kostel svatého Václava (Jezbořice) Kostel

Na okraji příkrého návrší v centru obce Jezbořice v okresu Pardubice stojí gotický filiální kostel svatého Václava. Jeho dominantní polohu podtrhuje dřevěná zvonice a hřbitov, které s kostelem tvoří chráněný areál. Národní památkový ústav jej eviduje pod rejstříkovým číslem ÚSKP 21021/6-2092.

Původní stavbu lze s vysokou pravděpodobností datovat na dobu po roce 1055; jednalo se o malou dřevěnou kapli při zdejší tvrzi. Dnešní podoba je výsledkem postupných rozšíření a přestaveb, zejména od konce 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď s pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Současně došlo k výrazným úpravám interiéru – vznikly sedile, sanktuárium a nová klenba. Ve druhé polovině 16. století získala loď renesanční klenbu a před západním průčelím přibyl přístavek se schodištěm na kruchtu. Severní sakristie byla v pozdním baroku zbořena a nahrazena novou navazující na opěráky presbytáře.

Třicetiletá válka přerušila náboženský život – zanikla zdejší fara. Teprve v 18. století se farář vrátil, zpočátku střídavě v Jezbořicích a Mikulovicích. Roku 1769 byla zřízena lokálie, roku 1871 se stala farním kostelem. Dnes jej spravuje farnost Heřmanův Městec.

Stavba představuje gotický orientovaný zděný kostel se zajímavou stavební historií. Původní renesanční klenba částečně spadla při požáru roku 1791; zbylá část byla odstraněna roku 1815. Nynější strop je plochý rákosový. Loď měří 19,85 metrů na délku a 6,90 metrů na šířku, presbytář pak 6,90 metrů na délku a 5,80 metrů na šířku.

Vnitřní vybavení je bohaté. Hlavní oltář z 18. století nese monumentální obraz sv. Václava podávajícího Kristu korunu (4 × 2,50 m). Do kostela jej věnoval místní statkář Josef Kolínský, maloval jej v roce 1897 Karel Záhorský. Oltář doprovázejí dvě sochy svatých Petra a Pavla. Vlevo od oltáře je gotický sanktuář. Součástí vybavení je barokní kalich se šesti miniaturami zemských patronů a patena k zaopatřování nemocných z roku 1730. Křtitelnice z roku 1600 nese erb rytíře Lipanského z Lipan. Z let 1674 pocházejí cínové svícny.

Kostelem procházíme mezi cennými obrazy. Zvláště zajímavý je obraz Jana Nepomuckého z roku 1595 (73 × 45 cm), malovaný na dřevě chrudimským malířem Matoušem Radošem Bohem. Vypravuje o mladé Ozamě, dceři pána z Lipan, která zemřela v pouhých čtyřech letech. Epitafy na zdech dokumentují vliv místních šlechtických rodů, jež po staletí Jezbořice vlastnily.

Na konci 19. století se architektu Bohumilu Dvořákovi při restaurování podařilo odkrýt zbytky gotické hrobky. Dnes je kostel důležitou součástí kulturního dědictví okresu Pardubice a se svou dřevěnou zvonicí je zdaleka viditelný v krajině.