Starý zámek Hradiště

Starý zámek u Luleče je s rozlohou 55 hektarů jedním z největších pravěkých hradišť na Moravě. Nachází se v obci Luleč v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Lokalita byla obývána od neolitu až po středověk a je chráněna jako kulturní památka.

Využívání prostoru hradiště začalo v neolitu. Žili zde příslušníci kultury s nálevkovitými poháry, badenské a jevišovické kultury. V době bronzové pokračovalo osídlení v období slezské fáze lužické kultury. Následně zde lidé žili i v době laténské.

Hradiště leží v nadmořské výšce 360 až 390 metrů na ploché, mírně skloněné planině. Ta tvoří součást hřebene s vrcholem Nad Skálou. Strmé svahy klesají do údolí Rakovce až o osmdesát metrů. Opevnění, jehož datum vzniku není známo, tvoří v několika úsecích zdvojený val a příkop. Výška dochovaných valů sahá od jednoho do 3,5 metru. Na jižní straně je fortifikační linie trojnásobná a široká celkem 25 metrů. Brána se nacházela 280 metrů od západního nároží.

V vrcholném středověku, konkrétně koncem 13. století, byl v sousedství kostela svatého Martina založen hrad Luleč. Sloužil jako vrchnostenské sídlo až do druhé poloviny 15. století, kdy byl opuštěn. Na počátku 20. století byl pozůstatek tohoto hradu pojmenován Na Starém zámku.

První archeologické nálezy z hradiště od roku 1877 získával V. Travenec. Své výsledky publikoval v roce 1904 a vyhotovil dva plány lokality. O místě vydali první publikace Jan Knies a Inocenc Ladislav Červinka v letech 1894 a 1896. Mezi významné nálezy patří 22 bronzových jehlic uložených ve vyškovském muzeu a v Moravském zemském muzeu. V roce 2016 byl díky spolupráci s amatérskými archeology získán depot bronzových předmětů Luleč 3. Ten přinesl nové poznatky o aktivitách v době bronzové.

Současný stav hradiště je výrazně poškozen neorganizovanou skládkou odpadu a zarůstáním vegetací. Tyto faktory komplikují archeologický výzkum i možnosti turistického využití objektu.

Starý zámek představuje unikátní vrstvený památník lidského přebývání z několika tisíců let. Návštěva tohoto rozsáhlého hradiště umožňuje vnímat kontinuitu historie v krajině Vyškovska.