U tří divých mužů Dům

Vítejte v srdci pražského Starého Města, v jedné z těch uliček, kde se historie v každém kameni prolíná s legendami. Zastavte se na chvíli a zhluboka vdechněte atmosféru ulice Řetězové. Právě teď stojíte před budovou, která svou podobou sice působí klidně, ale její stěny skrývají příběhy, které jsou v mnohémanything jiného než klidné. Před vámi se tyčí dům U tří divých mužů, který mnozí znají také pod názvem Šandovský dům. Podívejte se na něj. Je to stálý svědek proměn našeho města, který v sobě nese vrstvy několika století.

Když dnes pozorujete toto průčelí, vidíte výsledek dlouhého vývoje. Tento dům nebyl vybudován najednou v jedné podobě. Jeho kořeny sahají hluboko do středověku, kdy zde stály gotické objekty. Představte si, jak tato oblast vypadala před staletími, v době úzkých uliček a dřevěných staveb. Postupem času se však chutě a potřeby měnily, a tak byl dům postupně přestavován. Nejprve v renesančním duchu, poté v barokním, až aby nakonec získal tvář, kterou vidíte dnes. Současná klasicistní podoba, která dominuje prostoru, vznikla v roce 1811. Všimněte si této třípatrové stavby. Klasicismus přinesl s sebou řád, čistotu a určitou střízlost, která v kontrastu s okolním barokním chaosem působí velmi vyváženě. Pokud byste měli možnost nahlédnout dovnitř, narazili byste na zajímavý architektonický prvek, kterým je lichoběžníkový dvorek. Právě tento detail dodává budově její specifický charakter a připomíná nám, že pražské domy jsou často jako labyrinty, kde se prostor ohýbá a překvapuje.

Nyní, když máte představu o tom, jak dům vypadá, pojďme se ponořit do jeho duše, která je tvořena lidmi a událostmi. Historie tohoto místa není jen o kamenech, ale o vášních, podvodech a umění. Pojďme se vrátit v čase o více než dvě stěletí, do roku 1791. Tehdy se zde odehrála jedna z těch bizarních pověstí, které dělají Prahu tak fascinující. Majitelka domu, žena jménem Barbora Puchlová, se zapletla do neuvěřitelného podvodu. Vyprávělo se, že v domě probíhaly věci, které hraničily s šílenstvím, a v centru těchto historek stála právě ona a pověsti o lidožroutech. Je to temný a znepokojivý kousek pražského folklóru, který dodnes vznáší nad domem závoj tajemna. Právě z těchto bizarních příběhů a pověstí pravděpodobně pramení i název U tří divých mužů, který v sobě nese nádech něčeho neobyčejného, až nadpřirozeného.

Ale dům U tří divých mužů není jen místem temných legend. V 20. století se z něj stalo místo světla, hudby a intelektuálního bouření. V roce 1911 zde Josef Waltner zřídil kabaret a kavárnu Montmartre. Představte si, jak se v těchto prostorách začalo mísit dýmové zvonky cigaret, zvuk klavíru a hovory nejvlivnějších osobností té doby. Montmartre nebyl jen obyčejným podnikem, byl to skutečné centrum pražského uměleckého života. Zde se scházeli lidé, kteří formovali moderní českou kulturu, literatura a hudba.

Když si nyní prohlížíte fasádu, zkuste si představit, kdo všichni tudy procházel. Mezi stálými hosty a přáteli tohoto místa byl například Jaroslav Hašek. Představte si autora Dobrých soldatů Šveyka, jak zde sedí s pohárem v ruce, s svým typickým ironickým úsměvem a pozoruje okolní svět, z něhož si následně tvořil své geniální vtipy. Společně s ním zde mohl být E. E. Kisch, legendární novinář a reportér, který s neúnavnou zvídavostí hledal pravdu v detailech. V těchto prostorách se setkávali i hudebníci a intelektuálové, jako byli František Kysela, Eduard Bass nebo Vratislav Hugo Brunner. Byla to doba, kdy kavárna sloužila jako obývací pokoj pro celou generaci umělců. Zde se rodily nápady, zde se vedly vášnivé diskusi o budoucnosti umění a zde se propojovaly osudy lidí, kteří změnili tvář české literatury a hudby.

Zajímavostí je i osobní spojení domu s konkrétními rodinami. V roce 1898 se zde narodil český malíř Jan Bauch. Je fascinující pomyslet si, že v domě, který byl tak silně spjat s performancem a hudbou, začal svůj život člověk, který se věnoval výtvarnému umění. To jen potvrzuje, že Šandovský dům byl skutečným inkubátorem kreativity.

Když dnes stojíte před touto budovou, možná se vám zdá být jen jedním z mnoha domů v ulici Řetězové. Ale pokud se zastavíte a nasloucháte, možná uslyšíte ozvěny smíchu z kabaretu Montmartre, šepot z doby Barbory Puchlové nebo tiché kroky malíře Jana Baucha. Tento dům je jako kniha, kde každá kapitola vypráví jiný příběh. Od gotických základů přes klasicistickou střízlost až po bouřlivý život v první polovině minulého století.

Všimněte si, jak se světlo odráží od stěn a jak dům zapadá do rytmu okolní architektury. Je to místo, kde se střetává to vysoké s tím nízkým, umění s podvodem a historie s legendou. Je to přesně to, co dělá Prahu tak jedinečnou. Každý detail, od roku 1811 vrytého do historie přestavby až po jména osobností, které zde trávily své večery, tvoří mozaiku pražského genius loci.

Nyní, než se vydáte dál svou cestou, doporučuji vám ještě chvíli zůstat v tichosti. Podívejte se nahoru na okna a představte si ty všechny pohledy, které z nich v průběhu staletí sledovaly život v ulici Řetězové. Kdo tam stál v roce 1791? O čem přemýšlel Josef Waltner, když v roce 1911 otevíral svůj slavný podnik? Tyto otázky zůstávají částečně neodpovězeny, a právě v tom spočívá kouzlo tohoto místa.

Děkuji, že jste se mnou doprovodili historii domu U tří divých mužů. Doufám, že vám tento krátký výlet v čase pomohl vidět více než jen staré zdi. Nyní vás zvejme k dalšímu prozkoumání uliček Starého Města. Nechte se vést zvědavostí a hledejte další skryté příběhy, které na vás Praha připravila. Přeji vám příjemnou pokračující cestu a mnoho nových objevů. Na shledanou.