Kostel Zvěstování Panny Marie (Miletín) Kostel

Kostel Zvěstování Panny Marie v Miletíně, ležící v Královéhradeckém kraji, je filiálním římskokatolickým chrámem s více než sedmistovou historií. Nachází se v obci Miletín, poblíž zámeckého areálu, a je chráněn jako kulturní památka.

Založen byl v roce 1241 Řádem německých rytířů jako kaple pro svou komendu. Původní jádro z 13. století se dochovalo, přestože kostel prošel barokními a historistickými úpravami. Ty mu dodaly dnešní podobu, zatímco gotické prvky z minulosti zůstaly zachovány.

Vznikl v době, kdy se na našem území rozšiřoval vliv Řádu německých rytířů. V roce 1241 se Miletín stal jejich majetkem, a kolem komendy se postupně utvářela osada. Kaple zasvěcená Panně Marii sloužila jako duchovní centrum pro místní obyvatele. Od roku 1270 se stal farním kostelem, což znamenalo, že se stal centrem duchovní správy.

V husitských válkách se dostal do rukou místního pána Diviše Bořka z Miletínka, který zde umožnil kališnické obřady. Po Bitvě na Bílé hoře v roce 1629 převzali duchovní správu jezuité, kteří ovlivnili další vývoj kostela.

Architektonicky se jedná o objekt s pozdně gotickým jádrem, které bylo později rozšiřováno. Nejstarší dochované stavební úpravy pocházejí z let 1607–1608, kdy byla přistavěna kaple Božího hrobu a zřízen kůr s venkovním schodištěm. Tyto práce provedl patron Bartoloměj z Valdštejna.

V letech 1744–1766 proběhla barokní úprava interiéru za podpory hraběnky Marie Anny Magni a jejího manžela. Kostel získal nové oltáře a kazatelnu. V letech 1768–1769 nechal baron Josef Jan Sosnovec z Vlkanova kostel opravit, přičemž přistavěl přístřešek k vchodu a využil staré náhrobní kameny.

V roce 1846 ho postihl požár, který zničil střechu a interiér. Následné opravy probíhaly pomalu, ale kostel byl postupně obnovován. V letech 1879–1882 bylo okolí kostela přebudováno – odstraněny byly poslední pozůstatky starého hřbitova a nahrazeny živým plotem a novými lípami.

V 19. století prošel kostel novogotickou přestavbou podle návrhů architektů Bohuslava Moravce a A. Cechnera. Tato úprava zahrnovala rozšíření lodi a regotizaci celého objektu.

Mezi zajímavosti patří původní kazatelna z roku 1662, která se dochovala pouze jako kamenný podstavec. Ten byl přenesen do kostela v Bezníku, kde stojí s sochou Panny Marie. Další zajímavostí je obraz Navštívení Panny Marie, umístěný na hlavní oltář v roce 1881. Areál kostela zahrnuje také průchozí věžovou zvonici z 16. století a barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1701.

Dnes slouží kostel jako filiální chrám a je přístupný veřejnosti. Je to cenný příklad sakrální architektury, který spojuje pozdně gotické, barokní a historistické prvky. Jeho návštěva nabízí možnost poznat bohatou historii a proměny českých sakrálních staveb.