Kostel svaté Kunhuty v malé obci Královské Poříčí v okresě Sokolov patří mezi kulturní památky chráněné od roku 1963. Jedná se o jednolodní stavbu, která ve své architektuře vypráví příběh více než osmi set let stavebních proměn.

Zasvěcení chrámu svaté Kunhutě je v Čechách poměrně vzácné a poukazuje na zvláštní historii založení obce. Předpokládá se, že Královské Poříčí založili němečtí kolonizátoři, pravděpodobně z oblasti Bamberku, kde byla svatá Kunhuta zvlášť uctívána. Právě tito přistěhovalci zde zřejmě kostel zasvětili své patronce.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1240, kdy český král Václav I. udělil řádu křižovníků s červenou hvězdou patronátní právo ke chrámu. Lze předpokládat, že kostel byl postaven krátce před tímto datem. Při rozsáhlé rekonstrukci v devadesátých letech dvacátého století byly objeveny cenné románské prvky – zejména malé okno v jižní zdi a kamenné ostění portálu – které jednoznačně potvrzují původ stavby z počátku třináctého století.

Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století prošel kostel zásadní přestavbou. Připojil se k němu barokní předsíň na západní straně a osm metrů dlouhý presbytář s polygonálním uzavřením. Nad presbytářem se vznosí třináct metrů vysoká sanktusová věž zakončená cibulovitou bání. Kostel získal novou sedlovou střechu a byl pravděpodobně roku 1701 znovu vysvěcen. Přestože byla jeho střední věková podoba transformována do jednoduchého barokního stylu, vzácné románsko-gotické prvky se ve stavbě zachovaly.

Fasáda chrámu zdobí freska vytvořená roku 1933 sokolovským malířem a grafikem Tonym Schöneckerem. Jejím ústředním motivem je postava muže rozsévače, doplněná motivy denní modlitby a pracovního vyžití typického pro tuto horniczkou oblast.

Bohatě se kostel prezentuje ve svém interiéru. Na dřevěné barokní kruchta v hlavní lodi se nacházejí rokokové varhany z konce osmnáctého století, které vytvořil varhanář Anton Müller z Kraslic, zakladatel vlivného varhanářského rodu v Chebu. Presbytář je pokryt křížovou klenbou s lunetami. Hlavní oltář z první poloviny osmnáctého století nese figurální reliéfy ze života svaté Kunhuty. Oltářní obraz z první poloviny devatenáctého století, který zobrazuje samotnou svatou Kunhutu, je dílem loketského umělce Hermanna Kuglera.

Interiér si ponechal i starší skvosty – zaměřovací zvon s datací roku 1302 visел ve věži až do druhé světové války. Zajímavou otázkou zůstává jeho původ: nápis na zvonu zní „Svatý Václave, stůj při nás" a obrací se tak spíše k českému patronu, nikoliv k patronce kostela, což naznačuje, že zvon patrně nebyl původně vytvořen pro tuto stavbu.

Před kostelem se nachází socha svatého Jana Nepomuckého a tři smírčí kříže. Jeden z nich – kamenný monolitický kříž s klínovou hlavou a rytinou kříže – je sám o sobě chráněn jako kulturní památka. Kostel tak představuje nejen architektonický, ale i pietní střed této obce.