Pekárna Jeskyně

Jeskyně Pekárna je významné archeologické naleziště v jižní části Moravského krasu, které leží v údolí Říčky nedaleko obce Ochoz u Brna. Tato tunelovitá jeskyně sloužila jako útočiště pravěkým lidem. Proslula především nálezy z období magdalénienu, mezi něž patří unikátní rytiny na kostech a parozích.

Lokalita, dříve známá také pod názvy Kostelík či Díravica, představuje paleovývěrovou jeskyni vod, které v minulosti tekly od dnešního Hostěnického propadání. Objekt tvoří jediná, 64 metrů dlouhá chodba, která je téměř v celé své délce přirozeně osvětlena denním světlem. Konec chodby uzavírá balvanitý zával pod komínem. Ačkoliv existuje předpoklad, že chodba pokračuje směrem k Hostěnicím, pokusy o průnik závalem pomocí štol v letech 1947, 1952 a 1959 nebyly úspěšné.

Archeologické výzkumy prokázaly osídlení lokality od paleolitu přes neolit a dobu bronzovou až po dobu halštatskou. Nejvýraznější nálezy pocházejí z období magdalénienu, konkrétně z prvního teplejšího výkyvu pozdního glaciálu kolem roku 11 000 př. n. l. V této době se střední Evropa nacházela v závěru poslední doby ledové a lovci se zde specializovali na lov sobů, koní a zajíců. Nalezená ohniště a četné nástroje z kamene, kostí i parohů dokládají intenzivní využívání prostoru.

K nejvýznamnějším objevům patří rytiny na koňských žebrech, jako je Souboj bizonů z roku 1927 či Pasoucí se koně z roku 1963. Unikátnost těchto předmětů spočívá v tom, že jde o první dochovaná ztvárnění ohraničené scény v pravěkém umění, na rozdíl od běžných nálezů nesouvisejících objektů. Dalšími cennými artefakty jsou rytiny medvědů na parohu či zvířecí hlavy na kostěných předmětech.

Dějiny výzkumů začaly v roce 1880 prací Jana Kniese, na kterého navázali Jindřich Wankel a Martin Kříž. Nejintenzivnější průzkum provedl v letech 1925 až 1930 profesor Karel Absolon. Později, v letech 1954 a 1961 až 1965, zkoumal plošinu před jeskyní Bohuslav Klíma, na něhož v letech 1986 až 1987 navázal Jiří Svoboda. Nálezy z těchto expedic jsou dnes uloženy v Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea a v Archeologickém ústavu v Brně.

Jeskyně Pekárna je chráněna jako kulturní památka České republiky a je součástí přírodní rezervace Údolí Říčky. V roce 1933 byla vyhlášena přírodní památkou, avšak k 30. listopadu 2025 byla z evidence zvláště chráněných území vyřazena z důvodu nedostatku vyhlašovací dokumentace. Širší veřejnosti je lokalita známa také z literatury, neboť spisovatel Eduard Štorch jeskyni využil jako dočasný útulek lovecké tlupy ve svém románu Lovci mamutů.

Tento prostor představuje mimořádný doklad pravěkého osídlení a uměleckého cítění našich předků. Návštěva Pekárny nabízí možnost nahlédnout do historie lidské přítomnosti v krajině Moravského krasu a poznat místo, které zásadně ovlivnilo naše chápání paleolitické kultury.