pavilon Vojtěška Pavilon
Pavilon Vojtěška leží v příčné ose dolní zahrady Břevnovského kláštera, kterou na západní straně uzavírá hřbitovní kaple svatého Lazara a na východní straně gloriet se sochou sv. Josefa zvané Josefka. Od roku 1981 je zapsán jako kulturní památka, od roku 1992 pak jako součást Národní kulturní památky Břevnovský klášter. Jméno pavilonu se wiází k legendárnímu setkání svatého Vojtěcha s přemyslovským knížetem Boleslavem II. u pramene Brusnice. Zmínky o stavbě či přístřešku nad tímto legendárním místem pochází již ze středověku. Název Vojtěška údajně восходí ke 13. nebo 14. století, celou legendu pak zaznamenala až česká kronika Václava Hájka z Libočan z roku 1541.
Stavbu jeho dnešní podoby inicioval Kilián Ignác Dientzenhofer během velkých přestaveb kláštera v letech 1722 až 1725. Osmiboký středověký pavilon, původně s gotickou klenbou, získal nový vzhled: Dientzenhofer ke starší stavbě z obou stran v tupém úhlu připojil dvě patrová křídla s přízemím a podkrovím. Srdcem pavilonu zůstává atrium se pramenem potoka, nad nímž se klene sál oválného půdorysu. Po jeho vnější východní straně vede balkón s kovaným rokokovým zábradlím, jehož autory byli řemeslníci Mateš Hoffmann (zámečník), Benedikt Opitz (truhlář) a mistr Schmidt (štafírský). V průčelí pavilonu se nachází kovový znak Břevnovského arciopatství.
Jednotná osová kompozice dolní zahrady se podařila arciopatům díky planýrování terénu podle Dientzenhoferova projektu. Cestu od hlavní brány kláštera až k pavilonu lemuje z obou stran habrové loubí, původně prvek francouzských zahrad. Toto zákoutí slouží zároveň jako křížová cesta, kterou v hlině vyznačují jen dlažební kostky s rytým křížem.
Nejcennějšími součástmi interiéru jsou torzální sochy Josefa Kleina z roku 1750, které stojí na kamenném soklu nad pramenem. Čtyři z pěti zachovaných torz původně představovaly oba protagonisty legendy – svatého Vojtěcha a knížete Boleslava II. – a doprovodné postavy včetně jelena pijícího z pramene. Současným tvůrcem této figurální kompozice si lze podle archivních fotografií představit bohatou skupinu. Vandalismu v padesátých až šedesátých letech dvacátého století padly na část sousoší hlavy, ruce a atributy. Na klenbě sálu se zachovala nástěnná malba Františka Lichtenreitera z roku 1743, která zobrazuje nanebevzetí poustevníka Vintíře v benediktinském hábitu obklopeného anděly.
Po desetiletích záhuby se pavilon dočkal zásadní obnovy roku 1993 k připomenutí milénia od založení kláštera. Vojtěška tak není jen architektonickou pamětnicí baroka, nýbrž i duchovním a kompozičním středobodem klášterní zahrady, který vzývá staletí zbožnosti a předání. /p>
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1722
- Začátek rekonstrukce podle plánů Diezenhoferů.
- 1981
- Přidání do seznamu Kulturních památek.
- 1993
- Obnova pavilonu k výročí milénia od založení kláštera.
Stavební vývoj
Původně středověké stavby na místě pavilonu byly přestavěny do barokní podoby v letech 1722–1725. Pavilon má osmibokou klenbu a je doplněn o dvě patrová křídla, sál s balkónem a kovovým znakem Břevnovského arciopatství.
Historické události
- 1722
- Začátek rekonstrukce pavilonu podle plánů Diezenhoferů.
- 1981
- Přidání do seznamu Kulturních památek.
- 1993
- Obnova pavilonu k výročí milénia od založení kláštera.
Zajímavosti
- Pavilon Vojtěška leží v příčné ose dolní zahrady Břevnovského kláštera. - Od roku 1981 je zapsán jako kulturní památka a od roku 1992 jako součást Národní kulturní památky Břevnovský klášter. - Stavbu jeho dnešní podoby inicioval Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1722 až 1725. - Nejcennějšími součástmi interiéru jsou torzální sochy Josefa Kleina z roku 1750. - Po desetiletích záhuby se pavilon dočkal zásadní obnovy roku 1993 k připomenutí milénia od založení kláštera.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v jednom z nejklidnějších a nejkrásnějších koutů Prahy, přímo v srdci historického Břevnova. Právě teď, když stojíte zde, v dolní zahradě Břevnovského kláštera, máte před sebou místo, které v sobě nese hluboký klid a eleganci minulosti. Vnímejte prosím atmosféru tohoto prostoru, poslouchejte tichý šum vody, který k vám přichází přímo od pramene potoka Brusnice, a dívejte se na stavbu, která je přímo před vámi. Stojíte před Pavilonem Vojtěška. Je to místo, kde se architektura snoubí s přírodou a kde každá linie stavby má svůj jasný účel. Tento pavilon není jen obyčejnou budovou; je to ideové centrum celé této zahrady, bod, kolem kterého se organizuje prostor a který dává celému místu jeho charakter.
Pojďme se nyní společně vrátit v čase, abychom pochopili, jak toto místo vzniklo a proč je pro nás tak důležité. Abychom pochopili význam této stavby, musíme se podívat na období, kdy baroko v našich zemích dosahovalo svého největšího rozmachu. Celá historie tohoto místa je neoddělitelně spjata s Břevnovským klášterem, ale právě tento pavilon získal svou dnešní podobu díky geniálnímu návrhu v osmnáctém století. V roce 1722 začala probíhat rozsáhlá rekonstrukce podle plánů, které vytvořil jeden z nejvýznamnějších architektů té doby. Za jeho dílem stál Kilián Ignác Dientzenhofer, muž, jehož jméno patří k absolutní špičce barokní architektury. Právě jeho vize proměnila tento prostor v harmonické dílo, které násມືm oslovuje i po staletích. Stavba byla postupně realizována v letech 1722 až 1725 a od té doby slouží jako pevný bod v proměnlivém světě zahrady.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře, kterou máte přímo před očima. Když se podíváte na strukturu pavilonu, všimněte si, jak je promyšlená jeho geometrie. Dientzenhofer zde vytvořil fascinující klenutou strukturu, která dodává celku pocit stability i lehkosti zároveň. Všimněte si, jak se stavba skládá z dvou obdélníkových křídel, která jsou řešena přesně v ose. Tato symetrie není náhodná. Tato dvě křídla vytvářejí kolem centrálního prostoru, kterým je atrium, harmonický celek. Právě toto atrium, tento otevřený prostor uprostřed, tvoří srdce pavilonu a umožňuje světlu a vzduchu volně proudit skrze architekturu. Pokud se podíváte kolem sebe, uvědomíte si, že pavilon není postaven jen tak kamkoliv. Je umístěn přesně v příčné ose dolní zahrady. To znamená, že jeho poloha byla pečlivě naplánována tak, aby organizovala pohledy návštěvníka a vytvářela řád v celém klášterním areálu. Každý prvek, od klenutých stropů až po rozvržení křídel, pracuje s prostorem zahrady a potokem, který protéká v blízkosti.
Když se nyní zamyslíte nad jménem tohoto místa, možná vás napadne, proč se pavilon jmenuje právě takto. Jméno Vojtěška nás přivádí k postavám, které jsou pro historii kláštera i pro naše země naprosto zásadní. Je zde slyšet ozvěna jména svatého Vojtěcha, významné duchovní osobnosti, a také zmínka o knížeti Boleslavovi II. Tyto postavy představují hluboké kořeny, na kterých toto místo stojí. I když se pavilon zdá být samostatným architektonickým dílem, jeho duchovní význam je pevně spjat s tradicí a kontinuitou, kterou klášter v Břevnově udržuje již po celá staletí.
Je však důležité vědět, že tento pavilon nebyl pro naše generace vždy v tak dobrém stavu, v jakém jej vidíte nyní. Historie jeho zachování je příběhem o uznání jeho hodnoty. Již v roce 1981 byl tento objekt zapsán do seznamu kulturních památek, čímž se oficiálně potvrdilo, že jde o dědictví, které musíme chránit. Později, v roce 1992, se stal součástí širší národní kulturní památky, kterou je celý Břevnovský klášter. A pokud se vám zdá, že stavba působí velmi svěže a pečlivě, je to proto, že v roce 1993 proběhla důležitá obnova. Tato rekonstrukce byla zvláště významná, neboť byla spojena s oslavou milénia od založení kláštera. Díky této snaze o obnovu můžeme dnes vnímat krásu barokních linií a užívat si harmonii, kterou Dientzenhoferho dílo nabízí.
Máte možná otázku, co je tím největším tajemstvím tohoto místa? Možná není v samotných zdech, ale v tom, jak tento pavilon ovlivňuje vnímání celého okolí. Všimněte si, jak se mění váš pohled na zahradu, když se na ni díváte skrze strukturu pavilonu nebo když stojíte přímo v jeho blízkosti. Je to jako by tento objekt fungoval jako čočka, která zaostřuje krásu přírody a klášterního prostředí. Je to fascinující spojení lidského umění a přirozeného toku vody a zeleně.
Nyní, když jste si poznali základy tohoto místa, jeho tvůrce i jeho význam, vás však nečekají konce. Doporučuji vám pokračovat v procházce dolní zahradou. Prozkoumejte další zákoutí, vnímejte pohyb vody v potoce Brusnice a nechte se unášet atmosférou Břevnovského kláštera. Každý krok vás může dovést k dalšímu překvapení, k dalšímu detailu, který vám odhalí bohatou historii tohoto místa. Děkujeme vám, že jste strávili tuto chvíli s námi a že jste se zastavili u Pavilonu Vojtěška. Přejeme vám krásnou a inspirativní procházku v těchto historických zahradách.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas návštěvy pavilonu Vojtěška je v jarním nebo podzimním období, kdy je zde klidnější a příroda nabízí nejkrásnější pohledy. Slunečné dny jsou ideální pro procházku po zahradách Břevnovského kláštera.
Parkování je možné najít v blízkosti klášterních bran, ale doporučujeme použití veřejné dopravy. Klášter je dobře dostupný autobusovou a tramvajovou sítí; aktuální spojení ověřte před návštěvou.
Při procházce zahradami si vzpomeňte na obuv vhodnou k nošení po trávnících a výhledy. Teplé oblečení je doporučeno, zejména v chladnějších měsících.
Fotografování pavilonu Vojtěška nabídne nejlepší světlo v raném ránu nebo večer. Nezapomeňte si vzít kameru a experimentovat s různými úhly, zejména z hlediska klášterního okolí.
V okolí pavilonu lze navštívit Břevnovský klášter, Hřbitovní kapli sv. Lazara a Gloriet s kaplí sv. Josefa. Tyto místa nabízejí bohatou historii i krásnou architekturu.
Pro rodiny s dětmi je pavilon Vojtěška vhodné místo pro klidnou procházku a objevování přírody. Děti si mohou užít nejen pohledy, ale i hraní v zahradách.
Časté dotazy
Je pavilon Vojtěška přístupná veřejnosti?
Ano, pavilon Vojtěška je pro veřejnost otevřený. Je však důležité si ověřit aktuální informace na oficiálních stránkách nebo při telefonickém dotazu, protože mohou dojít ke změnám kvůli údržbě.
Jak se na místo dostanu autem/MHD?
Pokud používáte auto, parkujte v parkovišti u Břevnovského kláštera. Přes Dejvickou můžete jet autobusem číslo 119 nebo 194 přímo k pavilonu Vojtěška.
Kolik stojí vstupné a platí se na místě?
Vstup do pavilonu Vojtěška je zdarma. Nicméně při návštěvě klášterních zahrad může být požadován malý poplatek.
Je prohlídka vhodná pro děti a seniory?
Prohlídka pavilonu Vojtěška je vhodná i pro děti a seniory. Prostory jsou přístupné, ale u starších lidí může být nutné zvážit jejich fyzické schopnosti kvůli náročným chodbám.
Jak dlouho trvá prohlídka?
Prohlídka pavilonu Vojtěška trvá přibližně 30 minut, pokud se zaměříte na hlavní architektonické prvky a krátkou zastavenku v klidné atmosféře.
Jaká je otevírací doba a je nutná rezervace?
Otevírací doba pavilonu Vojtěška se může lišit podle sezóny. Obvykle je otevřen od rána do večera, ale doporučujeme zkontrolovat aktuální informace před návštěvou. Rezervace není nutná.
Co zajímavého je v bezprostředním okolí?
V okolí pavilonu Vojtěška najdete historickou Hřbitovní kapli sv. Lazara, která je známá svými architektonickými detaily a klidným prostředím. Klášterní hřbitov nabízí zajímavé pohledy na historii Břevnovského kláštera.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti a když projdeš tichým lesním stezkou poblíž Břevnova v Praze, najdeš malé neobvyklé místo. Je to jako pokladová skříň plná příběhů a divů – pavilon Vojtěška! Tohle není jen obyčejné prázdné místě, ale domov historie a záhad.
Firmy v okolí
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Břevnovský klášter
Hřbitovní kaple sv. Lazara
Gloriet s kaplí sv. Josefa
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa kolem pavilonu Vojtěška
1. Pavilon Vojtěška (pavilon) *Proč stojí za návštěvu:* Pavilon Vojtěška je jedinečnou architektonickou památkou, která nabízí krásné výhledy na okolní krajinu. Je to ideální místo pro relaxaci a odpojení ve městském prostředí.
2. Břevnovský klášter *Proč stojí za návštěvu:* Tento historický klášter je domovem jedné z nejstarších a nejslavnějších benediktinských komunit v Česku. Jeho gotické stavby, architektonicky zajímavý kostel svatého Vojtěcha a klášterní knihovna jsou skutečnou perli pro návštěvníky.
3. Hřbitovní kaple sv. Lazara *Proč stojí za návštěvu:* Kaple je nejen duchovním centrem kláštera, ale také architektonickou památkou s bohatými historickými prvky. Její prostor nabízí klid a útulek pro návštěvníky.
4. Gloriet s kaplí sv. Josefa *Proč stojí za návštěvu:* Tento malebný pavilon je oblíbeným místem pro relaxaci a krásné výhledy na okolní Břevnovské kopce. Kaple svatého Josefa dodává míru a klidu, zatímco samotná struktura glorietu je ideální pro fotografování.
Tato trasa nabízí kombinaci historických, duchovních i přírodních atrakcí v rámci obce Břevnov. Navržena tak, aby návštěvníci mohli prozkoumat bohatou historii a kulturu tohoto místa s minimálním pohybem mezi jednotlivými body.
Sezónní doporučení
Jaro v areálu břevnovského kláštera a kolem pavilon přináší probouzející se přírodu, kdy okolní sady a zahrady rozkvétají do jemných pastelových barev a krajina voní po čerstvě posekané trávě. Sluneční paprsky pronikají skrze dosud ne zcela olistěné koruny stromů a vytvářejí na historické fasádě stavby působivou hru světel a stínů, ideální pro klidné rozjímání. V tomto období zde potkáte jen minimum turistů, což vybízí k poklidným procházkám bez spěchu. Oblékněte si pohodlnou pevnou obuv do případného jarního bláta a lehkou větrovku, protože odpoledne bývá příjemně tepleji, ale rána zůstávají chladná. Nejlepší čas pro návštěvu je dopoledne, kdy ranní mlha pomalu ustupuje jarnímu slunci.
Léto proměňuje okolí pavilonu v oázu hlubokého stínu pod hustě zapojenými korunami vzrostlých stromů, které poskytují vítaný úkryt před prudkým poledním žárem. Intenzivní letní světlo se odráží od světlých prvků stavby a vytváří ostré kontrasty, které ocení zejména milovníci kontrastní fotografie. Protože se jedná o hlavní turistickou sezónu, bývá v širším okolí rušněji, přesto si toto místo uchovává svou intimní atmosféru. Doporučujeme zvolit pro návštěvu buď brzké ranní hodiny před devátou, nebo pozdní podvečer, kdy slunce klesá k obzoru a teplota vzduchu klesá. Nezapomeňte si s sebou vzít lahev s pitnou vodou, sluneční brýle a lehké prodyšné oblečení z přírodních materiálů.
Podzim vnáší do celé lokality melancholickou náladu díky opadávajícímu listí zbarvenému do pestrých odstínů žluti, oranžové a hnědé, které pokrývá okolní trávníky jako měkký koberec. Osvětlení je díky nízkému postavení slunce po celý den velmi měkké, rozptýlené a dodává stavbě hřejivou patinu, která vynikne zejména během zamračených odpoledne. Davy lidí z letních měsíců zcela zmizely, takže si památku užijete v naprostém tichu za doprovodu šustění listí pod nohama. V tomto období je klíčové vrstvené oblečení, nepromokavá obuv a teplejší kabát, protože sychravé počasí a ranní přízemní mrazíky mohou překvapit. Nejvhodnější dobou pro vycházku je kolem poledne, kdy teploměr ukazuje nejvyšší denní teploty.
Zima nabízí zcela unikum v podobě zasněžené krajiny, kdy bílá pokrývka tlumí veškeré zvuky a propůjčuje místu pohádkový a hluboce tichý ráz. Sluneční svit bývá velmi krátký, avšak za jasných dnů vytváří nízké slunce na sněhu třpytivé odlesky a dlouhé stíny, které podtrhují architektonické linie. Návštěvníky zde v mrazivých dnech potkáte jen zřídka, což zaručuje maximální soukromí. Je nutné obout si kvalitní zimní boty s protiskluzovou podrážkou, protože cesty mohou namrzat, a obléci si hřejivou zimní bundu, čepici a rukavice. Nejlepší čas pro prohlídku je kolem poledne, dokud je venku alespoň částečně vidět, protože se brzy stmívá.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Bengt Nyman from Vaxholm, Sweden / CC BY 2.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře