Zemědělský dvůr Dřevíč Usedlost
Zemědělský dvůr Dřevíč v obci Kozojedy v okrese Rakovník je barokní hospodářský areál z konce 17. či počátku 18. století. Pravděpodobně sloužil původně jako poplužní dvůr. Památka je od roku 1992 chráněna. Její význam spočívá v zachování rozsáhlého zemědělského komplexu v těsné blízkosti raně středověkého hradiště.
Původ dvora se pravděpodobně váže k nedalekému hradišti Dřevíč, pro které mohl plnit funkci poplužního statku. Tato hypotéza však bez důkladného archeologického výzkumu zůstává neprokazatelná. Současná zástavba vznikla za vlády rodu Schütz von Leupoldsheim. V tomto období se v českých zemích rozvíjely šlechtické velkostátky a modernizovalo se zemědělské hospodaření, což se odrazilo i v dispozici tohoto objektu.
Areál má pravidelný čtvercový půdorys a leží na prudkém svahu u okraje lesa. Je uzavřen budovami a ohradní zdí se dvěma branami, díky čemuž zůstává dvůr průjezdný. Ve středu travnatého prostoru vyvěrá pramen. Na severní straně se nachází obytný dům s vedlejší pilířovou branou. Západní stranu tvoří bývalý ovčín s později přibavenou sušárnou chmele a drobnými přístavbami. V rámci areálu jsou dále umístěny chlévy, stáje, kůlny a velká stodola. Hlavní budovy jsou vybudovány z neomítnuté opuky z lomů v pohoří Džbán, místy doplněné cihlami. V průběhu 18. a 19. století byl dvůr přestavován a doplňován. Přístavky z konce 19. století již nejsou z památkového hlediska významné.
Prvními doloženými vlastníky současné zástavby byl rod Schütz von Leupoldsheim. Od roku 1984 se objekt nachází v soukromém vlastnictví, kdy byla změněna jeho funkce na rekreační.
Dvůr leží v bezprostřední blízkosti archeologické lokality hradiště Dřevíč z 10. až 12. století. Zde byly nalezeny zbytky valů, středověká keramika, železný nožík a slovanské spony ze 7. století. Vzhledem k poloze na pomezí česko-luckém existuje domněnka, zda se nejednalo o hradiště lucké. V okolí areálu stojí kostelík svatého Václava, hájovna Obora a protékají zde potoky Pochválovský a Vinařický. Na opravené zdi dvora jsou dnes umístěny sochařské skulptury, mezi nimiž vyniká dřevěná loď Archa.
V současnosti slouží památka jako rekreační místo. Areál je dostupný po červeně značené turistické trase z obce Kozojedy.
Zemědělský dvůr Dřevíč představuje cenný příklad barokního hospodářského stavitelství v harmonii s historickou krajinou. Návštěva tohoto místa nabízí možnost propojit poznání architektury s průzkumem prastarého hradiště.
Historické milníky
- 1700
- Vznik barokního hospodářského areálu za vlády rodu Schütz von Leupoldsheim
- 1800
- Období postupných přestaveb a doplňování budov v rámci areálu
- 1890
- Vybudování pozdějších přístaveb
- 1984
- Přechod do soukromého vlastnictví a změna funkce na rekreační
- 1992
- Zahájení ochrany objektu jako památky
Stavební vývoj
Základní zástavba vznikla na přelomu 17. a 18. století. V průběhu 18. a 19. století byl dvůr postupně přestavován a doplňován o nové funkce. V konci 19. století byly přidány méně významné přístavky.
Historické události
1984: Přechod objektu do soukromého vlastnictví a změna využití na rekreační. 1992: Vyhlášení památkové ochrany.
Vlastníci
Rod Schütz von Leupoldsheim (konec 17. až počátek 18. století), soukromní vlastníci (od roku 1984).
Zajímavosti
– Jde o barokní hospodářský areál z konce 17. či počátku 18. století, který pravděpodobně sloužil jako poplužní dvůr. – Areál má pravidelný čtvercový půdorys a ve středu jeho travnatého prostoru vyvěrá pramen. – Hlavní budovy jsou postaveny z neomítnuté opuky z lomů v pohoří Džbán, místy doplněné cihlami. – Na opravené zdi dvora jsou dnes umístěny sochařské skulptury, mezi nimiž vyniká dřevěná loď Archa. – Památka leží v těsné blízkosti raně středověkého hradiště Dřevíč z 10. až 12. století.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Kozojedech. Stojíte právě před pozoruhodným místem, kterým je zemědělský dvůr Dřevíč. Když se nyní rozhlédnete kolem sebe, uvidíte před sebou uzavřený areál, který svou podobou připomíná pevnou tvrz, i když jeho účelem byla správa země a hospodaření. Všimněte si, jak budovy společně s ohradní zdí tvoří pravidelný čtverec, který vás nyní obklopuje. Tento prostor působí klidně a vyváženě, což je typické pro svou dobu. Dvě brány, které do areálu vedou, jsou jedinou cestou do vnitřního světa tohoto historického komplexu.
Pojďme se nyní zastavit u otázky, jak se k tomuto místu dostali lidé a proč zde vůbec vzniklo. Tento hospodářský areál vznikl pravděpodobně na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. V té době zde vládly osobnosti ze šlechtického rodu Schütz von Leupoldsheim. Právě oni byli těmi, kteří zde nechali vybudovat tento barokní komplex. Předpokládá se, že dvůr sloužil jako takzvaný poplužní dvůr. To znamená, že nešlo jen o obyčejnou farmu, ale o centrum správy panství, kde se shromažďovaly plody země a kde se řídilo hospodaření na okolních polích a loukách. Byl to v podstatě administrativní a skladový uzel celého panství.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a materiálům, ze kterých jsou budovy postaveny. Podívejte se pozorně na stěny hlavních budov. Všimněte si, že nejsou omítnuté. Vidíte tedy přirozenou strukturu kamene, konkrétně neomítnuté opuky. Tento materiál není jen náhodný, pochází z místních lomů v pohoří Džbán, které leží v blízkosti. Je fascinující vidět, jak stavitelé využívali to, co jim poskytila samotná krajina kolem nich. Pokud budete hledat pozorněji, uvidíte, že opuka je místy doplněna cihlami, které sloužily k detailnějšímu vypracování určitých částí staveb. Celý areál s jeho čtvercovým půdorysem svědčí o pečlivém plánování a snaze o řád, což byl základní princip barokního myšlení.
Když budeme přemýšlet o lidech, kteří zde působili, vracíme se k již zmíněnému rodu Schütz von Leupoldsheim. Představte si, jaký byl život zde před stovkami let. Tento dvůr byl srdcem ekonomiky regionu. Prošli jím generace hospodářů, dělníků i šlechticů. I když dnes neznáme jména konkrétních řemeslníků, kteří tyto zdi zvedali, jejich práce přežila staletí. V průběhu času se však areál měnil. V devatenáctém století, konkrétně kolem roku tisíc osm set devadesát, byly k budovám přidávány další přístavby, aby dvůr zvládal nové potřeby doby. Každá z těchto vrstev vypráví příběh o tom, jak se měnilo zemědělství a jak se areál přizpůsoboval novým podmínkám.
Nyní vás přvedu k jedné zajímavosti, která je možná skrytá z první pohledy, ale dodává tomuto místu zvláštní atmosféru. Pokud se podíváte do středu areálu, kde se rozprostírá travnatý prostor, zjistíte, že právě zde vyvěrá pramen. Voda je základem života, a to i v případě hospodářského dvoru. Přítomnost pramenu přímo v srdci čtvercového komplexu byla pravděpodobně jedním z hlavních důvodů, proč byl areál právě zde umístěn. Představte si, jak byla tato voda dříve využívána pro potřeby zvířat, lidí i samotného hospodářství. Je to takový malý přírodní poklad ukrytý v kamenném obklopenčení.
Zajímavý je i osud areálu v novějších dobách. Po dlouhé době sloužení jako zemědělské centrum přišel v roce tisíc devět set osmdesát čtyři zlom. Dvůr přešel do soukromého vlastnictví a jeho funkce se zcela změnila. Přestal být místem tvrdé práce na polích a stal se prostorem pro rekreaci a odpočinek. Tato změna pomohla zachovat budovy pro budoucí generace. V roce tisíc devět set devadesát dva byl celý komplex oficiálně uznán jako památka a začala jeho zákonná ochrana. To znamená, že vše, co dnes vidíte, je chráněno jako cenný kousek našich společných dějin.
Když se nyní rozhlédnete kolem sebe popodivně tichý dvůr, vnímejte kontrast mezi mohutností neomítnuté opuky a jemností travnatého vnitra. Tento areál je důkazem toho, jak se lidé dokázali v souladu s přírodou vybudovat funkční a zároveň esteticky hodnotný prostor. Je to místo, kde se setkává historie šlechty, řemeslná zručnost kameníků a síla přírody v podobě pramenu vody.
Pozvívám vás nyní k tomu, abyste si v klidu projdli okolní zdi, prohlédli si detaily cihelných doplňků v opukových stěnách a zkusili pocítit atmosféru tohoto barokního dvoru. Nechte se vést svou zvědavostí a zkoumejte, jak se prostor uzavírá kolem vás a jak vás brány oddělují od okolního světa. Doufám, že vám tento krátký výlet do historie pomohl lépe pochopit význam zemědělského dvoru Dřevíč. Přeji vám příjemný zbytek prohlídky a krásný den v Kozojedech.
Tipy pro návštěvníky
Pro nejlepší zážitky doporučujeme návštěvu v jarním nebo podzimním období, kdy je okolní příroda nejbarevnější. Světlo je pro pozorování architektury nejvhodnější během zlaté hodiny, tedy krátce po východu nebo před západem slunce, což zvýrazní tvary starých budov.
Cesta na místo je možná autem i prostřednictvím veřejné dopravy; aktuální spojení si prosím ověřte ve svém vyhledávači. Pro pohodlný pohyb v okolí se hodí kvalitní obuv vhodná do přírody.
Při fotografování se zaměřte na pravidelný čtvercový tvar areálu a detaily staveb z konce sedmnáctého nebo počátku osmnáctého století. Nejlepší pohledy získáte z určité vzdálenosti, abyste zachytili celou geometrii budov zvenčí.
V okolí se můžete věnovat přírodě v pohoří Džbán nebo sledovat průběh potoků Pochválovský a Vinařický. Pro milovníky historie je zajímavá archeologická lokalita hradiště Dřevíč a blízký kostelík svatého Václava.
Rodiny s dětmi mohou využít blízkost přírodního parku k procházkám. Je dobré si vzít s sebou vodu a občerstvení, protože se jedná o oblast spojenou s přírodou.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Kozojedy. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 1000118478).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Archeologická lokalita hradiště Dřevíč, kostelík svatého Václava, hájovna Obora, potoky Pochválovský a Vinařický a Přírodní park v pohoří Džbán.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Přírodní park v pohoří Džbán – Typ: Přírodní oblast. Místo s krásnou krajinou, které slouží jako vstup do výletní trasy. 2. Hájovna Obora – Typ: Budova. Vhodný bod pro zastávku a odpočinek v přírodě. 3. Archeologická lokalita hradiště Dřevíč – Typ: Historické místo. Zde můžete pozorovat pozůstatky starobylého opevnění. 4. Zemědělský dvůr Dřevíč – Typ: Hospodářský areál. Hlavní cíl výletu, který představuje centrum místního zemědělství. 5. Kostelík svatého Václava – Typ: Náboženská stavba. Malý chrám, který nabízí klid a prostor k zamyšlení.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí dvora probouzí do života a mladá zeleň krásně kontrastuje s historickým vzhledem staveb. Doporučujeme návštěvu v dopoledních hodinách, kdy je světlo jemné a vzduch svěží. Vzhledem k častým přeháněním je vhodné obutí, které se nebojí bláta, a lehká nepromokavá bunda.
V letních měsících dominují krajině sytě zelené barvy a jasné slunce, které zvýrazňuje detaily fasád. Nejlepším časem pro příchod je čas krátce před zapadem slunce, kdy jsou stíny dlouhé a teplota příjemnější.
Podzim přináší do krajiny kolem Kozojedů zlatavé odstíny a melancholickou atmosféru. Prohlídka zvenku je v tomto období velmi útulná, zejména v doprovodu barevného listoví. Doporučujeme vrstvené oblečení a pevnou obuv vhodnou pro procházky po venkovských cestách.
V zimě působí dvůr Dřevíč velmi klidně a stroze, zejména pokud stavby pokryje vrstva sněhu. Osvětlení je v tomto období chladnější a dny jsou krátké, proto je ideální plánovat cestu kolem poledne. Nezbytný je teplý zimní oděv, rukavice a kvalitní obuv s protiskluzovou podrážkou.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Palu / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře