kaple svatého Rocha (Jarošov) Kaple

Kaple svatého Rocha je volně stojící církevní stavba na návrší Černá hora (v místní mluvě Rochus) nad Uherským Hradištěm, která se tyčí na hranici místních částí Jarošova a Mařatic. Jde o římskokatolické poutní místo zasvěcené svatému Rochovi, patronu ochrany před morovými ranami. Vedle sloupu sv. Rocha ve Smetanových sadech zůstala jedinou zachovanou připomínkou katastrofální morové epidemie, která Uherské Hradiště postihla v roce 1680.

Stavba kaple má složitou historii spjatou s bojem proti morové nákaze. Poté, co si město na ochranu před epidemií vybralo tři patrony – sv. Rocha, sv. Rozálii a sv. Šebestiána – a vybídlo své přední měšťany k finančnímu přispění, především bohatého Zachariáše Guchse, začala stavba velkého barokního kostela. Po schválení olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu byla stavba zahájena na podzim roku 1680. Ničivý požár města v dubnu 1681 však stavbu značně oddálil. Stavební práce trvaly dlouhá léta: v říjnu 1687 byl hotov presbytář s věží a jedním zvonem. Pokračovalo se stavbou chrámové lodi a nartexu, a když Uherské Hradiště v roce 1715 zasáhla další morová epidemie, přistavěna byla u kostela poustevna pro kostelníka. Úplné dokončení si počkal až rok 1740.

Osud stavby se však brzy obrátil. V roce 1786, během josefínských reforem, byl kostel zrušen a odsvěcen, a město ho následně prodalo. Zbourena byla věž s předsíní a v interiéru byla zřízena prachárna, sklad střelného prachu vojenské posádky. Po vzniku Československé republiky se město rozhodlo, že torzo kostela zachrání a vrátí mu původní účel. Zasadili se o to kroměřížský probošt a poslanec Antonín Cyril Stojan (později biskup a arcibiskup), a také uherskohradišťští občané Vojtěch Stancl a Miroslav Skácel. Kolem roku 1930 byl proveden první památkový zásah a stavba byla opět vysvěcena roku 1931. Ze zbytků někdejšího kostela vznikla nová, klasicistní kaple.

Poválečné období bylo pro kapli těžké. Ocitla se uprostřed vojenského cvičného prostoru a byla silně poškozena. Až v průběhu let 1965 až 1968 byla kaple zrekonstruována za přispění občanů, pod vedením farnosti v Sadech a s pomocí kněze Antonína Šuránka. Dne 29. září 1968 byla kaple znovu vysvěcena a ještě téhož roku byla Národním památkovým ústavem zapsána na seznam chráněných staveb. Následující desetiletí přineslo vnitřní úpravy: do připravených výklenků byly osazeny sochy a průčelí zdobí keramická trojúhelníková mozaika. Armáda předala kapli městu až v roce 2003.

V nedávné době bylo k památce přistoupeno vědecky. Po převodu do vlastnictví města v roce 2007 byl zahájen stavebně-historický průzkum. Radarový archeogeofyzikální průzkum v zimě 2008 odhalil pod povrchem zbytky zdiva a kamenů. Následný archeologický výzkum v létě 2008 prokázal, že na místě skutečně stál poměrně velký kostel; byly objeveny zbořené zdi, původní ceglená dlažba a kamenné základy sahající do hloubky až 1,8 m. Lokalita byla v roce 2005 zařazena do soustavy Natura 2000. Od roku 1875 se u kaple konaly pravidelné pouti, které bylo později přerušeno v sedmdesátých letech minulého století.