zámek Veleslavín Zámek
Zámek Veleslavín je barokní památka z poloviny 18. století v pražské čtvrti Veleslavín. Objekt je významný svou architekturou, historií soukromého sanatoria a spojením s řadou osobností kultury a medicíny.
První písemná zmínka o tomto místě pochází z zakládací listiny z roku 993. Po staletí zde fungoval poplužní dvůr v majetku Břevnovského kláštera. Po husitském útoku v roce 1420 ves ovládli Pražané. Následně zde v majetku různých měšťanů zůstala až do 16. století, kdy připadla pražskému purkrabství. V tomto období zde působila rodina Štěpána Adama z Veleslavína a jeho syna Daniela Adama.
Současný barokní zámek vznikl pravděpodobně mezi lety 1730 a 1750. Autorem plánů mohl být Kilián Ignác Dientzenhofer. Naznačuje tomu skutečnost, že majitelkou panství byla v té době císařovna Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská, matka Marie Terezie. Areál tvoří šest zděných objektů se zahradou a parkem, jejichž východní hranici tvoří Hradní potok. V roce 1912 byl objekt rozšířen o krátká novobarokní křídla, zatímco původní hospodářské budovy byly zbourány na konci 19. století.
V průběhu dějin se zde střídali různí vlastníci. V letech 1874 až 80. letech 19. století zde žila rodina statkáře Leopolda Dostala, v níž se narodila budoucí herečka Leopolda Dostalová. Následně zámek zakoupila baronka Emilie Marie von Oesterén, která zde obývala se synem Fridrichem Wernerem von Oesterénem. V této době byl častým hostem básník Rainer Maria Rilke.
V roce 1910 budovu zakoupili bratrance MUDr. Leo Kosák a MUDr. Oskar Fischer. Zřídili v ní soukromé sanatorium pro choroby nervové a plicní. Zde se léčila například Charlotta Garrigue-Masaryková, Milena Jesenská (závislost na morfiu) a architekt Adolf Loos (syfilis). V roce 1939 byl objekt nacisty vyvlastněn pro Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren. Oba majitelé byli v roce 1941 zatčeni gestapem a deportováni. Oskar Fischer zemřel v Terezíně v roce 1942 a Leo Kosák zahynul v Osvětimi v roce 1944.
V roce 1951 přešel majetek do vlastnictví Československého státu. V areálu sídlila státní pneumologická klinika, později soukromá klinika Canadian Medical Care. Další významnou událostí byl rok 1763, kdy během pruského obléhání Prahy v objektu pravděpodobně bydlelo velení vojska, možná i pruský král Fridrich II. nebo polní maršál James Keith.
V současnosti je zámek Veleslavín v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky, avšak zůstává pustý a uzamčený. V roce 2019 byl park krátce otevřen jako komunitní zahrada.
Památka představuje unikátní svědectví o barokní architektuře a tragických osudech majitelů z doby druhé světové války. Návštěva, byť omezená na exteriér, umožňuje zblízka studovat historickou tkáň pražského Veleslavína.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 993
- První písemná zmínka o místě v zakládací listině.
- 1420
- Husitský útok a následné ovládnutí vsi Pražany.
- 1910
- Zřízení soukromého sanatoria MUDr. Leo Kosákem a MUDr. Oskar Fischerem.
- 1951
- Převod majetku do vlastnictví Československého státu.
Stavební vývoj
Barokní zámek vybudován v 2. čtvrtině 18. století. V polovině 19. století docházelo k úpravám a v roce 1912 byl objekt rozšířen o krátká novobarokní křídla. Na konci 19. století byly zbourány původní hospodářské budovy.
Historické události
1763: Během pruského obléhání Prahy v objektu pravděpodobně bydlelo velení vojska. 1910: Zřízení soukromého sanatoria pro nervové a plicní choroby. 1941: Zatčení majitelů gestapem a jejich deportace do Terezína a Osvětimi.
Vlastníci
Břevnovský klášter (poplužní dvůr), pražské purkrabství, rodina Leopolda Dostala (od 1874), baronka Emilie Marie von Oesterén (80. l. 19. století), MUDr. Leo Kosák a MUDr. Oskar Fischer (od 1910), Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren (nacistické vyvlastnění), Československý stát (od 1951), ÚZSVM.
Zajímavosti
– První písemná zmínka o tomto místě je z roku 993. – Současný barokní zámek pravděpodobně vznikl mezi lety 1730 a 1750. – V budově fungovalo soukromé sanatorium pro plicní a nervové choroby, kde se léčila například Milena Jesenská. – V roce 1763 zde během pruského obléhání Prahy pravděpodobně bydlelo velení vojska. – V objektu žila rodina statkáře Leopolda Dostala, v níž se narodila herečka Leopolda Dostalová.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u nás v Praze, v části Veleslavín. Stojíte právě před budovou, která svým vzhledem i atmosférou vypráví dlouhý příběh o moci, hojení i zapomnění. Před vámi se tyčí zámek Veleslavín, areál tvořený šesti zděnými objekty, které obklopuje zahrada a park. I když je dnes objekt pustý a uzamčený, stále z něj vyzařuje dávná elegance. Vnímejte toto ticho a zapomeňte na okamžik na hluk okolního města. Podívejte se na celkovou kompozici budov a představte si, jak toto místo vypadalo před staletí, kdy byl tento prostor centrem společenského života a luxusu.
Pojďme se nyní podívat hlouběji do historie. Abychom pochopili, kde se nacházíte, musíme se vrátit velmi daleko dozadu. První písemná zmínka o tomto místě pochází až z roku 993, což znamená, že zde lidé žijí a tvoří svou historii již téměř tisíc let. Cesta k dnešní podobě zámku však nebyla jednoduchá. V roce 1420 zde proběhl husitský útok, po kterém byla ves ovládnuta Pražany. To nás přivádí k samotnému jádru budovy, kterou vidíte před sebou. Současný barokní zámek byl vybudován pravděpodobně v polovině osmnáctého století, konkrétně mezi lety 1730 a 1750.
Když vnímáte linii budov, vzpomeňte si na jméno Kilián Ignác Dientzenhofer. Právě tento významný stavitel je spojován s architekturou tohoto místa. Všimněte si barokního charakteru celého areálu. I když nemůžeme vstoupit dovnitř, zvenku můžete pozorovat vyváženost a rytmus objektů. Prohlédněte si průčelí a vnímejte, jak se budovy vpisují do okolní zeleně. Barok byl dobou velkoleposti a reprezentace, a i když je zámek dnes v nepříznivém stavu, stále v něm lze vyčíst snahu o vytvoření luxusního sídla.
Nyní věnujte pozornost lidem, kteří zde zanechali svou stopu. Toto místo nebylo jen domovem šlechty, ale stalo se svědkem životů mnoha významných osobností. Jednou z nich byla Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská. V pozdějších dobách se zde pohybovali lidé, kteří formovali českou i světovou kulturu a společnost. Mezi nimi byl například básník Rainer Maria Rilke, nebo osobnosti jako Charlotta Garrigue-Masaryková a Milena Jesenská. Také zde zanechal svůj otisk architekt Adolf Loos. Představte si tyto lidi, jak procházejí stejnými cestami, po kterých kráčíte vy, a jak diskutují o umění, politice či filozofii v stínu těchto zdí.
Zde se dostáváme k jedné z nejzajímavějších kapitol tohoto místa. Zámek totiž v minulosti nesloužil pouze jako obydlí. V roce 1910 zde lékaři Leo Kosák a Oskar Fischer zřídili soukromé sanatorium. Bylo to luxusní zařízení zaměřené na léčbu plicních a nervových chorob. V té době byla čistá vzdušná oblast Veleslavína ideální pro lidi, kteří potřebovali klid a regeneraci. Právě zde se léčila například zmíněná Milena Jesenská. Je fascinující pomyslet si, že tyto stěny, které dnes působí tak chladně a prázdně, kdysi poskytovaly úlevu a naději nemocným lidem, kteří hledali zdraví v lůně přírody a v péči nejlepších lékařů.
Pojďme nyní k jedné tajemnosti, která se váže k tomuto místu. Pokud se podíváte na rok 1763, zjistíte, že v době pruského obléhání Prahy zde pravděpodobně bydlela významná osoba, která hledala bezpečí mimo zdi samotného města. Tato época byla plná neklidu a nejistoty, a zámek Veleslavín sloužil jako bezpečný přístav v bouřlivých časech. Je to fascinující kontrast – místo, které sloužilo jako úkryt během války, později jako luxusní léčebna a dnes jako chráněná kulturní památka, která čeká na svou znovuzrození.
V roce 1951 se majetek zámku převzal do vlastnictví tehdejšího státu. Od té doby však budova prochází obdobím ticha. V současnosti je objekt spravován úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Je sice uzamčen, ale právě v této uzavřenosti je certain rodzaj tajemství. Podívejte se znovu na okna a fasády. Vnímejte ten zvláštní pocit, kdy víte, že uvnitř zůstaly věci, vzpomínky a možná i zapomenuté dokumenty z dob sanatoria nebo barokních slavností.
Zámek Veleslavín je dnes chráněn jako kulturní památka, což znamená, že jeho hodnota je uznána a musí být zachována pro budoucí generace. I když nemůžeme prozkoumat vnitřní prostory, samotný areál s jeho zahradou a parkem nabízí dostatek prostoru pro rozjímání. Doporučuji vám nyní pomalu obejít celý areál, vnímat šum listí v parku a zkusit si představit, jak by vypadal život v tomto místě v různých stoletích. Od raného středověku přes barokní okázalost, přes období léčení v sanatoriu, až po dnešní tiché očekávání.
Děkuji, že jste se mnou doputovali k tomuto fascinujícímu místu. Doufám, že vám tento krátký výlet do historie pomohl vidět v zámku Veleslavín víc než jen prázdné budovy. Je to místo, kde se prolíná osudy šlechty, lékařů, básníků i politiků. Nyní už je vám přenecháno v tichu tohoto parku a v pozorování detailů, které vám barokní architektura nabízí. Přeji vám příjemnou pokračující procházku Prahou a jejími skrytými poklady. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitky doporučujeme návštěvu v jarním nebo podzimním období, kdy barokní architektura a zahrada působí nejvíce působivě. V těchto časech je světlo měkčí, což je ideální pro fotografování vzhledu budov a zeleně v parku.
Doprava na místo je možná autem i prostřednictvím městské hromadné dopravy. Aktuální spojení si prosím ověřte ve vyhledávači dopravních spojů.
Nejhezčí světlo pro zachycení detailů barokních prvků se nabízí během pozdního odpoledne.
V blízkosti areálu můžete prozkoumat přírodní krásy, konkrétně hradní potok, který tvoří východní hranici celého místa. Pro rodiny s dětmi je procházka v okolí potoka příjemným způsobem, jak strávit čas venku.
Při návštěvě si vezměte pohodlnou obuv vhodnou pro chůzi v zahradě a parku a nezapomeňte na pití.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Veleslavínská 1/30, Veleslavín, Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 40548/1-1527).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Hradní potok tvořící přirozenou východní hranici areálu.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Zámek Veleslavín (zámek) – Hlavní bod návštěvy, kde lze obdivovat historickou architekturu a interiéry. 2. Hradní potok (vodní tok) – Přírodní východní hranice areálu, která nabízí klidnou procházku podél vody v bezprostřední blízkosti zámku.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí budov probouzí do života a mladá zeleň pomalu obklopuje zdiva. Světlo je v tomto období jemné a vhodné pro pozorování detailů fasády. Doporučujeme obuv vhodnou do vlhké trávy a návštěvu v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší.
V letních měsících dominuje prostor hustá vegetace a jasné, ostré slunce, které zvýrazňuje kontrasty starých stěn. Je vhodné zvolit lehké oblečení a hledat stín pod stromy v okolním parku. Nejlepším časem pro příchod je pozdní odpoledne, kdy žár slubuje ústup.
Podzim přináší do krajiny zlatavé barvy a mlhy, které dodávají místu tajemný a melancholický nádech. Atmosféra je klidnější a barvy listí ladí s historickým charakterem stavby. Praktické je vzít si nepromokavý plášť a navštívit místo v časem, kdy slunce nízkým úhlem dopadá na zdiva.
V zimě působí prostor strohopádně a tichým dojmem, zejména pokud povrchy pokryje sníh. Osvětlení je šedivé a dny jsou krátké, což podtrhuje stav opuštěnosti. Je nezbytné mít na sobě teplé vrstvy oblečení a pevnou podrátku, aby se předešlo uklouznutí na zamrzlých cestách.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Aktron / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře