Pecihrádek Tvrziště
Pecihrádek je zachovalé pozdně středověké tvrziště v Plzni. Nachází se v katastrálním území Bolevec na ostrohu nad řekou Berounkou. Objekt je významný svou dlouhou historií osídlení sahající až do pravěku a je chráněn jako kulturní památka ČR.
Středověká tvrz byla vybudována pravděpodobně koncem 13. století. Za stavitele se předpokládá drobný šlechtic, který si v této strategické poloze nad ohybem Berounky vybudoval rodinné sídlo.
Z hlediska architektury jde o objekt s přibližně kruhovým půdorysem akropole. Její průměr činí zhruba 20 metrů, což odpovídá ploše asi 320 m². Tvrziště je ze západu a jihu přirozeně chráněno strmými svahy. Na severu a severovýchodě, kde je terén rovinatý, byl vybudován val a hluboký příkop v šířce 3–5 metrů. V severní až severozápadní části centrální plošiny se nacházel nejvyšší bod terénu. Zde pravděpodobně stála hlavní obytná věžovitá stavba s čtvercovým či mírně obdélným půdorysem.
Absence zděných konstrukcí a zbytků malty naznačuje, že stavby byly převážně dřevěné, případně s nízkou kamennou podezdívkou. Tuto hypotézu potvrzují nálezy mazanice, což jsou zbytky omazu dřevěných nebo proutím vyplétaných stěn. Přístup k hrádku vedl z severovýchodu přes most překonávající příkop. Na severním předpolí, po pravé straně vjezdu, se nacházel hospodářský dvůr, na což ukazuje nerovný terén.
Osud tvrze byl krátký; počátkem 14. století vyhořela a již nebyla obnovena. Příčiny požáru ani další osudy majitelů nejsou v písemných pramenech doloženy. Zatímco samotná tvrz zanikla, přilehlý hospodářský dvůr mohl fungovat až do konce 15. století, což potvrzují nálezy keramických zlomků. Nejpozději v této době bylo zaniklé tvrziště s pozemky prodáno městu Plzeň.
Zajímavostí je vývoj názvu objektu. V nejstarších zprávách se místo označuje pouze jako Hrádek. To je však problematické, protože stejný název nesl i nedaleký Kunčin Hrádek. Název Pecihrádek se v pramenech objevuje až koncem 18. století.
Lokalita je rovněž významná z hlediska pravěku. V roce 1987 byla na vrcholové plošině nalezena malá broušená kamenná sekerka z eneolitu. Pozdější nálezy keramiky z let 2003 a 2007 potvrdily skutečné osídlení, pravděpodobně výšinné sídliště chamské kultury. Dále byly nalezeny bronzová sekerka z konce střední doby bronzové a stopy osídlení z doby halštatské mohylové kultury. Výzkum z roku 1991 nevylučuje přítomnost paleolitických lovců.
V současnosti je tvrziště zarostlé lesem. V roce 2015 byla v příkopu umístěna sochařská instalace Mezičlánek od autora Vojtěcha Soukupa. K objektu není anonsována přímá značená cesta. Je však dostupný z parkoviště u kostela svatého Jiří v Bolevci, k němuž vedou naučné stezky Údolím Úslavy a Berounky nebo žlutá turistická trasa.
Pecihrádek představuje unikátní vrstvení dějin od pravěku až po pozdní středověk na jednom místě. Návštěva tohoto tichého svědectví o dávném osídlení nad Berounkou nabízí možnost pozorovat autentické zbytky středověkého opevnění.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1987
- Nález malé broušené kamenné sekerky z pozdní doby kamenné.
- 1991
- Drobný výzkum na severním předpolí, který potvrdil osídlení z doby halštatské.
- 2015
- Umístění sochařské instalace Mezičlánek od Vojtěcha Soukupa v příkopu.
Stavební vývoj
Jednalo se převážně o dřevěné stavby, pravděpodobně s nízkou kamennou podezdívkou, o čemž svědčí nálezy mazanice. Akropole měla kruhový půdorys o průměru 20 metrů s centrální věžovitou stavbou. Tvrz byla ze severu a severovýchodu chráněna valem a hlubokým příkopem.
Historické události
Počátkem 14. století tvrz vyhořela a zanikla. Koncem 15. století bylo tvrziště s pozemky prodáno městu Plzeň.
Vlastníci
Neznámý drobný šlechtice, od konce 15. století město Plzeň.
Zajímavosti
– Tvrziště je významné dlouhou historií osídlení, která sahá až do pravěku. – Stavby byly pravděpodobně dřevěné, což potvrzují nálezy zbytků omazu stěn. – Tvrz vyhořela počátkem 14. století a již nebyla obnovena. – Název Pecihrádek se v pramenech objevuje až koncem 18. století, dříve se místo jmenovalo pouze Hrádek. – Na místě byly nalezeny předměty z různých období, například kamenná sekerka z eneolitu či bronzová sekerka.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u nás v Plzni. Právě teď stojíte na místě, které na první pohled může vypadat jako obyčejný kousek zeleně nebo zvláštně tvarovaný terén, ale ve skutečnosti se nacházíte před Pecihrádkem. Rozhlédněte se kolem sebe. Vnímáte ten pocit klidu a vyvýšené polohy? Stojíte totiž na ostrohu nad řekou Berounkou, což bylo strategické místo, které lidé využívali po tisíce let. Před vámi se rozprostírají zbytky tvrziště, tedy místa, kde kdysi stála malá opevněná stavba. I když dnes nevidíte žádné vysoké zdi ani věže, samotný tvar terénu a hluboké stopy v zemi vám vyprávějí příběh o lidech, kteří zde hledali bezpečí a úkryt.
Pojďme se nyní přenést v čase mnohem hlouběji. Abychom pochopili, proč je toto místo tak výjimečné, musíme se vrátit do pozdního středověku. Předpokládá se, že samotná tvrz vznikla koncem třináctého století. Nebyl to žádný velký hrad pro mocného kníže, ale spíše sídlo drobného šlechtice. Představte si tedy skromnější, ale přesto hrdý domov pro rodinu, která spravovala okolní kraj a využívala výhodu polohy nad řekou, aby měla přehled o tom, kdo přichází a odchází. Byla to doba, kdy se krajina měnila a malí šlechtici budovali své tvrze jako symbol svého statusu a ochrany svých majetků.
Když se nyní podíváte na prostor kolem sebe, všímejte si zejména tvaru terénu. Tvrziště je v podstatě otiskem budov, které už dávno zmizely. Všimněte si hlubokého příkopu, který kdysi obklopoval hlavní prostor. Právě tento prvek byl klíčový pro obranu. V dnešní době je v tomto příkopu umístěna sochařská instalace s názvem Mezičlánek, kterou vytvořil umělec Vojtěch Soukup. Tato moderní práce v prostoru tvoří zajímavý kontrast mezi dávnou historií a současným uměním. Zkuste se na ni podívat a přemýšlet o tom, jak se v průběhu století měnila funkce tohoto místa od obranného systému k prostoru pro reflexi a umění.
Co se týče samotných staveb, které zde stály, musíme zapojit trochu fantazie, protože zbytků je velmi málo. Podle nálezů zbytků omazu stěn lze předpokládat, že budovy byly pravděpodobně dřevěné. Představte si tedy robustní dřevěné konstrukce, které byly zevnitř vymazány, aby byly teplejší a odolnější. Nebyly to kamenné paláce, ale funkční stavby z místního dřeva, které se v tehdy hustých plzeňskýchzalesích snadno zdobyly. Vše bylo přizpůsobeno terénu ostrohu, aby se maximalizovala bezpečnost.
Kdo zde přesně žil? Bohužel jména konkrétních osobností z této doby zůstala v zapomnění. Historie nám sice neřekla jména majitelů, ale řekla nám o dramatickém konci tohoto sídla. Tvrz totiž v raném čtrnáctém století pohltil požár. V té době byl oheň největším nepřítelem dřevěných staveb. Představte si ten zmatek, plameny šířící se po dřevěných stěnách a bezmocnost obyvatel. Tragédií bylo, že po tomto požáru tvrz již nebyla obnovena. Lidé se rozhodli místo opustit, a tak se Pecihrádek stal tichým svědkem své vlastní zkázy.
Nyní vás chci vzít ještě hlouběji do minulosti, protože Pecihrádek skrývá tajemství, která sahají daleko za středověk. Toto místo bylo přitažlivé pro lidi už v pravěku. Je to fascinující představa, že na stejném místě, kde dnes stojíte, žili lidé už v době, kdy se ještě ani neználo písmo. Důkazem toho jsou nálezy z archeologických výzkumů. V roce tisíc devět set osmdesát sedm byla zde nalezena malá broušená kamenná sekerka z pozdní doby kamenné. Představte si ten moment, kdy archeolog v zemi najde takto malý, ale významný předmět, který je tisíce let starý.
Zajímavosti však pokračují i dále. V roce tisíc devět set devadesát jeden proběhl drobný výzkum na severním předpolí, který potvrdil, že lidé zde žili už v době halštatské. To znamená, že toto místo nad Berounkou bylo strategickým bodem po celá tisíce let. Lidé zde lovili, pěstovali a později budovali své domovy. Je to fascinující řetězec generací, které se střídaly na tomto ostrohu.
Další záhadou zůstává samotný název. Víte, že jméno Pecihrádek se v písemných pramenech objevuje až koncem osmnáctého století? Předtím se toto místo jmenovalo jinak, nebo možná vůbec nemělo takto jasně definované jméno v záznách. Je to připomínka toho, jak snadno mohou být detaily zapomenuty, pokud nejsou zapsány na papír. Dnes je však toto místo chráněno jako kulturní památka České republiky, což zaručuje, že se tyto stopy minulosti neztratí navždy.
Když se teď rozhlédnete kolem sebe, vnímejte atmosféru tohoto místa. Stojíte na vrstvách času. Pod vašima nohama jsou stopy pravěkých lovců, zbytky spálené středověké tvrze a moderní umělecký prvek. Vše to dohromady tvoří unikátní prostor, kde se příroda pomalu vrací tam, kde kdysi vládli lidé.
Doporučuji vám nyní pomalu obejít prostor tvrziště, projít se podél hranic bývalého příkopu a nechat se pohltit tichem okolní přírody. Zkuste si představit, jak vypadala Berounka v době, kdy zde stála dřevěná tvrz, a jaký výhled měli její obyvatelé na okolní krajinu.
Děkujeme, že jste s námi prozkoumali Pecihrádek. Doufáme, že vás tato cesta do hloubek plzeňské historie zaujala. Přeji vám příjemnou další procházku a mnoho nových objevů v našem městě. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy méně hustá vegetace lépe odhaluje reliéf terénu a zbytky bývalého tvrzení. Doporučujeme obuv vhodnou do terénu, protože cesta vede přes ostroh nad řekou.
K místu se lze dostat autem nebo veřejnou dopravou; konkrétní spojení a možnosti zastavení ověřte v aktuálních jízdních řádech. Nezapomeňte si vzít s sebou vodu a repelent proti hmyzu, vzhledem k blízkosti řeky Berounky.
Pro nejlepší fotografie doporučujeme přijít za ranního nebo pozdního odpoledního světla, které díky stínům lépe zdůrazní vruby v zemi a obrysy tvrziště. Nejvýznamnější pohledy nabízí okolí ostrohu s výhledem do údolí.
Během procházky můžete navštívit blízký kostel svatého Jiří v Bolevci nebo se projít po naučných stezkách Údolím Úslavy a Berounky. Pro rodiny s dětmi je ideální spojit návštěvu s procházkou k řece, což z návštěvy ruiny udělá dobrodružný výlet do přírody.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o archeologickou lokalitu. Na místě často není nic výrazně vidět a pozemek může být soukromý. Přístupnost jsme neověřili.
Kde se památka nachází?
Poloha: Plzeň. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000137741).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
🏰 Historické památky (181)
- Jan Hus 0.9 km
- Karel I. 1.2 km
- Pomník Luďka Pika 1.5 km
- pomník obětem náletu 2. sv. války 17. 4. 1945 1.8 km
- Pomník 20. výročí založení společnosti Cheiron 2.1 km
- Josef Skupa 2.3 km
- Památník Jindřichu Mikoletskému 2.3 km
- Malochova skalka 2.6 km
- Brána borců Viktoria Plzeň 2.6 km
- Současná varna 2.7 km
- Historická varna 2.7 km
- Památník zaniklé osady Amerika 2.7 km
- památník Stanko Vodičky 2.8 km
- Prohlídkové trasy Pilsner Urquell 2.8 km
- Josef Beran 3.0 km
- sv. Jan Sarkander 3.0 km
- Galerie Az 3.0 km web
- sv. Jan Nepomucký 3.0 km
- sv. Bonaventura 3.0 km
- Kalvárie 3.0 km
🍽️ Restaurace a stravování (611)
- BikeHeart 0.5 km
- Hospůdka u Svatého Jiří 0.6 km
- Restaurace Salon Doubravka 0.7 km
- Restaurace Saloon Doubravka 0.8 km Zábělská 89/3 +420 776 357 703; +420 377 260 699 web
- Modrá restuarace 0.8 km +420 775 334 382
- Pizza FAST 0.8 km Zábělská 783/34 +420731422622 web
- Vinárna Jorika 0.9 km +420 606 684 430 web
- Kebab Doubravka 0.9 km +420 607 333 717; +420 775 850 772
- Café Michelle 0.9 km Habrmannovo náměstí 743/18
- Fresh Corner 1.0 km
- Pivnice Prádelna 1.1 km
- Hunter's 1.1 km web
- Restaurace U Boleváku 1.1 km U Velkého rybníka 1970/4a
- Rockenrolla Café 1.2 km +420 773 837 191 web
- Pivstro Bolevák 1.2 km
- Pizzáno 1.3 km
- Restaurace U Havránka 1.4 km Hřbitovní 873/24 +420377423737 web
- Pizza point Bolevák 1.4 km
- V Podlesí 1.4 km +420377464722
- Cukrárna U Jakubu to go 1.4 km +420 774 413 878
🏨 Ubytování (46)
- Hotel Stella Garni 1.1 km Mohylová 871/18
- Ostende 2.1 km
- U Pramenů 2.4 km
- Pension K 2.8 km U Velkého rybníka 1419/44 web
- Hotel Roudná 2.9 km +420 377 259 926 web
- Vienna House Easy by Wyndham Pilsen 3.0 km U Prazdroje 6 +420 378 016 111 web
- Avenue Pallova 3.0 km Pallova 2814/28
- Courtyard by Marriot 3.0 km
- Astory 3.1 km
- Hotel Green gondola 3.1 km
- Kolej Bolevecká, Univerzita Karlova 3.1 km
- Pension City 3.1 km sady 5. května 301/52 +420728501710 web
- Penzion Úslavská 22 3.1 km web
- Riverside 3.1 km
- U Zvonu 3.2 km
- Hotel Rango 3.2 km +420377221188
- Hrádecký Dvůr 3.2 km K Haltýři +420608960540 web
- Hotel Continental 3.4 km Zbrojnická 312/8 +420 377 221 746 web
- enjoy inn 3.4 km
- pension v Solní 3.4 km
🚲 Půjčovny a sport (107)
- Fitsport-jt.cz 1.0 km Chrástecká 1309/20
- SPORT SERVIS ČERVENKA 1.0 km +420 775 051 594 web
- Cykloservis Němec 1.1 km Masarykova 592/18
- Kolofix 1.1 km Na Lopatárně 37 800010101 web
- Sportovní areál Rapid 1.2 km
- JK Plzeň 1.6 km web
- Alfa Tactical 1.7 km Družby 1014/19 web
- PT servis 1.8 km Na Dlouhých 1055/51 +420 608 743 088 web
- König Surf - půjčovna lyží 1.8 km +420377262180 web
- Tenisový klub Škoda Plzeň 2.0 km
- Ostende 2.1 km
- Sokol Plzeň - Letná 2.2 km
- Tréninkové centrum FC Viktoria Plzeň 2.2 km
- Areál Štruncovy sady 2.6 km
- Sports Direct 2.7 km
- Prokopávka 2.7 km
- I. ČLTK Plzeň 2.8 km
- Sportisimo 2.8 km
- Sokol Plzeň 1 2.9 km web
- Specialized 3.0 km web
🥾 Turistika a příroda (224)
- park Potoční 0.6 km
- Vyhlídka na řeku Berounku 0.6 km
- Historický nápis na budově 0.8 km
- Husův park 0.9 km
- Zaniklý lyžařský skokanský můstek 1.0 km
- Chlum 1.1 km
- Uran 1.4 km web
- U Koupaliště 1.8 km web
- Mikulka 2.2 km
- soutok Radbuzy a Mže, začátek Berounky 2.2 km
- Holý vrch 2.3 km
- Vodárenská věž 2.3 km
- vyhlídka na Mikulce 2.4 km
- pivovarský vagon 2.6 km
- Švábiny 2.6 km
- vozík pro sudy 2.6 km
- Lobezský park 2.7 km
- prameny Na Roudné 2.7 km
- U Všech svatých 2.8 km
- Selský dvůr U Matoušů 3.0 km Bolevecká náves 1/3 +420377360928 web
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh výletní trasy:
1. Železniční zastávka Plzeň-Doubravka (dopravní uzel) – Ideální místo pro začátek cesty, odkud se snadno dostanete do okolní přírody.
2. Naučné stezky Údolím Úslavy a Berounky (prirodní cesty) – Procházka po těchto stezkách nabízí krásné výhledy a seznamení s místní krajinou.
3. Pecihrádek (tvrziště) – Hlavní cíl výletu, kde můžete objevovat zbytky starého opevněného sídla.
4. Řeka Berounka (vodní tok) – Ideální místo pro odpočinek u vody a krátkou pauzu v rámci cesty.
5. Kostel svatého Jiří v Bolevci (sakrální stavba) – Architektonický útvar, který svou atmosférou příjemně zakončí celou procházku.
Sezónní doporučení
Když se probouzí příroda, tato místa získávají svěží zelenou barvu. Kvetoucí rostliny a mladé listy obklopují zbytky starých zdí, což vytváří kontrast mezi životem a dávnou historií. Světlo je v tomto období měkké a příjemné. V tomto čase bývá na místě méně lidí než v hlavní letní sezóně. Doporučuji si vzít vrstvené oblečení, protože rána bývají chladná a odpoledne už může být teplo. Kvůli vlhkosti země se hodí pevná obuv, která vás nezmokne v blátě.
V letních měsících je okolí zarostlé hustou vegetací, která může úplně skrýt drobné kamenné zbytky. Slunce pálí silně a dny jsou velmi dlouhé. Atmosféra je horká a suchá. Nejlepší čas pro procházku je brzké ráno, kdy je vzduch ještě chladný a stíny jsou dlouhé. Nezapomeňte na pokrývku hlavy a dostatek tekutin, protože na samotném místě není stín ani ochrana před žárem.
Podzim přináší do této ruiny tajemnou a melancholickou náladu. Ranní mlhy často pokrývají terén a dodávají místu pocit zapomnění. Listí mění barvy na zlatou a hnědou, což krásně ladí s kamennými strukturami. Je dobré mít s sebou nepromokavou bundu a obuv, protože vlhkost v zemi může být vysoká. Nejlepší je navštívit místo v době, kdy slunce svítí nízko, a tak zvýrazní tvary zbytků.
V zimním čase působí tato lokalita velmi pustě a ticho zde bývá nejvýraznější. Bez listí jsou zbytky staveb lépe viditelné, i když okolní krajina působí šedě a suše. Pokud padá sníh, pohled na staré kameny je velmi působivý. Je nezbytné se dobře obléct do teplejších vrstev a mít pevné boty s dobrou přilnavostí kvůli mrazu. Doporučuji přijít kolem poledne, kdy je světla nejvíce, aby se předešlo rychlému šeru.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Jik jik / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Plzeň
Zobrazit vše v obciPříběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Přidat fotografiiZatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Máte k místu vzpomínku nebo zajímavý příběh?
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře