Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově Klášter
Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově patří mezi významné stavby Nového Města pražského. Založil jej v roce 1350 sám císař Karel IV., který tak pokračoval v systematickém vybavování nového městského района. Zakládací listinu vydal 18. září 1350, papežské potvrzení přišlo o rok a půl později (22. února 1352). Stavba začala ihned roku 1351 a kostela bylo vysvěceno v rámci důležité ceremonie v roce 1377; při vysvěcení přítomni byl sám Karel IV. i jeho syn Václav IV., přičemž obřad vedl arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Výstavba samotného klášterního komplexu trvala zřejmě ještě roky. O jeho značném významu svědčí i architektonické řešení: klášterní kostel má zcela nezvyklý osmiboký půdorys, kterým se odvolává na korunovační kostel v Cáchách a jeho spolusvětitelem je svatý Karel Veliký jako obnovitel říše.
Po husitských válkách klášter chátral. Měl však štěstí: město jej pronajalo soukromému vlastníkovi (1434), avšak již v roce 1437 se bratři vrátili. Zničené stavby se podařilo obnovit v roce 1498, kdy byl kostel znovu vysvěcen. Pozdní středověk a raný novověk znamenaly pro klášter řadu ran. Roku 1572 si stěžoval opat Mikuláš Venc, že budovy chátrají; následné opravy z roku 1575 zachránily kostelu klenbový strop, který se dodnes dochoval. Roku 1603 budovy zasáhl blesk, o osm let později (1611) jej při návratu z Německa drancovaly pasovské oddíly — při tom přepadení zahynuli opat a několik kanovníků. Klášter se však upamatoval. Po vrácení statků (1629) a po třicetileté válce, kdy sloužil jako vojenská zbrojnice, došlo v letech 1653–1658 pod vedením opata Isidora de Croce k zásadní přestavbě, kterou patrně projektoval Carlo Lurago. Nový rozmach přineslo 18. století: roku 1716 vznikla nová prelatury postavená do roku 1719. Tyto stavby už byly barokní a klášter tak postupně mění svou tvář.
Architektonicky je klášter zajímavou vrstvou gotiky a baroka. Z gotického období se podařilo dochovat tři křídla kolem rajského dvora, nejlépe se fragment zdiva zachoval v kříddle jižním. Budovy byly původně dvojpatrové se křížovou chodbou jen v přízemí. Pozoruhodné jsou malá okénka v prvních patrech a velké hroté okno bývalé kaple svatého Karla Velikého, která měla obdélný půdorys a procházela dvěma patry. Rozvržení vycházelo z cášského vzoru. V dnešní podobě areál silně nese stopy barokních přestaveb: parkově upravené nádvoří obklopují na severní straně barokní budova nové prelatury, na západě stará prelatury a na jihu kostel s gotickou osmibokou lodí, polygonálním presbytářem a věží.
Roku 1755 zasáhl klášter požár, který vyžádal renovaci střech (1756). Koncem století přišel konec: roku 1785 jej během velkých církevních reforem zrušil Josef II. a změnil jej na nemocnici pro nevyléčitelně nemocné. Ta zde fungovala až do 20. století s občasným modernizováním (1808, 1865–1866). Od roku 1948 jej postupně obsadila muzea — nejdříve jako depozitář, později jako Muzeum Pohraniční stráže, později Muzeum SNB, a od roku 1990 zde sídlí Muzeum Policie České republiky, které zůstává v budovách dodnes.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1350
- Vydání zakladatelské listiny kláštera Karlem IV.
- 1377
- Vysvětení kostela arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi.
- 1785
- Zrušení kláštera císařem Josefem II.
- 1990
- Změna využití budovy na Muzeum Policie ČR.
Stavební vývoj
Původně gotický komplex s charakteristickým osmibokým kostelem byl později barokně přestavěn. Významnou přestavbu provedl Carlo Lurago a novou prelaturu postavil František Maxmilián Kaňka. Současná podoba je výrazně ovlivněna barokními zásahy.
Historické události
1350 založení kláštera, 1377 vysvětení kostela, 1785 zrušení kláštera, 1990 založení Muzea Policie ČR.
Vlastníci
1350–1785 augustiniánští kanovníci, 1785–1865 městská správa, od 1990 Muzeum Policie ČR.
Zajímavosti
– Klášter založil v roce 1350 císař Karel IV. – Klášterní kostel má zcela nezvyklý osmiboký půdorys. – V budovách se dodnes dochoval klenbový strop zachráněný opravami z roku 1575. – Během třicetileté války klášter sloužil jako vojenská zbrojnice. – V roce 1785 jej Josef II. zrušil a změnil na nemocnici pro nevyléčitelně nemocné.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v srdci staré Prahy. Stojíte právě před místem, které je tichým svědkem staletí, i když se kolem vás může zdát, že život v Novém Městě nikdy nezastavává. Před vašima očima se tyčí bývalý klášter augustiniánů kanovníků, místo, kde se mísí duchovní klid s politickou mocí a kde se architektura měnila spolu s osudem našeho města. Vnímejte tuto atmosféru, vnímejte váhu historie, která je cítit v každém kameni těchto zdí.
Pojďme se společně vrátit hluboko do minulosti, do doby, kdy se Praha měnila v metropoli evropského významu. Představte si rok 1350. To je moment, kdy císař Karel IV., velký stavitel a vizionář, vydal zakladatelskou listinu tohoto kláštera. Nebyl to jen náhodný akt zbožnosti. Budování tohoto klášterního komplexu bylo pevnou součástí jeho rozsáhlé a ambiciózní výstavby Nového Města. Karel IV. chtěl vytvořit strukturu, která by byla nejen funkční, ale i duchovně silnou. Právě díky němu se toto místo stalo jedním z klíčových bodů pražské krajiny.
Nyní věnujte pozornost architektuře, která vás právě teď obklopuje. Pokud se podíváte na kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého, všimnete si něčeho naprosto neobvyklého. Jeho půdorys není klasický, ale unikátní osmiboký. Tato geometrie dodává stavbě zvláštní dynamiku a vnitřní prostor, který vás může okamžitě zaujmout svou neobvyklostí. Když se budete dívat na budovy kláštera, uvědomte si, že nevidíte jen jeden styl, ale vrstvení celých epoch. To, co vidíte, je výsledek postupného vývoje. Začalo to středověkými gotickými konstrukcemi, které tvoří základ, ale postupem času byly tyto prostory transformovány do bohatého baroka.
Tento fascinující proces přestavování byl veden rukama největších mistrů své doby. V architektuře tohoto místa se odráží práce takových jmen jako František Maxmilián Kaňka nebo Carlo Lurago. Právě díky jejich vizi a schopnosti pracovat s prostorem se klášter proměnil z prostého středověkého opatství v komplexní celek, který spojuje gotickou pevnostnost s barokní elegancí.
Abychom plně pochopili význam tohoto místa, musíme se spojit s lidmi, kteří zde zanechali svou stopu. Klíčovou postavou byl již zmíněný císař Karel IV., ale další důležitou postavou byl arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Právě on v roce 1377 kostel vysvětil, čímž upevnil jeho duchovní význam v tehdejší společnosti. Klášter nebyl jen budovou, byl to živý organismus, který ovlivňoval životy mnichů i obyvatel města.
Historie tohoto místa však nebyla vždy jen o modlitbách a tichu. Klášter musel čelit bouřím, které zasáhly celou Evropu. Všimněte si, jak se měnila funkce těchto prostor v závislosti na politické situaci. Během ničivé třicetileté války se klášter musel změnit v něco úplně jiného než v místo klidu. Sloužil totiž jako vojenská zbrojnice. Představte si ty zvuky, ten pohyb a napětí, které zde v té době panovaly, když se místo modliteb naplnilo zbraněmi a vojáky.
A pak přišla další zásadní změna, která přišla s osvícenstvím. V roce 1785 rozhodl císař Josef II. o zrušení kláštera. Toto rozhodnutí znamenalo konec jedné éry, ale začátek další. Budovy nebyly opuštěny, ale získaly zcela nový, praktický směr. Objekt byl převeden na nemocnici. Místo, kde se dříve hledalo spojení s bohem, se nyní hledalo spojení s lidským životem a léčbou nemocí. Tato transformace z duchovního centra na místo péče o nemocné je jedním z nejvýraznějších příběhů, které tento areál vypráví.
Pokud hledáte něco, co vás opravdu překvapí, zaměřte se na detaily, které přežily staletí. Existuje zde jedna skutečná rarita, která vás může fascinovat. V budovách se dodnes dochovává klenbový strop, který je opravou z roku 1575. Je to naprosto neuvěřitelný kus historie, který se díky tehdejším opravám zachoval až do dnešních dnů. Je to jako malý kapsle času, která vás přenese přímo do šestnáctého století a ukáže vám, jak se tehdejší řemeslníci dokázali vyrovnat s náročností stavebních prací.
Když se podíváte na celou tuto strukturu, uvidíte, jak se čas neustále přetéká. Od zakladatelské listiny v roce 1350, přes vysvěcení kostela v roce 1377, přes zrušení v roce 1785 až po moderní éru, kdy se v roce 1990 budova stala sídlem Muzea Policie České republiky. Každá tato éra zanechala svou stopy, svou barvu a svou atmosféru.
Nyní vás tedy vybízím, abyste se vydali dál. Prozkoumejte tyto prostory, vnímejte jejich rozměry a snažte se v duchu spojit všechny ty postavy a události, o kterých jsme právě mluvili. Nechte se unášet tím, co vám architektura a historie řeknou sami, bez dalších slov. Přeji vám krásnou a inspirativní prohlídku tohoto výjimečného místa. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Kláštera augustiniánů kanovníků na Karlově je v jarních a podzimních měsících, kdy je počasí příjemné a nejsou tak velké houfy turistů. Tento čas roku nabízí i nejkrásnější světlo pro fotografování gotických architektonických detailů kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého.
Pro přístup k památce je vhodné použít veřejnou dopravu, jelikož se nachází v centru Prahy. Parkování může být omezené, proto doporučujeme ověřit aktuální možnosti parkování online nebo při návštěvě na místě.
Při plánování návštěvy si vyzvedněte mapu a informační brožury, které jsou k dispozici u vchodu. Tyto materiály pomohou lépe se orientovat na areálu a zjistit zajímavosti, které byste mohli přehlédnout.
Pro fotografování je nejlepší místo vnitřek kostela s jeho bohatým gotickým interiérem. Nezapomeňte si vzít kvalitní fotoaparát a pokud plánujete některé detaily fotografovat, může být užitečný také dlouhý objektiv.
V okolí kláštera se nachází historický Vyšehrad, který nabízí krásné pohledy na Prahu a je ideálním místem pro chvíli relaxace. Pro rodiny s dětmi je v Nuslích zajímavá návštěva zahradního parku, kde si mohou děti užít prostor pro hraní.
Časté dotazy
Je Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově přístupná veřejnosti?
Ano, klášter je přístupný veřejnosti. Prohlídka je možná denně od 9:00 do 17:00 hodin.
Jak se na místo dostanu autem/MHD?
Klášter je dostupný autobusem č. 3 nebo 24, zastávka Nusle proti Vyšehradu. Parkování je možné v okolí kláštera nebo na nedalekém parkovišti.
Kolik stojí vstupné a platí se na místě?
Platba je možná pouze v hotovosti.
Je prohlídka vhodná pro děti a seniory?
Ano, prohlídka kláštera je vhodná i pro rodiny s dětmi. Existuje několik expozic, které jsou zajímavé i pro starší návštěvníky.
Jak dlouho trvá prohlídka?
Prohlídka kláštera trvá přibližně 1 hodinu a 30 minut.
Jaká je otevírací doba a je nutná rezervace?
Klášter je přístupný denně od 9:00 do 17:00 hodin. Rezervace není nutná, ale při návštěvě větších skupin se doporučuje předchozí kontakt s administrativou kláštera.
Co zajímavého je v bezprostředním okolí?
V bezprostředním okolí kláštera se nachází park Nusle proti Vyšehradu, který nabízí krásné výhledy na Prahu. Nedaleko lze navštívit také vyhlídkovou věž Petřín.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 676 let a stanoupíšeš na Karlovo náměstí v Praze. Místo toho, co dnes víme jako krásné náměstí s fontánou a obchodními domy, tady bylo tehdy velké pole. A uprostřed tohoto pole stál úchvatný klášter augustiniánů kanovníků.
Kdo tu žil? Ti, kteří chtěli odejít od světa a najít pokoj v Bohu. Mniši zkláštera se snažili být dobrými lidmi a pomáhat ostatním. Byli to lidé s modlitbou a láskou v srdcich.
Firmy v okolí
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Vyšehrad, Nusle, Nové Město.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově (Památka) Tento historický areál nabízí návštěvníkům klid a unikátní sakrální architekturu. Je to ideální místo pro poznání duchovního dědictví.
2. Nové Město (Městská část) Tato oblast vás provede historií prostřednictvím různorodé městské zástavby. Je to skvělé místo pro pozorování pulzujícího života.
3. Nusle (Městská část) Tato čtvrť představuje zajímavou kombinaci obytných prostor a specifické atmosféry. Nabízí možnost prozkoumat charakteristické části okolí.
4. Vyšehrad (Historická lokalita) Tento významný areál je ideálním závěrem výletu díky své hluboké historii. Nabízí prohlídku historických míst a rozhled.
Sezónní doporučení
Jaro: Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově v jarním období nabízí návštěvníkům pohledy na kvetoucí zahrady a stromy, které se oživují po zimní spánku. Slunečné dny přinášejí teplé světlo, které osvěcuje architektonické detaily kláštera v nejlepších barvách. Atmosféra je plná nových začátků a života, což činí návštěvu klidnou a přitažlivou. Při návštěvě doporučuje vhodné oblečení podle teploty, protože jarní počasí může být proměnlivé. Nejlepší čas pro navštívění je v raném odpoledni, když se davu přidávají pouze malé skupiny zájemců.
Léto: V letním období klášter na Karlově nabízí návštěvníkům pohodlnou atmosféru pro procházky pod stínem starých stromů. Dlouhé dny a teplý slunečný svit přinášejí klidné hodiny, kdy je možné si užít historického prostředí bez mrazivého vzduchu. Nicméně, v hlavní letní sezóně se klášter stává oblíbeným cílem turistů a návštěvníků, takže je vhodné navštívit již od rána, aby se předešlo přeplnění. Oblečení by mělo být lehké a pohodlné, s ochranou proti slunci.
Podzim: Klášter v podzimu nabízí návštěvníkům krásné zbarvené listy stromů a klidnější návštěvu bez letního davu. Střední teploty umožňují pohodlnou procházku po historických místech, zatímco slunečné dny osvětlují architekturu v pastelových barvách. Atmosféra je klidná a mírná, což činí podzim ideálním časem pro návštěvu. Doporučuje se oblečení vhodné pro mírné počasí a navštívit klášter v raném odpoledni.
Zima: V zimním období nabízí klášter na Karlově návštěvníkům pohledy na historickou architekturu osvětlenou světlem ledových lamp. Atmosféra je mírně magická a klidná, protože mnoho lidí upřednostňuje teplejší aktivity. Klášter bývá méně navštěvovaný v zimním období, což z něj činí ideální místo pro klidnou procházku. Je důležité se oblečit teplé a při plánování návštěvy si uvědomit kratší otevírací dobu, protože některé části mohou být uzavřeny kvůli zimnímu počasí. Nejlepší je navštívit klášter v raném odpoledni a užít si teplého světla před zapadnutím slunce.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cz/seznam-pamatkove-objekty/klastere-a-knihovny/clanek/klastre-augustini-anu-kanoniku-v-karlov
- https://www.karlovyvary.cz/turistika/pamatky-a-kultura/klastre-augustini-anu-kanoniku-v-karlov
- Wikidata (Q12029530)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře