Archiv Masarykovy univerzity Univerzitní archiv
Archiv Masarykovy univerzity v Brně na Veveří je specializovaný univerzitní archiv, který shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje dokumenty a předměty spojené s historií této významné české vysoké školy. Nachází se v brněnské části Veveří a patří mezi největší a nejdůležitější vysokoškolské archivy v Česku. Jeho význam spočívá v bohatých sbírkách dokumentů, které zachycují nejen univerzitní dějiny, ale také osobní pozůstalosti významných osobností české vědy.
Archiv vznikl v třicátých letech minulého století. Oficiálně byl zřízen v roce 1931, kdy byla založena archivní komise předních historiků a odborníků. Tato skupina připravila zřízení archivu a začala sbírat první dokumenty. V roce 1936 byl archiv formálně zřízen, přestože jeho činnost byla již dříve zahájena. V té době se univerzita snažila systematicky dokumentovat svou činnost a historii, což odpovídalo rozvoji vzdělanosti v období první republiky.
Vznik archivu byl spojen s potřebou uchovávat důležité dokumenty, které by mohly být ohroženy během druhé světové války. Během tohoto období utrpěl archiv značné ztráty, s výjimkou evidence studentů, která se zachovala a sloužila nacistickým úřadům k pronásledování českých studentů. Po skončení války byl archiv obnovován v roce 1945 pod vedením profesionálního pracovníka. V následujících desetiletích však čelil různým reorganizacím a problémům, včetně nedostatku personálu a častých přesunů. V padesátých letech byl archiv několikrát přesunut a v letech 1954–1958 zcela bez profesionálního personálu, což vedlo k poškození některých fondů.
Od šedesátých let se situace archivu stabilizovala. Archiv získal trvalé místo v novostavbě rektorátu na adrese Arna Nováka 1, kde zůstal po dobu tří desetiletí. V této době se také rozšiřovala sbírka osobních pozůstalostí, která dnes čítá 135 fondů. Díky tomu se Archiv Masarykovy univerzity řadí mezi významná pracoviště pro výzkum dějin české vědy.
Dnes je archiv součástí Filozofické fakulty MU, kde se vyučuje obor archivnictví. To umožňuje rekrutaci kvalifikovaných pracovníků a badatelů. Archiv slouží jako specializované pracoviště pro uchovávání a zpřístupňování archiválií. Jeho současná lokalita je stabilní a umožňuje efektivní práci s fondy. Archiv je přístupný veřejnosti a nabízí možnost studia historických dokumentů, což z něj činí cenný zdroj pro výzkum a vzdělávání.
Mezi zajímavé události spojené s archivem patří zachování evidence studentů z období druhé světové války. Tento dokument se zachoval neporušeně a sloužil nacistickým úřadům k pronásledování českých studentů. Dnes je to vzácný pramen pro výzkum tohoto období. Další zajímavostí je fakt, že archiv spravuje 135 fondů osobních pozůstalostí, což z něj činí klíčové pracoviště pro studium dějin české vědy.
Archiv Masarykovy univerzity je důležitým centrem pro uchovávání kulturního dědictví. Jeho fondy jsou systematicky zpřístupňovány veřejnosti a badatelům, což umožňuje lepší pochopení historie české vysokoškolské vzdělanosti. Pro návštěvníky, kteří se zajímají o historii, představuje archiv cenný zdroj informací a možnost seznámit se s bohatými dokumenty a předměty. Jeho návštěva je nejen vzdělávací, ale také inspirující, neboť dokumenty nabízejí jedinečný pohled do minulosti. Archiv tak plní důležitou roli v uchovávání a šíření kulturního dědictví.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1931
- Založení archivní komise, která připravila zřízení archivu a začala sbírat první dokumenty a artefakty.
- 1936
- Oficiální zřízení archivu Masarykovy univerzity, i když jeho činnost byla již dříve zahájena.
- 1945
- Obnovení činnosti archivu po druhé světové válce, kdy byl opětovně aktivován s novým vedoucím a stabilizovanou strukturou.
- 1960
- Archiv získal stabilní umístění v novostavbě rektorátu a začal systematicky rozšiřovat fondy osobních pozůstalostí.
Stavební vývoj
Archiv původně sídlil v různých prostorách univerzity, od 60. let 20. století je umístěn v areálu Filozofické fakulty MU. V současnosti je součástí univerzitní infrastruktury a slouží jako specializované pracoviště pro uchovávání a zpřístupňování archiválií. Přestavby či architektonické změny nejsou doloženy.
Historické události
- 1931
- Založení archivní komise, která připravila zřízení archivu a začala sbírat první dokumenty.
- 1945
- Obnovení činnosti archivu po druhé světové válce, kdy byl opětovně aktivován s novým vedoucím.
- 1953
- Konec činnosti archivní komise a začátek období bez profesionálního personálu.
- 1960
- Stabilizace archivu v novostavbě rektorátu a začátek systematické práce na rozšiřování fondů.
Vlastníci
Masarykova univerzita (od založení)
Zajímavosti
– Archiv vznikl v třicátých letech minulého století, oficiálně byl založen v roce 1931 a formálně zřízen v roce 1936.
– Během druhé světové války se zachovala jen evidence studentů, která sloužila nacistickým úřadům k pronásledování českých studentů.
– Archiv spravuje 135 fondů osobních pozůstalostí významných osobností české vědy.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Archiv Masarykovy univerzity patří k nejvýznamnějším a největším vysokoškolským archivům v České republice. Mezi archivy je veden jako specializovaný a v rámci univerzity má postavení celouniverzitního pracoviště. Jeho posláním je pečovat o kulturní a historické dědictví, které univerzita svou činností vytváří. Spravuje její dokumenty i další předměty, stará se o jejich uložení, zpřístupňuje je zájemcům a své fondy dále rozšiřuje.
Archiv vznikal postupně ve třicátých letech 20. století. V roce 1931 byla ustavena archivní komise, která měla připravit jeho oficiální zřízení a přebírala první písemnosti. V jejím čele stál profesor historie Bohumil Navrátil. Členy byli historik Václav Hrubý, právní historik František Čáda a historik umění Eugen Dostál. Po smrti Václava Hrubého jej v roce 1938 nahradil historik a archivář Jindřich Šebánek. Archiv sice fungoval a spravoval množství archiválií, místo archiváře ale obsazeno nebylo a veškerou práci zajišťovala čtyřčlenná komise. Tak tomu bylo až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939.
Za druhé světové války archiv utrpěl velké ztráty. Neporušená zůstala jen evidence studujících, kterou nacistické úřady využívaly k pronásledování českých studentů. Po obnovení vysokých škol v roce 1945 začal archiv znovu působit a poprvé získal archiváře. Stal se jím Jiří Radimský, první z řady vedoucích této instituce.
Následující roky však byly těžké. Archiv se několikrát stěhoval a doléhaly na něj reorganizace veřejné správy spojené s nástupem komunistického režimu. V roce 1950 skončila činnost archivní komise. V letech 1954 až 1958 o archiv pečoval penzionovaný ředitel školy Jindřich Dušek a po jeho odchodu zůstal archiv zcela bez personálu. To vše vedlo k postupnému rozchvácení fondů.
Zlepšení přišlo na počátku šedesátých let. Archiv se usadil v novostavbě rektorátu na ulici Arna Nováka a na tři desetiletí získal stálé zázemí v areálu Filozofické fakulty. Tam se vyučuje archivnictví, takže z oboru přicházeli praktikanti, zaměstnanci i badatelé. Prvním dlouholetým vedoucím se stala Irena Hrabětová. Položila základy systematického uspořádání fondů a zaměřila se na získávání osobních pozůstalostí. Dnes jich archiv spravuje 135, a patří tak k významným pracovištím pro dějiny české a československé vědy.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas návštěvy
Nejvhodnější období pro návštěvu archivu je během jarních a letních měsíců, kdy je venkovní prostředí na Veveří příjemné a příroda je v plné kráse. Pokud chcete uniknout davům, vyberte si ráno nebo odpoledne v pondělí až středu. Archiv je umístěn v historické budově, takže v létě je vhodné navštívit ho brzy ráno, aby se vyhnuli slunci a přehřátí. V zimě je návštěva klidnější, ale některé venkovní části mohou být omezené kvůli počasí.
Co vzít s sebou
Při návštěvě archivu si vezměte pohodlné oblečení a obuv, protože budete procházet historickou budovou i venkovní prostranství. V létě nezapomeňte na sluneční brýle, klobouk nebo čepici a opalovací krém. V zimě si přineste teplé oblečení a vhodné boty pro možná mokré nebo sněhové podmínky. Důležité je také vzít si dostatek vody a případně malý oběd, protože v okolí není mnoho restaurací. Pokud plánujete fotografovat, vezměte si baterie a paměťové karty, protože staré budovy vyžadují delší expozice.
Fotografování – nejlepší místa a světlo
Nejlepší místa pro fotografování jsou venkovní prostranství u archivu a historické budovy, které jsou dobře zachovalé. Pro kvalitní snímky je ideální čas ráno nebo odpoledne, kdy slunce není přímo nad hlavou a světlo je měkčí. V interiéru archivu je fotografování často omezené, ale venku můžete zachytit krásné detaily historických fasád a okolní přírody. Pokud chcete fotografovat botanickou zahradu Masarykovy univerzity, která se nachází nedaleko, vyberte si den s jasným počasím, protože rostliny budou v plné kráse.
Co navštívit v okolí (do 30 minut)
V okolí archivu na Veveří se nachází několik zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Nedaleko se nachází botanická zahrada Masarykovy univerzity, kde si můžete prohlédnout různé druhy rostlin a květin. Další zajímavostí je historická část města Brno, kde se nachází další významné památky a budovy spojené s univerzitou. Všechny tyto lokality jsou snadno dostupné pěšky nebo krátkou jízdu autem.
Tipy pro rodiny s dětmi
Pro rodiny s dětmi je návštěva archivu na Veveří skvělou příležitostí k poznávání historie a přírody. V botanické zahradě MU se děti mohou naučit názvy rostlin a květin a zúčastnit se případných interaktivních aktivit. Pro děti je také zajímavé prozkoumat okolí a hledat zajímavé detaily na historických budovách. Doporučuje se vzít si s sebou nějaké malé odměny nebo hry, které děti pobaví během návštěvy.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Údaje o přístupnosti této památky nemáme ověřené. Informujte se u majitele nebo správce, případně na obecním úřadě.
Kde se památka nachází?
Poloha: Veveří, Jihomoravský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Veveří je malebná lokalita s historickým významem, v okolí se nachází přírodní rezervace Veveří a nedaleko leží město Brno. V blízkosti se nachází také botanická zahrada MU a několik dalších historických budov a památek spojených s univerzitou.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Město Brno (Typ: Město). Výchozí bod cesty, který leží nedaleko cílové lokality. 2. Botanická zahrada MU (Typ: Zahrada). Místo spojené s univerzitou, kde lze pozorovat rozmanitou flóru. 3. Historické budovy a památky spojené s univerzitou (Typ: Památky). Architektonické stopy spojené s univerzitní historií. 4. Archiv Masarykovy univerzity (Typ: Univerzitní archiv). Hlavní cíl v obci Veveří, kde jsou uchovávány cenné dokumenty. 5. Přírodní rezervace Veveří (Typ: Příroda). Malebná lokalita v okolí archivu, která nabízí krásnou krajinu.
Sezónní doporučení
Jaro V období jara se Archiv Masarykovy univerzity na Veveří obklopuje rozkvetlými stromy a zelenající se loukami, které dodávají místu klidnou a osvěžující atmosféru. Sluneční paprsky pronikají mezi větve a vytvářejí příjemné stíny, ideální pro procházky po okolí. Vzduch je čerstvý a mírně teplý, což zvyšuje pohodlí při prohlídce archivních fondů. Doporučuji navštívit brzy ráno, kdy je návštěvnost nízká a můžete si v klidu prohlédnout expozice. Vhodné je lehké, ale teplé oblečení, protože počasí se může rychle měnit – od slunečných dnů po krátké deštivé přeháňky. V tomto období je také vhodné využít možnosti prohlídky venkovních částí areálu, které jsou v jarním světle nejkrásnější.
Léto V letních měsících se Veveří promění v živé a slunečné místo, kde se příroda rozkvétá v plné síle. Teplé sluneční svit a dlouhé dny vytvářejí příjemnou atmosféru, ale také přitahují větší počet návštěvníků. Doporučuji přijít brzy zrána, aby se vyhnuli davům, které se v hlavní letní sezóně často objevují. Vhodné je lehké, prodyšné oblečení a pohodlná obuv, protože procházky po kopci mohou být náročné. V letních měsících je také možné využít stínu stromů nebo návštěvu vnitřních prostor archivu, kde je chladnější. Pokud plánujete delší pobyt, nezapomeňte na ochranu před sluncem a dostatek vody.
Podzim Podzim na Veveří nabízí jedinečnou atmosféru, kdy se listí stromů mění do zlatavých a červených odstínů a vzduch je plný vůně spadaného listí. Sluneční světlo je mírnější a delší stíny vytvářejí klidné a nostalgické prostředí. V tomto období je návštěvnost nižší, což umožňuje klidné prohlížení archivních sbírek. Doporučuji teplejší oblečení, protože počasí se ochlazuje a mohou nastat deštivé dny. Vhodný je také čas odpoledne, kdy je světlo příjemné a ne tak intenzivní jako v poledne. Podzim je ideální pro procházky po okolí, kde se můžete těšit na krásné výhledy a klidnou atmosféru.
Zima V zimních měsících se Veveří promění v zasněženou a klidnou krajinu, kde se příroda stává téměř pohádkovou. Sníh pokrývá kopce a stromy, což vytváří jedinečnou atmosféru. Vzhledem k nižším teplotám a možným sněhovým srážkám je návštěvnost nižší, což umožňuje klidné prohlížení archivu. Doporučuji teplé a vrstvené oblečení, aby se předešlo nachlazení, a pohodlnou obuv s dobrým přilnavým povrchem. Pokud se rozhodnete pro procházku venku, nezapomeňte na dostatek teplých věcí a případně na sněhové řetězy pro auto.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Millenium187 / CC0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře