Kostel svatého Bartoloměje (Kyje) Kostel

Kostel svatého Bartoloměje v Kyjích je jednou z nejlépe dochovaných románských stavb na území Prahy. Jedná se o jednolodní vesnický kostel ze začátku 13. století, který je chráněn jako kulturní památka od roku 1958.

Památku pravděpodobně založil pražský biskup Jan II. z Dražic, jehož působení v letech 1226 až 1236 potvrzuje freska v presbytáři. Vzhledem k době vzniku v pozdním románském slohu mohl být zakladatelem také biskup Jan III., který působil v polovině 13. století. První dochovaný písemný pramen o kostele pochází z listiny biskupa Jana IV. z Dražic ze dne 20. července 1306.

Stavba byla vybudována z pískovcových kvádrů, které byly dovezeny z Proseku. Kostel měl tribunový plán, což znamenalo rozdělení vnitřního prostoru na část pro lid a vyvýšenou tribunu s pavlačí pro biskupa nebo feudála. Tribuna byla původně uzavřena kamennou zeďí a měla dřevěné schody vedoucí z západní strany. Masivní věž hranolovitého tvaru s obdélníkovým půdorysem má na západním průčelí jediné okno se lomeným obloukem, zatímco ostatní jsou zakončena polokruhem.

Během vlády Karla IV. a Václava IV. v kostele působili arcibiskup Jan z Jenštejna a generální vikář Jan Nepomucký. Krátce pobýval zde také Arnošt z Pardubic. Mezi lety 1570 a 1743 byla správa objektu svěřena faráři novoměstského kostela svatého Jindřicha. V roce 1655 byly v lodi vybourány boční výklenky pro oltáře. V 17. století byla k severní straně přistavěna barokní sakristie a k západní straně malá předsíň, která zakryla původní vstupní portál.

V souvislosti s obnovením fary v roce 1743 následovaly stavební úpravy. V roce 1758 byla v presbytáři proražena čtyři nová obdélná okna, která nahradila původní středověká. V pozdním 18. století byl v jižní zdi zavěšen zvon umíráček, který se nedochoval. Roku 1781 byl kostel vybílen a při odstraňování omítky v presbytáři byl objeven nápis.

V roce 1845 navrhl architekt Josef Kranner křtitelnici. V polovině 19. století byly odhaleny fresky zobrazující Poslední soud na jižní straně lodi a Narození Páně na severní straně. Interiér se dodnes dochovaly původní fresky s biblickými výjevy a zobrazením pražských biskupů.

Největší oprava proběhla v letech 1973 až 1989, kdy byl presbytář zpevněn betonem a některé pískovcové kvádry byly vyměněny. Barokní obdélná okna byla zazděna a nahrazena novými románskými. V letech 1987 až 1991 proběhly opravy interiéru, přičemž byly postupně odstraněny renesanční a barokní prvky v sakristii a presbytáři.

Kostel svatého Bartoloměje je vzácným svědectvím o rozvoji farní sítě a románské architektury v Praze. Tato památka nabízí unikátní pohled do středověkého období a je hodna návštěvy každého zájemce o historii.