Rájec nad Svitavou Zámek

Zámek Rájec nad Svitavou stojí na vyvýšenině v bezprostřední blízkosti souměstí Rájec-Jestřebí. Jedná se o pozdně barokní zámek typu maison de plaisance, který se vyvíjel po staletí – od středověkých vojenských tvrzí přes renesanční paláciové sídlo až k představitelskému zámku osmnáctého století.

Nejstarší původci zámku byly tři středověké tvrze. Existence starší z nich je předpokládána již v 13. století; v 14. a 15. století jsou obě doloženy písemnými prameny. Byly pobořeny postupně – nejprve pravděpodobně během tzv. markraběcích válek mezi markrabětem Joštem a jeho bratrem Prokopem, poté roku 1431 husitskými vojsky, a naposledy zmíněny jako zničené a pusté roku 1446. Zakladateli tvrzí byli podle všeho příslušníci vladycké rodiny pánů z Rájce. Panství postupně přechází mezi různé vlastníky – páni z Kunštátu, z Lomnice, a nakonec se pustlé tvrze stávají majetkem olomouckého biskupa.

Roku 1464 se rájecké zboží dostane do rukou Drnovských z Drnovic, které se stanou určující rodinou dalších staletí. V druhé polovině 15. století menší z tvrzí obnovují v pozdně gotickém stylu. Kolem roku 1570 pak vynikající hospodář a nejvyšší dvorský soudce moravského markrabství Bernard Drnovský z Drnovic toto sídlo podstatně rozšíří a přestaví v renesančním duchu – vytvoří čtyřkřídlý dvoupatrový zámek s pravoúhlým arkádovým nádvořím a věží nad hlavním vchodem. Kolem zámku vyrůstá předzámčí s hospodářskými budovami, z nichž mnohé se do dneška dochovala. Původní podoba renesančního zámku se nám zachovala na obrazu sv. Floriána z roku 1657, který visí v kostele Všech svatých v Rájci.

Toto období se náhle končí. V roce 1756 je zámek zcela zničen požárem. V době katastrofy jej vlastní rod Rogendorfů, štýrská hrabská rodina, která v polovině 18. století upřednostňuje pohodlnější palác v Brně. Zámek zůstává v troskách.

Změna přichází v roce 1763. Dne 23. března panství kupuje starohrabě Antonín Karel Salm-Reifferscheidt, tajný rada, nejvyšší komoří a diplomat v službách Marie Terezie a Josefa II. Bezprostředně po koupi přikročí k výstavbě nového zámku – maison de plaisance v moderním slohu francouzské klasicity. Projekt připravuje vídeňský architekt francouzského původu Isidor Canevale, který vytváří projekt ve stylu tzv. rokokového klasicismu (někdy označovaného jako styl luisézní). Inspiraci čerpá z letních sídel francouzské šlechty doby Ludvíka XVI.

Dnes je zámek národní kulturní památkou ve vlastnictví státu. Spravuje jej Národní památkový ústav a je veřejnosti přístupný. Návštěvníci si mohou prohlédnout jak architektonické prvky barokní rezidence, tak zachované hospodářské budovy předzámčí.