Zvěřinec Hrad

Zvěřinec leží asi 2,5 kilometru jižně od Jesenice v okrese Příbram na vrcholu zvané Na Hradě, v nadmořské výšce 542 metrů. Z hadu se dochovaly terénní relikty a drobné zbytky zdí, které od roku 1965 chránímu jako kulturní památku.

Hrad poprvé zaznamená písemné zdroje v roce 1362, když se podle něj psal Mareš ze Zvěřince. Jméno vlastníka tak úzce spojené s názvem hradu svědčí o vážnosti jeho postavení. Rod Marešů tvořil majitele Zvěřince až do první poloviny 15. století. V té době jej na čas získali Leskovcové z Leskovce, od nichž jej později koupili Růtové z Dírného. Hrad postupně chátrá – v roce 1539, kdy jej jeho tehdejší vlastníci prodávali Mikuláši Měděnci z Ratibořic, se již uváděl jako pustý.

Stavebně tvořilo Zvěřinec dva vzájemně propojené celek: rozsáhlé předhradí obdélného půdorysu situované níže a výrazně výše položené hradní jádro. Předhradí chránily masivní valy a mohutný vyzděný příkop zejména na jižní a západní straně. Vchod do pevnosti vedl z jihu. Jižní část nádvoří byla obstavěna budovami téměř ze všech tří stran. U terénních zbytků západní stavby leží hromady kamene, jejichž původ není zcela jistý – mohly by pocházet z nedokončené vodní nádrže. Menší budova se pak tyčila v severní části předhradí mezi dvěma skalními bloky.

Vlastní jádro hradu leželo severovýchodně od předhradí. Jeho středem byla vysoká přirozená skála, na níž stála věž tvořená převážně z dřeva, která byla ochrňována zděnou hradbou. Ta se na východní straně napojovala na stavbu, jež byla částečně vytesána přímo do skály. V západním sektoru jádra se nacházela další dvouprostorová budova. Zvěřinec patřil mezi hrady donjonového typu s výrazným jádrem. Vzhledem k rozsahu a výstavnosti předhradí lze usuzovat, že tato část vznikla později než samotné jádro a postupně převzala některé z jeho obranných a pobytových funkcí. Hromady rozpadlého stavebního materiálu naznačují, že stavba předhradí nikdy nebyla zcela dokončena.

Zbytky hradu jsou dnes dobře dostupné po odbočce z červeně značené turistické trasy vedoucí z Jesenice do Jistebnice. Pohled na rozvalené zdivo a terénní nerovnosti vykresluje výrazný obraz o středověké architektuře a způsobu života své doby, i když z něj zbyl jen stín kdysi mocné pevnosti.