kubistická lampa Technická památka
Kubistická lampa v Praze je unikátním uměleckým dílem z roku 1913 a patří k ikonám českého architektonického kubismu. Nachází se na Jungmannově náměstí v Novém Městě u brány hřbitova za kostelem Panny Marie Sněžné.
Objekt navrhl architekt Emil Králíček. Lampa vznikla jako součást projektu Adamovy lékárny, která byla budována v letech 1911 až 1913. Vznik památky zapadá do období rozkvětu avantgardních směrů v Čechách. V té době představoval kubismus jedinečný český přínos k evropské architektuře.
Dřík je vyveden z umělého kamene a tvoří jej série na sebe postavených komolých jehlanů. Povrch zdobí plastický dekor ze střídajících se žlábkovaných a hladkých trojúhelníků. V souladu s kubistickým vyjádřením je v tomto stylu tvarována i samotná lucerna z kovu a skla.
Zajímavé je prostorové umístění objektu vzhledem k budově, ke které patří. Ačkoliv je lampa součástí projektu Adamovy lékárny, stojí u jejího zadního průčelí na Jungmannově náměstí. Hlavní fasáda lékárny je orientována do Václavského náměstí. V bezprostřední blízkosti lampy leží hřbitov a kostel Panny Marie Sněžné.
Dnes slouží tento objekt jako výrazný příklad aplikovaného kubismu v městském prostoru. Je dostupný pro všechny návštěvníky centra Prahy a představuje hodnotný detail architektury počátku 20. století.
Kombinace netradičních materiálů a geometrického tvarování činí z této lampy významný bod na mapě pražského kubismu. Je vhodné ji zařadit do okruhu prohlídky architektury Nového Města.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1911
- Začátek stavby Adamovy lékárny
- 1913
- Dokončení lékárny a vznik kubistické lampy
- 1920
- Období používání lampy v rámci městského osvětlení
- 2024
- Objekt slouží jako památka aplikovaného kubismu v Praze
Stavební vývoj
Dřík lampy je vyroben z umělého kamene a tvoří ho série komolých jehlanů. Povrch je zdoben střídajícími se žlábkovanými a hladkými trojúhelníky. Samotná lucerna je vyrobena z kovu a skla v kubistickém tvaru.
Zajímavosti
– Lampa z roku 1913 je unikátním dílem a patří k ikonám českého architektonického kubismu. – Navrhl ji architekt Emil Králíček jako součást projektu Adamovy lékárny. – Dřík z umělého kamene tvoří série komolých jehlanů se žlábkovanými a hladkými trojúhelníky. – Lucerna je vyrobena z kovu a skla v kubistickém stylu. – Přestože patří k lékárně, stojí u jejího zadního průčelí na Jungmannově náměstí.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v srdci Nového Města, kde se právě teď zastavili vaše kroky před jedním z nejvíce fascinujících kousků pražského veřejného prostoru. Stojíte před předmětem, který na první pohled může vypadat jako obyčejný prvek městského osvětlení, ale ve skutečnosti je to skutečný klenot světového umění. Podívejte se pozorně na tuto kubistickou lampu. Je to dílo, které v sobě nese odvahu, experiment a touhu změnit pohled na svět. Je to víc než jen zdroj světla, je to ztělesněná geometrie, která zkoumá hranice mezi architekturou a sochařstvím.
Pojďme se nyní společně vrátit v čase o více než sto let dozadu, do doby, kdy se Praha stala laboratoří nových směrů. Je rok tysíc devět set třináct. Právě v tomto roce bylo toto dílo dokončeno. Abychom pochopili, proč tato lampa vůbec existuje, musíme se podívat na širší souvislosti. Lampa totiž nevznikla jako samostatný prvek, který by byl náhodně umístěn na roh ulice. Byla navržena jako nedílná součást celkového projektu Adamovy lékárny. Stavba této lékárny začala o dva roky dříve, v roce tysíc devět set jedenáct, a celý prostor měl být jednotným uměleckým celkem. V té době se v Praze zrodil jedinečný směr, který se snažil přenést principy kubismu z malířských pláten do trojrozměrného prostoru, do kamene a kovu.
Nyní věnujte svou pozornost samotnému vzhledu lampy, protože právě v detailech se skrývá její síla. Podívejte se nahoru a sledujte linii celého objektu. Všimněte si dříku, který je vyroben z umělého kamene. Je to fascinující hra tvarů. Místo hladkého sloupce vidíte sérii komolých jehlanů. Jsou zde žlábkované plochy a hladké trojúhelníky, které se do sebe zaklesávají a vytvářejí dynamický rytmus. Je to typické vyjádření kubistického tvaru, kde se přímé linie lámají a vytvářejí dojem pohybu i v nehybném materiálu.
Když ponesete svůj pohled ještě výše, uvidíte samotnou lucernu. Ta je vyrobena z kovu a skla. Všimněte si, jak precizně navazuje na geometrii dříku. Celý objekt působí jako jeden plynulý organismus, kde každý úhel má svůj smysl a každá hrana svou funkci. Je to fascinující ukázka toho, jak lze i tak praktický předmět, jako je pouliční lampa, proměnit v umělecký projev.
Za vznikem tohoto unikátního díla stojí architekt Emil Králíček. Právě on byl tím vizionářem, který dokázal přetavit teoretické myšlenky o prostoru do konkrétní podoby. Králíček chtěl, aby i detaily v ulicích odrážely ducha své doby. Lampa tak sloužila nejen k osvětlení cesty pro lidi, kteří mířili do lékárny nebo kolem ní, ale byla i tichým svědkem proměn města. V roce tysíc devět set dvacet byla lampa plnohodnotnou součástí městského osvětlení, běžně používaným prvkem, který však svou formou vybočoval z tehdejší tradice.
Zajímavé je, že se dnes nacházíme na Jungmannově náměstí, u brány hřbitova za kostelem Panny Marie Sněžné. Představte si, jaký kontrast to muselo být v dobách, kdy byla lampa nová. Moderní, odvážná, geometrická konstrukce umístěná v blízkosti historického kostela a tichého hřbitova. Právě v tomto napětí mezi starým a novým spočívá kouzlo tohoto místa. Lampa je dnes považována za jednu z ikon českého architektonického kubismu. Je to unikátní dílo, které přežilo desetiletí a dnes, v roce dva tisíce dvacet čtyři, slouží jako důležitá památka aplikovaného kubismu v Praze.
Zkuste si teď na moment představit, jak tato lampa vypadala v noci před stoletím. Jak světlo procházelo sklem lucerny a vrhalo stíny na komolý jehlany dříku. Je to fascinující představa, že tak malý objekt může vyprávět tak velký příběh o lidech, kteří chtěli lamat lince a hledat nové cesty v umění. Je to připomínka doby, kdy byla Praha jedním z nejvýznamnějších center moderního myšlení v Evropě.
Když se na lampu díváte, uvědomte si, že se díváte na něco, co nemá v podstatě obdoby. Je to důkaz odvahy architekta Emila Králíčka, který se nebál jít proti proudu a vytvořit něco, co v té době mohlo působit velmi netradičně. Dnes je to pro nás hmatatelný důkaz geniální práce s materiálem a formou.
Pojďme si nyní nechat chvíli času na to, abyste si mohli všechny tyto detaily sami prohlédnout. Objděte lampu dokola, změňte úhel pohledu a sledujte, jak se trojúhelníky na dříku mění v závislosti na vašem pohybu. Vnímejte atmosféru tohoto místa, kde se setkává historie lékárny, ticho hřbitova a odvaha kubistického umění.
Doufám, že vám tento krátký výlet do světa geometrie a historie přinesl nové pohledy na Prahu. Tato lampa je jen jedním z mnoha skrytých pokladů, které naše město nabízí těm, kteří si umí všímat detailů. Nyní vás zvaný k dalšímu prozkoumání okolí Nového Města. Možná vás v dalších ulicích potkají další stopy kubismu nebo jiné architektonické zajímavosti, které čekají na své objevení. Děkuji vám za pozornost a přeji vám krásnou pokračující cestu po pražských ulicích. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu je za jasného dne, kdy dopadá přirozené světlo na hranaté tvary svítidla, což zvýrazňuje jeho unikátní geometrii. Doprava do centra Nového Města je možná autem i veřejnými spojeními; aktuální možnosti ověřte ve vyhledávači.
K prohlídce doporučujeme vzít si kvalitní fotoaparát. Nejlepší úhly pro snímky jsou z úrovně zraku u brány hřbitova, kde lze zachytit kontrast mezi moderní formou lampy a historickým pozadím.
Během krátké procházky v okolí můžete navštívit Kostel Panny Marie Sněžné, hřbitov za tímto kostelem, Adamovu lékárnu nebo Václavské náměstí.
Pro rodiny s dětmi doporučujeme hru na hledání neobvyklých tvarů a ostrých hran, které jsou pro tento styl typické, což pomáhá dětem lépe pochopit principy kubismu.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o technickou památku. Některé jsou zpřístupněné jako expozice, jiné jsou mimo provoz nebo na soukromém pozemku. Přístupnost této památky jsme neověřili.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Nové Město. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000151852).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Kostel Panny Marie Sněžné, hřbitov za kostelem Panny Marie Sněžné, Adamova lékárna, Václavské náměstí.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Václavské náměstí (náměstí) – Výchozí bod cesty, kde můžete pocítit atmosféru centra obce. 2. Adamova lékárna (lékárna) – Místo s historií, které doplňuje obraz starého města. 3. Kubistická lampa (ostatní) (svítidlo) – Hlavní cíl výletu, kde obdivujete unikátní tvary tohoto uměleckého předmětu. 4. Kostel Panny Marie Sněžné (kostel) – Významná stavba, která dominuje okolní oblasti. 5. Hřbitov za kostelem Panny Marie Sněžné (hřbitov) – Klidné místo k zamyšlení v bezprostřední blízkosti chrámu.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Coweeczwech / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře