Kostel Povýšení svatého Kříže s farou a kaplankou Kostel
Kostel Povýšení svatého Kříže stojí na západním konci Starého Rožmitálu na místě, kde archeologické výzkumy dokazují osídlení už v předhistorických dobách. Je nejstarší zachovanou kulturní památkou tohoto území.
Přesný počátek jeho vzniku není znám. Předpokládá se však, že v místě dříve stával pohanský oltář, který byl postupně nahrazen gotickým kostelíkem, starším než sám hrad a město pod ním. Raně gotický kostel měl tvar kříže, samostatnou zvonici, boční vchod a byl obehnán hradbami se dvěma branami. Kolem něj se utvářela osada zvaná Staré město, postupně rozrůstající se hřbitov, a později vznikly farství a kostnice – dnes nazývaná kaplanka.
K farnosti se vztahovalo nejméně čtrnáct okolních vesnic a osad. V dávných dobách vedla tudy zemská obchodní stezka od českých hranic směrem na Moravu. V 16. století byl sbor významným církevním střediskem. Roku 1526 se farářem stal Václav Hájek z Libočan, který však již následujícího roku farnost opustil a odnesl si s sebou mnoho kostelního vybavení. Místní jej žalovali; musel vše vrátit a zaplatit i soudní výlohy.
V prvních třicetých letech 18. století provedl farář Václav Vavřinec Hoffmistr Přeštický rozsáhlou modernizaci. V letech 1729 až 1731 kostel prošel barokní přestavbou. Rozšířen byl kůr, zrušen boční vchod a k chrámové lodi přistavěna nová věž zakončená cibulovitou bání. Zachován zůstal gotický tvar kříže a zbytky žebrové klenby s kaplí svatého Václava. Z Hoffmistrovy doby pocházejí původní oltáře i oltářní obrazy od Bedřicha Kamarýta.
Čekaly kostel těžké zkoušky. Pátého května 1794 jej zasáhl blesk a zapálil přilehlou faru. Zvony se rozpustily a střecha shořela, ale varhany z roku 1750 – postavené za faráře Antonína Planýře – se zázrakem uchránily. Na tomto nástroji hrával učitel a skladatel Jakub Jan Ryba, který zde složil svou Českou mši vánoční. V březnu 1933 postihl kostel druhý požár, vzniklý v sousední kolně se slámou. Oheň se rozšířil přes stodolu na střechu a báň kostela. Zůstaly z něj jen holé zdi.
Z původního vybavení zbyla gotická kamenná křtitelnice, vrácená do kostela v devadesátých letech 20. století, a cínová křtitelnice z roku 1596, vytvořená pražským cínařem Ondřejem Maríkem. Pod kostelní lodí se nachází uzavřená krypta s litinovou deskou z roku 1759, kde jsou pohřbeni faráři Václav Vavřinec Hoffmistr Přeštický a Antonín Planýř. U kostela stojí kaplanka z roku 1795, původně kostnice, a socha Jana Nepomuckého z roku 1729. V roce 1882 bylo vybudováno nové schodiště vedoucí od severní strany, složené z osmi schodů, každý osm kroků dlouhý a osm kroků široký. Od roku 1958 je celý areál chráněn jako kulturní památka.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- před 13. stoletím
- Archeologicky doložené prehistorické osídlení a pravděpodobné existence pohanského obětiště na místě kostela.
- 1347
- Rozšíření jádra kostela po roce 1347, což je poslední doložená stavební změna před barokní přestavbou.
- 1729–1731
- Barokní přestavba kostela, při které byl rozšířen kůr a přistavěna věž s cibulovitým zakončením.
- 1933
- Druhý požár kostela, při kterém zbyly pouze holé zdi.
Stavební vývoj
Původní kostel z pol. 13. století byl postaven ve tvaru kříže s gotickými prvky, jako byla zvonice a boční vchod. Po roce 1347 prošel rozšířením. V letech 1729–1731 byl barokně přestavěn, přičemž zachoval jen žebrovou klenbu a kapli sv. Václava. Věž byla zakončena cibulovitě. Po požáru v roce 1794 a 1933 zbyly pouze holé zdi. Dochovaly se gotické prvky, jako je kamenná křtitelnice a cínová z roku 1596.
Historické události
- před 13. stoletím
- Pravděpodobné založení pohanského obětiště na místě dnešního kostela, později nahrazeného raně gotickým kostelem.
- 1729–1731
- Barokní přestavba kostela za faráře Václava Vavřince Hoffmistra Přeštického, při které byl rozšířen kůr a přistavěna věž.
- 1794
- Požár kostela a faráře způsobený bleskem, při kterém shořela fara, ale zachránily se varhany z roku 1750.
- 1958
- Zapsání kostela a areálu do seznamu kulturních památek.
Vlastníci
Farní sbor Roudno
Zajímavosti
– Kostel Povýšení svatého Kříže je nejstarší zachovanou kulturní památkou Starého Rožmitálu, s osídlením na místě již v předhistorických dobách.
– Na jeho místě stával nejprve pohanský oltář, který byl nahrazen raně gotickým kostelíkem starším než hrad a město pod ním.
– V 16. století patřila farnost k významným církevním střediskům, farář Václav Hájek z Libočan však v roce 1526 opustil místo a musel vrátit ukradené kostelní vybavení.
– V letech 1729–1731 prošel kostel barokní přestavbou, při které vznikla nová věž s cibulovitou bání a byly zachovány gotické prvky jako žebrová klenba.
– V roce 1794 jej zničil požár, který shořel s farou, ale varhany z roku 1750 se zachovaly a na nich hrál Jakub Jan Ryba při skladbě České mši vánoční.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Na návrší na západním konci Starého Rožmitálu stojí farní kostel Povýšení svatého Kříže. Archeologové tu doložili už prehistorické osídlení. Kdy byl kostel založen, se neví, přesto jde o nejstarší kulturní památku Rožmitálu. Pravděpodobně tu dřív bylo pohanské obětiště. Na něm později vyrostl gotický kostelík, starší než hrad Rožmitál i město pod ním. Na zdejší varhany hrával učitel a skladatel Jakub Jan Ryba, který tu složil Českou mši vánoční.
Raně gotický kostel měl tvar kříže, samostatnou zvonici a boční gotický vchod. Obklopovaly ho hradby se dvěma branami a hřbitov. Kolem vedla zemská obchodní stezka od českých hranic na Moravu. Osada pod kostelem se vždy jmenovala Staré město. Farnost byla rozlehlá a patřilo k ní šestnáct obcí včetně Rožmitálu pod Třemšínem.
V roce 1526 se farářem stal Václav Hájek z Libočan. Už po roce ale odešel na Karlštejn. Místní ho žalovali, že odvezl mnoho kostelních věcí, a on musel škodu napravit a zaplatit i soudní výlohy.
V letech 1729 až 1731 dal farář Václav Vavřinec Hoffmistr Přeštický kostel barokně přestavět. Rozšířil se kůr, zmizel boční vchod a přibyla věž s cibulovitou bání krytou šindelem. Z gotiky zůstal tvar kříže a zbytky žebrové klenby s kaplí svatého Václava.
V noci 5. května 1794 udeřil blesk do fary a oheň zachvátil i kostel. Zvony se rozlily, varhany z roku 1750 se ale podařilo zachránit. Rok po požáru vznikla u kostela kostnice, dnešní kaplanka. Nedaleko stojí socha Jana Nepomuckého z roku 1729. Kdysi zdobila malý hřbitov, na kterém se přestalo pohřbívat v roce 1854.
Z vybavení se dochovala gotická kamenná křtitelnice a cínová křtitelnice z roku 1596 od pražského cínaře Ondřeje Maříka. Původní jsou i barokní oltáře. Oltářní obraz svatého Václava a kopii na hlavním oltáři namaloval Bedřich Kamarýt. V kryptě pod kostelem, uzavřené litinovou deskou z roku 1759, leží několik farářů a také Klára Laglerová, matka Rybovy ženy.
V roce 1882 se přifařené obce složily na nové schodiště od severu. Má osm schodů, každý osm kroků dlouhý a osm široký. Podle spisovatele Hofmeistera je zasvěceno osmičce jako symbolu nekonečnosti a koloběhu života, smrti a znovuzrození.
Dne 18. března 1933 kostel vyhořel znovu. Oheň vznikl v kolně se slámou, přeskočil na sousední stodolu a farní hospodářské budovy a nakonec zapálil střechu i báň. Z kostela zůstaly jen holé zdi.
Od roku 1958 je kostel s celým areálem chráněn jako kulturní památka.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu kostela Povýšení svatého Kříže je na jaře nebo na podzim, kdy je počasí příjemné a ruina není tak zahalena mlhou jako v zimě. V létě je místo často navštěvováno, proto se vyhněte horkým poledním hodinám. Ruina nabízí zajímavé výhledy a klidné prostředí, které je ideální pro procházky a fotografování bez rušivého davu.
K památce se dá dostat autem po místních komunikacích, které vedou k návrší. Doporučuje se využít veřejnou dopravu, pokud je to možné. Aktuální spojení a možnosti dopravy zjistěte v dopravním vyhledávači.
Při návštěvě si vezměte pohodlné obuvě, protože terén u kostela je nerovný a kamenné schody mohou být kluzké. Vhodné je také vzít s sebou mapu nebo GPS, protože orientace v okolí může být obtížná.
Nejlepší místa pro fotografování jsou zejména zvenčí ruiny, kde je zachycen celkový pohled na kostel a jeho okolí. Sluneční světlo je ideální ráno nebo večer, kdy se vyhnete tvrdým stínům. Vnitřek kostela je již v ruině, ale některé části zdi a portály mohou nabídnout zajímavé detaily. Vždy respektujte ochranu památky a neopírejte se o zdi.
V okolí památky stojí za návštěvu Hrad Rožmitál, jen asi dva kilometry daleko. Tento gotický hrad z 13. století nabízí fascinující pohled do minulosti a krásné výhledy na krajinu. Další zajímavostí je Brdský památník, který se nachází asi tři kilometry od kostela. Jedná se o archeologické naleziště s dochovanými pozůstatky starověkého osídlení.
Pro rodiny s dětmi je návštěva kostela Povýšení svatého Kříže skvělou příležitostí k poznávání historie a přírody. Děti si mohou prohlédnout ruiny a vyprávět si o jejich minulosti. V okolí je také možnost prozkoumat přírodu a najít zde zajímavé kamenné útvary nebo rostliny. Doporučuje se si s sebou vzít nějakou hru nebo pracovní listy, které děti mohou vyplňovat během návštěvy.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Starý Rožmitál, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 31103/2-2560).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do doby, kdy byly vesnice a města mnohem menší a méně osvětlená. Představ si, že jsi malý rytíř s mečem v ruce a že chceš objevit tajemství starého kostela Povýšení svatého Kříže.
Jak to tady vypadalo? Kostel stál na místě, kde dnes stojí i fara a kaplečka. Ale ta první stavba byla úplně jiná. Byla z kamene a měla dvě věže, které se zdály být jako dva velikánští rytíři, kteří hlídají kostel před nebezpečnými příšerami.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
- Gotický hrad z 13. století, který se nachází nad městem Rožmitál pod Třemšínem. Je známý svým dobovým interiérem a výhledem na okolí.
- Archeologické naleziště s dochovanými pozůstatky středověkého osídlení a hradu.
- Nejvyšší vrchol Brdského hřbetu s rozhlednou a přírodní rezervací, nabízející panoramatický výhled na Středočeský kraj.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Gotika a středověké stopy v Rožmitále
1. Kostel Povýšení svatého Kříže s farou a kaplankou Typ: Sakrální památka s historickým areálem. Proč navštívit? Jedinečný barokně-upravený kostel z 17. století, který stojí na místě staršího gotického chrámu. Kaplanka a fara uchovávají cenné umělecké a architektonické detaily, včetně dochovaných fresek a mobiliáře.
2. Hrad Rožmitál Typ: Gotický hrad s dobovým interiérem. Proč navštívit? Jedna z nejlépe zachovaných středověkých pevností v Čechách, známá svými valenými klenbami a výhledem na okolní krajinu. Interiér nabízí pohled na středověkou architekturu a historii rodu Rožmberků.
3. Brdský památník Typ: Archeologické naleziště středověkého osídlení. Proč navštívit? Dochované pozůstatky hradu a vesnice z 13.–15. století odkrývají život lidí v době husitských válek. Naleziště je významné pro studium brdské historie a středověkého způsobu života.
4. Třemšín Typ: Přírodní rezervace s vyhlídkovým bodem. Proč navštívit? Nejvyšší vrchol Brd (815 m) nabízí panoramatický výhled na okolí a je ideálním místem pro krátkou turistickou exkurzi. V minulosti zde stávala strážní věž, která připomíná strategický význam lokality.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se Kostel Povýšení svatého Kříže v Starém Rožmitále proměňuje v živou malbu, kdy nově vykvétající stromy a keře ožívají v rozmanitém zeleném šatu. Sluneční paprsky osvětlují ruiny kostela, což přidává romantický nádech k jeho historickému charakteru. V této době může být počasí proměnlivé, proto je vhodné se vybavit oblečením podle teploty. Návštěva v úsvitu nebo večer může pomoci předejít středozimním davům a poskytnout klidnější zážitek.
Léto: V létě je Starý Rožmitál obklopen živou přírodou, která oslavuje plné sluneční dny. Kostel v této době nabízí nejlepší podmínky pro fotografii, kdy délka dne umožňuje zachytit různé úhly světla a stínů na jeho zříceninách. Léto přichází s větším počtem návštěvníků, takže je doporučeno navštívit památku brzy ráno nebo později večer, aby se vyhnuli dlouhým frontám. Nezapomete na sluneční ochranu a dostatek pitné vody.
Podzim: Podzim přináší zlaté a rudé barvy do krajin Starého Rožmitálu, což dělá z kostela Povýšení svatého Kříže jedinečnou fotografickou lokaci. Klidnější povětrnost umožňuje dlouhé procházky kolem památky a jejího okolí, zatímco mírný chlad je příjemný na pohledání. V této sezóně se může vyskytnout sněhová pokrývka, což dále obohatí atmosféru. Doporučujeme nosit teplejší oděv a uvažovat o návštěvě v neděli nebo večer, kdy je obvykle méně lidí.
Zima: Zimní Starý Rožmitál nabízí klidnou atmosféru s možností vidět kostel Povýšení svatého Kříže pod sněhovou pokrývkou, což dodává jeho zříceninám romantický a mystický vzhled. Zimní návštěva vyžaduje teplé oblečení, včetně klobouku a rukavic, zejména pokud máte záměr procházet okolí. Zimní klid může být ideální pro tiché uvažování a odpočinek v historickém prostředí.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Pohled z okolí
Animaci vytvořila umělá inteligence ze skutečné fotografie okolí. Pohyb a detaily nejsou skutečným záznamem místa.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Halfirien / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře