodní rezervací.
• Čertův mlýn v Beskydech: hora vysoká 1206 metrů je nejvyšším bodem Zlínského kraje. Mlýn tu prý v rokli pod vrcholem postavil čert, ve skutečnosti jde o rozpadající se bloky pískovce.
• Muzeum čertů v Úštěku: v Pikartské věži a ve sklepeních pod ní vystavuje řezbář Jaroslav Stejný své dřevěné čerty a celé peklo.

Ohnivá Ostrava: největší krampus pochod v kraji

Vrchol letošní pekelné sezóny přijde v sobotu 21. listopadu 2026. V areálu Libros v Ostravě se uskuteční třetí ročník Ohnivé Ostravy, podle pořadatelů největšího Krampus Laufu v Moravskoslezském kraji. Navazuje na slavné krampusí průvody z Rakouska a Německa a přivede stovky krampusů, démonů a čarodějnic z Česka i ze zahraničí. Mezi ohlášenými skupinami jsou Krampus Haná, Krampus Olomouc, Čerti Tábor, Krampus Litoměřice, Großberg Teufel's nebo Pressburg Teufel.

Celý program se promítá na velké LED obrazovce, takže pochod uvidíte i z druhé řady. Akce se koná za každého počasí, ať prší, nebo sněží. K zahřátí poslouží otevřená ohniště a po celou dobu jsou na místě hasiči a Český červený kříž. Pochvaly sklízí i food zóna, kterou podle pořadatelů návštěvníci už na prvním ročníku hodnotili jako jednu z nejlepších částí celé akce.

Kde Démony potkáte do Vánoc

Kdo nechce čekat do Ohnivé Ostravy, může Démony CZ zastihnout i na dalších akcích. U každé najdete v našem kalendáři termín, místo, vstupné a odkaz na pořadatele.

Na demonicz.cz jsou ohlášená i další vystoupení, mimo jiné v Olomouci, Frýdku-Místku a Uherském Hradišti a na mikulášských akcích v Petřvaldě, Petrovicích u Karviné a Drnovicích. Podrobnosti k nim zatím nejsou zveřejněné. Fanoušky krampusů navíc v sobotu 7. listopadu láká letiště v Olomouci-Neředíně, kde se koná Krampus Fest 2026. Skupina Krampus Olomouc tam slibuje až 150 čertů z Česka, Slovenska a Rakouska.

Vítkovice za návštěvu stojí i bez démonů. Areál Vítkovických železáren s dolem, koksovnou a vysokými pecemi, přezdívaný „Ostravské Hradčany“, je národní kulturní památkou a nese značku Evropského kulturního dědictví. Poslední odpich tu proběhl 27. září 1998.

Na jaře zpátky na Slezskoostravský hrad

Další Pekelný hrad pořadatelé ohlašují na sobotu 20. března 2027 od poledne, opět na Slezskoostravském hradě. Aktuality a odkaz na vstupenky najdete na pekelnehrady.cz a v našem kalendáři akcí.

Pekelná sezóna tedy nekončí s listopadem. Až se v březnu na Slezskoostravském hradě opět rozhoří ohně, vzpomeňte si na bílou paní se zlatým klíčem. Pověsti o ní tu kolovaly dávno před prvním krampusem.

Článek vznikl ve spolupráci s pořadateli akcí Démoni CZ a Titan Production s.r.o. Fotografie a plakát Ohnivé Ostravy poskytli pořadatelé. Úvodní fotografie: Andrea Široká.