dům U Tří zlatých řetězů Dům

Vítejte v srdci starého Prahy, v jedné z těch uliček, kde se čas zdá být zastavený a kde každý kámen vypráví svůj vlastní příběh. Stojíte právě před domem U Tří zlatých řetězů. Zastavte se na chvíli, nadechněte se a vnímejte atmosféru tohoto místa. Před vámi se tyčí budova, která není jen obyčejným domem, ale skutečným svědkem staletí dějin našeho města. Podívejte se na její průčelí, které vás vítá svou klidnou a vyváženou podobou. Je to místo, kde se historie setkává s přítomností a kde se v jedné jediné stavbě zrcadlí vývoj celého evropského stavitelství.

Pojďme se nyní společně vrátit v čase mnohem hlouběji, než kam dovolí naše představivost. První záznamy o tomto domě pocházejí již ze čtrnáctého století. Představte si, jak tato oblast vypadala v té době. Nebyla to turistická atrakce, ale živoucí, hlučná a pracovitá čtvrť. Ulice, ve které právě stojíte, se až do sedmnáctého století jmenovala Kožešnická. To jméno nebylo náhodné. Tato oblast byla v té době absolutním centrem kožešnického řemesla. V roce tisíc čtyři set osmnáct se zde ustavil kožešnický cech na Starém Městě. Cechy byly v té době mocnými organizacemi, které hlídaly kvalitu výrobků, určovaly ceny a staraly se o své členy. V tomto domě a v okolních budovách sídlily úspěšné kožešnické dílny. Představte si vůni zpracovaných kůží, zvuk nástrojů a ruch řemeslníků, kteří zde tvořili luxusní kožešiny pro nejbohatší občany Prahy i pro šlechtické rody. Tento dům byl tedy od svého počátku spjat s prací, úmělémi a obchodem.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře budovy. To, co vidíte před sebou, je klasicistní fasáda, která dodává domu jeho současný, elegantní a střídmý vzhled. Klasicismus se snažil o návrat k řádu a jednoduchosti, což vnímáte i v liniích tohoto domu. Ale dům U Tří zlatých řetězů je jako kniha, kde každá vrstva vypráví jiný příběh a každá éra zanechala svou stopu. Pokud bychom mohli vidět skrz zdi, zjistili bychom, že v přízemí se stále uchovávají prvky z doby gotiky. Gotika byla obdobím síly a vertikality, a právě ty nejstarší základy a části přízemí nám připomínají dobu, kdy byl dům nově založen. Později přišla renesance, která přinesla nové priority, více světla a jiný přístup k prostoru. Budova prošla v průběhu staletí několika přestavbami, které z ní udělaly architektonický palimpsest, tedy vrstvený text, kde nové nepřekrylo staré, ale doplnilo ho. Za modernější podobou a úpravami stál například architekt Aleš Kletenský, který pomohl domu udržet jeho důstojnost v novějších dobách.

Když přemýšlíme o lidech, kteří zde žili a pracovali, vybavuje se nám například jméno Václav Hofleich. Osobnosti jako on byly těmi, kteří dům vlastnili, spravovali a v něm hledali své štěstí. Každý z nich do domu vložil kousek své energie a pomohl mu přežít nepokoje, požáry i změny režimů, kterými Praha v průběhu staletí procházela. Je fascinující pomyslet si, kolik generací lidí prošlo stejnými dveřmi, kterými dnes vstupují hosté hotelu.

A nyní vás chci zaujmout jednou zajímavostí, která se skrývá hluboko v interiéru, i když ji z ulice nevidíte. K nejcennějším detailům tohoto domu patří malované renesanční stropní trámy. Představte si tyto dřevěné konstrukce, které kdysi podpíraly stropy a byly zdobeny barvami, aby vyjádřily bohatství a vkus majitele. Tyto trámy jsou tichými svědky doby, kdy dům sloužil jako sídlo úspěšných řemeslníků. Je to fascinující kontrast, když si uvědomíme, že pod klasicistní fasádou, kterou právě pozorujete, dřímá renesanční duše a gotické srdce. Právě tato vrstvenost dělá z domu U Tří zlatých řetězů tak významný architektonický objekt.

Čas však neustále plyne a budova se musela přizpůsobit novým dobám. Po dlouhé historii řemeslnických dílen a soukromých bytů přišel nový kapitálový impuls. V roce tisíc devět set devadesát osm nemovitost zakoupila společnost Mirto. a následně byla budova citlivě zrekonstruována. V roce dva tisíce se zde začal sídlit hotel Residence Řetězová. Dnes tak budova slouží jako místo odpočinku pro cestovatele z celého světa, kteří chtějí cítit dutý prostor historie a spát v místech, kde kdysi vládlo kožešnictví. Je to krásný příklad toho, jak se historická památka může v moderním městě stále užitečně uplatnit, aniž by ztratila svou identitu.

Když se nyní znovu podíváte na dům před sebou, už ho pravděpodobně nevidíte jen jako jednu z mnoha budov v pražské ulici. Vidíte v něm stopu čtrnáctého století, cítíte přítomnost kožešníků z roku tisíc čtyři set osmnáct a vnímáte eleganci klasicismu. Tento dům je malým zrcadlem celého vývoje Starého Města.

Děkuji, že jste se mnou na chvíli zastavili u domu U Tří zlatých řetězů. Doufám, že vás jeho příběh zaujal a že si odnesete pocit úcty k řemeslné práci a architektonickému vkusu našich předků. Nyní vás zvejme k dalšímu prozkoumání úzkých uliček Prahy, kde na každém rohu čeká další tajemství. Přejeme vám příjemnou pokračování vaší cesty a užijte si každou vteřinu strávenou v tomto magickém městě. Na shledanou.