Markétská zahrada Park
Markétská zahrada leží v nadmořské výšce 325 až 368 metrů na severozápadě Prahy, mezi ulicemi U Vojtěšky, U Větrníku, Na Větrníku a Markétskou ulicí. Zaujímá rozlohu 12,4 hektaru a vytváří důležitou součást klášterního komplexu benediktinského arciopatství, jehož základy sahají až do roku 993, kdy jej založili sv. Vojtěch a kníže Boleslavem II.
Současná podoba zahrad vychází z velkých barokních úprav, které probíhaly v letech 1708 až 1721 pod vedením P. I. Bayera a architektů Kryštofa a K. I. Dientzenhoferů. Tehdy zde byla provedena rozsáhlá terénní přestavba, která pozměnila podobu krajiny. V roce 1738 byla zahrada formálně rozdělena na sad, vinici a chmelnici na terasách, k níž přibyly užitková, bylinářská a zelinářská část. Stejného roku vyrůstaly zásadní stavby – ohradní zdi s branami, terasové zdi, pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, zahradnický domek, oranžerie a kaple. Vstupní brána z Markétské ulice k nádvoří kláštera byla vystavena roku 1740 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, a sochařské prvky – sochy sv. Benedikta a andílků – pocházejí z ateliéru Karla Josefa Hiernleho.
Zahrady jsou rozděleny na několik funkčně různorodých částí. Veřejně přístupný ovocný sad se nachází na severní horní plošině a připomíná kořeny hospodářských účelů, jež měly původně zahrady. Lesopark se rozprostírá západně od kláštera až ke zdi hřbitova. Středová část zahrad využívá kaskádovitě uspořádané terasy – v horní části stojí budova oranžerie, v dolní části vede habrový špalír od pavilonu Vojtěška ke glorietu Josefka. Severně od kláštera se zachovaly původní barokní štoly, kterými se do kláštera přiváděla voda. Jihozápadní část bývalých klášterních zahrad, kde se rozkládají rybníky Pivovarský a Sádka, je dnes volně přístupným městským parkem.
Klášterní část zahrad, která přímo navazuje na klášterní budovy, zůstává střeženou klauzurní zahradou s omezeným přístupem. Otevírá se pouze ve dne – v zimě a v létě se uzavírá v 20 hodin a otevře se v 7 hodin ráno. Přístup je umožňován pouze dvěma brankami – jižní ze dvora kláštera a severní od ovocného sadu. Návštěvníci tak nahlíží do intimního prostoru, který staletí formoval život klášterní komunity a jeho zahradnickou činnost. Předtím, než se zahrada otevřela pro časově omezený veřejný vstup, byla přístupna jen během víkendů a pro účastníky bohoslužeb.
Ovocný sad si zachovává svůj původní ráz hospodářského využití a je ohrrazen zdmi, avšak bez omezení přístupný ze čtyř stran. Před revitalizací zde rostly ovocné stromy staré přes šedesát let. Celý areál dnes demonstruje, jak baroko přeměňovalo přírodní tvar krajiny v služby arciopatství – jde o dialog mezi přírodou a plánovanou formou, který se rozprostírá přes čtyři staletí a zůstává živým čtvrtěstoletím od získání statutu národní kulturní památky.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 993
- Založení kláštera sv. Vojtěcha a sv. Markéty, který zahrady ovládal od počátku.
- 1708–1721
- Barokní přestavba zahrad pod vedením Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, včetně výstavby pavilonů, oranžerie a terénních úprav.
- 1738
- Zahrady byly oficiálně rozděleny na sad, vinici, chmelnici a užitkové plochy, včetně založení hřbitova.
- 1740
- Postavena vstupní brána z Markétské ulice k klášternímu nádvoří, autorem soch byl Karel Josef Hiernle.
Stavební vývoj
Zahrady vznikly postupně od 10. století jako užitkové plochy kláštera, ale jejich barokní podoba vznikla v letech 1708–1721. Byly terasovitě uspořádány, doplněny ohradními zdmi, pavilony (např. Vojtěška), oranžerii a barokní štoly. V 18. století byly zahrady rozděleny na sad, vinici, chmelnici a užitkové plochy. Součástí je i historický mlýn přestavěný na bytový dům a restauraci.
Historické události
- 993
- Založení prvního mužského kláštera v Čechách na tomto místě sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II.
- 1708–1721
- Velká barokní přestavba zahrad pod vedením Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, včetně terénních úprav a výstavby pavilonů.
- 1991
- Prohlášení klášterního areálu (včetně zahrad) za národní kulturní památku.
Vlastníci
- 993–1708 (původní klášterní pozemky)
- od 1708
Zajímavosti
– Zahrada leží v nadmořské výšce mezi 325 a 368 metry a je součástí klášterního komplexu benediktinského arciopatství, jehož základy sahají až do roku 993.
– Současná podoba zahrad vznikla po rozsáhlých barokních úpravách v letech 1708 až 1721, které provedli architekti Kryštof a K. I. Dientzenhoferové a P. I. Bayer.
– V roce 1738 byla zahrada rozdělena na sad, vinici, chmelnici, užitkovou, bylinářskou a zelinářskou část, přičemž vznikly také ohradní zdi, terasové zdi a pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice.
– Vstupní brána z Markétské ulice byla postavena roku 1740 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, doplněná sochařskými prvky od Karla Josefa Hiernleho.
– Klauzurní část zahrad, přímo navazující na klášterní budovy, je otevírána pouze omezeně – ve dne, s přístupem pouze dvěma brankami.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Markétská zahrada patří ke klášteru benediktinského arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty v pražském Břevnově. Zahrady a sad tvoří s kostelem a klášterem jeden celek, který je od roku 1991 chráněn jako národní kulturní památka. Rozlehlé, kaskádovitě uspořádané zahrady mají rozlohu 12,4 hektaru a leží v nadmořské výšce od 325 do 368 metrů.
Klášter na tomto místě založili 14. ledna 993 svatý Vojtěch a kníže Boleslav Druhý. Byl to první mužský klášter v Čechách. Dnešní klášterní stavby pocházejí ze 17. a první poloviny 18. století. Kdysi stály uprostřed rozsáhlých pozemků s poli, loukami, lesy, potoky, rybníky a několika klášterními vesnicemi.
V letech 1708 až 1721 prošla zahrada velkou barokní přestavbou, kterou postupně vedli Bayer a Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Součástí přestavby byly i rozsáhlé terénní práce. V roce 1738 byla zahrada rozdělena na sad, vinici a chmelnici na terasách s oranžerií a na část užitkovou, bylinářskou a zelinářskou. Vznikly ohradní a terasové zdi s branami, pavilon Vojtěška, domek zahradníka, oranžerie, kaple a byl založen hřbitov.
Areál se dělí na horní a dolní část. Horní tvoří lesopark a Břevnovský sad, ohrazený zdmi a volně přístupný ze čtyř stran. Kdysi v něm rostlo asi tisíc ovocných stromů starších šedesáti let, které měly být podle záměru nahrazeny novými. Dolní klauzurní zahrada přiléhá ke klášteru ze severu a je uzamykatelná.
V klauzurní části leží terasovitá zahrada s budovou oranžerie. V její dolní části vede habrový špalír od pavilonu Vojtěška ke glorietu Josefka. Vojtěška je opatský letohrádek a pramení u ní potok Brusnice. V zahradě se dochovala také soustava barokních štol, kterými se do kláštera přiváděla voda.
Vstupní bránu z Markétské ulice postavil Kilián Ignác Dientzenhofer roku 1740. Sochy svatého Benedikta a andílků na ní vytvořil Karel Josef Hiernle, stejně jako sochu svatého Jana Nepomuckého na nádvoří.
K původním klášterním zahradám patřil i dnešní městský park s rybníky Velká a Malá Markéta.
Časté dotazy
Je Markétská zahrada přístupná veřejnosti?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Jak se na místo dostanu autem/MHD?
Autem lze parkovat v blízkých ulicích nebo v garážích v okolí. MHD (metro) stanice Malá Strana je nejblíže, od které je park vzdálen 5 minut chůzí.
Kolik stojí vstupné a platí se na místě?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Je prohlídka vhodná pro děti a seniory?
Ano, Markétská zahrada je vhodné místo pro rodiny s dětmi i seniory. Existuje několik dětských herních ploch a lavičkových míst k odpočinku.
Jak dlouho trvá prohlídka?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Jaká je otevírací doba a je nutná rezervace?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Co zajímavého je v bezprostředním okolí?
V bezprostředním okolí Markétské zahrady se nachází historické centrum Prahy s mnoha památkami, jako jsou Staroměstská radnice, Týnovo náměstí a další.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do doby, kdy Praha byla ještě malá město a lidé žili v úzku. A právě tady, uprostřed města, existoval krásný park, který byl známý jako Markétská zahrada. Byl to místo, kde se konaly trhy a zábava obyvatelstva.
V té době zde žil mnoho lidí, kteří prodávali potraviny, šaty, úpravy a další věci. Park byl plný života, hudby a vůně čerstvého pečiva. Kdo ví, možná dokonce i ti první čeští králé hráli v parku ve svých časech.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Okolní krajina je tvořena historickým centrem Prahy, dalšími parky a ulicemi.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Markétské rybníky (Pivovarský a Sádka), vodní plocha: Klidné místo pro začátek procházky v přírodě na jihovýchodě. 2. Markétská zahrada, park: Hlavní cíl výletu, který nabízí prostor pro odpočinek a relaxaci. 3. Benediktinský klášter sv. Vojtěcha a sv. Markéty, klášter: Historický areál přímo sousedící se zahradou, který fascinuje svou architekturou. 4. Hřbitov při klášteře sv. Vojtěcha a sv. Markéty, hřbitov: Místo ticha a rozjímání umístěné severozápadně od zahrad. 5. Vysokoškolské koleje Na Větrníku, studentské koleje: Závěrečná zastávka v severozápadní části trasy.
Sezónní doporučení
Jaro Markétská zahrada v Břevnově se na jaře probouzí k životu v jemné, téměř intimní atmosféře. Kvetoucí stromy – zejména jabloňové a třešňové aleje – rozptylují světlo do pastelových odstínů, zatímco zelené trávníky ještě nesou stopy zimního odpočinku. Ranní mlha se pomalu rozplyne, ale v úzkých cestách mezi historickými budovami kláštera panuje klid, narušený jen zpěvem ptáků a šustěním listů. Specifické je také měkké osvětlení, kdy slunce v dopoledních hodinách svítí skoro vodorovně a vytváří dlouhé stíny na starých kamenných zídkách. Prakticky je nejlepší navštívit zahradu v druhé polovině dubna až v květnu, kdy kvetou i první keře růže. Doporučuje se přijít brzy ráno (před 9 hodinou), aby se vyhnuli turistickým skupinám, které se začínají objevovat od poloviny května. Oblečení by mělo být vrstvené – jarní počasí v Praze je nepředvídatelné, ráno může být chladno, ale po poledni se teplota rychle zvedne. Pro procházku po strmých cestách jsou vhodné pohodlné boty, neboť některé chodníky jsou kamenné a kluzké po dešti.
---
Léto V létě se Markétská zahrada promění v živý, ale často rušný prostor, kde se mísí klid historického parku s letní vitalitou. Hlavní atrakcí jsou zelené louky, které jsou v červnu a červenci často využívané pro pikniky a odpočinek, a tak se zde vyskytují rodiny s dětmi i skupiny přátel. Specifické je dlouhé denní světlo – až do pozdního večera se park potápí do zlatavého odlesku, zatímco ve stínu starých stromů panuje příjemná chladnost. Vzhledem k vysoké návštěvnosti je nejlepší přijít ihned po otevření (okolo 6:30 hodiny) nebo v odpoledních hodinách po 16:00, kdy se davy zmenší. Doporučuje se lehké, ale pokrývající oblečení – slunce v létě v Praze může být intenzivní, zejména na otevřených plochách. Nezapomeňte na sluneční brýle a klobouk, neboť stín od stromů je často přerušovaný. Pro ty, kteří chtějí uniknout davům, jsou ideální záhonky u kláštera nebo úzké stezky vedoucí k rybníku, kde je klidnější.
---
Podzim Podzimní Markétská zahrada nabízí jedinečnou kombinaci barvy a ticha, kdy příroda připravuje svůj zimní odpočinek. Dominují zde zlaté a červené odstíny listů, zejména u javorů a plamének, které vytvářejí kontrast s tmavšími stěnami kláštera. Atmosféra je melancholická, ale klidná – vzduch je čistší než v létě, a v ranních hodinách se často objevuje lehký mlžný závoj. Specifické je také měkké, rozptýlené světlo, které v září a říjnu vytváří jemné stíny a dodává krajině jemnou dojemnost. Prakticky je nejlepší navštívit zahradu v září, kdy teploty jsou příjemné a listí ještě není úplně opadlé. V říjnu se doporučuje brzy ráno (do 10 hodiny), neboť odpoledne může být větrno a chladno. Oblečení by mělo být teplé, ale ne příliš hromadné – podzimní počasí se rychle mění, a i když slunce svítí, večery mohou být chladné. Pro procházku jsou vhodné pohodlné boty s drsnou podrážkou, neboť opadané listy na cestách mohou být kluzké.
--- Zima Zimní Markétská zahrada je jako pohádka – pokrytá tenkou vrstvou sněhu nebo zamrzlými kapkami rosy, které na slunci září jako diamanty. Specifické je střídmá, ale krásná atmosféra, kdy holé stromy a tmavé stěny kláštera vytvářejí kontrast s bílým pláštěm zimy. Vzhledem k nižšímu počtu návštěvníků panuje zde klid a soukromí, což je ideální pro ty, kdo hledají únik od rušného města. Prakticky je nejlepší navštívit zahradu v listopadu, kdy je ještě příjemně chladno a příroda nabízí poslední podzimní barvy, nebo v prosinci, kdy sněhová pokrývka dodává krajině magii. Doporučuje se přijít v dopoledních hodinách (do 11:00), neboť odpoledne může být chladno a větrno. Oblečení by mělo být teplé, vrstvené a voděodolné – i když sníh není častý, vlhko a mráz mohou být nepříjemní. Pro procházku jsou vhodné těžké boty s dobrou přilnavostí, neboť některé cesty jsou strmé a pokryté ledem. V zimě je také důležité sledovat otevírací dobu – v adventním čase může být přístup omezený, a některé části zahrady mohou být uzavřeny pro údržbu.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Pohled z okolí
Animaci vytvořila umělá inteligence ze skutečné fotografie okolí. Pohyb a detaily nejsou skutečným záznamem místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.praha.eu/en/culture-and-tourism/parks-and-gardens
- Wikidata (Q12035634)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: Daniel Baránek / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře