← Památky a zajímavá místa: Rychvald
Česky · English · Deutsch · Polski · Slovensky
Rychvald: zámek Barských, kostel svaté Anny a rybník Skučák
_01.jpg)
Rychvald leží v historickém Těšínském Slezsku hned na severovýchodním okraji Ostravy a ze všech stran sousedí s jinými městy: s Bohumínem, Orlovou, Petřvaldem a Ostravou. Žije v něm necelých osm tisíc obyvatel1. Městem je od roku 1985, jeho dějiny ale sahají do doby kolem roku 1305, kdy se poprvé objevuje v soupisu desátků vratislavského biskupství2.
Renesanční zámek a kostel svaté Anny, podle města dvě nejstarší stavby Rychvaldu, dal na konci 16. století postavit Bernard Barský z Baště. V 19. století se zemědělská ves s rozvojem těžby uhlí v okolí měnila v hornickou obec a ve 20. století se těžilo i pod jejím katastrem. Na území města přitom vznikla celá řada rybníků. Jeden z nich, Skučák, je přírodní rezervací.
Město mezi Ostravou a Orlovou
Rychvald patří do okresu Karviná v Moravskoslezském kraji. Leží v Ostravské pánvi, v ostravsko-karvinském uhelném revíru, a jeho zástavba stavebně srůstá s ostravskými Michálkovicemi. Na severu sousedí s Bohumínem, na východě s Orlovou, na jihu s Petřvaldem a na západě s Ostravou. Město zabírá asi 17 km² a leží něco přes 200 metrů nad mořem2. Tvoří ho jediné katastrální území, místní ale rozlišují řadu čtvrtí, například Horní a Dolní Podlesí, Jarošovice, Fojtství, Návsí, Kympy, Zbytky nebo Starý dvůr.
Jméno Starý dvůr nese západní část města. Podle webu města stál asi 800 metrů severozápadně od dnešního zámku dvůr, který mapy z let 1876–1878 označují jako „Alt Hof“; mohlo tam být sídlo dřívějších majitelů panství2. Územím protéká několik potoků, které v minulosti umožnily budovat rybníky, a vznikla jich tu celá řada2.
Německy se město jmenuje Reichwaldau, polsky Rychwałd. Nejstarší zapsaná podoba jména zní Richinwalde. Jméno je německého původu a vykládá se jako „u bohatého lesa“. V češtině se od 15. století užíval tvar Rycholtov a v místním nářečí se říkalo „rychfołt“. Znak a vlajku udělila městu předsedkyně České národní rady 7. května 1992. Štít je dělený stříbrně a modře, nahoře z dělicí linky vyrůstají tři modré lipové lístky, dole je stříbrné břevno3.
Od biskupských desátků k Barským z Baště
Poprvé se Rychvald připomíná kolem roku 1305 v soupisu desátků, tedy dávek, které vsi odváděly vratislavskému biskupství. Ves tehdy měla kolem čtyřiceti lánů. Přesný rok založení se nezná; podle města vznikla nejspíš koncem 13. století2. Pravděpodobně se tak stalo při kolonizaci, kterou vedl benediktinský klášter v nedaleké Orlové. Od počátku patřil Rychvald k Těšínskému knížectví, které se roku 1327 stalo lénem českého krále Jana Lucemburského. Po smrti posledního těšínského Piastovce roku 1625 připadlo knížectví přímo Habsburkům, kteří ho drželi až do roku 19182.
Zdejší farnost je roku 1447 zapsána v soupisu svatopetrského haléře mezi farnostmi těšínského děkanátu. Původní dřevěný kostel zničil roku 1535 velký požár. Rychvald patřil k majetku orlovského kláštera a po jeho zrušení ho těšínský kníže Václav III. Adam připojil k fryštátskému panství. Knížectví se však zadlužilo a kníže musel část panství s Rychvaldem prodat. Roku 1573 ji koupil Burian Barský z Baště.
Jeho syn Bernard Barský z Baště si Rychvald zvolil za sídlo a v letech 1575–1577 si tu postavil rozlehlý renesanční zámek4. Byl protestant a koncem 16. století dal postavit také zděný kostel, dnešní kostel svaté Anny. Barští drželi Rychvald do roku 16305. Pak se na panství vystřídali Tlukové z Tošanovic, Haugvicové z Biskupic, Vrbnové, Freudenthalové a Gašínové z Rosenbergu. Po bitvě na Bílé hoře přišla rekatolizace a zdejší farnost se stala katolickou roku 1668.
Zámek Starý dvůr a jeho majitelé
Zámek stojí v západní části města a místní mu říkají také Starý dvůr. Podle města je nejstarší dochovanou stavbou Rychvaldu. Je to čtyřkřídlý patrový zámek, který podle města měří zvenku 60 × 80 metrů a nádvoří má 48 × 48 metrů2. Obytná byla severní a východní křídla, v jižním a západním byly sýpky a stáje. Kamenný portál hlavního vchodu zdobí erby Bernarda Barského z Baště a jeho třetí manželky Anny Sobišovské ze Šinovic2. Podle tradice se na stavbu použil kámen z rozbořeného benediktinského kláštera v Orlové. Z doby nevolnictví zaznamenal web města trestní lavici, které se říkalo „na bardoňu“; jméno prý dostala po člověku, který si ji vyzkoušel jako první.
V polovině 18. století prodali zadlužení Gašínové Rychvald baronu Janu Václavu Mönnichovi. Jeho dcera a dědička Anna Marie Tekla se roku 1791 provdala za hraběte Jana Josefa Larische6, a tak vznikl rod Larisch-Mönnichů, který na Karvinsku rozvíjel těžbu uhlí a průmysl. Roku 1869 vznikla před zámkem zastávka Košicko-bohumínské dráhy5. Evžen Larisch-Mönnich s dcerou Franziskou zámek ve druhé polovině 19. století přestavovali. Franziska se roku 1898 provdala za pozdějšího knížete Ernsta Rüdigera Starhemberga a zámek mu přinesla věnem. Starhembergové drželi zámek s panstvím do konce druhé světové války; poslední majitel podle webu města odešel před Vánoci 19442.
Po válce zámek převzala Správa národního majetku a roku 1950 ho předala JZD Rychvald, které z něj udělalo sklady, byty a hospodářský dvůr. V letech 1962–1989 patřil podniku OKD, závodu Rekultivace, a silně chátral5. Kulturní památkou je od roku 19584. Roku 1988 se už uvažovalo o jeho demolici2. Ani v 90. letech, kdy se vystřídalo několik majitelů, se jeho stav nezlepšil. Roku 2009 zámek koupil Pavel Šmíra a v letech 2010–2016 ho i s přilehlým areálem nechal kompletně zrekonstruovat5. Zámek je soukromý a obci nikdy nepatřil2. Na prvním velikonočním jarmarku na zámku v roce 2025 si ho mnoho lidí mohlo poprvé po rekonstrukci prohlédnout7.
Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny je podle města druhou nejstarší stavbou Rychvaldu. Bernard Barský z Baště ho dal postavit v letech 1595–1596 jako protestantský2, a to na jiném místě, než stával dřevěný kostel zničený požárem. Stavitelem byl pravděpodobně Bernard Leo z Locarna, jeden z takzvaných vlašských, tedy italsky mluvících stavitelů. Podle města je jeho náhrobní kámen z roku 1603 v kostele svatého Václava v Ostravě2. I u kostela tradice uvádí, že se na stavbu použil materiál z rozbořeného orlovského kláštera.
Je to jednolodní kostel s mnohobokým závěrem a čtyřbokou věží v západním průčelí. Památkový katalog ho hodnotí jako doklad toho, jak gotické tvarosloví v regionální architektuře doznívalo až do konce 16. století8. Kostel má gotickou žebrovou klenbu a okna končí lomeným obloukem s jednoduchou jetelovou kružbou. Na svornících klenby je letopočet 1596, monogram B. B. Z. B. a erb Bernarda Barského. Nad bočním vchodem je kamenné břevno se stejným reliéfem jako nad vstupem do zámku2.
Po třicetileté válce byl kostel poškozený a dlouho stál nevyužitý. Roku 1759 ho vysvětil biskup Filip Gotthard Schaffgotsch. Původní zvony za první světové války zabavili pro válečné účely. Nové zvony z meziválečné doby, jejichž patronkou byla Franziska Starhembergová, potkal za druhé světové války stejný osud2. Dnes má kostel jeden zvon ve věži a umíráček. Okolí kostela sloužilo do roku 1908 jako hřbitov2. Uvnitř stojí novogotický oltář z roku 1895 a v roce 2012 prošel kostel velkou opravou. Pod kostelem stojí pomník padlým v první světové válce, který chtělo město v roce 2025 vrátit do původní podoby9.
.jpg)
Uhlí mění vesnici
Až do 19. století byl Rychvald zemědělskou vsí. Teprve rozšíření těžby uhlí v okolí podle města změnilo složení obyvatel2 a z vesnice se stávala hornická obec. Počet obyvatel rychle rostl: v roce 1869 jich bylo 2 277, v roce 1910 už 6 16310. Z hornické rodiny pocházel i pozdější operní pěvec Přemysl Kočí, jehož otec byl havířem11. Na přelomu století vznikaly v obci české spolky a roku 1905 byl založen Sokol12.
Obcí od konce 60. let 19. století vede trať bývalé Košicko-bohumínské dráhy2. Zastávka u zámku se od roku 1921 jmenovala česky Rychvald zámek. Osobní vlaky tu přestaly jezdit v 60. letech 20. století a dnes trať slouží jen nákladní dopravě. Od začátku 90. let se u bývalé zastávky na starou trať napojovala kolej od heřmanického dolu, po které jezdily vlaky s uhlím.
Ve 20. století se těžilo i přímo pod Rychvaldem. Katastr patřil k důlnímu poli dolu v sousedních Heřmanicích. Už roku 1951 se v rychvaldské části pole začala hloubit výdušná jáma Stalin 4, od roku 1962 součást nově založeného pobočného závodu Rychvald13. Jámy se stavěly pro velký závod, na který mělo denně fárat přes 1 500 horníků. Po útlumu koncem 60. let ale velkou část budov dostala firma Autopal a jámy zůstaly jen pomocným zařízením, kterým nefárali lidé14. Uhlí z rychvaldské části pole vyjíždělo na povrch v Heřmanicích. Těžba skončila 30. června 199313.
Mezi dvěma válkami a za okupace
.jpg)
Po rozpadu Rakouska-Uherska se o Těšínsko přelo Polsko a Československo. Při prvním, dočasném rozdělení v roce 1918 se Rychvald ocitl pod polskou správou, při konečném rozdělení v roce 1920 připadl Československu2. V letech 1924–1925 si tu Církev československá husitská postavila vlastní kostel s mohutnou mnohobokou věží2. Když počet obyvatel překročil sedm tisíc, požádala obec o povýšení na městys, tedy městečko. Ještě téhož roku, v roce 1935, jí bylo vyhověno2.
Po Mnichovu, 11. října 1938, obsadila Rychvald polská armáda. Byly zavřeny české školy, zrušeny české spolky a uzavřen husitský kostel, který 15. srpna 1939 biskup Adamski vysvětil jako katolický2. Prvního září 1939, v den vypuknutí druhé světové války, obsadila obec německá armáda a Rychvald byl připojen k Německé říši. Místní židovské rodiny zahynuly v koncentračních táborech. V obci působila odbojová skupina Rudolfa Peschela, kterou gestapo odhalilo v říjnu 1944. Podle údajů města popravili nacisté za odbojovou činnost sedmnáct zdejších občanů2. Rychvald byl osvobozen 1. května 1945 a husitská obec se pak do svého kostela vrátila.
Pomník u městského úřadu připomíná ty, kdo zemřeli v letech 1939–1945. Nese jména obětí a připomíná také sedm židovských rodin, dva vojáky padlé u Dunkerque a dva rudoarmějce15. Mezi jmény je i učitel Bohuslav Kučera, rychvaldský rodák, který podporoval partyzány v Beskydech a koncem roku 1944 byl popraven. Vedle stojí pamětní deska příslušníkům zahraničního odboje ve Velké Británii, bratrům Josefu a Fridolínu Gemrotovým a Bedřichu Bogumskému15. Fridolín Gemrot létal jako radarový operátor 68. noční stíhací perutě RAF, Bogumský jako palubní střelec 311. československé bombardovací perutě.
Skučák a další rybníky
.JPG)
Podle Agentury ochrany přírody a krajiny patří Skučák k nejstarším dokladům rybníkářství na Karvinsku16. Rybníky se v kraji začaly prudce rozvíjet koncem 15. století a tehdy se mezi jejich jmény objevuje i Skučák16. Rychvalďáci mu podle starosty odjakživa říkají Škuťok17. Od roku 1969 je přírodní rezervací s rozlohou asi 30 hektarů18. Chrání se tu ekosystém rybníka s navazujícími mokřady a hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků na tahu. V hustém rákosí hnízdí moták pochop a chřástal vodní, na hladině lze pozorovat potápky roháče a různé druhy kachen18.
Při vyhlášení rezervace pokrýval hladinu chráněný plavín štítnatý, vzácná vodní rostlina18. Přibližně od 70. let ale kvůli intenzivnímu chovu ryb, přikrmování, hnojení a vápnění vodní rostliny mizely a od roku 1984 plavín na rybníce nekvetl. Agentura ochrany přírody a krajiny proto nechala rybník odbahnit. Z rezervace se odvezlo přes 48 tisíc m³ zeminy, ze zbylého sedimentu vznikly čtyři ostrovy a v rákosině členité laguny. Práce skončily v dubnu 2005 a na nových ostrovech hned zahnízdili racci a čejky. Ze semen, která přečkala v bahně, vyklíčily tisíce semenáčků plavínu a ještě téhož léta, v červenci, kvetly první rostliny16. Stránka kraje o rezervaci z roku 2022 ale plavín vede mezi druhy, které z rybníka vymizely, a jako cíl ochrany uvádí jeho návrat18.
Rybníků je v Rychvaldu víc. Na západním okraji města u zámku leží Velký a Malý Cihelňák, jihozápadně od Skučáku Podkostelní rybník. Rybník Nový stav měl podle města kdysi 60 hektarů. Zmenšil se kvůli poddolování a částečnému zasypání hlušinou při stavbě větrní jámy heřmanického dolu a dnes na něm loví sportovní rybáři2. Spolu s Heřmanickým rybníkem, Lesníkem, Figurou a Záblatským rybníkem tvoří evropsky významnou lokalitu Heřmanický rybník13. Na louce nedaleko Skučáku roste památný dub letní zvaný Rychvaldský dub. U školy na sídlišti leží bludný balvan, který se našel při těžbě písku a podle města váží několik tun2.
Rychvald dnes
.jpg)
Městem je Rychvald od roku 19852. V letech 1963–1968 vyrostlo v centru sídliště se základní školou, školkou, zdravotním střediskem, lékárnou, kulturním domem s knihovnou a nákupním střediskem. Podle města tak vzniklo malé náměstí, které Rychvald do té doby neměl12; jmenuje se Náměstí Míru. Po roce 1990 byla obec téměř celá plynofikována a vznikla nová čistírna odpadních vod, dům s pečovatelskou službou a kruhový objezd v centru. Ze staré vesnické zástavby zůstal podle města jen dům čp. 39, postavený roku 1821 jako škola, kde do roku 1938 sídlil obecní úřad2. Od začátku století v Rychvaldu přibylo zhruba tisíc obyvatel19.
Ke starým tradicím patří pouť začátkem července se vzpomínkovým pálením hranice2; průvod vychází od husitského kostela20. V husitském kostele, jehož loď zdobí malby akademických malířů Hanuše z roku 1932 a Obšila z roku 1957, se konají adventní koncerty i koncerty Svatováclavského hudebního festivalu. Novější tradicí jsou Rybí slavnosti, vánoční trhy a živý betlém. Působí tu TJ Sokol, TJ Slavoj, TJ Baník a šachový spolek, který pořádá Rychvaldské šachové léto2.
Rodákem z Rychvaldu je operní pěvec Přemysl Kočí. V letech 1949–1967 byl sólistou opery Národního divadla a od sezony 1969/1970 do konce roku 1978 jeho ředitelem11. Narodil se tu také skladatel, dirigent a sbormistr Karel Kupka21. Farářkou husitské obce je podle města Jana Šilerová, která se roku 1999 stala biskupkou Církve československé husitské2.
