Starý dvůr Tvrziště

Starý dvůr je zaniklá středověká tvrz v obci Bohosudov u Krupky v okrese Teplice. Založený ve čtrnáctém století, tento objekt je dnes chráněn jako kulturní památka a představuje pahorek s kruhovým vodním příkopem.

Poplužní dvůr se vyvinul během čtrnáctého století. Historik August Sedláček bez pevných důkazů domníval, že tvrz byla v roce 1426 zničena během husitských válek po prohrané bitvě u Ústí nad Labem. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1433, kdy měšťan Martin Hengst z Krupky svému synovi Lorencovi odkázal polovinu majetku.

Původní stavební celek tvořil ostrov o průměru 24 metrů, chráněný vodním příkopem širokým až 15 metrů s vyzděnými stěnami. Ve středu se nacházela budova s obdélníkovým půdorysem o rozměrech 8 × 11 metrů, jejíž severozápadní nároží obsahovalo schodišťový přístavek a sklep byl zaklenut valenou klenbou. Opevnění tvořila také hradba postavená podél okraje ostrova.

V patnáctém století se tvrz stala sídlem rodu Glaců, původně spojených s báňskými podnikateli z Krupky. Hanuš Glac odkoupil majetek od bratrů Martina a Petra kolem roku 1450, přičemž kupní cena byla vyrovnána po soudním sporu v roce 1452. V roce 1471 získal Hanuš spolu s příbuzným Vavřincem od císaře Fridricha III. erb a predikát ze Starého Dvora. Po několika změnách majitelů, včetně Kašpara Anderše z Ottendorfu, byla tvrz v roce 1552 prodána městu Krupka. V roce 1614 ji koupil Diviš Kluge, který kvůli účasti v stavovském povstání musel odejít ze země, což vedlo k čtyřletému opuštění statku. Po jeho návratu a prodeji Adamu Peceliovi z Adlersheimu v roce 1638 si nový majitel vyjednal povýšení statku na zemský statek. V roce 1651 tvrzi koupili chomutovští jezuité.

V roce 1664 tvrz vyhořela, ale jezuité ji následně nechali obnovit. Po zrušení řádu v roce 1773 přešel objekt do soukromých rukou a později jej opět získalo město Krupka. Když tvrzi již neplnila funkci obytného sídla, začala chátrat. Koncem devatenáctého století, konkrétně v roce 1883, veškeré nadzemní zdivo stržil a sklepy zasypal tehdejší majitel Krügner. Po roce 1945 byl vodní příkop poškozen při stavbě blízkého koupaliště, které z něj čerpalo vodu.

Dnes je památka reprezentována pouze pahorkem s kruhovým vodním příkopem. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Ztracený vzhled původního sídla dnes připomíná jen tato úprava krajiny. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do historie středověkého osídlení a ekonomického vzestupu regionu.