vodní mlýn čp. 11 (Trhová Kamenice) Vodní mlýn
Vodní mlýn čp. 11 v Trhové Kamenici v okrese Chrudim je historická stavba na Chobotovském potoce u Mlýnského rybníka. Objekt, poprvé zmíněný již v roce 1460, je chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR a je významný především díky zachovalému mlýnskému zařízení.
O nejstarších dějinách mlýna svědčí historické prameny, které jej poprvé uvádějí v souvislosti s privilegiem, jež Jiří z Poděbrad udělil Trhové Kamenici v roce 1460. Stavba leží na okraji městyse pod Mlýnským rybníkem, v okolí známým také pod lidovým názvem Loch.
Budova má obdélný půdorys a polozapuštěný suterén; stojí ve svažitém terénu mezi cestou a náhonem. Střecha je polovalbová s bedněnými štíty a podlomením. Konstrukce kolem náhonu byla původně kamenná, později se zde použilo smíšené zdivo s hladkými vápennými bílenými omítkami. Objekt je užitově rozdělen na přední obytnou část a zadní mlýnici. V rámci pozdějších úprav došlo po roce 2000 k přezděrání roubení.
V roce 1913 zde Vilemína Černohorská, majitelka elektrotechnického závodu v Ústí nad Orlicí, zřídila elektrárnu. Ta osvětlovala část Trhové Kamenice až do roku 1929, poté sloužila již pouze pro potřeby samotného mlýna. Technické vybavení prošlo vývojem od dvou vodních kol na vrchní vodu, která byla v roce 1876 součástí provozu, až po Francisovu turbínu. V roce 1930 měl mlýn turbínu s výkonem 15 koňských sil a hltností 0,5 m³/s. Přestože kola zanikla a Mlýnský rybník byl v roce 1948 zavezen odpadem, v mlýnici se dochovala Francisova horizontální turbína s mokrou savkou.
Dnes je mlýn chráněn jako kulturní památka a v zadní části budovy zůstalo zachováno hodnotné mlýnské zařízení. Stavba slouží jako historický důkaz technického vývoje regionu a je zajímavým cílem pro návštěvníky s zájmem o historii vodního hospodářství.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1460
- První zmínka v souvislosti s privilegiem Jiřího z Poděbrada
- 1913
- Zřízení elektrárny Vilemínou Černohorskou
- 1929
- Konec osvětlování části obce elektrárnou
- 1948
- Zavezení mlýnského rybníka odpadem
Stavební vývoj
Stavba má polovalbovou střechu s bedněnými štíty a podlomením. Zdivo kolem náhonu bylo původně kamenné, později smíšené s vápennou omítkou. Po roce 2000 došlo k přezděrání roubení.
Historické události
V roce 1460 je mlýn poprvé zmíněn v souvislosti s privilegiem Jiřího z Poděbrada. V roce 1913 zde vznikla elektrárna Vilemíny Černohorské. V roce 1948 byl mlýnský rybník zavezen odpadem.
Vlastníci
Vilemína Černohorská (1913)
Zajímavosti
– Objekt byl poprvé zmíněn v roce 1460 v souvislosti s privilegiem, které udělil Jiří z Poděbrad. – V roce 1913 Vilemína Černohorská zde zřídila elektrárnu, která osvětlovala část Trhové Kamenice až do roku 1929. – Technické vybavení prošlo vývojem od dvou vodních kol z roku 1876 až po Francisovu turbínu. – V mlýnici se dochovala Francisova horizontální turbína s mokrou savkou. – Budova je chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u vodního mlýna v Trhové Kamenici. Právě teď stojíte v místě, kde se setkává síla tekoucí vody s dlouhou historií lidské práce a technického pokroku. Než se vydáte dál, zastavte se na okamžik a vnímejte okolní atmosféru. Slyšíte šum Chobotovského potoka? Vnímejte blízkost Mlýnského rybníka, který je pro tento objekt neodmyslitelnou součástí. Před vámi se tyčí budova o obdélném půdorysu, která svou přítomností dominuje tomuto klidnému místu. Je v ní cítit klid, ale i neustálý pohyb, který zde trval po staletí. Tato stavba není jen obyčejným domem, je to svědek proměn, kterým prošla celá tato oblast.
Pojďme se společně vrátit hluboko do minulosti, abychom pochopili, jak vše začalo. Historie tohoto místa sahá až do roku 1460. To je doba, kdy se o mlýně poprvé píše v historických záznamech. A to není náhoda. Právě tehdy se mlýn objevil v souvislosti s důležitým privilegiem, které udělil sám král Jiří z Poděbrada. Představte si tu éru, kdy byla taková práva naprosto zásadní pro existenci a prosperitu celých osad. Mlýn nebyl jen budovou, byl symbolem právního postavení a ekonomické stability. Od té doby, tedy po více než půl milenii, toto místo slouží lidem, mění se v jeho podobě, ale jeho základní funkce zůstává pevným bodem v čase.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře objektu, který právě pozorujete. Podívejte se na jeho celkovou strukturu. Budova má jasný, obdélný půdorys, což dodává celému prostoru pocit stability a řádu. Všimněte si, jak je stavba integrována do terénu. Má polozapuštěný suterén, což je typický prvek, který pomáhá budově odolávat vlhkosti a využívat energii vody přímo z podloží. Pokud se podíváte na rozdělení budovy, můžete si v duchu představit její vnitřní život. Přední část stavby byla určena pro obytné účely – zde se odehrával každodenní život rodiny, zde se vařilo, spalo a odpočívalo. Zadní část však měla zcela jiný charakter. To byla mlýnice, srdce celého podniku, prostor plný hluku strojů, prachu z obilí a neustálého rytmu práce. Tato duality mezi domovem a pracovním prostorem je pro historické mlýny velmi typická a vytváří v nich zvláštní, fascinující atmosféru.
Když se nyní zaměříme na lidi, kteří zde zanechali svou stopu, narazíme na skutečně inspirující příběhy. Mlýn není jen o kamenech a dřevě, je o osobnostech, které zde měnily svět kolem sebe. Jak jsme již zmínili, v základech stojí král Jiří z Poděbrad, ale v novověku se zde odehrává příběh, který byl pro Trhovou Kamenici naprosto revoluční. V roce 1913 zde přišla postava jménem Vilemína Černohorská. Představte si tu odvahu a vizionářství. Vilemína zde totiž zřídila elektrárnu. V době, kdy byla elektřina něčím naprosto nevídaným a luxusním vynálezem, ona zde díky síle vody vytvořila zdroj energie, který začal osvětlovat části obce. Byla to éra světla, která trvala až do roku 1929. Představte si ty první večerní hodiny v městečku, kdy díky tomuto mlýnu se poprvé rozsvítily pouliční lampy. Vilemína Černohorská zde nebyla jen majitelkou, byla průkopnicí, která přinesla moderní svět do tradičního prostředí.
Pokud vás zajímá technika, pak byste se měli zaměřit na to, jak se měnil způsob, jakým se voda využívá k práci. Tento mlýn prošel fascinujícím vývojem. V roce 1876 se zde ještě spoléhalo na dvě vodní kola, která se pomalu a rytmicky otáčela pod náporem proudu. Bylo to mechanické, hlučné a velmi srozumitelné. Postupem času se však technologie posunula dál. V objektu je dodnes zachováno velmi hodnotné mlýnské zařízení, které představuje vrchol tehdejší technické úrovně – jde například o Francisovu turbínu. Tento přechod od kol k turbíně symbolizuje celou éru průmyslové revoluce, kdy se efektivita a síla staly klíčovými parametry. Je to fascinující ukázka toho, jak se lidská vynalézavost snažila vytěžit z přírody co nejvíce.
Existuje však i stínová stránka historie, která nás nutí k zamyšlení nad tím, jak křehká může být rovnováha mezi člověkem a přírodou. Možná vás zaujme osud Mlýnského rybníka. Tento vodní celek, který je tak blízký tomuto mlýnu, prošel v roce 1948 velmi neobvyklou a smutnou událostí. Rybník byl zavezen odpadem, což zásadně změnilo jeho vzhled i funkci. Je to připomínka doby, kdy se v rámci tehdejších procesů často neřešila dlouhodobá udržitelnost přírodních zdrojů, ale řešil se okamžitý užitek nebo potřeba zbavit se zátěže. Tato událost zanechala v historii místa trvalou stopu a změnila dynamiku celého okolí.
Nyní, když už znáte příběhy, které se v těchto zdech odehrály, a víte, na co se díváte, doporučuji vám pokračovat v prohlídce okolí. Vnímejte, jak se mění světlo na fasádě budovy a jak se zvuk vody mění podle toho, kde právě stojíte. Tento mlýn je chráněn jako kulturní památka České republiky, což znamená, že každý jeho detail, každá stopa času, kterou zde vidíte, je vzácná. Nechte se unášet atmosférou tohoto místa a pamatujte, že stojíte u památky, která přežila staletí, od doby králů až po éru elektřiny. Děkujeme vám, že jste strávili čas s touto historií. Přejeme vám krásnou procházku a další zajímavé objevy v okolí Trhové Kamenice.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitek doporučujeme návštěvu v jarních nebo letních měsících, kdy je okolní příroda nejživější a hladina Mlýnského rybníka (Loch) dostatečná pro krásné odrazy. Ideální doba pro pozorování klidu u vody je brzy ráno nebo krátce před západem slunce.
K mlýnu se můžete dostat autem nebo využít veřejnou dopravu.
Při návštěvě se doporučuje vzít si s sebou pohodlnou obuv vhodnou pro procházky v přírodě u Chobotovského potoka a dostatek pitné vody. Pokud plánujete delší pobyt venku, nezapomeňte na ochranu proti slunci nebo hmyzu.
Fotografové by měli zaměřit objektiv směrem k mlýnu s pozadím Mlýnského rybníka (Loch), zejména v období zlaté hodinky, kdy světlo vytváří na vodní hladině nádherné efekty. Výhledy podél Chobotovského potoka nabízejí klidné kompozice.
Rodiny s dětmi ocení především možnost volné procházky v přírodě v okolí mlýna. Pozorování vody u rybníka a průběhu potoka může být pro nejmenší členy rodiny zajímavou dobrodružnou aktivitou v přírodním prostředí.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o technickou památku. Některé jsou zpřístupněné jako expozice, jiné jsou mimo provoz nebo na soukromém pozemku. Přístupnost této památky jsme neověřili.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Trhová Kamenice, Pardubický kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000136298).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Chobotovský potok a Mlýnský rybník (Loch).
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Vodní mlýn čp. 11 Typ: Kulturní památka / Historická stavba Toto je hlavní cíl vaší výletní trasy. Historický vodní mlýn v Trhové Kamenici představuje vzácný ukázku tradičního zemědělského a průmyslového dědictví regionu. Návštěvníci si mohou prohlédnout zachovalou architekturu a dozvědět se o fungování mlýnského mechanismu, který byl po staletí srdcem lokální ekonomiky.
Chobotovský potok Typ: Přírodní útvary / Vodní tok Tento potok je klíčovým prvkem, který historicky poháněl vodní kolo mlýna. Procházka podél jeho břehů umožňuje pochopit hydrologické vazby mezi přírodou a lidskou činností. Klidné prostředí toku nabízí ideální prostor pro relaxaci a pozorování místní fauny a flóry v bezprostřední blízkosti historické stavby.
Mlýnský rybník (Loch) Typ: Vodní plocha / Rekreační oblast Tento rybník tvoří součást mlýnského areálu a sloužil k regulaci průtoku vody pro pohon mlýna. Dnes představuje klidnou zónu pro odpočinek, kde se odrazí okolní zeleň a obloha. Jeho přítomnost dokládá důmyslné využití vodních zdrojů v minulosti a dodává celému prostoru specifický ráz.
Okolí vodního mlýna čp. 11 Typ: Bezprostřední areál / Historická zástavba Prohlídka bezprostředního okolí hlavní památky zahrnuje zbytky historické zástavby a pozemky, které byly součástí mlýnského hospodářství. Zde lze nalézt stopy po dřívějších hospodářských budovách a zahradách, které doplňují obraz života v mlýnské usedlosti. Tento prostor umožňuje nahlédnout do každodenního života obyvatel spojených s provozem mlýna.
Trasa je navržena tak, aby umožnila plynulé propojení historického jádra s přírodními prvky, které ho obklopují. Začíná u samotného mlýna, pokračuje podél vodního toku, který mu dával život, a končí u klidné vodní plochy, která uzavírá kruh historického využití vody. Celý okruh je krátký a přístupný pro všechny typy návštěvníků, což z něj činí ideální cíl pro krátký odpočinkový výlet.
Sezónní doporučení
Jaro přináší k vodnímu mlýnu v Trhové Kamenici dravou energii, neboť tání sněhu v Železných horách plní koryto řeky a voda v náhonu proudí s nebývalou silou. Svěží světle zelené tóny probouzející se vegetace a kvetoucí stromy na březích vytvářejí působivý kontrast s historickým stavením. Ranní sluneční paprsky měkce prosvětlují orosenou trávu a vzduch voní vlhkou zeminou. V tomto období zde potkáte jen minimum dalších návštěvníků, takže si prohlídku užijete v nerušeném klidu. Terén u vody bývá po zimě značně podmáčený a blátivý, proto je nutností pevná a nepromokavá obuv. Nejvhodnější dobou pro příchod je časné odpoledne, kdy jarní slunce nabízí nejpříjemnější teploty.
V letních měsících ožívá okolí mlýna typickou prázdninovou náladou plnou slunce a bzukotu hmyzu. Vzrostlé koruny stromů poskytují blahodárný stín a chladivá voda příjemně ochlazuje bezprostřední okolí památky. Ostré polední slunce vytváří na hladině třpytivé odlesky, které se zrcadlí na dřevěných i zděných prvcích objektu. V hlavní letní sezóně musíte počítat s vyšším počtem výletníků a cyklistů, proto je ideální naplánovat návštěvu na brzké dopoledne nebo podvečer, kdy se světlo zjemní a u mlýna zavládne větší klid. K oblečení postačí lehké letní svršky, avšak kvůli vlhkému prostředí v blízkosti toku rozhodně nezapomeňte na účinný repelent proti hmyzu.
Podzim zahaluje údolí s mlýnem do nostalgického hávu a sytých barev. Okolní listnaté stromy se zbarvují do zlatých a měděných odstínů, které v kombinaci s potemnělou vodní hladinou tvoří mimořádně fotogenická zákoutí. Typické jsou ranní mlhy líně se zvedající nad řekou, které střídá šikmé, hřejivé odpolední světlo. Davy z letních měsíců mizí a atmosféra je hloubavá a tichá. Vzhledem k citelnému chladu sálajícímu od vody je vhodné zvolit teplé vrstvené oblečení včetně neprofouknavé bundy. Pozor dávejte na vlhké spadané listí a dřevěné lávky, které bývají kluzké. Nejlepší světelné podmínky pro návštěvu panují kolem druhé hodiny odpolední.
Zima proměňuje mlýn v poklidné zákoutí vystřižené z pohlednice, zvláště když krajinu pokryje sněhová peřina a mráz vytvoří na stavidlech a vodním mechanismu ledové krystaly a rampouchy. Celé údolí ztichne a jediným zvukem zůstává tlumené zurčení nezamrzlého proudu vody. V adventním čase má místo zvláštní, usebrané kouzlo. Návštěvnost je v tomto období zcela minimální. Z důvodu mrazivého mikroklimatu u řeky je nezbytné obléci se do velmi teplého zimního oděvu, čepice a rukavic. Klíčová je zimní obuv s výrazným vzorkem proti uklouznutí na zledovatělých březích. Vzhledem k brzkému stmívání je nejlepší dorazit kolem poledne, kdy je zajištěn dostatek denního světla.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Jiří Sedláček / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře