pavilon Vojtěška Pavilon
Pavilon Vojtěška leží v příčné ose dolní zahrady Břevnovského kláštera, kterou na západní straně uzavírá hřbitovní kaple svatého Lazara a na východní straně gloriet se sochou sv. Josefa zvané Josefka. Od roku 1981 je zapsán jako kulturní památka, od roku 1992 pak jako součást Národní kulturní památky Břevnovský klášter. Jméno pavilonu se wiází k legendárnímu setkání svatého Vojtěcha s přemyslovským knížetem Boleslavem II. u pramene Brusnice. Zmínky o stavbě či přístřešku nad tímto legendárním místem pochází již ze středověku. Název Vojtěška údajně vychází ke 13. nebo 14. století, celou legendu pak zaznamenala až česká kronika Václava Hájka z Libočan z roku 1541.
Stavbu jeho dnešní podoby inicioval Kilián Ignác Dientzenhofer během velkých přestaveb kláštera v letech 1722 až 1725. Osmiboký středověký pavilon, původně s gotickou klenbou, získal nový vzhled: Dientzenhofer ke starší stavbě z obou stran v tupém úhlu připojil dvě patrová křídla s přízemím a podkrovím. Srdcem pavilonu zůstává atrium se pramenem potoka, nad nímž se klene sál oválného půdorysu. Po jeho vnější východní straně vede balkón s kovaným rokokovým zábradlím, jehož autory byli řemeslníci Mateš Hoffmann (zámečník), Benedikt Opitz (truhlář) a mistr Schmidt (štafírský). V průčelí pavilonu se nachází kovový znak Břevnovského arciopatství.
Jednotná osová kompozice dolní zahrady se podařila arciopatům díky planýrování terénu podle Dientzenhoferova projektu. Cestu od hlavní brány kláštera až k pavilonu lemuje z obou stran habrové loubí, původně prvek francouzských zahrad. Toto zákoutí slouží zároveň jako křížová cesta, kterou v hlině vyznačují jen dlažební kostky s rytým křížem.
Nejcennějšími součástmi interiéru jsou torzální sochy Josefa Kleina z roku 1750, které stojí na kamenném soklu nad pramenem. Čtyři z pěti zachovaných torz původně představovaly oba protagonisty legendy – svatého Vojtěcha a knížete Boleslava II. – a doprovodné postavy včetně jelena pijícího z pramene. Současným tvůrcem této figurální kompozice si lze podle archivních fotografií představit bohatou skupinu. Vandalismu v padesátých až šedesátých letech dvacátého století padly na část sousoší hlavy, ruce a atributy. Na klenbě sálu se zachovala nástěnná malba Františka Lichtenreitera z roku 1743, která zobrazuje nanebevzetí poustevníka Vintíře v benediktinském hábitu obklopeného anděly.
Po desetiletích záhuby se pavilon dočkal zásadní obnovy roku 1993 k připomenutí milénia od založení kláštera. Vojtěška tak není jen architektonickou pamětnicí baroka, nýbrž i duchovním a kompozičním středobodem klášterní zahrady, který vzývá staletí zbožnosti a předání. /p>
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 13. nebo 14. století
- Pravděpodobný vznik názvu pavilonu Vojtěška.
- 1722–1725
- Přestavba do dnešní podoby Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
- 1743
- Vznik nástěnné malby Františka Lichtenreitera na klenbě sálu.
- 1750
- Vytvoření torzálních soch Josefa Kleina nad pramenem.
- 1981
- Zápis pavilonu jako kulturní památky.
- 1993
- Zásadní obnova stavby k miléniu založení kláštera.
Stavební vývoj
Původně středověký pavilon byl přestavěn do barokní podoby Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, který přidal osově severo-jižně řešená křídla a vytvořil sál oválného půdorysu. V pavilonu se nachází nástěnná malba Františka Lichtenreitera z roku 1743.
Historické události
- 1722–1725
- Rekonstrukce pavilonu podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
- 1993
- Obnova pavilonu k výročí milénia od založení kláštera.
Zajímavosti
- Pavilon Vojtěška leží v příčné ose dolní zahrady Břevnovského kláštera. - Od roku 1981 je zapsán jako kulturní památka, od roku 1992 pak jako součást Národní kulturní památky Břevnovský klášter. - Stavbu jeho dnešní podoby inicioval Kilián Ignác Dientzenhofer během velkých přestaveb kláštera v letech 1722 až 1725. - Nejcennějšími součástmi interiéru jsou torzální sochy Josefa Kleina z roku 1750, které stojí na kamenném soklu nad pramenem. - Po desetiletích záhuby se pavilon dočkal zásadní obnovy roku 1993 k připomenutí milénia od založení kláštera.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vojtěška je barokní pavilon v dolní zahradě Břevnovského kláštera. Stojí nad pramenem potoka Brusnice, který vyvěrá do atria uprostřed budovy. Od roku 1981 je kulturní památkou a od roku 1992 součástí Národní kulturní památky Břevnovský klášter.
Patří k nejstarším stavbám klášterních zahrad. Podle legendy se u tohoto pramene setkal kníže Boleslav Druhý se svatým Vojtěchem. Zmínky o stavbě či přístřešku nad pramenem sahají až do středověku a samotný název Vojtěška pochází údajně ze 13., podle jiných zdrojů ze 14. století. Celou legendu ale zapsal teprve Václav Hájek z Libočan ve své kronice roku 1541.
Pramen byl zřejmě zastřešen několikrát, nejprve gotickou klenbou. V 17. století vznikla kaplička. Dnešní, převážně barokní podobu získal pavilon při velké přestavbě kláštera podle plánů otce a syna Dientzenhoferů, nejčastěji se uvádějí léta 1722 až 1725. Kilián Ignác Dientzenhofer doplnil osmiboký středověký pavilon s hvězdovou klenbou o dvě křídla, která se k němu připojují v tupém úhlu. Nad atriem se klene oválný sál s balkonkem na východní straně. Jeho kované rokokové zábradlí zhotovili zámečník Mates Hoffmann, truhlář Benedikt Opitz a štafírský mistr Schmidt. Průčelí zdobí kovový znak břevnovského arciopatství. Do sálu se dá vejít i po můstku od svahu za budovou. Ten byl postupně navršen až do úrovně druhého patra.
Pavilon je ideovým středem dolní zahrady. Leží na ose, která vede od hřbitovní kaple svatého Lazara až ke glorietu s kaplí svatého Josefa, zvanou Josefka. Část této cesty lemuje habrové loubí, tedy klenba z korun hustě vysázených stromů. Cesta je zároveň křížovou cestou a její zastavení označují jen dlažební kostky s vyrytým křížem.
Nad pramenem stojí torza dřevěného sousoší Josefa Kleina z roku 1750. Zobrazuje svatého Vojtěcha a knížete Boleslava Druhého a podle archivní fotografie k němu patřil také mnich, nejspíš bratr Radim, jelen pijící z pramene, páže s plánem kláštera a zbrojnoš s kopím. Z pěti soch se dochovala torza čtyř. V padesátých a šedesátých letech 20. století je poničili vandalové a sochám dnes chybějí hlavy, ruce i atributy. Klenbu sálu zdobí malba Františka Lichtenreitera z roku 1743. Zachycuje nanebevzetí poustevníka Vintíře v benediktinském hábitu mezi anděly.
Od padesátých let 20. století pavilon chátral. Opraven byl roku 1993 k tisíciletému výročí založení kláštera.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas navštívit pavilon Vojtěška je v pozdním odpoledni, kdy slunce svítí na fasádu a okolí.
Lazara.
Je vhodné si přinést si kameru a objektiv s širokou ohniskovou vzdáleností, aby se zachytilo celé monumentální dílo.
Nedaleko se nachází hřbitovní kaple sv. Lazara a gloriet s kaplí sv. Josefa, které stojí za návštěvu.
Pro rodiny s dětmi je vhodné navštívit blízkou zahradu a potok Brusnice, kde se mohou děti bavit a relaxovat.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Údaje o přístupnosti této památky nemáme ověřené. Informujte se u majitele nebo správce, případně na obecním úřadě.
Kde se památka nachází?
Poloha: Markétská 1/28, Břevnov, Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka (rejstříkové číslo 172). Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti a když projdeš tichým lesním stezkou poblíž Břevnova v Praze, najdeš malé neobvyklé místo. Je to jako pokladová skříň plná příběhů a divů – pavilon Vojtěška! Tohle není jen obyčejné prázdné místě, ale domov historie a záhad.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Pavilon je součástí Břevnovského kláštera, který se nachází v blízkosti hřbitovní kaple sv. Lazara a glorietu s kaplí sv. Josefa.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tématická výletní trasa kolem pavilonu Vojtěška
1. Pavilon Vojtěška
Typ: Historický architektonický objekt
Proč stojí za návštěvu: Pavilon Vojtěška je jedinečnou památkou, která představuje klasicistní architekturu a je součástí Břevnovského kláštera. Je to místo plné historie a krásy, kde si můžete užít klidu a pohledu na okolní zeleně.
2. Břevnovský klášter
Typ: Klášterní komplex
Proč stojí za návštěvu: Břevnovský klášter je nejstarší opatství v Čechách a nabízí bohatou historii, která sahá do 10. století. Jeho architektura a atmosféra vás přenesou do minulosti, kde můžete prozkoumat klášterní zahrady a si užít klidné chvíle.
3. Hřbitovní kaple svatého Lazara
Typ: Kaple na hřbitově
Proč stojí za návštěvu: Tato kaple je významnou částí klášterního komplexu a nabízí pohledy, které jsou zvláštní svou klidností a historickou hodnotou. Je to místo, kde můžete si užít klidné chvíle a přemýšlet o věčnosti.
4. Gloriet s kaplí svatého Josefa
Typ: Architektonická struktura s kaplí
Proč stojí za návštěvu: Gloriet je krásným příkladem barokní architektury a jeho umístění nabízí vynikající pohledy na okolí. Kaple svatého Josefa zde dodává duchovní atmosféru, kterou mnozí návštěvníci ocení.
Tato trasa vám umožní prozkoumat historický a architektonicky zajímavý klášterní komplex Břevnovského kláštera s jeho jedinečnými památkami.
Sezónní doporučení
Jaro – V jarních dnech se pavilon Vojtěška probouzí pod jemným zeleným listím a prvními květy v Břevnovském parku. Sluneční paprsky pronikají mezi novými výhonky a vytvářejí měkké světlo, které zvýrazňuje historické detaily stavby. Přijďte brzy ráno, kdy jsou návštěvníci ještě v menšině, a oblékněte si lehkou bundu či svetr, protože teploty mohou rychle kolísat. Vhodný čas je první týden května, kdy rozkvétá okolní zeleň a cesta k pavilonu není přeplněná.
Vysoké teploty a dlouhé dny lákají mnoho rodin i turisty, proto se doporučuje dorazit po poledni, kdy se dav rozptýlí a slunce už není tak ostré. Lehký klobouk, sluneční brýle a dostatek tekutin jsou nezbytné; v odpoledních hodinách může být v parku i mírný hmyz. Nejlepší období je koncem června, kdy jsou květiny v plném rozkvětu a stíny pod stromem poskytují příjemné útočiště.
Podzim – Na podzim se pavilon obklopuje zlatavým a červeným listím, které mění atmosféru na klidnou a nostalgickou. Slabší sluneční světlo vytváří teplejší tóny na kamenných fasádách a podzimní mlha může dodat místu tajemný nádech. Doporučujeme obléknout si vrstvený oděv – svetr pod bundu – a připravit se na chladnější ráno i pozdější odpoledne. Vyhněte se víkendům, kdy se do parku sjíždí školní výlety; nejlepší čas je úterý nebo středa v polovině října, kdy jsou listy nejvíce zbarvené a návštěvníků je méně.
Zima – V zimě se pavilon Vojtěška zahaluje do tichého sněhu, který zvýrazní jeho architektonické linie a dodá prostoru čistý, téměř mystický vzhled. Osvětlení je často doplněno teplými lampami, které vytvářejí útulnou atmosféru i při krátkých dnech. Oblékněte si teplý kabát, čepici, rukavice a pevnou obuv, protože cesty mohou být kluzké. Nejvhodnější období je první týden prosince, kdy jsou sněhové pokrývky čerstvé a davy jsou minimální.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Bengt Nyman from Vaxholm, Sweden / CC BY 2.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Břevnov
Zobrazit vše v obci
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře