Bazilika Panny Marie Bolestné Bazilika

Bazilika Panny Marie Bolestné se nachází přímo v centru Bohosudova na náměstí, kde tvoří s ambity a bývalou jezuitskou rezidencí architektonický celek. Jde o jeden z hlavních severočeských poutních kostelů, jehož historická důležitost dosáhla vrcholu v počátku 20. století, kdy byla v roce 1911 druhým nejnavštěvovanějším poutním místem litoměřické diecéze a pátým v celých Čechách. Přímo před vznikem baziliky ve Filipově v roce 1885 dokonce sloužila jako nejnavštěvovanější mariánská svatyně v severních Čechách.

Dnešní stavba byla zahájena roku 1701 staviteli Giuliem a Octaviem Broggiem a dokončena v roce 1708, kdy byly dostavěny obě věže v západním průčelí. Stavbě však předcházela bohatá historie. Původní drobná, patrně dřevěná kaple zde byla vystavěna v roce 1426, v roce 1507 rozšířena, avšak před rokem 1620 zpustla. Stavba byla následně znovupostavena v letech 1621–1624, což předcházelo dnešnímu ambicióznímu baroku.

Jádrem venerování je legenda vytčená v nástěnných malbách z let 1701–1706 v křížové chodbě baziliky. Podle tradice vychází legenda z husitské éry, kdy řeholnice ze kláštera sester strážkyň sv. Hrobu ze Světce u Bíliny, který zde sídlil od roku 1227, uprchly před husitským nájezdem. Se sebou si vzaly svou nejcennější relikviář – malou gotickou sošku Bolestné Panny Marie. Řeholnice se skrývaly v lesích v místech nynějšího Bohosudova a poslední z nich, před smrtí, ukryla sošku do vykotlané staré lípy. Na svátek Narození Panny Marie v roce 1425 se zde měla objevit dívka z Krupky žnoucí trávu. Podle legendy ji napadl jedovatý had, který se jí ovinul kolem ruky, avšak namísto útoku se otočil proti lípě, silně syčel a pak ochromen padl. Místní obyvatelé, kterým dívka vyprávěla svůj podivný zážitek, sošku v lípě nalezli. Když se soška z krupského kostela, kam ji přenesli, párkrát vrátila sama zpět do lípy, byla v tom spatřována Boží vůle a vystavěna zde první kaple. Voda v blízké studánce byla již tehdy pokládána za léčivou.

Samotná gotická soška, která byla údajně středem kultu, měří přibližně 15 centimetrů a je vyrobena z vypalované hlíny. Znázorňuje sedící Pannu Marii drží­cí na klíně mrtvého Krista a bolestně se na něj dívající.

Bazilika je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka a v roce 2018 byla vyhlášena národní kulturní památkou České republiky. Poutě na toto místo jsou živé i v 21. století – každoročně zde například přichází přibližně 500 Lužických Srbů ze sousední německé Lužice na společné setkání. Návštěva baziliky tak představuje setkání více než pěti set let lidské zbožnosti a mariánské tradice.