zřícenina zámku Jištěrpy Zřícenina

Zřícenina zámku Jištěrpy, která se nachází ve vesnici Jištěrpy, části obce Chotiněves v okrese Litoměřice, představuje zbytky původně renesančního zámku vybudovaného na základě staré tvrze. Pozůstatky tohoto kdysi reprezentativního sídla jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka České republiky.

Jištěrpy má bohatou historii sahající hluboko do středověku. Ves se připomíná již patrně kolem roku 1057, zatímco feudální sídlo, tvrz Jištěrpy, se poprvé objevuje v písemných pramenech roku 1318 jako majetek člověka jménem Výšeho. Zdejší sídlo postupně vlastnilo několik šlechtických rodů – nejprve vladykové z Jištěrp, později od roku 1417 do 1454 Petřík z Lejen. Po něm se zámek na dlouho ztrácí z dochovaných zpráv – poslední zmínka o jeho existenci pochází z roku 1456.

Nový rozkvět přichází na počátku 16. století. V letech 1528 až 1543 vlastnil Jištěrpy Zikmund z Blatna, po kterém dědili majetek jeho synové Habart a Albrecht. Právě Albrecht zahájil okolo roku 1589 ambiciózní přestavbu staré tvrze na renesanční zámek, kterou však nedokončil. Roku 1593 prodal Jištěrpy Janu Sezimovi z Ústí. Stavební práce pokračovaly až po roce 1605 pod vedením Jana Sezimova syna Jiřího Viléma. Ten však o své panství přišel v důsledku pobělohorských konfiskací a Jištěrpy tak přešly do vlastnictví jezuitského řádu.

Za jezuitů zažil zámek novou etapu užívání a stavebních úprav. V době morových epidemií sem jezuité přesouvali výuku z pražského Klementina. Nechvalně se psala zámecká historie roku 1680, kdy byl na nádvoří vynesen rozsudek smrti pro několik předáků poddanského povstání. Okolo roku 1724 podstoupil zámek barokní přestavbu za účastí architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 zámek rychle upadal. Hospodářské využití jej nevratně poškodilo. Roku 1778 situaci zhoršila přítomnost pruské armády. Pokus o přeměnu na textilní manufakturu se nezdařil. Silně zchátralá stavba, která sama sebou již destrukci podléhala, byla po roce 1806 rozebrána na stavební materiál.

V dobách své největší slávy byl jištěrpský zámek čtyřkřídlou patrovou stavbou s klenbami v přízemí i prvním patře. Pod budovou se nacházely hluboké vinné sklepy, z nichž se některé dochovaly dodnes. Přízemí obsahovalo kuchyni, jezuitský refektář a sloupovou vstupní síň. První patro propojovalo kamenné schodiště a dominoval mu velký sál s erbovní výzdobou. Kvalitní zpracování kamenických prvků svědčilo o finančních prostředcích věnovaných stavbě. K zámku přiléhala okrasná i užitková zahrada s barokní kaplí sv. Kiliána.

Dnes se zachovalo jen několik fragmentů minulé slávy – část podezdívky se zesíleným nárožím, pozůstatky vinných sklepů a několik kamenických prvků zabudovaných do zdiva vesnických stavení. Zřícenina tak zůstává svědectvím složitých dějin krajiny a ambicí, které se v průběhu staletí měnily.