plavecký bazén pod Barrandovem Plavecký bazén
Plavecký bazén pod Barrandovem v pražských Hlubočepích je opuštěný sportovní komplex z let 1929–1931. Jako první závodní bazén v Československu je dnes chráněn jako kulturní památka.
Objekt vznikl na místě bývalého vápencového lomu firmy Barta a Tichý. Pozemek nabídl Českému plaveckému klubu jeho vlastník Václav M. Havel. Na přesné plány výstavby se podílel inženýr Ladislav Hauptmann, funkcionář plavecké asociace. Finanční stránku realizace projednala a schválila komise tvořená Hauptmannem, předsedou klubu O. Petříkem a architekty Jaroslavem Kalvachem a Václavem Kolátorem.
Areál v duchu funkcionalismu navrhl architekt Václav Kolátor. Hlavní bazén o rozměrech 50 × 18 metrů a hloubce od jednoho do čtyř a půl metru doplňovala desetimetrová skokanská věž, jejímž autorem byl Vladimír Grégr. Komplex byl koncipován jako rozsáhlé sportovní centrum; zahrnoval tribuny pro 4000 diváků, brouzdaliště, tenisové kurty, loděnici pro jachty a kanoe, písečnou pláž s plovárnou, klubovnu na pontonech a hřiště na basketbal i volejbal. S Barrandovskými terasami spojovaly bazén schody vytesané do skály a jídelní výtah, kterým se hostům dopravovalo občerstvení.
Bazén byl otevřen 16. srpna 1930. Díky své architektuře byl představen v odborném reviu Stavba i v obrazovém Pestrém týdnu. K propagaci objektu přispěl například herec Vlasta Burian, který 31. července vyzval Alfreda Nikodéma k závodu na 100 metrů. Provoz byl rozdělen tak, že dopoledne byl bazén vyhrazen veřejnosti a odpoledne plavcům.
Navzdory estetickému uznání měla stavba praktické nedostatky. Poloha na západním břehu vltavského údolí těsně pod skalami způsobovala, že areál byl od poledne ve stínu a náchylný k silnému chladu. Voda v bazénu pocházela ze vlastní studny a nebyla ohřívána, což ji udržovalo studenou.
Projekt čelil i finančním problémům. Kvůli hospodářské krizi klesla státní podpora ze 600 tisíc na 40 tisíc korun a rozpočet stavby byl překročen o více než 250 tisíc korun. Výnosy z provozu nepokryly vzniklé dluhy, které po požáru dřevěné budovy v roce 1934 ještě vzrostly. Finanční tlak a nevhodné umístění učinily bazén od roku 1955 prakticky neobnovitelným. V omezeném provozu fungoval až do roku 1966, kdy byl definitivně uzavřen.
V roce 1988 byl areál Barrandovských teras včetně bazénu prohlášen za kulturní památku a v roce 1993 zde byla vyhlášena památková zóna hlavního města Prahy. Po znárodnění v roce 1948 byl objekt v rámci restitucí vrácen rodině Havlových, konkrétně Václavu a Ivanovi Havlovi. Podíl Ivana Havla následně přešel na jeho manželku Dagmar Havlovou, která jej v roce 2001 prodala své švagrové, manželce bývalého prezidenta Václava Havla. Ta v roce 2003 prodala majoritní podíl teras libereckému podnikateli Michalisovi Dzikosovi, avšak bazén zůstal v jejím majetku.
Plavecký bazén je v současnosti opuštěný a postupně chátrá. Přesto zůstává významným svědectvím funkcionální architektury a sportovních ambicí první republiky. Navzdory zanedbanému stavu stojí objekt za návštěvu jako unikátní památka české sportovní historie.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1929–1931
- Období výstavby sportovního komplexu
- 16. srpna 1930
- Oficiální otevření bazénu
- 1934
- Požár dřevěné budovy v areálu
- 1948
- Znárodnění objektu
- 1966
- Definitivní uzavření bazénu
- 1988
- Prohlášení areálu za kulturní památku
Stavební vývoj
Bazén byl postaven v funkčním stylu s důrazem na sportovní účel. Architekti zohlednili potřeby plavců a diváků, což se projevilo ve velkých tribunách a moderních zařízeních jako skokanská věž. Materiály byly vybrány tak, aby odpovídaly sportovnímu charakteru stavby.
Historické události
- 1930
- Otevření bazénu.
- 1955
- Začátek zániku a omezeného provozu bazénu.
- 1966
- Úplné uzavření bazénu.
- 1988
- Prohlášení areálu Barrandovských teras za kulturní památku.
Vlastníci
Václav M. Havel (1929–1948), Český plavecký klub, rodina Havlových (po restituci v roce 1993)
Zajímavosti
– Jako první závodní bazén v Československu je dnes chráněn jako kulturní památka. – Areál v duchu funkcionalismu navrhl architekt Václav Kolátor. – Komplex zahrnoval tribuny pro 4000 diváků, tenisové kurty, loděnici i hřiště na basketbal a volejbal. – S Barrandovskými terasami spojovaly bazén schody vytesané do skály a jídelní výtah, kterým se hostům dopravovalo občerstvení. – Voda v bazénu pocházela ze vlastní studny a nebyla ohřívána.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Hlubočepách, v místě, kde se historie střetává s drsnou krásou přírody. Stojíte právě před jedním z nejvýznamnějších sportovních celků, který kdy vznikl na území naší země. Podívejte se kolem sebe. Vidíte tyto stěny, které vás obklopují? To je bývalý vápencový lom, který kdysi tvořil partež tohoto místa, než se stal základním kamenem pro něco zcela jiného. Cítíte tu zvláštní atmosféru? Je to prostor, kde se kdysi ozývalo šplouchání vody, pokřik diváků a rytmické kroky sportovců. I když je zde dnes klid, tento prostor stále vyzařuje energii let, která zde uplynula.
Pojďme se nyní posunout v čase a porozumět tomu, proč je toto místo tak výjimečné. Představte si konec dvacátých let minulého století. Československá republika je mladá, ambiciózní a hledá svou vlastní tvář. V letech 1929 až 1931 se zde odehrávala skutečná revoluce v oblasti volnočasových aktivit. Na místě tohoto lomu vznikal projekt, který měl změnit tvář sportu v našem státě. Byl to totiž první závodní bazén v celém Československu. To nebyla jen stavba, to byl symbol moderního, zdravého a progresivního národa. Když byl bazén oficiálně otevřen 16. srpna 1930, stal se okamžitě středobodem zájmu nejen pro profesionální sportovce, ale i pro širokou veřejnost, která hledala moderní způsob, jak si užít léto.
Nyní věnujte pozornost tomu, co vidíte před sebou z hlediska architektury. Tento areál není dílem náhody, ale výsledkem precizního myšlení dvou velkých architektů, Václava Kolátora a Vladimíra Grégrů. Navrhli komplex, který je dokonalým příkladem funkcionalismu. Pokud se podíváte na tvary a linie, všimnete si, že zde nepanuje zbytečný zdobný přebytek. Vše má svůj účel. Architektura je zde čistá, jasná a zaměřená na svou funkci. Všimněte si té ikonické skokanské věže, která dominuje celému pohledu. Je to symbol odvahy a technické preciznosti té doby. Celý tento prostor byl navržen tak, aby byl nejen krásný, ale především užitečný. Všimněte si, jak je areál propojen s okolím. Schody, které zde můžete spatřit, spojovaly tento bazén přímo s Barrandovskými terasami a vytvářely tak plynulý přechod mezi sportovním areálem a okolní krajinou.
Tento komplex byl mnohem víc než jen bazénem. Byl to celý svět sportu. Představte si tu obrovskou kapacitu. Na tribunách mohlo sedět až čtyři tisíce diváků, kteří přicházeli sledovat největší sportovní události. Ale to bylo jen začátkem. Areál zahrnoval tenisové kurty, loděnici a i hřiště pro basketbal či volejbal. Bylo to místo, kde se lidé potkávali, soutěžili a budovali komunitu.
A právě v těchto prostorách se pohybovaly skutečné legendy. Když se díváte na tyto stěny, vzpomeňte si, že zde byli hosty lidé, jejichž jména se zapsala do historie naší kultury i politiky. Mohli jste zde potkat legendárního komika Vlastu Buriana, který svým smíchem pravděpodobně rozveselil nejen sportovce, ale i diváky. Místo bylo navštěvováno i významnými osobnostmi jako Alfred Nikodém nebo Jaroslav Kalvach. I později, v jiných obdobích, zde zanechali svou stopu lidé jako Václav M. Havel. Toto místo bylo svědkem mnoha generací, které zde prožívaly své největší triumfy i okamžiky klidu.
Historie tohoto místa však nebyla jen lineárním vzestupem. Byla plná dramatických zvratů. Už v roce 1934 se areál musel vypořádat s tragédií, když vzplanul dřevěná budova v areálu. Požár zanechal hlubokou stopu, ale místo bylo schopno se znovu zrodit. Další zásadní zlom přišel v roce 1948, kdy došlo k znárodnění objektu, což změnilo způsob, jakým se o místo staralo stát. I když se areál snažil fungovat, éra velkých sportovních událostí postupně vyprchávala. V roce 1966 musel bazén definitivně ukončit svou provozní činnost. Bylo to smutné období, kdy se tento dříve živý a hlučný prostor začal pomalu měnit v tichou památku minulosti.
Nyní vás však chci upozornit na jednu fascinující věc, která dává tomuto místu nový smysl. Přestože bazén už dávno neplave, jeho význam nezmizel. Naopak, v roce 1988 byl celý areál prohlášen za kulturní památku. To znamená, že to, co vidíte, není jen stará stavba, ale chráněný poklad naší historie. Existuje zde zvláštní tajemství mezi tím, co vidíme dnes, a tím, co zde bylo dříve. Jak se to stalo, že místo, které mělo být jen funkčním sportovním objektem, dokázalo přečkat desetiletí zapomnění a stát se tak důležitým symbolem naší architektury? Je to v tom, jak moc se architektura dokáže sladit s duchem místa.
Nyní vás vybízám, abyste se vydali na další průzkum. Projděte se kolem, vnímejte atmosféru tohoto vápencového lomu a zkuste si v představách rekonstruovat ty okamžiky, kdy zde byly tribuny plné lidí. Podívejte se na detaily, které vám architektura odhalí, a zkuste najít spojení mezi těmito liniemi a přírodou, která tento prostor obklopuje. Děkujeme vám, že jste strávili tuto chvíli s námi a že se zajímáte o historii, která je součástí nás všech. Přebrigujeme vám další příjemné objevování okolí. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu je během jasných denních hodin, kdy je nejvíce světla pro pozorování architektury a okolního terénu. Vzhledem k havarijnímu stavu objektu je vhodné navštívit místo v době, kdy je nejlepší viditelnost pro bezpečný pohyb.
Na místo se lze dostat autem i prostřednictvím veřejné dopravy. Aktuální spojení a možnosti parkování v okolí doporučujeme předem ověřit v internetových vyhledávačích.
Pro fotografování jsou nejlepší místa s výhledem na Barrandovské terasy a okolní přírodní prostředí. Doporučujeme vzít si s sebou kvalitní fotoaparát a pevnou obuv vhodnou pro pohyb v terénu bývalého vápencového lomu.
V blízkosti se nachází Vltava a Barrandovské terasy, což nabízí krásné prostředí pro procházky v přírodě.
Rodiny s dětmi by měly při návštěvě brát v úvahu havarijní stav objektu a soustředit se spíše na přírodní okolí v blízkosti Barrandova, které je bezpečnější pro pohyb.
Firmy v okolí
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Areál se nachází pod Barrandovem, blízko Vltavy a je obklopen přírodním prostředím s Barrandovskými terasami.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa pod Barrandovem
1. Plavecký bazén pod Barrandovem - *Typ:* Plavecké zařízení - *Proč stojí za návštěvu:* Tento moderní plavecký bazén nabízí vynikající možnosti pro relaxaci a sport. Je to ideální místo pro celou rodinu, kde můžete si užít čerstvého vzduchu podél Vltavy.
2. Barrandovské terasy - *Typ:* Přírodní prostředí - *Proč stojí za návštěvu:* Barrandovské terasy jsou krásným přírodním útvarem, který nabízí pohledy na Prahu a Vltavu. Jsou ideální pro piknik nebo pro chvilku klidu v zeleň.
3. Vltava - *Typ:* Řeka - *Proč stojí za návštěvu:* Blízkost k Vltavě umožňuje krásné procházky po jejím břehu, což je perfektní způsob, jak si užít přírodní prostředí a výhledy na Prahu.
4. Areál pod Barrandovem - *Typ:* Městské prostranství - *Proč stojí za návštěvu:* Toto místo je ideální pro relaxaci, s možnostmi pro chůzi nebo jízdu na kole. Je to klidné a příjemné místo v blízkosti centra Prahy.
5. Přírodní park pod Barrandovem - *Typ:* Příroda - *Proč stojí za návštěvu:* Park nabízí krásnou příležitost pro procházky, běh nebo jiné aktivity na venku. Je to ideální místo k odpočinku a užívání si klidného prostředí.
Tato trasa nabízí kombinaci sportovních aktivit, přírodní krásy a relaxace v blízkosti Prahy.
Sezónní doporučení
Jaro: Na jaře se okolí Barrandova probouzí do života a skály se začínají zelenat. Světlo je v tomto období měkké a ideální pro zachycení rozkvétající vegetace v údolí. Doporučujeme si vzít vrstvené oblečení, protože ranní chlad se může rychle střídat s teplem dne. Cesta k památce bývá v tomto čase ještě relativně klidná, což umožňuje vnímat krásu rozpadajícího se objektu bez velkých davů.
Léto: V letních měsících je atmosféra místa velmi intenzivní, zejména díky silnému slunci dopadajícímu na kamenné stěny. Vegetace je v plném květu a okolní příroda vytváří hustý zelený rám kolem bazénu. Kvůli zvýšenému zájmu návštěvníků v hlavní letní sezóně je nejlepší dorazit již brzy ráno, abyste se vyhnuli největšímu horka a lidem. Nezapomeňte na lehké oblečení a dostatek tekutin, protože v údolí může být během horkých dnů velmi dusno.
Podzim: Podzim přináší do Hlubočep dramatickou a nostalgickou atmosféru, kdy se v údolí často usazuje mlha. Barvy listí vytvářejí zlatý kontrast s betonovými strukturami havarijního bazénu. Je nutné se připravit na proměnlivé počasí, proto doporučujeme kvalitní nepromokavou bundu a pevnou obuv pro případná vlhká a kluzká místa. Nejlepší čas pro návštěvu jsou jasné odpolední hodiny, kdy slunce ještě dokáže prosvítit skrz stromy.
Zima: Zimní období v této lokalitě působí surově a ticho v údolí je téměř hmatatelné. Bez listí jsou vidět i ty nejmenší detaily architektury a stavu památky, což v kombinaci s mrazem vytváří syrovou krásu. Kvůli krátkým dnům a nižší viditelnosti plánujte návštěvu kolem poledne. Nutností je velmi teplé oblečení, čepice a rukavice, protože v blízkosti skal může být v tomto čase značná zima a případný sníh může cestu ztížit.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Zp / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře