Strahovský klášter, plným názvem Královská kanonie premonstrátů na Strahově a dříve nazývaný Sion, byl založen v roce 1143. Zakladateli byli kníže Vladislav II. se svou chotí Gertrudou a olomoucký biskup Jindřích Zdík, který se pokoušel vytvořit klášter řeholních kanovníků inspirovaný kanovníky Božího hrobu. Zdík získal podporu pražského biskupa Jana a později jeho nástupce Oty. Když se první pokusy nedařily, obrátil se na generální kapitulu premonstrátského řádu se žádostí o nové osazení konventu. V roce 1142 tak na Strahov přišli premonstrátští mniši z vestfálského Steinfeldu, čímž se klášter stal nejstarším premonstrátským klášterem v Čechách.

Kamenný kostel a klášter byly postaveny ve druhé polovině 12. století. V roce 1178 zde byl pohřben sám zakladatel Vladislav II. Po úpravách byl kostel vysvěcen znovu v roce 1182. Postupem času klášter postihlo několik nehod a změn. Po požáru v roce 1258 a v průběhu 14. století prošel různými přestavbami. Husité jej vyplenili v roce 1420, což znamenalo dlouhé období chátrání. Nová vlna obnovy přišla až v raném 17. století — v letech 1601 až 1605 byla přestavěna bazilika a v období 1614 až 1626 obnoven konvent. Roku 1613 byla založena Opatská zahrada. Roku 1627 sem byly z Magdeburku převezeny ostatky svatého Norberta, zakladatele premonstrátského řádu. V roce 1648 klášter vyplenilo švédské vojsko, které si odneslo i značnou část knihovny.

Barokní podobu kláštera, kterou vidíme dodnes, vytváří díla několika významných architektů. Giovanni Domenico Orsi pracoval na klášteře v letech 1671 až 1674 a postavil nový knihovní sál, dnes nazývaný Teologický. Jan Baptista Mathey od roku 1682 vedl stavbu opatství. Po poškození kostela v roce 1742 opravoval fasády Anselmo Lurago. Koncem 18. století se na přestavbách průčelí Filosofického sálu knihovny podílel Ignác Jan Nepomuk Palliardi.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie vychází z původně románské stavby z druhé poloviny 12. století. Po požáru v roce 1258 byla přestavěna goticky a k její severní boční lodi byla přistavěna kaple původně věnovaná svaté Voršile, dnes posvěcená svatému Norbertovi. V letech 1601 až 1605 za opata Jana Lohela došlo k radikální přestavbě — byla stržena příční loď a staré věže průčelí, postaveny pak nové. Opat Kašpar z Questenberka v letech 1630 až 1631 baziliku prodloužil a vybudoval nové průčelí; k jižní lodi pak nechal přistavět kapli Panny Marie Pasovské. Současná barokní podoba baziliky je dílem italského architekta Anselma Luraga, který vedl přestavby v 50. letech 18. století poté, co byla budova v roce 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy. Bazilika byla důkladně opravena po roce 1993.

Klášter zažil těžké doby v 20. století. V roce 1950 jej převzala komunistická vláda, uzavřela jej a řeholníky z větší části deportovala do sběrných táborů. Při rekonstrukci pro účely Památníku národního písemnictví v letech 1950 až 1953 se ukázalo, že velké části původní románské stavby kostela i kláštera se zachovaly až do výše prvního patra. V letech 1992 až 1993 byl klášter obnoven a v následujících letech postupně opraven. Dnes si jej mohou návštěvníci prohlédnout, obdivovat umělecké sbírky a navštívit Strahovskou knihovnu.