Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Park
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je nejstarší kontinuálně fungující botanický areál v České republice, nachází se na Praze 2 a slouží jako klíčové centrum pro studium a vzdělávání v oblasti botaniky. Založená v roce 1775 na Smíchově, zahrada přešla po povodni v roce 1890 do své současné lokace na Novém Městě a stala se nedílnou součástí kulturního i vědeckého života města. S rozlohou 3,5 hektarů je každoročně navštěvována přibližně 100 000 lidí a její provoz zajišťuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy s podporou hlavního města Prahy.
Zahrada byla založena v roce 1775 Josefem Bohumirem Mikanem na Smíchově, kde původně vlastnili pozemky Michnové z Vacínova a Kounicové. Po rozšíření v roce 1835 se stala jednou z nejlepší botanických zahrad severně od Alp, což odráželo její důležitost pro studium botaniky té doby. V polovině 19. století ji vedl prof. Vincenc František Kosteletzký a zahrada obsahovala asi 13 tisíc druhů a odrůd rostlin, což zdůrazňuje její vzdělávací a vědeckou hodnotu.
Po vážném poškození povodní v září 1890 byla univerzitní botanická zahrada přemístěna na Nové Město. Tento krok byl také motivován rozvojem a industrializací Smíchova. Původně pustá stráň Slupská, kterou od roku 1845 vystavěla Česká společnost pro zvelebování zahradnictví, se stala novým domovem zahrady. Po roce 1890 byl pozemek odkoupen pražskými univerzitami a v letech následujících proběhla rekonstrukce skleníků podle plánů památkářů, což zahrada dokončila v roce 1999.
Vlastnictví botanické zahrady prošlo několika změnami. Po založení v roce 1775 ji univerzita Karlova spravovala až do přemístění v roce 1890, kdy byla pozemky odkoupeny pražskými univerzitami. V roce 1895 pak rakousko-uherský stát získal pozemek a založil z něj univerzitní botanickou zahradu. Po druhé světové válce byla česká zahrada připojena k německé, avšak spojenecký nálet v roce 1945 zničil německé skleníky a poškodil i české. Po válce proběhla rekonstrukce českých skleníků, která byla dokončena v roce 1949.
Botanická zahrada je dnes rozdělena do několika oddělení, jako jsou teplobytná květena ČSSR, subtropické skleníky a další. V areálu probíhají pravidelné výstavy kaktusů, masožravých rostlin, orchidejí a exotického ptactva. Ve skleníku se konají komentované prohlídky a každé úterý je otevřená poradna pro veřejnost. Zahrada tak nabízí nejen vzdělávací, ale i rekreační možnosti.
Dnes se Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pyšní rozmanitou expozicí, která zahrnuje venkovní a skleníkové části. Venkovní expozice představuje kolekci asi 3 000 druhů rostlin, včetně unikátního exempláře jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba cv. Praga) a sbírky středoevropské květeny z roku 1904. Skleníkové oddělení obsahuje teplobytnou květenu, subtropické skleníky a další speciální expozice.
Botanická zahrada je dnes nejen významným vzdělávacím centrem, ale také oblíbeným rekreačním místem. Její historie a rozmanitost rostlin činí z ní jedinečné místo pro návštěvu. Pro studenty botaniky i obecnou veřejnost nabízí bohatý vzdělávací materiál, zatímco rekreační aktivity a pravidelné výstavy přitahují širokou skupinu návštěvníků. Její historická hodnota a současná funkce činí Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy neocenitelným místem, které stojí za návštěvu.
Historické milníky
- 1775
- Založení botanické zahrady na Smíchově.
- 1890
- Přemístění do Prahy po povodni.
Stavební vývoj
Botanická zahrada prošla několika fázemi rozvoje, včetně přemístění a rekonstrukce po povodni v roce 1890. V letech 1946–1949 byly české skleníky přestavěny. Zahrada obsahuje různorodé oddělení, jako jsou teplobytná květena a subtropické skleníky.
Historické události
- 1775
- Založení botanické zahrady na Smíchově.
- 1890
- Přemístění zahrady do Prahy po povodni.
- 1945
- Zničení německých skleníků spojeneckým bombardováním.
Vlastníci
- 1775
- 1890
- po roce 1895
- dnes
Zajímavosti
– Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je nejstarší kontinuálně fungující botanický areál v České republice.
– Zahrada byla založena v roce 1775 Josefem Bohumirem Mikanem na Smíchově, kde původně vlastnili pozemky Michnové z Vacínova a Kounicové.
– Po povodni v roce 1890 byla univerzitní botanická zahrada přemístěna na Nové Město, kde se stala novým domovem na pusté stráně Slupská.
– V polovině 19. století ji vedl prof. Vincenc František Kosteletzký a zahrada obsahovala asi 13 tisíc druhů a odrůd rostlin.
– Botanická zahrada je dnes rozdělena do několika oddělení, jako jsou teplobytná květena ČSSR, subtropické skleníky a další.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v jednom z nejklidnějších a nejvzácnějších útočišť, které naše město nabízí. Stojíte právě na prahu světa, kde se hluk velkoměsta začíná pomalu rozplynouti v šumění listů a v tichém dechu přírody. Vnímejte tento okamžik, vnímejte, jak se vzduch kolem vás mění, jak se stává čistším a jak vás obklopuje zelená oáza, která je mnohem víc než jen obyčejným parkem. Před vašimi očima se rozprostírá prostor, který je živým svědkem staletí, místem, kde se věda snoubí s neustálým cyklem života a růstu. Prohlédněte si okolní vegetaci, vnímejte barvy a odstíny zeleně, které vás právě nyní vítají v tomto výjimečném areálu.
Abychom ale skutečně pochopili, jak hluboké kořeny toto místo má, musíme se společně s vámi vydat na cestu časem. Pojďme se posunout daleko do minulosti, do roku 1775. Představte si tehdejší svět, svět osvícenství, kdy se lidská zvídavost začala orientovat na systematické zkoumání přírodních zákonů. Právě v tomto roce, na Smíchově, byly položeny první kameny a zasadeny první semínka toho, co dnes vidíte. Tato botanická zahrada není jen sbírkou rostlin, je to nejstarší kontinuálně fungující botanický areál v celé naší zemi. Je to zázrak vytrvalosti, který přečkal války, politické změny i bouře času. Původně tyto pozemky vlastnily šlechtické rody, konkrétně Michnové z Vacínova a Kounicové, a právě na jejich půdě se začal rodit tento vědecký svět.
Nyní však věnujte pozornost jedné z nejnáročnějších kapitol této historie. Historie tohoto místa nebyla vždy jen mírným růstem a klidným rozkvětem. Musíme vzpomenout na osudový rok 1890. Tehdy zasáhla Prahu ničivá povodeň, která změnila tvář města i životy mnoha lidí. Tato přírodní katastrofa měla zásadní dopad i na botanickou zahradu, která se tehdy nacházela na Smíchově. Voda, která přišla, nešla jen po ničení, ale stala se i katalyzátorem pro nový začátek. Po této tragické události došlo k rozhodnutí, které definovalo současnou podobu tohoto místa. Zahrada byla přemístěna sem, do dnešní lokality, čímž se stala neodmyslitelnou součástí kulturního i vědeckého života našeho města. Tento přesun nebyl jen logistickou výzvou, byl to akt odvahy a snahy zachovat vědecké dědictvo pro budoucí generace.
Když se nyní díváte kolem sebe, možná se ptáte, kdo za tím vším všudypřítomným úsilím stál. Věda totiž potřebuje nejen půdu a vodu, ale především lidskou víru a odvahu. A právě zde se musíme zastavit u jména, které je s tímto místem neodmyslitelně spjato. Josef Bohumír Mikan. To je muž, jehož vize a práce položily základy tohoto botanického světa. Mikan nebyl jen sběratelem, byl to vizionář, který věděl, že pochopení rostlin je klíčem k pochopení samotného života. Díky jeho práci a oddanosti se tato zahrada stala důležitým centrem pro studium a vzdělávání. Jeho odkaz není jen v knihách, ale v každém listu a každé rostlině, které zde dnes vidíte. On v nás zanechal touhu zkoumat, porozumět a chránit.
Vnímejte nyní tu neuvěřitelnou kontinuitu. Zatímco se svět kolem vás měnil, zatímco se Praha rozrastala v moderní metropoli, tato zahrada zde trvala. Je to jako neviditelná nit, která spojuje rok 1775 s dnešním okamžikem. Tato kontinuita je tím, co z tohoto místa dělá poklad. Není to jen statický prostor, je to dynamický organismus, který se neustále učí a učí nás. Je to místo, kde se vědecká práce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy setkává s krásou přírodního řádu.
Něco, co vás možná překvapí, je skutečnost, že i když se tato zahrada zdá být uzavřeným světem, je ve skutečnosti součástí širšího vědeckého vesmíru. Každá rostlina zde má svůj účel, každý kousek půdy je součástí velkého experimentu zvaného život. Tato zahrada není jen pro návštěvníky, je to živé laboratoř, kde se každodenně odehrávají procesy, které lidstvo studuje po staletí. Je to fascinující myšlenka, že stojíte v místě, kde se teorie z učebnic setkávají s realitou přírody.
Nyní vás chci jen povzbudit k dalšímu prozkoumávání. Nechte se unášet atmosférou tohoto místa. Prohlédněte si jednotlivé části areálu, vnímejte stíny stromů a světlo prosvítající korunami. Každá cesta, kterou zde podniknete, vás může vést k něčemu novému. Možná narazíte na rostlinu, která vás svou formou fascinuje, nebo na kout zahrady, kde pocítíte zvláštní klid. Nechte se prostě jen dívat, naslouchat a být součástí tohoto příběhu, který trvá už přes dva století.
Děkujeme vám, že jste se rozhodli tento příběh sdílet s námi. Přejeme vám krásnou procházku mezi rostlinami a vědou, ať už vás čeká jen klidné rozjímání, nebo fascinující objev. Užijte si každou chvíli v této nejstarší botanické zahradě naší země. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Botanické zahrady je v jarních a podzimních měsících, kdy jsou květiny ve svém nejkrásnějším rozkvětu. Tyto období nabízejí ideální podmínky pro prozkoumání různorodých rostlin a užívání si klidného prostředí zahrady.
Pro přístup k Botanické zahradě je vhodné použít veřejnou dopravu, zejména tramvajovou trase do Nuselského údolí s zastávkou Botanická zahrada. Parkování může být omezené, takže doporučujeme cestovat autem pouze tehdy, pokud nemáte jinou možnost.
Při návštěvě si vzít s sebou ochranné sluneční brýle a dostatek pitné vody. Zahrada nabízí dlouhé procházky, takže je dobré být připraven na různé počasí podmínky. Nezapomeňte také na kvalitní fotoaparát nebo mobilní telefon s dobrou kamerou.
Pro fotografování jsou ideální místa v zahradě, která nabízejí přirozený světelný efekt, jako jsou otevřené prostory a nádvoří. Nejlepší čas pro natáčení je obvykle raný ráno nebo pozdní odpoledne, kdy je světlo měkčí.
V okolí Botanické zahrady se nachází Dienzenhoferovy sady, které jsou perfektním místem pro relaxaci a další procházky. Tyto sady nabízejí krásné pohledy na Prahu a jsou ideální pro rodiny s dětmi, kde si mohou užít volný čas v přírodě.
Firmy v okolí
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Botanická zahrada sousedí s Dienzenhoferovými sady.
Pod zahradou se nachází tramvajová zastávka Botanická zahrada na trati do Nuselského údolí.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
1. Botanická zahrada PřF UK - Typ: Zahrada - Proč stojí za návštěvu: Botanická zahrada je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších botanických zahrad v Evropě. Nabízí rozmanitou flóru, která se mění podle ročních období, a je ideálním místem pro milovníky přírody i studující botaniku.
2. Dienzenhoferovy sady - Typ: Park - Proč stojí za návštěvu: Nachází se přímo vedle Botanické zahrady a je pojmenován po architektonicky významné rodině Dienzenhoferů. Je to místo s klidnou atmosférou, kde lze procházet mezi starými stromy a užívat si přírodní krásy.
3. Tramvajová zastávka Botanická zahrada - Typ: Dopravní zařízení - Proč stojí za návštěvu: Tato zastávka je ideálním výchozím bodem pro cestování do Nuselského údolí, což nabízí další možnosti pro prozkoumání přírodních krás a klidu mimo hlavní centrum Prahy.
Tato trasa vám umožní nejen prozkoumat jednu z nejvýznamnějších botanických zahrad na území České republiky, ale také se ponořit do klidného parkového prostředí Dienzenhoferových sad a poznat možnosti pro další výlety v okolí.
Sezónní doporučení
Na jaře ožívá celá zahrada a nabízí neuvěřitelný rozmach barev díky prvnímu rozkvětu rostlin. Světlo je v tomto období měkké a příjemné, což vytváří ideální podmínky pro fotografování mladé zeleně. Doporučujeme přijít brzy dopoledne, kdy je vzduch nejčistší a návštěvnost ještě není tak vysoká. Připravte si vrstvené oblečení, protože ranní chlad může být přítužný i přes slunečné odpoledne.
Letní měsíce přinášejí do areálu bohatou, sytě zelenou vegetaci a stinná zákoutí, která nabízejí úkryt před horkem. Atmosféra je živá a plná energie, což z místa činí oblíbené místo pro odpočinek. Kvůli zvýšenému počtu lidí a vysokým teplotám je nejlepší dorazit hned po otevření. Nezapomeňte na lehký letní oděv, pokrývku hlavy a dostatek pitné vody, abyste si návštěvu v plné sluneční síle užili.
Podzim v botanické zahradě je symfonií zlatých, oranžových a hnědých odstínů, které vytvářejí nostalgickou a klidnou atmosféru. Listovité stromy vytvářejí nádherný barevný koberec a ranní mlhy dodávají místu tajemnost. Je to ideální čas pro procházky v klidu, zejména v odpoledních hodinách, kdy slunce svítí nízko a zvýrazňuje barvy listí. Oblečte se do teplejšího kabátu a nezapomeňte na pohodlnou obuv pro chůzi po vlhkém povrchu.
Zimą se zahrada mění v tichý a minimalistický prostor, kde dominují křivky nahých větví a klidná, až spící příroda. Osvětlení je v tomto období slabší a dny jsou krátké, což dodává areálu melancholický nádech. Vzhledem k kratší otevírací době a chladu je nejlepší plánovat návštěvu kolem poledne, kdy je světla nejvíce. Nutností je velmi teplé a větruodolné oblečení, aby byla procházka příjemným zážitkem i v mrazivých dnech.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Chmee2 / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře