Radnice (Frenštát pod Radhoštěm) Radnice

Vítejte ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zastavte se na chvíli, nadechněte se a rozhlédněte se kolem sebe. Stojíte právě na Náměstí Míru, v samém srdci města, a přímo před vámi se tyčí jedna z nejvýznamnějších místních staveb. Je to budova, která svou velikostí i vzhledem vyzařuje důstojnost a autoritu. Podívejte se na ni pozorně. Je to Frenštátská radnice, místo, kde se po mnoho desetiletí rozhoduje o osudech města a kde stále sídlí městský úřad.

Když se takto díváte na její fasádu, vnímáte v ní ducha konce devatenáctého století. Tato reprezentativní budova v novorenesančním stylu byla postavena v letech 1889 až 1890. Abychom pochopili, proč vypadá právě takto, musíme se na chvíli vrátit v čase. Před vznikem této stavby zde stála jiná radnice, která byla vyvedena v klasicistním stylu. Ta však už tehdy nebyla dostatečná, možná už zastarala nebo prostě neodpovídala rostoucím ambicím a potřebám rozvíjejícího se města. Proto se rozhodlo k výstavbě nového, mnohem víc reprezentativního sídla.

Celý proces výstavby začal v roce 1889 a byl veden dvěma architekty, kterými byli Antonín Tebich a Antonín Staněk. Tito tvůrci chtěli vytvořit objekt, který by nebyl jen praktickým úřadem, ale zároveň estetickým šperkem náměstí. Jejich práce byla úspěšná a v roce 1891 byla radnice oficiálně kolaudována a slavnostně vysvěcena. Od té doby slouží jako administrativní centrum a její vzhled definuje charakter celého okolí.

Nyní vás chci poprosit, abyste věnovali pozornost konkrétním detailům, které vidíte přímo před sebou. Podívejte se nejprve vysoko nahoru. Dominantou celé stavby je vysoká hranolová věž, která vnímavému pozorovateli připomíná tradiční radniční věže starých evropských měst. Je to symbol moci, ale i orientační bod pro všechny, kdo do města přicházejí.

Poté přesuňte svůj pohled níže, na samotné průčelí budovy. Všimněte si bohaté štukové výzdoby fasády. Štuk, tedy ta jemná plastická dekorace, dodává budově hloubku a eleganci. Pokud se přiblížíte nebo se podíváte velmi pozorně, uvidíte na fasádě kruhové medailony. Jsou to štukové reliéfy, které zneprázdňují tváře významných osobností. Jednou z nich je například Jan Amos Komenský, který zde připomíná spojení města s velkou českou vzdělaností a duchovní tradicí. Tyto detaily nejsou jen ozdobou, ale vyprávějí příběh o hodnotách, které město v době výstavby vyznávalo.

Pojďme se nyní pomyslně posunout kousek dál, k samotnému vchodu do budovy. I když se možná právě teď nacházíte venku, vím, že vás bude zajímat, co se skrývá uvnitř. Jakmile vstoupíte do vstupního vestibulu, okamžitě vaše pozornost přitáhne jedna mimořádná věc. Právě zde je trvale umístěna socha boha Radegasta. Je to dílo slavného sochaře Albína Poláška.

Tady přicházíme k jedné z největších zajímavostí tohoto místa. Mnoho lidí, kteří navštěvují okolí, vyrazí na horu Radhošť, aby se podívali na sochu Radegasta, která tam stojí jako symbol pohanských kořenů a přírody. Ale vězte, že ta socha na hoře je pouze kopie. Ten skutečný originál, ta pravá, původní socha z rukou Albína Poláška, se nachází právě zde, v bezpečí vestibulu frenštátské radnice. Je to fascinující kontrast, že bůh hor a lesů má své skutečné místo odpočinku v administrativní budově města.

Když přemýšlíme o lidech, kteří s touto budovou souviseli, kromě architektů Tebicha a Staňka a sochaře Poláška, nesmíme zapomenout ani na další osobnosti, jako byl například Josef Fusek. Všichni tito lidé přispěli k tomu, že radnice není jen hromadou kamene a malty, ale živým svědectvím historie.

Je důležité si uvědomit, jakou hodnotu tato budova představuje pro celou republiku. V roce 1993 byla radnice oficiálně zapsána na seznam kulturních památek České republiky. Tento zápis není jen formální potvrzením, ale uznáním toho, že architektura a historie tohoto místa jsou unikátní a musí být chráněny pro budoucí generace. Je to důkaz toho, že novorenesanční styl, který byl v době výstavby moderní a reprezentativní, je dnes vnímán jako cenný historický odkaz.

Zkuste si nyní znovu prohlédnout celou budovu z distance. Vnímejte její symetrii, stabilitu a způsob, jakým ovládá prostor Náměstí Míru. Představte si, kolik generací obyvatel jimi prošlo, kolik důležitých papírů zde bylo podepsáno a kolik slavností se před jejími dveřmi konalo. Tato radnice je jako tichý svědek, který viděl příchod automobilů, změny režimů i každodenní život tisíců lidí.

Je fascinující, jak jedna budova dokáže spojit v sobě tak odlišné prvky. Na jedné straně máme přísnou administrativní funkci městského úřadu, na druhé straně novorenesanční estetiku s jejími medailony a věží, a v centru všeho pak tajemného boha Radegasta, který hlídá vstup do budovy. Je to kombinace řádu, umění a mýtusu.

Nyní, když už znáte příběh této budovy, její architektonické detaily i tajemství skryté ve vestibulu, doporučuji vám radnici ještě jednou v klidu obejít. Všimněte si, jak se mění dopad světla na štukové zdobení v závislosti na tom, z jaké strany se na budovu díváte. Podívejte se znovu na tu vysokou věž a zkuste si představit, jaký výhled na město a okolní kopce z ní musí být.

Děkuji, že jste mě doprovázeli při tomto krátkém seznamování s radnicí ve Frenštátě pod Radhoštěm. Doufám, že vás tato stavba zaujala a že nyní vidíte v ní víc než jen úřední budovu. Je to kousek historie, který stále žije a dýchá. Nyní vás zvám, abyste pokračovali v prozkoumávání krás tohoto města a jeho okolí. Možná vás nyní zláká cesta k Radhošti, abyste porovnali kopii sochy s tím originálem, který jste právě teď v mysli navštívili. Přeji vám příjemný zbytek dne a krásné zážitky při vašem dalším objevování. Na shledanou.