Pernštejn Hrad
Hrad Pernštejn stojí na skalnaté ostrožně nad říčkou Nedvědičkou, u osady Pernštejn, která dnes patří k městysu Nedvědice. Nedvědice kdysi tvořila jeho podhradí. Hrad je národní kulturní památkou (od roku 1995), patří České republice a spravuje ho Národní památkový ústav, který ho zpřístupňuje veřejnosti.
Od bergfritového hradu k sídlu mocného rodu
Hrad vznikl nejpozději kolem roku 1270 jako běžný šlechtický hrad bergfritového typu: obvodovou hradbu doplňoval palác a válcová věž, později nazvaná Barborka podle svaté Barbory, patronky horníků. Výjimečný byl její obranný břit, který odrážel střely od přístupové cesty. Inspirací byl nejspíš bergfrit královského hradu Veveří, kde předkové Pernštejnů, páni z Medlova, působili jako panovničtí správci. První písemná zmínka pochází z roku 1285, kdy se uvádí Štěpán z Pernštejna a Medlova.
S rostoucí mocí a bohatstvím rodu přišla na přelomu 15. a 16. století velká přestavba na reprezentační politické a správní centrum. Vzniklo nové nádvoří, další obytné budovy a vnější hradební zeď. Nejrozlehlejší místností hradu se stal Rytířský sál. Hradby posílily účinné věže, vstupní prostor v přízemí překlenula sklípková klenba a u Černé brány přibyla knihovna a několik obytných místností.
Arkýře, ochozy a „mramorový hrad“
Pro Pernštejn jsou typické krakorce nejrůznějších tvarů, které nesou arkýře a ochozy. Díky nim mají vyšší patra větší plochu než nižší podlaží. Při stavbě se hojně používal místní nedvědický mramor, a proto se hradu někdy říká „mramorový“. Hradní kapli Obrácení sv. Pavla vymaloval v roce 1716 František Řehoř Ignác Eckstein, Rytířský sál začátkem 18. století doplnily štukové reliéfy G. A. Corbelliniho. Nástěnné malby v ložnici, dětském pokoji a pokoji vychovatelky pocházejí asi z 60. let 18. století.
Obléhání Švédy a zemská pevnost
Největší vojenskou zkouškou bylo obléhání Švédy v roce 1645. Hranolová věž tehdy zřejmě přišla o dřevěnou horní část a věž nad třetí branou o nejvyšší patro, které už nikdy nebylo obnoveno. Odolnost, kterou hrad prokázal, však vedla k tomu, že byl zařazen mezi udržované zemské pevnosti. Do konce 18. století zmizely původní vysoké gotickorenesanční střechy i kryté dřevěné ochozy a nahradilo je nízké zastřešení.
Poslední majitelé, Mitrovští z Nemyšle, neměli prostředky na plánovanou romantickou přestavbu. Díky tomu si Pernštejn dodnes uchoval původní gotickorenesanční podobu, ceněnou pro složitý stavební vývoj, architektonické detaily i sochařskou a malířskou výzdobu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- kolem 1270
- Nejpozdější odhadované založení hradu pány z Medlova.
- 1285
- První písemná zmínka – Štěpán z Pernštejna a Medlova.
- přelom 15. a 16. století
- Velká přestavba na reprezentační sídlo, vzniká Rytířský sál.
- 1596
- Jan V. z Pernštejna hrad prodává, rod o své sídlo přichází.
- 1645
- Hrad odolá obléhání Švédy a stává se udržovanou zemskou pevností.
- 1716
- František Řehoř Ignác Eckstein vymaloval hradní kapli.
- 1818–1945
- Hrad patří Mitrovským z Nemyšle.
- 1995
- Prohlášení za národní kulturní památku.
- 2005
- Požár v bývalé sýpce, sbírky na prohlídkových trasách zůstaly nepoškozeny.
Stavební vývoj
Nejstarší podobu tvořila obvodová hradba s palácem a válcovým bergfritem s obranným břitem (věž Barborka). Na přelomu 15. a 16. století byl hrad rozšířen o nové nádvoří s Rytířským sálem, obytné budovy, vnější hradební zeď a věže v hradbách. Typické jsou krakorce nesoucí arkýře a ochozy. Po švédském obléhání roku 1645 zůstal udržovanou zemskou pevností. Do konce 18. století nahradilo vysoké střechy nízké zastřešení a zanikly dřevěné ochozy. Z 18. století pochází barokní výzdoba kaple (1716), štuky Rytířského sálu a nástěnné malby obytných pokojů.
Historické události
Roku 1645 hrad odolal obléhání švédským vojskem. Dne 2. října 1809 se tu jako syn hospodářského správce narodil kapelník a skladatel Antonín Emil Titl, autor opery Die Burgfrau o pernštejnské bílé paní. V pátek 15. dubna 2005 vypukl požár v bývalé sýpce, která sloužila jako depozitář s asi 800 předměty. Nejcennější kusy byly vystavené na prohlídkových trasách, a požár je proto nezasáhl. V roce 2017 začala obnova terasovité zahrady na jihozápadním úbočí hradního ostrohu.
Vlastníci
Hrad založila větev jihomoravského rodu pánů z Medlova, kteří se podle nového sídla začali psát z Pernštejna. Pernštejnům patřil do roku 1596, kdy ho Jan V. z Pernštejna musel prodat. Poté ho koupil Pavel Katarin z Kataru a roku 1609 od jeho synů Adam Lev Licek z Rýzmburka. Jeho vdova Ester Sejdlicová ze Šenfeldu se roku 1623 provdala za hraběte Kryštofa Pavla z Lichtenštejn-Kastelkornu. Od Lichtenštejnů hrad roku 1710 koupil František ze Stockhammeru, od roku 1798 ho držel Ignác Schröffel z Mannsberku.
Zajímavosti
- Jméno Pernštejn se nejčastěji odvozuje od německého Bärenstein, „medvědí kámen“. Pod hradem teče Nedvědička a leží Nedvědice, tedy místa pojmenovaná po medvědovi.
- Válcová věž Barborka nese jméno svaté Barbory, patronky horníků, jejímž atributem je věž.
- Hradu se říká „mramorový“, protože se při stavbě hojně používal místní nedvědický mramor.
- V areálu roste prastarý tis. Podle pověsti vyrostl z hole pocestného a osud stromu je svázán s osudem hradu.
- Pernštejn je oblíbená filmová kulisa. Točily se tu například pohádky Jak se budí princezny a Sedmero krkavců nebo Herzogův film Upír Nosferatu.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Gotický hrad Pernštejn vznikl nejpozději kolem roku 1270 na východním okraji Českomoravské vrchoviny. Jeho podhradím byl městys Nedvědice. Postavili ho páni z Pernštejna a první písemná zmínka pochází z roku 1285, kdy se uvádí Štěpán z Pernštejna a Medlova. Od roku 1995 je hrad národní kulturní památkou a patří k nejvýznamnějším hradům na Moravě.
Jméno se nejčastěji vykládá z německého Bärenstein, tedy medvědí kámen. Pod hradem teče říčka Nedvědička, jejíž název souvisí se staročeským slovem nedvědice, tedy medvědice. Medvěd se objevuje i v původním přídomku pánů z Medlova. Poněmčená jména hradů byla tehdy v českých zemích poměrně módní.
Zpočátku šlo o běžný šlechtický hrad s obvodovou hradbou, palácem a mohutnou válcovou věží, později zvanou Barborka podle svaté Barbory, patronky horníků. Výjimečný byl její obranný břit, který odrážel střelbu ve směru přístupu k hradu. Inspirací byl zřejmě královský hrad Veveří, kde předkové Pernštejnů působili jako správci.
S rostoucí mocí a bohatstvím rodu se hrad rozrůstal. Na přelomu 15. a 16. století se proměnil v reprezentační politické a správní centrum. Přibyly obytné budovy, vnější hradba, nové nádvoří a na něm stavba s největší místností hradu, Rytířským sálem. Hradby posílily účinné věže, vstupní prostor v přízemí překlenula sklípková klenba a u Černé brány vznikla knihovna. Typické pro Pernštejn jsou krakorce nejrůznějších tvarů, které nesou arkýře a ochozy. Vyšší patra proto mají větší plochu než nižší. Přestože se hrad stal pohodlným sídlem, svou obranyschopnost neztratil. Pro hojné využití místního nedvědického mramoru se mu někdy říká mramorový.
Největší vojenskou zkouškou bylo obléhání Švédy v roce 1645. Hranolová věž tehdy zřejmě přišla o svou dřevěnou horní část a věž nad třetí branou o nejvyšší patro, které už nikdy nebylo obnoveno. Hrad ale odolal a právě jeho prokázaná odolnost mu paradoxně prospěla.
Cenná je i pozdější výzdoba. Hradní kapli Obrácení svatého Pavla vymaloval roku 1716 František Řehoř Ignác Eckstein. Na začátku 18. století doplnil štukatér Corbellini výzdobu Rytířského sálu štukovými reliéfy. Nástěnné malby v ložnici, dětském pokoji a pokoji vychovatelky pocházejí asi z 60. let 18. století.
Tipy pro návštěvníky
Hrad stojí na skále nad Nedvědicí a k bráně se jde pěšky do kopce, proto se hodí pevná obuv. Uvnitř je hodně schodů a interiéry nejsou bezbariérové. S malými dětmi je lepší nosítko než kočárek. Aktuální otevírací dobu, prohlídkové okruhy a vstupné zveřejňuje správce hradu, Národní památkový ústav, na oficiálním webu hradu. V hlavní sezóně bývá plno, klidnější jsou všední dny a jaro či podzim.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Ano. Otevírací dobu nebo vstupné jsme ověřili na oficiálním webu (20. 9. 2026); najdete je v praktických informacích na této stránce. Před cestou si je pro jistotu zkontrolujte u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Údaje ověřené na oficiálním webu (20. 9. 2026) najdete v praktických informacích na této stránce. Oficiální web: https://www.hrad-pernstejn.cz/
Kde se památka nachází?
Poloha: Pernštejn, Jihomoravský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka (rejstříkové číslo 222).
Pro děti
Pernštejn vypadá jako hrad z pohádky, a také v mnoha pohádkách hrál. Poznáte ho třeba z filmů Jak se budí princezny nebo Sedmero krkavců?
Na hradě stojí věž Barborka, která má zvláštní ostrou hranu, takzvaný břit. Když na hrad kdysi útočili nepřátelé, jejich střely od ní odskakovaly. Hrad má spoustu arkýřů a ochozů, které vystupují ze zdí jako balkonky.
A pozor na bílou paní! Podle pověsti bloudí chodbami hradu. A v areálu roste starý tis: prý vyrostl z hole jednoho poutníka a dokud bude žít, bude stát i hrad.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Natáčelo se zde
- Jak se budí princezny (1978) film
- Upír Nosferatu (1979) film
- Fantaghirò (1991) seriál
- Sedmero krkavců (1993) film
- V erbu lvice (1994) film
- Wanted (2008) film
- The Three Musketeers (2013) seriál
- Návštěvníci 3: Revoluce (2016) film
Zdroj: Wikidata (vlastnost „místo natáčení“) · Všechna filmová místa
V okolí
Hned pod hradem je dřevěný most v Pernštejně. Do dvou kilometrů leží Černvír s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, v okruhu čtyř kilometrů kostely ve Věžné, Doubravníku a Olší. Milovníci hradů najdou v okolí zříceniny Košíkov, Víckov a Žďárec a hrady Skryje, Rysov, Osiky, Aueršperk a Loučky. Asi osm kilometrů daleko stojí zámek Dolní Rožínka, necelých devět kilometrů je to do Bystřice nad Pernštejnem.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Po hradech kolem Nedvědičky: ráno Pernštejn a dřevěný most pod hradem, pak krátce do Černvíru ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Odpoledne zřícenina Košíkov nebo hrad Aueršperk a na závěr kostely v Bystřici nad Pernštejnem.
Sezónní doporučení
Jaro a podzim jsou pro Pernštejn nejpříjemnější: méně návštěvníků a údolí Nedvědičky v barvách. V létě je nejvíc prohlídek i lidí, vyplatí se přijet hned ráno. Mimo hlavní sezónu bývá otevírací doba omezená, aktuální termíny zveřejňuje správce hradu.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Dominik Tefert at de.wikipedia / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře