Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Park
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je nejstarší kontinuálně fungující botanický areál v České republice, nachází se na Praze 2 a slouží jako klíčové centrum pro studium a vzdělávání v oblasti botaniky. Založená v roce 1775 na Smíchově, zahrada přešla po povodni v roce 1890 do své současné lokace na Novém Městě a stala se nedílnou součástí kulturního i vědeckého života města. S rozlohou 3,5 hektarů je každoročně navštěvována přibližně 100 000 lidí a její provoz zajišťuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy s podporou hlavního města Prahy.
Zahrada byla založena v roce 1775 Josefem Bohumirem Mikanem na Smíchově, kde původně vlastnili pozemky Michnové z Vacínova a Kounicové. Po rozšíření v roce 1835 se stala jednou z nejlepší botanických zahrad severně od Alp, což odráželo její důležitost pro studium botaniky té doby. V polovině 19. století ji vedl prof. Vincenc František Kosteletzký a zahrada obsahovala asi 13 tisíc druhů a odrůd rostlin, což zdůrazňuje její vzdělávací a vědeckou hodnotu.
Po vážném poškození povodní v září 1890 byla univerzitní botanická zahrada přemístěna na Nové Město. Tento krok byl také motivován rozvojem a industrializací Smíchova. Původně pustá stráň Slupská, kterou od roku 1845 vystavěla Česká společnost pro zvelebování zahradnictví, se stala novým domovem zahrady. Po roce 1890 byl pozemek odkoupen pražskými univerzitami a v letech následujících proběhla rekonstrukce skleníků podle plánů památkářů, což zahrada dokončila v roce 1999.
Vlastnictví botanické zahrady prošlo několika změnami. Po založení v roce 1775 ji univerzita Karlova spravovala až do přemístění v roce 1890, kdy byla pozemky odkoupeny pražskými univerzitami. V roce 1895 pak rakousko-uherský stát získal pozemek a založil z něj univerzitní botanickou zahradu. Po druhé světové válce byla česká zahrada připojena k německé, avšak spojenecký nálet v roce 1945 zničil německé skleníky a poškodil i české. Po válce proběhla rekonstrukce českých skleníků, která byla dokončena v roce 1949.
Botanická zahrada je dnes rozdělena do několika oddělení, jako jsou teplobytná květena ČSSR, subtropické skleníky a další. V areálu probíhají pravidelné výstavy kaktusů, masožravých rostlin, orchidejí a exotického ptactva. Ve skleníku se konají komentované prohlídky a každé úterý je otevřená poradna pro veřejnost. Zahrada tak nabízí nejen vzdělávací, ale i rekreační možnosti.
Dnes se Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pyšní rozmanitou expozicí, která zahrnuje venkovní a skleníkové části. Venkovní expozice představuje kolekci asi 3 000 druhů rostlin, včetně unikátního exempláře jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba cv. Praga) a sbírky středoevropské květeny z roku 1904. Skleníkové oddělení obsahuje teplobytnou květenu, subtropické skleníky a další speciální expozice.
Botanická zahrada je dnes nejen významným vzdělávacím centrem, ale také oblíbeným rekreačním místem. Její historie a rozmanitost rostlin činí z ní jedinečné místo pro návštěvu. Pro studenty botaniky i obecnou veřejnost nabízí bohatý vzdělávací materiál, zatímco rekreační aktivity a pravidelné výstavy přitahují širokou skupinu návštěvníků. Její historická hodnota a současná funkce činí Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy neocenitelným místem, které stojí za návštěvu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1775
- Založení botanické zahrady na Smíchově.
- 1890
- Přemístění do Prahy po povodni.
Stavební vývoj
Botanická zahrada prošla několika fázemi rozvoje, včetně přemístění a rekonstrukce po povodni v roce 1890. V letech 1946–1949 byly české skleníky přestavěny. Zahrada obsahuje různorodé oddělení, jako jsou teplobytná květena a subtropické skleníky.
Historické události
- 1775
- Založení botanické zahrady na Smíchově.
- 1890
- Přemístění zahrady do Prahy po povodni.
- 1945
- Zničení německých skleníků spojeneckým bombardováním.
Vlastníci
- 1775
- 1890
- po roce 1895
- dnes
Zajímavosti
– Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je nejstarší kontinuálně fungující botanický areál v České republice.
– Zahrada byla založena v roce 1775 Josefem Bohumirem Mikanem na Smíchově, kde původně vlastnili pozemky Michnové z Vacínova a Kounicové.
– Po povodni v roce 1890 byla univerzitní botanická zahrada přemístěna na Nové Město, kde se stala novým domovem na pusté stráně Slupská.
– V polovině 19. století ji vedl prof. Vincenc František Kosteletzký a zahrada obsahovala asi 13 tisíc druhů a odrůd rostlin.
– Botanická zahrada je dnes rozdělena do několika oddělení, jako jsou teplobytná květena ČSSR, subtropické skleníky a další.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je nejstarší nepřetržitě fungující botanickou zahradou v České republice. Patří mezi tři významné botanické zahrady v Praze. Na ploše 3,5 hektaru o ni pečuje přibližně 20 zahradníků a kurátorů a ročně sem zavítá asi 100 000 lidí.
O zřízení univerzitní zahrady usiloval už kolem roku 1752 první profesor lékařství a botaniky Scotti de Compostella. Založil ji ale až roku 1775 Josef Bohumír Mikan, a to na Smíchově, v okolí dnešního předmostí Jiráskova mostu. Zbytkem této původní zahrady jsou dnešní Dienzenhoferovy sady. V polovině 19. století ji vedl Vincenc František Kosteletzký a údajně byla považována za nejlepší botanickou zahradu severně od Alp. Měla 9 skleníků a asi 13 tisíc druhů a odrůd rostlin.
Povodeň na začátku září 1890 zahradu vážně poškodila. Smíchov se navíc rychle průmyslově rozvíjel, a tak se zahrada přestěhovala na Nové Město pod Slupskou stráň. Tam už od roku 1845 budovala zahradu Česká společnost pro zvelebování zahradnictví. Pozemek si rozdělily česká a německá univerzita. Česká část získala dolní zahradu s původními skleníky a roku 1898 i dlouhý orchidejový skleník. Německá část na horních stráních postavila kolem roku 1900 nové technické skleníky.
Za druhé světové války byla česká zahrada připojena k německé. Spojenecký nálet 14. února 1945 německé skleníky zcela zničil a české poškodil. Ty pak byly v letech 1946 až 1949 přestavěny. Koncem 90. let prošly rekonstrukcí, která jim podle přání památkářů vrátila podobu ze 40. let.
Ve venkovní expozici roste asi 3 000 druhů rostlin. Nejcennější částí je kolekce středoevropské květeny založená roku 1904. Zahrnuje hájovou květenu s jednou z nejstarších dřevin zahrady, lapinou jasanolistou. Dále vápencovou skalku s jeskyní, potokem a jezírkem a hadcovou skalku, kde probíhá záchranný program pro vzácnou kuřičku hadcovou.
Zahrada má také karpatskou skalku a expozici asi 270 užitkových rostlin, léčivých, jedlých, textilních nebo barvířských. Najdete tu i bohatou sbírku jehličnanů a jednu z prvních metasekvojí dovezených do Evropy. Za pozornost stojí obří bonsaj jinanu dvoulaločného odrůdy Praga, stará kolem 130 let. Zdí oddělené Refugium pak slouží jako klidné místo se čtecím koutkem.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Botanické zahrady je v jarních a podzimních měsících, kdy jsou květiny ve svém nejkrásnějším rozkvětu. Tyto období nabízejí ideální podmínky pro prozkoumání různorodých rostlin a užívání si klidného prostředí zahrady.
Při návštěvě si vzít s sebou ochranné sluneční brýle a dostatek pitné vody. Zahrada nabízí dlouhé procházky, takže je dobré být připraven na různé počasí podmínky. Nezapomeňte také na kvalitní fotoaparát nebo mobilní telefon s dobrou kamerou.
Nejlepší čas pro natáčení je obvykle raný ráno nebo pozdní odpoledne, kdy je světlo měkčí.
V okolí Botanické zahrady se nachází Dienzenhoferovy sady, které jsou perfektním místem pro relaxaci a další procházky. Tyto sady nabízejí krásné pohledy na Prahu a jsou ideální pro rodiny s dětmi, kde si mohou užít volný čas v přírodě.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Praha 2, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000004036_0003).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Botanická zahrada sousedí s Dienzenhoferovými sady.
Pod zahradou se nachází tramvajová zastávka Botanická zahrada na trati do Nuselského údolí.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
1. Botanická zahrada PřF UK - Typ: Zahrada - Proč stojí za návštěvu: Botanická zahrada je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších botanických zahrad v Evropě. Nabízí rozmanitou flóru, která se mění podle ročních období, a je ideálním místem pro milovníky přírody i studující botaniku.
2. Dienzenhoferovy sady - Typ: Park - Proč stojí za návštěvu: Nachází se přímo vedle Botanické zahrady a je pojmenován po architektonicky významné rodině Dienzenhoferů. Je to místo s klidnou atmosférou, kde lze procházet mezi starými stromy a užívat si přírodní krásy.
3. Tramvajová zastávka Botanická zahrada - Typ: Dopravní zařízení - Proč stojí za návštěvu: Tato zastávka je ideálním výchozím bodem pro cestování do Nuselského údolí, což nabízí další možnosti pro prozkoumání přírodních krás a klidu mimo hlavní centrum Prahy.
Tato trasa vám umožní nejen prozkoumat jednu z nejvýznamnějších botanických zahrad na území České republiky, ale také se ponořit do klidného parkového prostředí Dienzenhoferových sad a poznat možnosti pro další výlety v okolí.
Sezónní doporučení
Na jaře ožívá celá zahrada a nabízí neuvěřitelný rozmach barev díky prvnímu rozkvětu rostlin. Světlo je v tomto období měkké a příjemné, což vytváří ideální podmínky pro fotografování mladé zeleně. Doporučujeme přijít brzy dopoledne, kdy je vzduch nejčistší a návštěvnost ještě není tak vysoká. Připravte si vrstvené oblečení, protože ranní chlad může být přítužný i přes slunečné odpoledne.
Letní měsíce přinášejí do areálu bohatou, sytě zelenou vegetaci a stinná zákoutí, která nabízejí úkryt před horkem. Atmosféra je živá a plná energie, což z místa činí oblíbené místo pro odpočinek. Nezapomeňte na lehký letní oděv, pokrývku hlavy a dostatek pitné vody, abyste si návštěvu v plné sluneční síle užili.
Podzim v botanické zahradě je symfonií zlatých, oranžových a hnědých odstínů, které vytvářejí nostalgickou a klidnou atmosféru. Listovité stromy vytvářejí nádherný barevný koberec a ranní mlhy dodávají místu tajemnost. Je to ideální čas pro procházky v klidu, zejména v odpoledních hodinách, kdy slunce svítí nízko a zvýrazňuje barvy listí. Oblečte se do teplejšího kabátu a nezapomeňte na pohodlnou obuv pro chůzi po vlhkém povrchu.
Zimą se zahrada mění v tichý a minimalistický prostor, kde dominují křivky nahých větví a klidná, až spící příroda. Osvětlení je v tomto období slabší a dny jsou krátké, což dodává areálu melancholický nádech. Nutností je velmi teplé a větruodolné oblečení, aby byla procházka příjemným zážitkem i v mrazivých dnech.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Chmee2 / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře