Štěpánova vila Vila

Vítejte v brněnských Žabovřeskách. Právě teď stojíte před budovou, která svým vzhledem vypráví příběh o ambicích, společenském postavení a estetice počátku minulého století. Před vámi se tyčí Štěpánova vila, honosný rodinný sídlo, které je pevně ukotveno na severním svahu Kraví hory. Když se na ni podíváte, pravděpodobně vás zaujme její velkolepost a způsob, jakým zapadá do okolní krajiny. Je to místo, kde se snoubí soukromý život s reprezentativním charakterem, což je typické pro domovy vysoce postavených osob z té doby.

Pojďme se nyní zastavit u toho, jak tato stavba vůbec vznikla a v jakém kontextu byla postavena. Konec prvního desetiletí devatenáctého století byl obdobím velkých změn a rozkvětu. Právě v roce tysíc devětistě dvanáct byla zahájena výstavba této vily. Nebyla to však jen obyčejná stavba domu. Vila vznikla pro Jaroslava Štěpána, který zastával důležitý úřad zemského sekretáře, a jeho manželku Marii. V té době se v této části města tvořila takzvaná česká úřednická čtvrť. Je velmi zajímavé, že vznik této čtvrti nebyl náhodný. Měla totiž sloužit jako protiváha k německé úřednické čtvrti. Šlo tedy o symbolický projev národní identity a společenského vzestupu českých úředníků a intelektuálů v rámci tehdejšího Brna.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Podívejte se pozorně na celkovou kompozici budovy. Štěpánova vila představuje důležitý příklad architektury v duchu historizující moderny. To znamená, že stavba čerpá z historických vzorů, ale zároveň je v ní cítit příchod nových, modernějších přístupů k prostorové dispozici a vzhledu. Autorem tohoto návrhu byl brněnský architekt Valentin Hrdlička. Hrdlička nebyl začátečníkem, jeho odborný základ tvořilo studium u slavného Jana Kotěry, což byl jeden z nejvýznamnějších architektů své doby. Vlivy Kotěrova přístupu k čistotě a struktuře jsou zde patrné. Všimněte si zejména průčelí objektu. Právě tato přední část budovy je tak hodnotná, že byla v roce tysíc devětset osmdesát osm zapsána na seznam kulturních památek. I když se dnes díváte na budovu jako na celek, právě v detailech fasády se zrcadlí vkus a status rodiny Štěpánových.

Když přemýšlíme o lidech, kteří zde žili, vybavte si Jaroslava a Marii Štěpánovou. Představte si, jaké to muselo být v roce tysíc devětistě třináct, kdy se do nově dokončené vily stěhovali. Byli to lidé z vrstev, které řídily tehdejší zemskou správu. Jejich domov nebyl jen místem pro odpočinek, ale byl i reprezentativním prostorem pro společenské setkání, kde se pravděpodobně rozhodovaly i některé neoficiální záležitosti správy země. Život v takové vile znamenal určitý standard, který byl v té době dostupný jen velmi úzké skupině společnosti.

Zde přicházíme k části, která může být pro vás trochu překvapivá a která vnáší do příběhu vily prvek nejistoty. I když byla budova dlouhá léta uznávána jako kulturní památka, její status se v posledních letech změnil. V roce dva tisíce dvacet došlo k zrušení ochrany památky rozhodnutím soudu. Je to zvláštní situace, kdy se právní pohled na hodnotu stavby střetává s její historickou podstatou. Tato skutečnost v nás vyvolává otázku, jak se s takovými budovami v budoucnu budeme ubírat a zda je jejich hodnota pouze v oficiálních seznamech, nebo v samotné podstatě jejich existence v prostoru města.

Vnímejte nyní atmosféru tohoto místa. Stojíte na svahu hory, obklopeni zelení Žabovřesků, a před vámi je svědectví o době, kdy se architektura používala k vyjádření moci, národního sebevědomí a osobního úspěchu. Štěpánova vila zůstává jako tichý pozorovatel proměn, kterými Brno v posledním století prošlo. Od dob zemského sekretáře, přes období státní správy, až po dnešní dny.

Doporučuji vám nyní v klidu objdít budovu a z různých úhlů sledovat, jak se mění její vnímání v závislosti na světle a okolní krajině. Zkuste si představit, jak vypadala čtvrť kolem vily před více než stoletím, kdy zde postupně vyrostaly další domovy českých úředníků.

Tím končíme krátkou prohlídku Štěpánovy vily. Doufám, že vás tento příběh o architektu Hrdličkovi, rodině Štěpánových a boji o prostor v brněnských Žabovřeskách zaujal. Nyní už je na vás, zda budete pokračovat v objevování dalších skrytých koutů této čtvrti, nebo se vydáte prozkoumat okolí Kraví hory. Děkuji za pozornost a přeji vám příjemnou pokračující cestu.