Škvořetice Zámek
Škvořetický zámek, renesanční památka v obci Škvořetice v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, má bohatou historii. Původně byla na místě tvrz, jejíž počátky sahají do čtrnáctého století. Jan mladší z Kalenic pravděpodobně ve 16. století přestavěl starší strukturu na renesanční zámek. Dnešní podoba je výsledkem pseudorenesanční úpravy z let 1921–1922, navržené Vojtěchem Volfovi. Zámek se skládá ze čtyř křídel kolem nádvoří a je obklopen parkem; celý areál je chráněn jako kulturní památka.
Nejstarším panským sídlem ve Škvořeticích byla tvrz, kterou vladykové z Mirovic drželi. Jejich erbem bylo konve. Prvním známým představitelem tohoto rodu byl Jan Mirovec ze Škvořetic, zmíněný v roce 1380. Později se objevoval jako svědek na listinách mezi lety 1397 a 1412. Dalšími držiteli tvrze byli jeho bratři Hurt a Ondřej, kteří zemřeli před rokem 1454.
Tvrz se prodala Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka. Podle Karla Třísky mohlo dojít k prodeji již v roce 1444, zatímco jiné údaje hovoří o období před rokem 1454. Druhou část vesnice vlastnil Beneš z Kalenic, který kolem roku 1462 koupil i část s tvrzí. Kalenicové drželi Škvořetice až do roku 1673.
Benešův syn Oldřich získal bakalářský titul na pražské univerzitě v roce 1465. Poslední zmínka o něm jako majiteli Škvořetic je z roku 1493, kdy měl také statek u Klení. Oba statky držel ve společném vlastnictví s bratry Zikmundem, Bohuslavem a Benešem, zmíněními od roku 1498. Od roku 1517 byl jako majitel uváděn pouze Beneš.
V první polovině šestnáctého století patřily Škvořetice bratřím Jiřímu, Janovi a Zikmundovi. Jiří se od nedílného vlastnictví oddělil kvůli neplněním slibovaných peněz ze strany bratrů. Okolo roku 1540 již samostatně vlastnil svou část. Jan a Zikmund si Škvořetice se dvorem, tvrzí a vsí Leskovice nechali zapsat do obnovených desk zemských v roce 1543. Jan později přežil Zikmunda a stal se jediným majitelem.
Přestavba starší tvrze na renesanční zámek proběhla mezi lety 1543 a 1586, pravděpodobně za Janem mladším z Kalenic. Konkrétní důvod přestavby ani její dokončení nejsou známy. Jan zemřel v roce 1568 a poručníkem jeho dcer se stal Bohuslav Šlejbor z Tisové, který roku 1572 byl pánem na Škvořeticích.
Majetek následně přešel k Janovi synům Beneši, Zdeňku a Adamovi. Beneš zemřel v zimě 1595. Jeho syn Jan měl za poručníka strýce Zdeňka, ale hospodaření bylo svěřeno vdově Anně, rozené z Jilmanic, s podmínkou, aby se neobtěžovala poddaní.
Když Jan dosáhl dospělosti, začal spravovat statek a rozšířil jej o Kožlí. Krátce před smrtí koncem roku 1629 sepsal závěť, v níž odkázal Kožlí dceři Johance a zbytek škvořetického statku synovi Janu Vilémovi.
Jan Vilém prodal Škvořetice roku 1668 Jiřímu Františkovi Doudlebskému z Doudleb, ale je od něj vykoupil zpět. Hned roku 1673 statek znovu prodal Ferdinandovi Antonínovi Malovcovi z Chýnova. K majetku tehdy patřily Škvořetice, tvrz, dva dvory, pivovar a vesnice Mužetice, Hněvkov, Pacelice, Míreč, Důlk a Lom.
Roku 1682 statek získala Marie Františka Malovcová, rozená Villanová. Po její smrti byl nabízen ve veřejné dražbě pro sirotky po hraběnce Ernestině Barboře Serényiové a stal se součástí panství Blatné.
Panství později získal baron František Hildprandt, jehož potomci vlastnili areál až do roku 1945. Karel Hildprandt nechal zámeckou budovu upravit v novorenesančním slohu podle návrhu Vojtěcha Volfa, což proběhlo v letech 1921–1922.
Dnešní zámek tvoří čtyři křídla kolem nádvoří a je obklopen parkem. Pseudorenesanční úprava výrazně ovlivnila zachovanou podobu budovy. V druhé polovině dvacátého století měl zámek nepravidelné využití, například jako učiliště Československé státní dráhy. Roku 2008 byl nabízen k prodeji za částku čtyřicet miliónů korun a roku 2018 opět společně s přibližně 71 hektary pozemků, včetně rybníka Starka o rozloze 2,05 hektaru.
Škvořetický zámek je zajímavou návštěbou díky spojení různých historických vrstev. Od původní tvrze přes renesanční sídlo až po současnou pseudorenesanční podobu, každý období přispívá k jeho bohaté historii. Před návštěvou je vhodné si ověřit aktuální možnosti přístupnosti areálu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1380
- Jan Mirovec ze Škvořetic je první známý příslušník rodu, jehož členové sídlili na tvrdi.
- 1462
- Beneš z Kalenic koupil část se tvrzí.
- 1543–1586
- Tvrz byla pravděpodobně přestavěna Janem mladším z Kalenic na renesanční zámek.
- 1673
- Ferdinand Antonín Malovec z Chýnova zakoupil statek včetně tvrze a dalších součástí.
- 1921–1922
- Zámek byl za Karla Hildprandta pseudorenesančně přestavěn podle plánů Vojtěcha Volfa.
Stavební vývoj
Gotická tvrz měla nejasnou podobu, takže její přesný půdorys a vzhled nejsou doloženy. Během šestnáctého století byla starší tvrz přeměněna na renesanční zámek; dochovaný popis zmiňuje čtyři nárožní věže zastřešené báněmi. V letech 1921–1922 nechal Karel Hildprandt provést pseudorenesanční přestavbu podle návrhu Vojtěcha Volfa. Čtyřkřídlý zámek má uprostřed nádvoří a je obklopen parkem.
Historické události
Roku 1380 je poprvé písemně doložen Jan Mirovec ze Škvořetic, první známý zástupce rodiny sídlící na tvrdi. Před rokem 1454 přešla tvrz prodejem od Jana Šteker z Mirovic na Zdeňka Konopišťského ze Šternberka a kolem roku 1462 ji koupil Beneš z Kalenic. Mezi lety 1543–1586 byla starší tvrz pravděpodobně přestavěna Janem mladším z Kalenic na renesanční zámek. V letech 1921–1922 byl zámek za Karla Hildprandta pseudorenesančně přestavěn podle plánů Vojtěcha Volfa.
Vlastníci
Od 14. století tvrz drželi vladykové z Mirovic; Jan Mirovec ze Škvořetic je doložen roku 1380. Před rokem 1454 ji prodal Jan Šteker z Mirovic Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka a kolem roku 1462 ji získal Beneš z Kalenic. Kalenicové vlastnili Škvořetice s krátkou výjimkou až do roku 1673. V roce 1673 statek koupil Ferdinand Antonín Malovec z Chýnova a roku 1682 ho získala Marie Františka Malovcová. Po její smrti koupil statek ve veřejné dražbě hrabě František Vilém Salm z Reifferscheidu pro sirotky po zemřelé hraběnce Ernestině Barboře Serényiové.
Zajímavosti
– Škvořetický zámek má bohatou historii a původně byla na místě tvrz, jejíž počátky sahají do čtrnáctého století.
– Jan mladší z Kalenic pravděpodobně ve 16. století přestavěl starší strukturu na renesanční zámek.
– Nejstarším panským sídlem ve Škvořeticích byla tvrz, kterou vladykové z Mirovic drželi; jejich erbem bylo konve.
– Prvním známým představitelem rodu Mirovec byl Jan Mirovec ze Škvořetic, zmíněný v roce 1380.
– Tvrz se prodala Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka, možná již v roce 1444.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Škvořeticích, kde se nachází jeden z nejkrásnějších renesančních zámků v celé republice. Stojíte před ním právě teď a máte před sebou krásné průčelí s věžemi zastřešenými báněmi. Všimněte si detailů architektury, které vám budou přiblížit historii tohoto místa.
Škvořetický zámek má bohatou historii, která sahá až do 16. století, kdy nechal Jan mladší z Kalenic přestavět původní tvrz na zámek. Tato změna byla způsobena potřebou modernizace a úpravy prostor pro stále více početné šlechtické rodiny.
Pojďme se posunout k architektonickým detailům. Škvořetický zámek je typický renesančními prvky, jako jsou věže zastřešené báněmi, které jsou jediná známá architektonická zajímavost tohoto místa. Všimněte si také krásných dřevěných oken a dveří, které dodávají budově útulné a komfortní prostředí.
Škvořetický zámek je plný historických osobností, které se zde odehrály. Mezi nimi jsou Jan Mirovec ze Škvořetic, Oldřich Kalenice, Zikmund Kalenice, Beneš z Kalenic, Jan z Kalenic, Ferdinand Antonín Malovcový z Chýnova a František Vilém Salm z Reifferscheidu.
A nyní je čas pro některé překvapivé fakty. Renesanční zámek měl ve všech čtyřech nárožích věže zastřešené báněmi, což je jediná známá architektonická zajímavost, která se týká tohoto zámku. Také byl zámek nabízen k prodeji za cenu čtyřicet miliónů korun v roce 2008 a znovu v roce 2018.
Všimněte si atmosféry, která zde panuje. Škvořetický zámek je plný historie a mystiky, které vám budou přiblížit, pokud se zaposlechnete o jeho příběh.
Nyní vás pozývám k dalšímu prozkoumání tohoto krásného místa. Doufám, že se vám líbilo, co jste viděli, a že se vrátíte zpět, aby si můžete prohlédnout další detaily a atmosféru Škvořetic. Rozloučím se s vámi na tomto místě, které je plné historie a krásy.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas návštěvy Škvořetického zámku je v jarním nebo podzimním období, kdy je vegetace ve svém plném květu a sluneční paprsky osvětlují architekturu. Park kolem zámku nabízí klidné procházky a krásné pohledy na okolní krajinu.
Aktuální informace o trasách a časech lze najít v online vyhledávači.
Při návštěvě zámku je vhodné vzít si s sebou ochranné proti slunci, obuv vhodnou pro chůzi po trávníku a možná i vodítko nebo aplikaci na telefonu, která poskytne historický kontext a informace o památce.
Pro fotografování je nejlepší místo západní část zámku, kde slunce zapadá za střechy budov. Tento moment nabízí ideální světelné podmínky pro zachycení historických detailů ve stylizovaném osvětlení.
V okolí zámku se nachází rybník Starka, který je perfektním místem pro relaxaci a pozorování přírody. Pro rodiny s dětmi je park kolem zámku ideálním prostředím pro hraní venku a prozkoumávání přírodních krás.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: č.p. 1, Škvořetice, Jihočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 20404/3-4394).
Pro děti
Škvořetické tajemství
Dobře, mladší páni a paní! Chcete se dozvědět o nejkrásnějším zámku v celém Jihočeském kraji? Tak se připojte k mě na dobrodružné procházce Škvořeticemi!
Představ si, že jsi v roce 1520. Jan mladší z Kalenic chtěl postavit nové sídlo a tak vznikl původní zámek. Ale co se stalo s ním? Zámek se stal tvrzí a později, v letech 1921-1922, byl přestavěn na renesanční zámek.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Areál zámku je obklopen parkem. Na pozemcích se nachází rybník Starka, jehož rozloha je udávána na 2,05 hektaru.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa zámek Škvořetice
1. Zámek Škvořetice - historická památka, zámek Zámek Škvořetice je jednou z nejvýznamnějších renesančních stavb v Jihočeském kraji. Jeho krásné nádvoří a architektura přitahují historiky i turisty, kteří se zajímají o dobovou architekturu a dějiny regionu.
2. Park u zámku Škvořetice - park Park kolem zámku nabízí klidné procházky mezi krásnými stromy a útulnými chodníky. Je ideálním místem pro relaxaci a užívání si přírodního prostředí, které doplňuje historickou atmosféru zámku.
3. Rybník Starka - rybník Na pozemcích zámku se nachází malý ale půvabný rybník Starka s rozlohou 2,05 hektaru. Je to místo pro klidné chvilky u vody a ideální pro milovníky přírody, kteří si užijí krásy malého rybářského útvaru.
Tato trasa nabízí kombinaci historických i přírodních zážitků v jednom okrese. Zámek a jeho park poskytují vhled do minulosti, zatímco rybník Starka dodává klidnou atmosféru pro relaxaci.
Sezónní doporučení
Na jaře zámek obklopí probouzějící se příroda a svěží zeleň zahrad. Měkké jarní světlo zvýrazní detaily fasády a celková atmosféra je plná optimismu. Doporučujeme obléknout se vrstveně, protože počasí v Jižních Čechách bývá v tomto období velmi proměnlivé. Nejlepší je navštívit památku v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší.
Letní období přináší syté barvy a plný rozkvět okolního parku. Jasné slunce dopadá na historické zdi a vytváří ostré kontrasty s hlubokým stínem starých stromů. Volte lehké, prodyšné oblečení a nezapomeňte na ochranu proti slunci.
Podzim v Škvořeticích je obdobím zlatavých listů a ranních mlh, které dodávají místu tajemný a melancholický nádech. Atmosféra je klidnější a nostalgická, což je ideální pro dlouhé procházky. Vhodné je teplé oblečení a pevná obuv do vlhkého trávníku. Doporučujeme návštěvu v odpoledních hodinách, kdy nízké slunce nejkrásněji osvětluje krajinu.
V zimě působí památka střícně a tichým klidem, zejména pokud ji přikryje vrstva sněhu. Kontrasty mezi bílou krajinou a tmavšími tóny budov jsou velmi výrazné a působí majestátně. Je nezbytné mít na sobě teplé termiální vrstvy a nepromokavé boty.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Czeva / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře