Kostel svatého Bartoloměje (Rejštejn) Kostel
Kostel svatého Bartoloměje v obci Rejštejn v okrese Klatovy je dominantní gotická stavba z druhé poloviny 14. nebo první poloviny 15. století. Později prošla výraznou barokizací. Chrám leží na návrší nad řekou Losenicí a je chráněn jako kulturní památka.
O nejstarších dějinách stavby existují jen omezené zprávy. V písemných zdrojích byl poprvé doložen v roce 1570. Původně sloužil jako farní kostel rejštejnské farnosti. Po jejím zrušení k 1. lednu 2020 funguje jako filiální kostel farnosti Kašperské Hory.
Jedná se o jednolodní budovu, jejíž stáří lze určit podle typu krovu sakristie a presbytáře. Presbytář zakončuje křížová klenba, kterou z exteriéru podpírají opěráky. Zdobený vítězný oblouk vznikl pravděpodobně v první polovině 17. století. Podle plánku z roku 1721 současná loď pravděpodobně nahradila starší konstrukci, protože je dnes širší a vyšší než presbytář. Podstatné stavební úpravy proběhly v roce 1792. V 18. století byla vybudována hranolová barokní věž s cibulovou bání a osmibokou lucernou. Byl rovněž upraven vstupní portál s půlkruhovým tympanonem, okna i vnější schodiště s přístavkem.
V letech 1963–1976 proběhla výměna střešní krytiny, některých výplní oken a dveří, oprava fasád a odstranění hodinového ciferníku. Při následné opravě v letech 1993–1995 byly obnoveny vnější i vnitřní omítky, krovy a krytina. Při těchto pracích bylo odkryto malované členění fasád.
Interiér obsahuje tři barokní oltáře. Hlavní oltář má rokokový nástavec s obrazem svatého Bartoloměje. Dva vedlejší oltáře disponují bohatě řezanými akantovými nástavci z první poloviny 18. století. Vzácným prvkem je gotický zvon ze 14. století; dva novější zvony byly darovány v roce 1994. V kostele se nacházejí jednomanuálové varhany s pedálem z počátku 20. století, které vyrobil sušický varhanář Josef Matyáš Wunsche. V 50. letech 20. století byla z objektu odcizena vzácná soška Madony z 15. století.
Kostel obklopuje hřbitov s barokním ohrazením a márnicí z poloviny 19. století. Kamenná ohradní zeď plní opěrnou funkci a v severní části dosahuje výšky 4 metrů. Hlavní brána s kovovými vraty zakončenými ostny je přístupná kamenným schodištěm, v jižní zdi se nachází menší branka. Na hřbitově je pohřben Jakub Klostermann, bratr spisovatele Karla Klostermanna, který zde působil jako farář. Spolu s ním zde odpočívá jeho matka Charlota Klostermannová z rodu Abelů.
Památka představuje hodnotný příklad středověké sakrální architektury s vrstvami pozdějších úprav. Její návštěva nabízí možnost pozorovat autentický stavební vývoj od gotiky po baroko v klidném prostředí nad řekou Losenicí.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1570
- První písemné doložení kostela
- 1792
- Podstatné stavební úpravy
- 1993-1995
- Poslední oprava a odkrytí malovaného členění fasád
Stavební vývoj
Původní gotické jádro s křížovou klenbou presbytáře bylo v 17. století doplněno zdobeným vítězným obloukem. V 18. století vznikla barokní věž, vstupní portál a vnější schodiště. V 20. století proběhly opravy fasád a střechy.
Historické události
V roce 1570 byl kostel poprvé písemně doložen. V roce 1792 proběhly podstatné stavební úpravy. V letech 1993–1995 byla provedena poslední velká oprava, při níž bylo odkryto malované členění fasád.
Zajímavosti
– Stavba pochází z druhé poloviny 14. nebo první poloviny 15. století a byla později barokizována. – Vzácným prvkem je gotický zvon ze 14. století. – Interiér obsahuje tři barokní oltáře, přičemž hlavní má rokokový nástavec. – V 50. letech 20. století byla z objektu odcizena vzácná soška Madony z 15. století. – Na hřbitově u kostela je pohřben farář Jakub Klostermann a jeho matka Charlota.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Rejštejně. Právě teď stojíte před jedním z nejvýraznějších symbolů tohoto místa, kterým je kostel svatého Bartoloměje. Podívejte se kolem sebe a vnímejte, kde se nacházíte. Stojíte na návrší, z którego se krásně rozkládá pohled na okolí a pod vámi protéká řeka Losenice. Právě tato poloha na vyvýšeném místě z kostela dělá dominantu celého městečka. Je to místo, které vás přitahuje svým klidem i vznešeností, a když se na něj podíváte, hned vidíte, že v sobě nese vrstvy mnoha různých dob.
Pojďme se nyní zastavit u toho, jak tato stavba vznikala a jaký je její původ. I když dnes kostel vypadá velmi harmonicky, jeho kořeny sahají hluboko do minulosti. Jedná se o původně gotickou stavbu s jednou lodí, která byla vybudována buď ve druhé polovině čtrnáctého století, nebo v první polovině patnáctého století. Představte si tedy, kolik generací lidí kolem vás procházelo a kolik dějin toto místo sledovalo. První písemné zmínky o kostele z roku tisíc sedm set sedmdesát potvrzují, že šlo o důležitý střed duchovního života v oblasti. V té době zde sloužil jako farní kostel, což znamenalo, že byl hlavním střediskem víry pro lidi z okolí. Dnes už má trochu jiné postavení a je filiálním chrámem farnosti v Kašperských Horách, ale svou důstojnost ztratil.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a tomu, co vidíte přímo před svými očima. Podívejte se nahoru na věž. Všimněte si jejího hranolového tvaru, který je zakončen cibulovou bání. To je velmi typický prvek, který nám napovídá, že stavba v průběhu staletí prošla výraznou barokizací. To znamená, že původní přísné gotické linie byly později doplněny a změněny v duchu barokního stylu, který kladl větší důraz na zdobnost a dynamiku. Právě tato věž s cibulovou bání je dnes nejviditelnějším znakem této proměny.
Když se podíváte na vnější stěny, vnímejte atmosféru fasád. Před několika desítkami let, konkrétně v letech tisíc devět set devadesát tři až devět set pět a devadesát, proběhla poslední velká oprava. Během těchto prací došlo k odkrytí malovaného členění fasád, což je detail, který může na první pohled uniknout, ale který dodává budově zvláštní šarm. Je to připomínka toho, jak se v minulosti přistupovalo k ozdobě chrámů.
Pojďme se teď trochu více zamýšlet nad lidmi, kteří s tímto místem byli spojeni. Historie každého chrámu je tvořena i jmény osobností, které v něm působily nebo jej podporovaly. V souvislosti s Rejštejnem a tímto kostelem se setkáváme s jmény jako Jakub Klostermann či Karl Klostermann. Ačkoliv dnes nemusíme znát každý detail jejich životů, jsou to jména, která jsou vpisána do paměti tohoto místa a připomínají nám, že za každým kamenem a každým oltářem stojí lidský příběh a snaha o zachování víry a krásy pro budoucí generace.
Nyní vás chci vzít k něčemu, co je skutečně výjimečné a co možná nevidíte hned na první pohled, ale o čem byste měli vědět. Pokud se podíváte směrem k věži, pomyslete na to, co se v ní nachází. V kostele je totiž ukryt vzácný gotický zvon ze čtrnáctého století. Je to neuvěřitelný kousek historie, který přežil stovky let bouří, válek i změn režimů. Představte si ten zvuk, který zní nad městem Rejštejn už od středověku. Je to spojnice mezi námi a lidmi, kteří zde žili před více než šesti sty lety.
Pokud se rozhodnete vstoupit dovnitř, doporučuji vám věnovat pozornost interiéru. Najdete zde tři barokní oltáře. Jeden z nich je hlavní a ten je skutečným klenotem, protože má rokokový nástavec. Rokoko je styl, který přišel po baroku a je ještě jemnější, hravější a detailnější. Právě tento prvek v interiéru ukazuje na vysokou úroveň řemesla, která byla v té době v této oblasti dostupná.
Nicméně s tímto místem je spojena i jedna smutná záhada, která vám možná zanechá pocit nedokončenosti. V padesátých letech dvacátého století, v době velké politické nestability a chaosu, došlo k velmi nepříjemné události. Z objektu byla odcizena vzácná soška Madony z patnáctého století. Tato ztráta je pro místní i pro milovníky umění velkou ranou, protože šlo o unikátní dílo, které doplňovalo celkový duchovní obraz chrámu. Je to připomínka toho, jak křehké jsou kulturní hodnoty a jak snadno je lze ztratit, pokud o ně nestojíme.
Když si uvědomíme, že kostel prošel podstatnými stavebními úpravami například v roce tisíc sedm set devadesát dva, vidíme, že tato budova je jako živý organismus. Neustále se měnila, přizpůsobovala se novým dobám, byla opravována a znovu objevována. Od gotického jádra přes barokové vrstvy až po moderní renovace fasád. Všechno to dohromady tvoří tento unikátní prostor, který dnes obklopuje.
Nyní už jen zbývá vám nechat prostor pro vlastní prožitek. Projděte si pomalu okolí, podívejte se ještě jednou nahoru na tu cibulovou báň věže a zkuste si představit, jaký pocit museli mít lidé v čtrnáctém století, když viděli tento chrám vyrůstat nad řekou Losenicí. Vnímejte ticho tohoto místa a dejte si čas, abyste vstřebali historii, která v těchto zdech stále dýchá.
Děkuji vám, že jste se mnou doprovodili tento krátký výlet v čase. Doufám, že vám kostel svatého Bartoloměje přišel jako fascinující místo s bohatým příběhem. Nyní už je na vás, zda budete pokračovat v objevování dalších koutů Rejštejna, nebo si zde ještě chvíli odpočinete v stínu historie. Přeji vám příjemný zbytek dne a krásné zážitky v Plzeňském kraji. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy okolní příroda nad řekou Losenicí krásně vyniká a teploty jsou příjemné pro procházku k návrší. Do obce je možné dorazit vlastním vozem nebo využít veřejnou dopravu; konkrétní spojení si ověřte v aktuálních jízdních řádech.
K návštěvě doporučujeme vzít si pohodlnou obuv vhodnou do terénu, protože kostel leží na vyvýšeném místě. Pro milovníky fotografií jsou nejlepšími body okolní hřbitov s barokním ohrazením a pohledy z nížiny nad řekou, zejména během zlaté hodiny před západem slunce, kdy světlo zvýrazní gotické rysy stavby.
V bezprostředním okolí kostela nevynechejte prohlídku márnice z devatenáctého století a historického hřbitovního hrobového pole. Pro rodiny s dětmi je zajímavým zážitkem pozorování toku řeky Losenice v údolí pod kostelem a společné hledání architektonických detailů na vnější fasádě budovy.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Rejštejn, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 23232/4-3277).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Kostel obklopuje hřbitov s barokním ohrazením a márnicí z 19. století. Stavba leží nad zlatonosnou říčkou Losenicí.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy v areálu památky:
1. Kostel svatého Bartoloměje (kostel) – Hlavní bod návštěvy, který dominuje místu svou architekturou. 2. Hřbitov s barokním ohrazením (hřbitovní prostor) – Obklopuje kostel a nabízí pohled na staré prvky z období baroka. 3. Márnice z 19. století (stavba) – Historický objekt v rámci hřbitovního areálu, který doplňuje atmosféru místa. 4. Říčka Losenice (vodní tok) – Zlatonosná řeka tekoucí pod kostelem, která tvoří přirozené zakončení cesty.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolní krajina probouzí do živých barev a mladá zeleň obklopuje samotnou stavbu. Vzduch je svěží a světlo dopadá na zdi pod jemným úhlem, což je ideální pro pozorování detailů fasády. Doporučujeme obuv vhodnou do vlhkého terénu a lehké vrstvení oblečení, protože ranní chlad může být stále citelný.
V letních měsících dominuje oblasti intenzivní slunce a hluboká zeleň listoví. Atmosféra je hřejivá a prostor kolem památky působí klidně. Nejvhodnější je návštěva v časných ranních nebo pozdních večerních hodinách, kdy je nejméně horka. Nezapomeňte na pokrývku hlavy a dostatek tekutin pro osvěžení.
Podzim přináší do krajiny zlatavé a hnědé odstíny, které vytvářejí melancholické pozadí pro historickou architekturu. Světlo je měkčí a vytváří hloubku v krajině. Je vhodné zvolit nepromokavý plášť a pevnou obuv, neboť cesty mohou být pokryty padalým listím a být kluzké.
Zimą se okolí mění v tiché, často zasněžené místo, kde vyniká silueta stavby proti šedé obloze. Panuje zde zvláštní klid a čistota prostoru. Pro pohodlný pohyb je nezbytná teplá zimní výbava, včetně rukavic atěplé čapky, aby vás chránily před mrazem a větrem.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Richenza / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Příběh: Kostel svatého Bartoloměje (Rejštejn)
Krvavý otisk dlaně na šrubovém zámku brány pálil víc než mráz, který pronikal skrz vlněnou tuniku. Matěj přitlačil tělo k chladnému kameni hřbitovní zdi a za…
Číst příběh
Pověst: Kostel svatého Bartoloměje (Rejštejn)
Staří obyvatelé Rejštejna vyprávějí, že kostel svatého Bartoloměje nestojí na návrší nad Losenicí jen tak. Říčka pod ním odjakživa šeptala své tajemství — ne…
Číst příběhFotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře